Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
„Ano, je to považováno za válečný zločin. Konečné posouzení ale náleží soudům a historii,“ řekl Fletcher. Zároveň připustil, že nedávné prohlášení o možném úmrtí 14 000 kojenců během dvou dnů v případě nezajištění pomoci bylo přehnané. OSN později tento údaj stáhla a Fletcher uznal nutnost pečlivého formulování výroků.
Izrael začal minulý týden po téměř třech měsících zcela uzavřené blokády opět vpouštět omezené množství humanitární pomoci do pásma Gazy. Blokáda, která měla podle izraelské vlády zvýšit tlak na Hamás kvůli zadržovaným rukojmím, znemožňovala dodávky základních potřeb jako jídlo, léky či palivo. Vojenské operace navíc znovu nabraly na intenzitě po přerušení příměří s Hamásem.
Po uvolnění blokády propukl chaos u distribučních center, kde lidé zoufale čekají na potraviny. Podle OSN bylo při jednom z incidentů zraněno téměř 50 lidí, když davy přemohly personál.
Fletcher upozornil, že potraviny zůstávají na izraelské straně hranice, i když obyvatelé Gazy trpí akutním hladem. Zmínil také výroky izraelských politiků, kteří přiznávají, že zadržování pomoci má za cíl vyvíjet tlak na tamní civilisty. Vyjádřil znepokojení nad slovy izraelského ministra financí Bezalela Smotricha, jenž uvedl, že obyvatelé Gazy by měli pochopit, že nemají žádnou budoucnost, a začít nový život mimo toto území.
„Očekáváme, že vlády po celém světě budou respektovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Fletcher a apeloval na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se od takové rétoriky distancoval.
Izraelský postup čelí sílící mezinárodní kritice. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden prohlásila, že izraelské vojenské údery překračují hranici nutné sebeobrany. Kancléř Německa Friedrich Merz řekl, že už Izraelským cílům nerozumí. Dříve také lídři Británie, Francie a Kanady vyzvali Izrael k ukončení bojů a umožnění pomoci. Izraelský premiér tyto výzvy odmítl a označil je za podporu Hamásu.
Fletcher na půdě OSN varoval, že hrozí genocida, a vyzval Radu bezpečnosti, aby jednala. Podle něj se opakují stejné znaky jako při dřívějších tragédiích ve Rwandě, Srebrenici či na Srí Lance – nucené přesuny obyvatel, hlad, mučení a rozsáhlé ztráty na životech.
Za své varovné výroky sklidil ostrou kritiku z Izraele. Ministerstvo zahraničí ho obvinilo z přebírání propagandy Hamásu a přirovnalo jeho tvrzení k „křivému obvinění“. Fletcher se bránil tím, že šlo o zoufalý pokus přimět strany, aby umožnily dodání pomoci do Gazy. Přiznal ale, že je třeba zacházet s fakty velmi opatrně.
K obviněním, že Hamás přesměrovává pomoc pro své potřeby, Fletcher řekl: „Nechceme, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu. Naší snahou je zajistit, aby se dostala k obyčejným lidem.“
Podle něj je nutné hledat diplomatické řešení a jednat o propuštění rukojmích. „Všichni si přejeme, aby se rukojmí vrátili ke svým rodinám. Ale válka dávno překročila původní cíl jejich osvobození. Mluví se o eliminaci Hamásu – ale v budoucím vedení Gazy pro něj není místo,“ uvedl.
Závěrem upozornil, že Gaza není jedinou krizí, jíž svět čelí – podobně kritická je situace i na Ukrajině, v Súdánu nebo Sýrii. Podle něj je Rada bezpečnosti OSN natolik rozdělená, že brání účinnému řešení konfliktů, které se tak prodlužují a nabývají na krutosti.
Izraelská operace v Gaze je reakcí na útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž zemřelo asi 1 200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Od té doby podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho téměř 4 000 od doby, kdy Izrael obnovil vojenskou ofenzivu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
