Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
„Ano, je to považováno za válečný zločin. Konečné posouzení ale náleží soudům a historii,“ řekl Fletcher. Zároveň připustil, že nedávné prohlášení o možném úmrtí 14 000 kojenců během dvou dnů v případě nezajištění pomoci bylo přehnané. OSN později tento údaj stáhla a Fletcher uznal nutnost pečlivého formulování výroků.
Izrael začal minulý týden po téměř třech měsících zcela uzavřené blokády opět vpouštět omezené množství humanitární pomoci do pásma Gazy. Blokáda, která měla podle izraelské vlády zvýšit tlak na Hamás kvůli zadržovaným rukojmím, znemožňovala dodávky základních potřeb jako jídlo, léky či palivo. Vojenské operace navíc znovu nabraly na intenzitě po přerušení příměří s Hamásem.
Po uvolnění blokády propukl chaos u distribučních center, kde lidé zoufale čekají na potraviny. Podle OSN bylo při jednom z incidentů zraněno téměř 50 lidí, když davy přemohly personál.
Fletcher upozornil, že potraviny zůstávají na izraelské straně hranice, i když obyvatelé Gazy trpí akutním hladem. Zmínil také výroky izraelských politiků, kteří přiznávají, že zadržování pomoci má za cíl vyvíjet tlak na tamní civilisty. Vyjádřil znepokojení nad slovy izraelského ministra financí Bezalela Smotricha, jenž uvedl, že obyvatelé Gazy by měli pochopit, že nemají žádnou budoucnost, a začít nový život mimo toto území.
„Očekáváme, že vlády po celém světě budou respektovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Fletcher a apeloval na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se od takové rétoriky distancoval.
Izraelský postup čelí sílící mezinárodní kritice. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden prohlásila, že izraelské vojenské údery překračují hranici nutné sebeobrany. Kancléř Německa Friedrich Merz řekl, že už Izraelským cílům nerozumí. Dříve také lídři Británie, Francie a Kanady vyzvali Izrael k ukončení bojů a umožnění pomoci. Izraelský premiér tyto výzvy odmítl a označil je za podporu Hamásu.
Fletcher na půdě OSN varoval, že hrozí genocida, a vyzval Radu bezpečnosti, aby jednala. Podle něj se opakují stejné znaky jako při dřívějších tragédiích ve Rwandě, Srebrenici či na Srí Lance – nucené přesuny obyvatel, hlad, mučení a rozsáhlé ztráty na životech.
Za své varovné výroky sklidil ostrou kritiku z Izraele. Ministerstvo zahraničí ho obvinilo z přebírání propagandy Hamásu a přirovnalo jeho tvrzení k „křivému obvinění“. Fletcher se bránil tím, že šlo o zoufalý pokus přimět strany, aby umožnily dodání pomoci do Gazy. Přiznal ale, že je třeba zacházet s fakty velmi opatrně.
K obviněním, že Hamás přesměrovává pomoc pro své potřeby, Fletcher řekl: „Nechceme, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu. Naší snahou je zajistit, aby se dostala k obyčejným lidem.“
Podle něj je nutné hledat diplomatické řešení a jednat o propuštění rukojmích. „Všichni si přejeme, aby se rukojmí vrátili ke svým rodinám. Ale válka dávno překročila původní cíl jejich osvobození. Mluví se o eliminaci Hamásu – ale v budoucím vedení Gazy pro něj není místo,“ uvedl.
Závěrem upozornil, že Gaza není jedinou krizí, jíž svět čelí – podobně kritická je situace i na Ukrajině, v Súdánu nebo Sýrii. Podle něj je Rada bezpečnosti OSN natolik rozdělená, že brání účinnému řešení konfliktů, které se tak prodlužují a nabývají na krutosti.
Izraelská operace v Gaze je reakcí na útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž zemřelo asi 1 200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Od té doby podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho téměř 4 000 od doby, kdy Izrael obnovil vojenskou ofenzivu.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
