Podle průzkumu think-tanku Atlantic Council se 40 % odborníků domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Ta by mohla být mnohostranným konfliktem mezi velmocemi, přičemž hlavní rizikové oblasti zahrnují Čínu, Rusko, Blízký východ a Severní Koreu.
Jedním z největších geopolitických rizik je soupeření mezi Čínou a Spojenými státy, zejména kvůli Tchaj-wanu. Washington v posledních letech výrazně posílil podporu tchajwanské samosprávy, zatímco Peking považuje ostrov za součást svého území a hrozí vojenským zásahem.
Podle amerických představitelů Čína modernizuje svou armádu v rozsahu nevídaném od druhé světové války. Jak varují podle magazínu The Week odborníci, jakákoli vojenská konfrontace by měla katastrofální důsledky nejen pro Asii, ale i pro globální ekonomiku.
Válka na Ukrajině trvá již více než tři roky a mnozí analytici varují, že pokud Kyjev padne, Rusko by se mohlo zaměřit na další evropské státy, například Pobaltí nebo Polsko. Evropské země proto masivně navyšují výdaje na obranu a připravují se na možný konflikt s Moskvou. Zároveň sílí obavy, že by se do války mohly zapojit i další státy, včetně Číny, Íránu nebo Severní Koreje, čímž by konflikt nabyl globálních rozměrů.
I situace v Gaze zůstává napjatá, příměří mezi Izraelem a Hamásem je nejisté a Írán stále posiluje svůj vliv v regionu. Spojené státy a Velká Británie vyjádřily obavy, že Moskva poskytuje Teheránu vojenské technologie výměnou za íránské rakety určené pro válku na Ukrajině. Jakékoli zhoršení situace by mohlo vtáhnout do bojů širší spektrum zemí.
Hrozbou je i Kim Čong-un, který pokračuje v budování jaderného a raketového arzenálu a nedávno oficiálně opustil myšlenku mírového sjednocení s Jižní Koreou. Navíc byly potvrzeny informace, že severokorejští vojáci pomáhali Rusku na Ukrajině, přičemž stovky z nich zde padly. Někteří odborníci tvrdí, že zapojením Severní Koreje do války na Ukrajině již třetí světová válka fakticky začala.
Odborníci varují, že svět se nachází v nebezpečné fázi, kdy může jediná chyba nebo špatné rozhodnutí vést ke globálnímu konfliktu. Zároveň ale zdůrazňují, že stále existují diplomatické cesty, jak eskalaci zabránit. Klíčovou roli budou hrát především mezinárodní organizace, jako je OSN nebo NATO, a ochota světových lídrů najít kompromisní řešení.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.