Podle průzkumu think-tanku Atlantic Council se 40 % odborníků domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Ta by mohla být mnohostranným konfliktem mezi velmocemi, přičemž hlavní rizikové oblasti zahrnují Čínu, Rusko, Blízký východ a Severní Koreu.
Jedním z největších geopolitických rizik je soupeření mezi Čínou a Spojenými státy, zejména kvůli Tchaj-wanu. Washington v posledních letech výrazně posílil podporu tchajwanské samosprávy, zatímco Peking považuje ostrov za součást svého území a hrozí vojenským zásahem.
Podle amerických představitelů Čína modernizuje svou armádu v rozsahu nevídaném od druhé světové války. Jak varují podle magazínu The Week odborníci, jakákoli vojenská konfrontace by měla katastrofální důsledky nejen pro Asii, ale i pro globální ekonomiku.
Válka na Ukrajině trvá již více než tři roky a mnozí analytici varují, že pokud Kyjev padne, Rusko by se mohlo zaměřit na další evropské státy, například Pobaltí nebo Polsko. Evropské země proto masivně navyšují výdaje na obranu a připravují se na možný konflikt s Moskvou. Zároveň sílí obavy, že by se do války mohly zapojit i další státy, včetně Číny, Íránu nebo Severní Koreje, čímž by konflikt nabyl globálních rozměrů.
I situace v Gaze zůstává napjatá, příměří mezi Izraelem a Hamásem je nejisté a Írán stále posiluje svůj vliv v regionu. Spojené státy a Velká Británie vyjádřily obavy, že Moskva poskytuje Teheránu vojenské technologie výměnou za íránské rakety určené pro válku na Ukrajině. Jakékoli zhoršení situace by mohlo vtáhnout do bojů širší spektrum zemí.
Hrozbou je i Kim Čong-un, který pokračuje v budování jaderného a raketového arzenálu a nedávno oficiálně opustil myšlenku mírového sjednocení s Jižní Koreou. Navíc byly potvrzeny informace, že severokorejští vojáci pomáhali Rusku na Ukrajině, přičemž stovky z nich zde padly. Někteří odborníci tvrdí, že zapojením Severní Koreje do války na Ukrajině již třetí světová válka fakticky začala.
Odborníci varují, že svět se nachází v nebezpečné fázi, kdy může jediná chyba nebo špatné rozhodnutí vést ke globálnímu konfliktu. Zároveň ale zdůrazňují, že stále existují diplomatické cesty, jak eskalaci zabránit. Klíčovou roli budou hrát především mezinárodní organizace, jako je OSN nebo NATO, a ochota světových lídrů najít kompromisní řešení.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.