Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Netanjahu schválil nový směr ve válce proti Pásmu Gazy. Riskuje při tom, že vtáhne Izrael do dlouhodobého konfliktu, který nemá jasné konce. I když je oficiálním cílem stále totální zničení Hamásu, pokus o eliminaci takovéto ideologie, která je silně spjata s palestinskou národní identitou a odporem, se jeví jako nemožný úkol. Plán, který premiér představil, už sice získal podporu bezpečnostního kabinetu, ale v mnoha ohledech se zdá, že je to válka jednoho muže. A veřejný odpor vůči tomuto plánu roste.
Protesty se podle webu Sky News konají téměř denně. V jejich čele stojí rodiny rukojmích a jejich podporovatelé, kteří se obávají, že současná strategie vystavuje jejich blízké ještě většímu nebezpečí. Mezi vojenským vedením se také objevuje neklid.
Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil, generálporučík Eyal Zamir, vyjádřil silné námitky a varoval před vyčerpáním armády, riziky dlouhotrvající okupace a hrozbou, že se izraelská armáda stane policejní silou pro miliony Palestinců. Mnozí v armádě, podobně jako velká část izraelské veřejnosti, by upřednostnili příměří, které by mohlo vést k propuštění rukojmích.
Izrael momentálně tvrdí, že kontroluje asi 75 % Pásma Gazy. Podle nového plánu se pokusí přesunout do zbývajících oblastí, kam armáda dosud nevstoupila. Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy už nyní považováno za okupované Izraelem.
Kancelář OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že 86,3 % Pásma spadá do izraelských militarizovaných zón. Nejintenzivnější operace v rámci nového plánu se budou pravděpodobně soustředit na město Gaza. To je vnímáno jako de facto hlavní město Pásma a zároveň jako administrativní centrum Hamásu.
Obsazení města Gaza je považováno za klíčový krok k oslabení operačních schopností Hamásu a nese s sebou i hluboký symbolický význam, který by mohl změnit politickou mapu poválečné Gazy.
Izrael se domnívá, že se v Gaze, poblíž města, stále nachází velký počet zbývajících padesáti rukojmích, z nichž dvacet je údajně naživu. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se Izraelské obranné síly v minulosti vyhnuly plnému vpádu do těchto oblastí. Riziko, že budou rukojmí v Gaze zabiti, zůstává vysoké. Netanjahuův plán se nerozvine rychle, příprava a provedení kampaně by mohla trvat měsíce.
Mezitím Izrael riskuje, že bude obviňován ze zatažení do vleklé války bez jasné strategie. Realizace kontroly nad Gazou by vyžadovala dlouhodobý projekt, který by mohl kopírovat vojenský a administrativní model použitý na okupovaném Západním břehu.
V Pásmu Gazy by taková snaha pravděpodobně trvala roky. Úřad premiéra Izraele stanovil pět podmínek, které musí být splněny, aby Izrael souhlasil s ukončením války: úplné odzbrojení Hamásu, návrat všech zbývajících rukojmích, kompletní demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola nad celým územím a nahrazení Hamásu a Palestinské samosprávy novou civilní vládou.
Tyto požadavky, ač politicky významné, mohou prohloubit mezinárodní izolaci Izraele. Počet civilních obětí v Gaze neustále roste. Mnozí kritici tvrdí, že operace je stále více spojována s Netanjahuovým politickým přežitím.
Od útoku vedeného Hamásem ze 7. října 2023 se jeho popularita propadla a průzkumy veřejného mínění ukazují hlubokou ztrátu důvěry. Mnoho Izraelců ho viní z pochybení tajných služeb a vedení, která vedla k nejhoršímu teroristickému útoku v historii země. Masové protesty vedené zejména rodinami rukojmích vyzývají k novým volbám a změně vedení.
Netanjahu však může vidět pokračování války jako prostředek k oddálení odpovědnosti a k zamezení politické porážky. Jeho koalice je závislá na podpoře krajně pravicových ministrů, jako jsou Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrič.
Jakýkoli náznak kompromisu nebo ochoty k vyjednávání by mohl vést ke zhroucení jeho křehké vlády. Válka trvá již 22 měsíců a mnozí v Izraeli se domnívají, že Hamás již nepředstavuje strategickou hrozbu. Navzdory tomu jsou cíle války stále nejasné a její konec zůstává neznámý.
Hamás se z velké části přeměnil na guerillovou sílu, a Izrael tak čelí stejnému dilematu, které v minulosti trápilo velmoci. Bojuje s asymetrickým nepřítelem, který je hluboce zakořeněn v civilních oblastech. Jak zjistily Spojené státy ve Vietnamu a Sovětský svaz v Afghánistánu, takovýto typ války je těžké pochopit, dokud není příliš pozdě.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
