Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Netanjahu schválil nový směr ve válce proti Pásmu Gazy. Riskuje při tom, že vtáhne Izrael do dlouhodobého konfliktu, který nemá jasné konce. I když je oficiálním cílem stále totální zničení Hamásu, pokus o eliminaci takovéto ideologie, která je silně spjata s palestinskou národní identitou a odporem, se jeví jako nemožný úkol. Plán, který premiér představil, už sice získal podporu bezpečnostního kabinetu, ale v mnoha ohledech se zdá, že je to válka jednoho muže. A veřejný odpor vůči tomuto plánu roste.
Protesty se podle webu Sky News konají téměř denně. V jejich čele stojí rodiny rukojmích a jejich podporovatelé, kteří se obávají, že současná strategie vystavuje jejich blízké ještě většímu nebezpečí. Mezi vojenským vedením se také objevuje neklid.
Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil, generálporučík Eyal Zamir, vyjádřil silné námitky a varoval před vyčerpáním armády, riziky dlouhotrvající okupace a hrozbou, že se izraelská armáda stane policejní silou pro miliony Palestinců. Mnozí v armádě, podobně jako velká část izraelské veřejnosti, by upřednostnili příměří, které by mohlo vést k propuštění rukojmích.
Izrael momentálně tvrdí, že kontroluje asi 75 % Pásma Gazy. Podle nového plánu se pokusí přesunout do zbývajících oblastí, kam armáda dosud nevstoupila. Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy už nyní považováno za okupované Izraelem.
Kancelář OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že 86,3 % Pásma spadá do izraelských militarizovaných zón. Nejintenzivnější operace v rámci nového plánu se budou pravděpodobně soustředit na město Gaza. To je vnímáno jako de facto hlavní město Pásma a zároveň jako administrativní centrum Hamásu.
Obsazení města Gaza je považováno za klíčový krok k oslabení operačních schopností Hamásu a nese s sebou i hluboký symbolický význam, který by mohl změnit politickou mapu poválečné Gazy.
Izrael se domnívá, že se v Gaze, poblíž města, stále nachází velký počet zbývajících padesáti rukojmích, z nichž dvacet je údajně naživu. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se Izraelské obranné síly v minulosti vyhnuly plnému vpádu do těchto oblastí. Riziko, že budou rukojmí v Gaze zabiti, zůstává vysoké. Netanjahuův plán se nerozvine rychle, příprava a provedení kampaně by mohla trvat měsíce.
Mezitím Izrael riskuje, že bude obviňován ze zatažení do vleklé války bez jasné strategie. Realizace kontroly nad Gazou by vyžadovala dlouhodobý projekt, který by mohl kopírovat vojenský a administrativní model použitý na okupovaném Západním břehu.
V Pásmu Gazy by taková snaha pravděpodobně trvala roky. Úřad premiéra Izraele stanovil pět podmínek, které musí být splněny, aby Izrael souhlasil s ukončením války: úplné odzbrojení Hamásu, návrat všech zbývajících rukojmích, kompletní demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola nad celým územím a nahrazení Hamásu a Palestinské samosprávy novou civilní vládou.
Tyto požadavky, ač politicky významné, mohou prohloubit mezinárodní izolaci Izraele. Počet civilních obětí v Gaze neustále roste. Mnozí kritici tvrdí, že operace je stále více spojována s Netanjahuovým politickým přežitím.
Od útoku vedeného Hamásem ze 7. října 2023 se jeho popularita propadla a průzkumy veřejného mínění ukazují hlubokou ztrátu důvěry. Mnoho Izraelců ho viní z pochybení tajných služeb a vedení, která vedla k nejhoršímu teroristickému útoku v historii země. Masové protesty vedené zejména rodinami rukojmích vyzývají k novým volbám a změně vedení.
Netanjahu však může vidět pokračování války jako prostředek k oddálení odpovědnosti a k zamezení politické porážky. Jeho koalice je závislá na podpoře krajně pravicových ministrů, jako jsou Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrič.
Jakýkoli náznak kompromisu nebo ochoty k vyjednávání by mohl vést ke zhroucení jeho křehké vlády. Válka trvá již 22 měsíců a mnozí v Izraeli se domnívají, že Hamás již nepředstavuje strategickou hrozbu. Navzdory tomu jsou cíle války stále nejasné a její konec zůstává neznámý.
Hamás se z velké části přeměnil na guerillovou sílu, a Izrael tak čelí stejnému dilematu, které v minulosti trápilo velmoci. Bojuje s asymetrickým nepřítelem, který je hluboce zakořeněn v civilních oblastech. Jak zjistily Spojené státy ve Vietnamu a Sovětský svaz v Afghánistánu, takovýto typ války je těžké pochopit, dokud není příliš pozdě.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.