Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Prezident Trump na následné tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy jsou v jednáních o příměří „minimálně velmi, velmi blízko“ a že se domnívá, že již tuto hranici „překročily“. Veřejně poděkoval premiéru Netanjahuovi za souhlas s navrhovaným mírovým plánem, čímž potvrdil izraelskou vstřícnost k tomuto návrhu.
Klíčovým a urgentním bodem dohody je ustanovení, že pokud Hamás návrh přijme, všichni zbývající rukojmí budou propuštěni do 72 hodin. Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 obyvatel Gazy, zadržených po událostech ze 7. října 2023, včetně všech zadržovaných žen a dětí. Za ostatky každého izraelského rukojmí Izrael propustí ostatky 15 zemřelých obyvatel Gazy.
Dohoda specifikuje, že válka okamžitě skončí v momentě veřejného přijetí návrhu oběma stranami. Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, kde se připraví na výměnu rukojmích. Po dobu této fáze budou zastaveny veškeré vojenské operace a bojové linie zůstanou zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro úplné a postupné stažení izraelských jednotek. Závazek k demilitarizaci Gazy má být zajištěn arabskými a muslimskými zeměmi, které se zavážou k odstranění vojenských kapacit Hamásu.
Členům Hamásu, kteří se prokážou závazkem k pokojné koexistenci a odevzdají zbraně, bude udělena amnestie. Ti, kteří se rozhodnou Gazu opustit, získají bezpečný průchod do přijímajících zemí. Hamás ani další frakce nebudou mít ve správě Gazy žádnou roli. Veškerá teroristická infrastruktura, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní, bude zničena a neobnovena. Následovat bude demilitarizace Pásma Gazy pod dohledem nezávislých pozorovatelů.
Trump pochválil premiéra Netanjahua za vstřícnost, ale zároveň ho označil za „válečníka“, který se neochotně snaží dosáhnout míru. „Neví nic o návratu k normálnímu životu,“ řekl Trump, ale dodal, že Izrael má štěstí, že ho má. Prezident nicméně zdůraznil, že pokud Hamás dohodu odmítne, má Izrael „právo“ dokončit zničení hrozby a bude mít pro to plnou americkou podporu.
Co obsahuje plán o ukončení konfliktu?
Po přijetí dohody bude do Gazy okamžitě zaslána plná humanitární pomoc a začnou rekonstrukční práce. Distribuci budou zajišťovat OSN a mezinárodní instituce, které nejsou spojeny se žádnou ze stran konfliktu. Gaza bude dočasně spravována technokratickým, apolitickým palestinským výborem, složeným z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů, který bude zajišťovat každodenní chod veřejných služeb.
Dohled nad přechodnou správou převezme nový mezinárodní orgán s názvem „Rada Míru“. Prezident Trump oznámil, že ho sám povede, i když poznamenal, že je „velmi zaneprázdněn“. Dodal, že ho o vedení požádali lídři arabského světa, Izraele a všichni zúčastnění. V Radě Míru zasednou hlavy států a také bývalý britský premiér Tony Blair, který na plánu významně spolupracoval.
Součástí vize je Trumpův plán ekonomického rozvoje zaměřený na obnovu a oživení Gazy. Cílem je zřídit panel expertů, který vytvoří moderní a efektivní správu, schopnou přilákat investice, jež vytvoří pracovní místa a příležitosti. Pro tento účel má být zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními tarify. Plán také zdůrazňuje, že ačkoli nikdo nebude nucen Gazu opustit, ti, kteří si to budou přát, budou mít možnost svobodně odejít i se vrátit.
Spojené státy ve spolupráci s arabskými partnery vytvoří dočasné Mezinárodní stabilizační síly (ISF), které budou nasazeny v Gaze. Tyto síly zajistí dlouhodobé vnitřní zabezpečení a budou trénovat palestinské policejní složky. Izraelské obranné síly (IDF) se budou postupně stahovat a předávat kontrolu nad územím ISF na základě dohodnutých milníků a časových rámců. V případě, že Hamás dohodu odmítne, opatření, včetně pomoci, pokračují v oblastech bez teroru, které IDF předá ISF.
Trump zdůraznil, že si přeje, aby Palestinci převzali odpovědnost za svůj osud, k čemuž je plán vyzývá. Musejí zakázat terorismus a zasloužit si tak jasnější budoucnost. Zároveň varoval, že pokud Palestinská samospráva neuskuteční reformy stanovené ve vizi míru z roku 2020, bude si za problémy moct sama.
Plán zahrnuje i zavedení mezikonfesního dialogu s cílem změnit myšlení a narativy obou stran. Jakmile pokročí reforma Palestinské samosprávy, mohly by se vytvořit podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti. S tímto cílem bude zahájen dialog mezi Izraelem a Palestinci k dohodě o politickém horizontu pro pokojnou koexistenci. Trump potvrdil, že svůj komplexní plán projednal s lídry Saúdské Arábie, Kataru, SAE, Jordánska, Indonésie a s představiteli Turecka, Pákistánu a Egypta.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.