Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Netanjahu schválil nový směr ve válce proti Pásmu Gazy. Riskuje při tom, že vtáhne Izrael do dlouhodobého konfliktu, který nemá jasné konce. I když je oficiálním cílem stále totální zničení Hamásu, pokus o eliminaci takovéto ideologie, která je silně spjata s palestinskou národní identitou a odporem, se jeví jako nemožný úkol. Plán, který premiér představil, už sice získal podporu bezpečnostního kabinetu, ale v mnoha ohledech se zdá, že je to válka jednoho muže. A veřejný odpor vůči tomuto plánu roste.
Protesty se podle webu Sky News konají téměř denně. V jejich čele stojí rodiny rukojmích a jejich podporovatelé, kteří se obávají, že současná strategie vystavuje jejich blízké ještě většímu nebezpečí. Mezi vojenským vedením se také objevuje neklid.
Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil, generálporučík Eyal Zamir, vyjádřil silné námitky a varoval před vyčerpáním armády, riziky dlouhotrvající okupace a hrozbou, že se izraelská armáda stane policejní silou pro miliony Palestinců. Mnozí v armádě, podobně jako velká část izraelské veřejnosti, by upřednostnili příměří, které by mohlo vést k propuštění rukojmích.
Izrael momentálně tvrdí, že kontroluje asi 75 % Pásma Gazy. Podle nového plánu se pokusí přesunout do zbývajících oblastí, kam armáda dosud nevstoupila. Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy už nyní považováno za okupované Izraelem.
Kancelář OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že 86,3 % Pásma spadá do izraelských militarizovaných zón. Nejintenzivnější operace v rámci nového plánu se budou pravděpodobně soustředit na město Gaza. To je vnímáno jako de facto hlavní město Pásma a zároveň jako administrativní centrum Hamásu.
Obsazení města Gaza je považováno za klíčový krok k oslabení operačních schopností Hamásu a nese s sebou i hluboký symbolický význam, který by mohl změnit politickou mapu poválečné Gazy.
Izrael se domnívá, že se v Gaze, poblíž města, stále nachází velký počet zbývajících padesáti rukojmích, z nichž dvacet je údajně naživu. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se Izraelské obranné síly v minulosti vyhnuly plnému vpádu do těchto oblastí. Riziko, že budou rukojmí v Gaze zabiti, zůstává vysoké. Netanjahuův plán se nerozvine rychle, příprava a provedení kampaně by mohla trvat měsíce.
Mezitím Izrael riskuje, že bude obviňován ze zatažení do vleklé války bez jasné strategie. Realizace kontroly nad Gazou by vyžadovala dlouhodobý projekt, který by mohl kopírovat vojenský a administrativní model použitý na okupovaném Západním břehu.
V Pásmu Gazy by taková snaha pravděpodobně trvala roky. Úřad premiéra Izraele stanovil pět podmínek, které musí být splněny, aby Izrael souhlasil s ukončením války: úplné odzbrojení Hamásu, návrat všech zbývajících rukojmích, kompletní demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola nad celým územím a nahrazení Hamásu a Palestinské samosprávy novou civilní vládou.
Tyto požadavky, ač politicky významné, mohou prohloubit mezinárodní izolaci Izraele. Počet civilních obětí v Gaze neustále roste. Mnozí kritici tvrdí, že operace je stále více spojována s Netanjahuovým politickým přežitím.
Od útoku vedeného Hamásem ze 7. října 2023 se jeho popularita propadla a průzkumy veřejného mínění ukazují hlubokou ztrátu důvěry. Mnoho Izraelců ho viní z pochybení tajných služeb a vedení, která vedla k nejhoršímu teroristickému útoku v historii země. Masové protesty vedené zejména rodinami rukojmích vyzývají k novým volbám a změně vedení.
Netanjahu však může vidět pokračování války jako prostředek k oddálení odpovědnosti a k zamezení politické porážky. Jeho koalice je závislá na podpoře krajně pravicových ministrů, jako jsou Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrič.
Jakýkoli náznak kompromisu nebo ochoty k vyjednávání by mohl vést ke zhroucení jeho křehké vlády. Válka trvá již 22 měsíců a mnozí v Izraeli se domnívají, že Hamás již nepředstavuje strategickou hrozbu. Navzdory tomu jsou cíle války stále nejasné a její konec zůstává neznámý.
Hamás se z velké části přeměnil na guerillovou sílu, a Izrael tak čelí stejnému dilematu, které v minulosti trápilo velmoci. Bojuje s asymetrickým nepřítelem, který je hluboce zakořeněn v civilních oblastech. Jak zjistily Spojené státy ve Vietnamu a Sovětský svaz v Afghánistánu, takovýto typ války je těžké pochopit, dokud není příliš pozdě.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.