Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
„Ano, je to považováno za válečný zločin. Konečné posouzení ale náleží soudům a historii,“ řekl Fletcher. Zároveň připustil, že nedávné prohlášení o možném úmrtí 14 000 kojenců během dvou dnů v případě nezajištění pomoci bylo přehnané. OSN později tento údaj stáhla a Fletcher uznal nutnost pečlivého formulování výroků.
Izrael začal minulý týden po téměř třech měsících zcela uzavřené blokády opět vpouštět omezené množství humanitární pomoci do pásma Gazy. Blokáda, která měla podle izraelské vlády zvýšit tlak na Hamás kvůli zadržovaným rukojmím, znemožňovala dodávky základních potřeb jako jídlo, léky či palivo. Vojenské operace navíc znovu nabraly na intenzitě po přerušení příměří s Hamásem.
Po uvolnění blokády propukl chaos u distribučních center, kde lidé zoufale čekají na potraviny. Podle OSN bylo při jednom z incidentů zraněno téměř 50 lidí, když davy přemohly personál.
Fletcher upozornil, že potraviny zůstávají na izraelské straně hranice, i když obyvatelé Gazy trpí akutním hladem. Zmínil také výroky izraelských politiků, kteří přiznávají, že zadržování pomoci má za cíl vyvíjet tlak na tamní civilisty. Vyjádřil znepokojení nad slovy izraelského ministra financí Bezalela Smotricha, jenž uvedl, že obyvatelé Gazy by měli pochopit, že nemají žádnou budoucnost, a začít nový život mimo toto území.
„Očekáváme, že vlády po celém světě budou respektovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Fletcher a apeloval na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se od takové rétoriky distancoval.
Izraelský postup čelí sílící mezinárodní kritice. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden prohlásila, že izraelské vojenské údery překračují hranici nutné sebeobrany. Kancléř Německa Friedrich Merz řekl, že už Izraelským cílům nerozumí. Dříve také lídři Británie, Francie a Kanady vyzvali Izrael k ukončení bojů a umožnění pomoci. Izraelský premiér tyto výzvy odmítl a označil je za podporu Hamásu.
Fletcher na půdě OSN varoval, že hrozí genocida, a vyzval Radu bezpečnosti, aby jednala. Podle něj se opakují stejné znaky jako při dřívějších tragédiích ve Rwandě, Srebrenici či na Srí Lance – nucené přesuny obyvatel, hlad, mučení a rozsáhlé ztráty na životech.
Za své varovné výroky sklidil ostrou kritiku z Izraele. Ministerstvo zahraničí ho obvinilo z přebírání propagandy Hamásu a přirovnalo jeho tvrzení k „křivému obvinění“. Fletcher se bránil tím, že šlo o zoufalý pokus přimět strany, aby umožnily dodání pomoci do Gazy. Přiznal ale, že je třeba zacházet s fakty velmi opatrně.
K obviněním, že Hamás přesměrovává pomoc pro své potřeby, Fletcher řekl: „Nechceme, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu. Naší snahou je zajistit, aby se dostala k obyčejným lidem.“
Podle něj je nutné hledat diplomatické řešení a jednat o propuštění rukojmích. „Všichni si přejeme, aby se rukojmí vrátili ke svým rodinám. Ale válka dávno překročila původní cíl jejich osvobození. Mluví se o eliminaci Hamásu – ale v budoucím vedení Gazy pro něj není místo,“ uvedl.
Závěrem upozornil, že Gaza není jedinou krizí, jíž svět čelí – podobně kritická je situace i na Ukrajině, v Súdánu nebo Sýrii. Podle něj je Rada bezpečnosti OSN natolik rozdělená, že brání účinnému řešení konfliktů, které se tak prodlužují a nabývají na krutosti.
Izraelská operace v Gaze je reakcí na útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž zemřelo asi 1 200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Od té doby podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho téměř 4 000 od doby, kdy Izrael obnovil vojenskou ofenzivu.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
