Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Prvním zádrhelem je naprosté ochromení infrastruktury. Hormuzský průliv je už přes týden zablokován a vytvořila se v něm gigantická zácpa tankerů. Jen její rozpuštění zabere nejméně čtrnáct dní, ale skutečný problém leží hlouběji. Země jako Saúdská Arábie nebo Irák musely kvůli přeplněným skladům zastavit těžbu. Opětovné nahození těžebních věží je u ropy pomalé a u zkapalněného plynu (LNG) jde o technologicky nesmírně náročný a zdlouhavý proces.
Druhým faktorem je íránská strategie „vydírání u čerpacích stanic“. Teherán si uvědomuje, že Trump potřebuje srazit ceny paliv před blížícími se volbami, a hodlá mu to co nejvíce ztížit. Íránský ministr zahraničí Araghčí otevřeně posmívá Washingtonu s tím, že po devíti dnech bojů se ceny ropy zdvojnásobily, a varuje před dalšími „překvapeními“, pokud budou útoky na íránské území pokračovat.
Třetí hrozba se skrývá pod hladinou – námořní miny. Zprávy o tom, že Írán začal zaminovávat Hormuzský průliv, mění pravidla hry. I kdyby zbraně utichly dnes, vyčištění klíčové tepny, kudy proudí pětina světové energie, potrvá měsíce. Ekonomové varují, že pokud by blokáda trvala další necelé dva měsíce, svět se může propadnout do hospodářské recese nevídaných rozměrů, srovnatelné s velkou krizí 30. let.
Čtvrtým bodem je neustálé rozšiřování bojiště. Útoky už nezasahují jen průliv, ale i cíle v Ománu nebo náhodné civilní lodě. Zatímco Trump posádky tankerů vyzývá k odvaze, domácí opozice upozorňuje, že administrativa nemá žádný funkční koncept, jak komerční plavidla v nebezpečných vodách reálně ochránit.
Posledním, a možná nejnebezpečnějším rizikem, je decentralizovaný odpor. Smrt duchovního vůdce Chameneího vyvolala hněv řady radikálních skupin od Jemenu až po Pákistán. Tito aktéři, kteří nepodléhají přímo Teheránu, mohou pomocí levných dronů za pár stovek dolarů vyřadit z provozu tankery v hodnotě milionů. Tato hrozba vytváří v celém regionu stav permanentní nejistoty, který pojišťovny a rejdaře od návratu do oblasti odrazuje víc než samotná íránská armáda.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.