Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
„Ano, je to považováno za válečný zločin. Konečné posouzení ale náleží soudům a historii,“ řekl Fletcher. Zároveň připustil, že nedávné prohlášení o možném úmrtí 14 000 kojenců během dvou dnů v případě nezajištění pomoci bylo přehnané. OSN později tento údaj stáhla a Fletcher uznal nutnost pečlivého formulování výroků.
Izrael začal minulý týden po téměř třech měsících zcela uzavřené blokády opět vpouštět omezené množství humanitární pomoci do pásma Gazy. Blokáda, která měla podle izraelské vlády zvýšit tlak na Hamás kvůli zadržovaným rukojmím, znemožňovala dodávky základních potřeb jako jídlo, léky či palivo. Vojenské operace navíc znovu nabraly na intenzitě po přerušení příměří s Hamásem.
Po uvolnění blokády propukl chaos u distribučních center, kde lidé zoufale čekají na potraviny. Podle OSN bylo při jednom z incidentů zraněno téměř 50 lidí, když davy přemohly personál.
Fletcher upozornil, že potraviny zůstávají na izraelské straně hranice, i když obyvatelé Gazy trpí akutním hladem. Zmínil také výroky izraelských politiků, kteří přiznávají, že zadržování pomoci má za cíl vyvíjet tlak na tamní civilisty. Vyjádřil znepokojení nad slovy izraelského ministra financí Bezalela Smotricha, jenž uvedl, že obyvatelé Gazy by měli pochopit, že nemají žádnou budoucnost, a začít nový život mimo toto území.
„Očekáváme, že vlády po celém světě budou respektovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Fletcher a apeloval na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se od takové rétoriky distancoval.
Izraelský postup čelí sílící mezinárodní kritice. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden prohlásila, že izraelské vojenské údery překračují hranici nutné sebeobrany. Kancléř Německa Friedrich Merz řekl, že už Izraelským cílům nerozumí. Dříve také lídři Británie, Francie a Kanady vyzvali Izrael k ukončení bojů a umožnění pomoci. Izraelský premiér tyto výzvy odmítl a označil je za podporu Hamásu.
Fletcher na půdě OSN varoval, že hrozí genocida, a vyzval Radu bezpečnosti, aby jednala. Podle něj se opakují stejné znaky jako při dřívějších tragédiích ve Rwandě, Srebrenici či na Srí Lance – nucené přesuny obyvatel, hlad, mučení a rozsáhlé ztráty na životech.
Za své varovné výroky sklidil ostrou kritiku z Izraele. Ministerstvo zahraničí ho obvinilo z přebírání propagandy Hamásu a přirovnalo jeho tvrzení k „křivému obvinění“. Fletcher se bránil tím, že šlo o zoufalý pokus přimět strany, aby umožnily dodání pomoci do Gazy. Přiznal ale, že je třeba zacházet s fakty velmi opatrně.
K obviněním, že Hamás přesměrovává pomoc pro své potřeby, Fletcher řekl: „Nechceme, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu. Naší snahou je zajistit, aby se dostala k obyčejným lidem.“
Podle něj je nutné hledat diplomatické řešení a jednat o propuštění rukojmích. „Všichni si přejeme, aby se rukojmí vrátili ke svým rodinám. Ale válka dávno překročila původní cíl jejich osvobození. Mluví se o eliminaci Hamásu – ale v budoucím vedení Gazy pro něj není místo,“ uvedl.
Závěrem upozornil, že Gaza není jedinou krizí, jíž svět čelí – podobně kritická je situace i na Ukrajině, v Súdánu nebo Sýrii. Podle něj je Rada bezpečnosti OSN natolik rozdělená, že brání účinnému řešení konfliktů, které se tak prodlužují a nabývají na krutosti.
Izraelská operace v Gaze je reakcí na útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž zemřelo asi 1 200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Od té doby podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho téměř 4 000 od doby, kdy Izrael obnovil vojenskou ofenzivu.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
