Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Prezident Trump na následné tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy jsou v jednáních o příměří „minimálně velmi, velmi blízko“ a že se domnívá, že již tuto hranici „překročily“. Veřejně poděkoval premiéru Netanjahuovi za souhlas s navrhovaným mírovým plánem, čímž potvrdil izraelskou vstřícnost k tomuto návrhu.
Klíčovým a urgentním bodem dohody je ustanovení, že pokud Hamás návrh přijme, všichni zbývající rukojmí budou propuštěni do 72 hodin. Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 obyvatel Gazy, zadržených po událostech ze 7. října 2023, včetně všech zadržovaných žen a dětí. Za ostatky každého izraelského rukojmí Izrael propustí ostatky 15 zemřelých obyvatel Gazy.
Dohoda specifikuje, že válka okamžitě skončí v momentě veřejného přijetí návrhu oběma stranami. Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, kde se připraví na výměnu rukojmích. Po dobu této fáze budou zastaveny veškeré vojenské operace a bojové linie zůstanou zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro úplné a postupné stažení izraelských jednotek. Závazek k demilitarizaci Gazy má být zajištěn arabskými a muslimskými zeměmi, které se zavážou k odstranění vojenských kapacit Hamásu.
Členům Hamásu, kteří se prokážou závazkem k pokojné koexistenci a odevzdají zbraně, bude udělena amnestie. Ti, kteří se rozhodnou Gazu opustit, získají bezpečný průchod do přijímajících zemí. Hamás ani další frakce nebudou mít ve správě Gazy žádnou roli. Veškerá teroristická infrastruktura, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní, bude zničena a neobnovena. Následovat bude demilitarizace Pásma Gazy pod dohledem nezávislých pozorovatelů.
Trump pochválil premiéra Netanjahua za vstřícnost, ale zároveň ho označil za „válečníka“, který se neochotně snaží dosáhnout míru. „Neví nic o návratu k normálnímu životu,“ řekl Trump, ale dodal, že Izrael má štěstí, že ho má. Prezident nicméně zdůraznil, že pokud Hamás dohodu odmítne, má Izrael „právo“ dokončit zničení hrozby a bude mít pro to plnou americkou podporu.
Co obsahuje plán o ukončení konfliktu?
Po přijetí dohody bude do Gazy okamžitě zaslána plná humanitární pomoc a začnou rekonstrukční práce. Distribuci budou zajišťovat OSN a mezinárodní instituce, které nejsou spojeny se žádnou ze stran konfliktu. Gaza bude dočasně spravována technokratickým, apolitickým palestinským výborem, složeným z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů, který bude zajišťovat každodenní chod veřejných služeb.
Dohled nad přechodnou správou převezme nový mezinárodní orgán s názvem „Rada Míru“. Prezident Trump oznámil, že ho sám povede, i když poznamenal, že je „velmi zaneprázdněn“. Dodal, že ho o vedení požádali lídři arabského světa, Izraele a všichni zúčastnění. V Radě Míru zasednou hlavy států a také bývalý britský premiér Tony Blair, který na plánu významně spolupracoval.
Součástí vize je Trumpův plán ekonomického rozvoje zaměřený na obnovu a oživení Gazy. Cílem je zřídit panel expertů, který vytvoří moderní a efektivní správu, schopnou přilákat investice, jež vytvoří pracovní místa a příležitosti. Pro tento účel má být zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními tarify. Plán také zdůrazňuje, že ačkoli nikdo nebude nucen Gazu opustit, ti, kteří si to budou přát, budou mít možnost svobodně odejít i se vrátit.
Spojené státy ve spolupráci s arabskými partnery vytvoří dočasné Mezinárodní stabilizační síly (ISF), které budou nasazeny v Gaze. Tyto síly zajistí dlouhodobé vnitřní zabezpečení a budou trénovat palestinské policejní složky. Izraelské obranné síly (IDF) se budou postupně stahovat a předávat kontrolu nad územím ISF na základě dohodnutých milníků a časových rámců. V případě, že Hamás dohodu odmítne, opatření, včetně pomoci, pokračují v oblastech bez teroru, které IDF předá ISF.
Trump zdůraznil, že si přeje, aby Palestinci převzali odpovědnost za svůj osud, k čemuž je plán vyzývá. Musejí zakázat terorismus a zasloužit si tak jasnější budoucnost. Zároveň varoval, že pokud Palestinská samospráva neuskuteční reformy stanovené ve vizi míru z roku 2020, bude si za problémy moct sama.
Plán zahrnuje i zavedení mezikonfesního dialogu s cílem změnit myšlení a narativy obou stran. Jakmile pokročí reforma Palestinské samosprávy, mohly by se vytvořit podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti. S tímto cílem bude zahájen dialog mezi Izraelem a Palestinci k dohodě o politickém horizontu pro pokojnou koexistenci. Trump potvrdil, že svůj komplexní plán projednal s lídry Saúdské Arábie, Kataru, SAE, Jordánska, Indonésie a s představiteli Turecka, Pákistánu a Egypta.
Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Prezident Spojených států Donald Trump na Valném shromáždění OSN v New Yorku předvedl neobyčejný projev, když světovým lídrům sdělil, že „vaše země jdou k čertu“. Během 57 ohromujících minut zpochybnil účel samotné OSN, která podle něj nabízí jen „prázdná slova“ k řešení konfliktů. Podle něj navíc OSN „financuje útok na západní země a jejich hranice“ podporou nekontrolované migrace a podlehla masivnímu „podvodu s prací“, jak označil klimatické změny.
Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.