Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
„Ano, je to považováno za válečný zločin. Konečné posouzení ale náleží soudům a historii,“ řekl Fletcher. Zároveň připustil, že nedávné prohlášení o možném úmrtí 14 000 kojenců během dvou dnů v případě nezajištění pomoci bylo přehnané. OSN později tento údaj stáhla a Fletcher uznal nutnost pečlivého formulování výroků.
Izrael začal minulý týden po téměř třech měsících zcela uzavřené blokády opět vpouštět omezené množství humanitární pomoci do pásma Gazy. Blokáda, která měla podle izraelské vlády zvýšit tlak na Hamás kvůli zadržovaným rukojmím, znemožňovala dodávky základních potřeb jako jídlo, léky či palivo. Vojenské operace navíc znovu nabraly na intenzitě po přerušení příměří s Hamásem.
Po uvolnění blokády propukl chaos u distribučních center, kde lidé zoufale čekají na potraviny. Podle OSN bylo při jednom z incidentů zraněno téměř 50 lidí, když davy přemohly personál.
Fletcher upozornil, že potraviny zůstávají na izraelské straně hranice, i když obyvatelé Gazy trpí akutním hladem. Zmínil také výroky izraelských politiků, kteří přiznávají, že zadržování pomoci má za cíl vyvíjet tlak na tamní civilisty. Vyjádřil znepokojení nad slovy izraelského ministra financí Bezalela Smotricha, jenž uvedl, že obyvatelé Gazy by měli pochopit, že nemají žádnou budoucnost, a začít nový život mimo toto území.
„Očekáváme, že vlády po celém světě budou respektovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Fletcher a apeloval na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se od takové rétoriky distancoval.
Izraelský postup čelí sílící mezinárodní kritice. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden prohlásila, že izraelské vojenské údery překračují hranici nutné sebeobrany. Kancléř Německa Friedrich Merz řekl, že už Izraelským cílům nerozumí. Dříve také lídři Británie, Francie a Kanady vyzvali Izrael k ukončení bojů a umožnění pomoci. Izraelský premiér tyto výzvy odmítl a označil je za podporu Hamásu.
Fletcher na půdě OSN varoval, že hrozí genocida, a vyzval Radu bezpečnosti, aby jednala. Podle něj se opakují stejné znaky jako při dřívějších tragédiích ve Rwandě, Srebrenici či na Srí Lance – nucené přesuny obyvatel, hlad, mučení a rozsáhlé ztráty na životech.
Za své varovné výroky sklidil ostrou kritiku z Izraele. Ministerstvo zahraničí ho obvinilo z přebírání propagandy Hamásu a přirovnalo jeho tvrzení k „křivému obvinění“. Fletcher se bránil tím, že šlo o zoufalý pokus přimět strany, aby umožnily dodání pomoci do Gazy. Přiznal ale, že je třeba zacházet s fakty velmi opatrně.
K obviněním, že Hamás přesměrovává pomoc pro své potřeby, Fletcher řekl: „Nechceme, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu. Naší snahou je zajistit, aby se dostala k obyčejným lidem.“
Podle něj je nutné hledat diplomatické řešení a jednat o propuštění rukojmích. „Všichni si přejeme, aby se rukojmí vrátili ke svým rodinám. Ale válka dávno překročila původní cíl jejich osvobození. Mluví se o eliminaci Hamásu – ale v budoucím vedení Gazy pro něj není místo,“ uvedl.
Závěrem upozornil, že Gaza není jedinou krizí, jíž svět čelí – podobně kritická je situace i na Ukrajině, v Súdánu nebo Sýrii. Podle něj je Rada bezpečnosti OSN natolik rozdělená, že brání účinnému řešení konfliktů, které se tak prodlužují a nabývají na krutosti.
Izraelská operace v Gaze je reakcí na útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž zemřelo asi 1 200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Od té doby podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho téměř 4 000 od doby, kdy Izrael obnovil vojenskou ofenzivu.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.