Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Netanjahu schválil nový směr ve válce proti Pásmu Gazy. Riskuje při tom, že vtáhne Izrael do dlouhodobého konfliktu, který nemá jasné konce. I když je oficiálním cílem stále totální zničení Hamásu, pokus o eliminaci takovéto ideologie, která je silně spjata s palestinskou národní identitou a odporem, se jeví jako nemožný úkol. Plán, který premiér představil, už sice získal podporu bezpečnostního kabinetu, ale v mnoha ohledech se zdá, že je to válka jednoho muže. A veřejný odpor vůči tomuto plánu roste.
Protesty se podle webu Sky News konají téměř denně. V jejich čele stojí rodiny rukojmích a jejich podporovatelé, kteří se obávají, že současná strategie vystavuje jejich blízké ještě většímu nebezpečí. Mezi vojenským vedením se také objevuje neklid.
Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil, generálporučík Eyal Zamir, vyjádřil silné námitky a varoval před vyčerpáním armády, riziky dlouhotrvající okupace a hrozbou, že se izraelská armáda stane policejní silou pro miliony Palestinců. Mnozí v armádě, podobně jako velká část izraelské veřejnosti, by upřednostnili příměří, které by mohlo vést k propuštění rukojmích.
Izrael momentálně tvrdí, že kontroluje asi 75 % Pásma Gazy. Podle nového plánu se pokusí přesunout do zbývajících oblastí, kam armáda dosud nevstoupila. Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy už nyní považováno za okupované Izraelem.
Kancelář OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že 86,3 % Pásma spadá do izraelských militarizovaných zón. Nejintenzivnější operace v rámci nového plánu se budou pravděpodobně soustředit na město Gaza. To je vnímáno jako de facto hlavní město Pásma a zároveň jako administrativní centrum Hamásu.
Obsazení města Gaza je považováno za klíčový krok k oslabení operačních schopností Hamásu a nese s sebou i hluboký symbolický význam, který by mohl změnit politickou mapu poválečné Gazy.
Izrael se domnívá, že se v Gaze, poblíž města, stále nachází velký počet zbývajících padesáti rukojmích, z nichž dvacet je údajně naživu. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se Izraelské obranné síly v minulosti vyhnuly plnému vpádu do těchto oblastí. Riziko, že budou rukojmí v Gaze zabiti, zůstává vysoké. Netanjahuův plán se nerozvine rychle, příprava a provedení kampaně by mohla trvat měsíce.
Mezitím Izrael riskuje, že bude obviňován ze zatažení do vleklé války bez jasné strategie. Realizace kontroly nad Gazou by vyžadovala dlouhodobý projekt, který by mohl kopírovat vojenský a administrativní model použitý na okupovaném Západním břehu.
V Pásmu Gazy by taková snaha pravděpodobně trvala roky. Úřad premiéra Izraele stanovil pět podmínek, které musí být splněny, aby Izrael souhlasil s ukončením války: úplné odzbrojení Hamásu, návrat všech zbývajících rukojmích, kompletní demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola nad celým územím a nahrazení Hamásu a Palestinské samosprávy novou civilní vládou.
Tyto požadavky, ač politicky významné, mohou prohloubit mezinárodní izolaci Izraele. Počet civilních obětí v Gaze neustále roste. Mnozí kritici tvrdí, že operace je stále více spojována s Netanjahuovým politickým přežitím.
Od útoku vedeného Hamásem ze 7. října 2023 se jeho popularita propadla a průzkumy veřejného mínění ukazují hlubokou ztrátu důvěry. Mnoho Izraelců ho viní z pochybení tajných služeb a vedení, která vedla k nejhoršímu teroristickému útoku v historii země. Masové protesty vedené zejména rodinami rukojmích vyzývají k novým volbám a změně vedení.
Netanjahu však může vidět pokračování války jako prostředek k oddálení odpovědnosti a k zamezení politické porážky. Jeho koalice je závislá na podpoře krajně pravicových ministrů, jako jsou Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrič.
Jakýkoli náznak kompromisu nebo ochoty k vyjednávání by mohl vést ke zhroucení jeho křehké vlády. Válka trvá již 22 měsíců a mnozí v Izraeli se domnívají, že Hamás již nepředstavuje strategickou hrozbu. Navzdory tomu jsou cíle války stále nejasné a její konec zůstává neznámý.
Hamás se z velké části přeměnil na guerillovou sílu, a Izrael tak čelí stejnému dilematu, které v minulosti trápilo velmoci. Bojuje s asymetrickým nepřítelem, který je hluboce zakořeněn v civilních oblastech. Jak zjistily Spojené státy ve Vietnamu a Sovětský svaz v Afghánistánu, takovýto typ války je těžké pochopit, dokud není příliš pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.