Podle průzkumu think-tanku Atlantic Council se 40 % odborníků domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Ta by mohla být mnohostranným konfliktem mezi velmocemi, přičemž hlavní rizikové oblasti zahrnují Čínu, Rusko, Blízký východ a Severní Koreu.
Jedním z největších geopolitických rizik je soupeření mezi Čínou a Spojenými státy, zejména kvůli Tchaj-wanu. Washington v posledních letech výrazně posílil podporu tchajwanské samosprávy, zatímco Peking považuje ostrov za součást svého území a hrozí vojenským zásahem.
Podle amerických představitelů Čína modernizuje svou armádu v rozsahu nevídaném od druhé světové války. Jak varují podle magazínu The Week odborníci, jakákoli vojenská konfrontace by měla katastrofální důsledky nejen pro Asii, ale i pro globální ekonomiku.
Válka na Ukrajině trvá již více než tři roky a mnozí analytici varují, že pokud Kyjev padne, Rusko by se mohlo zaměřit na další evropské státy, například Pobaltí nebo Polsko. Evropské země proto masivně navyšují výdaje na obranu a připravují se na možný konflikt s Moskvou. Zároveň sílí obavy, že by se do války mohly zapojit i další státy, včetně Číny, Íránu nebo Severní Koreje, čímž by konflikt nabyl globálních rozměrů.
I situace v Gaze zůstává napjatá, příměří mezi Izraelem a Hamásem je nejisté a Írán stále posiluje svůj vliv v regionu. Spojené státy a Velká Británie vyjádřily obavy, že Moskva poskytuje Teheránu vojenské technologie výměnou za íránské rakety určené pro válku na Ukrajině. Jakékoli zhoršení situace by mohlo vtáhnout do bojů širší spektrum zemí.
Hrozbou je i Kim Čong-un, který pokračuje v budování jaderného a raketového arzenálu a nedávno oficiálně opustil myšlenku mírového sjednocení s Jižní Koreou. Navíc byly potvrzeny informace, že severokorejští vojáci pomáhali Rusku na Ukrajině, přičemž stovky z nich zde padly. Někteří odborníci tvrdí, že zapojením Severní Koreje do války na Ukrajině již třetí světová válka fakticky začala.
Odborníci varují, že svět se nachází v nebezpečné fázi, kdy může jediná chyba nebo špatné rozhodnutí vést ke globálnímu konfliktu. Zároveň ale zdůrazňují, že stále existují diplomatické cesty, jak eskalaci zabránit. Klíčovou roli budou hrát především mezinárodní organizace, jako je OSN nebo NATO, a ochota světových lídrů najít kompromisní řešení.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).