Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Prezident Trump na následné tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy jsou v jednáních o příměří „minimálně velmi, velmi blízko“ a že se domnívá, že již tuto hranici „překročily“. Veřejně poděkoval premiéru Netanjahuovi za souhlas s navrhovaným mírovým plánem, čímž potvrdil izraelskou vstřícnost k tomuto návrhu.
Klíčovým a urgentním bodem dohody je ustanovení, že pokud Hamás návrh přijme, všichni zbývající rukojmí budou propuštěni do 72 hodin. Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 obyvatel Gazy, zadržených po událostech ze 7. října 2023, včetně všech zadržovaných žen a dětí. Za ostatky každého izraelského rukojmí Izrael propustí ostatky 15 zemřelých obyvatel Gazy.
Dohoda specifikuje, že válka okamžitě skončí v momentě veřejného přijetí návrhu oběma stranami. Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, kde se připraví na výměnu rukojmích. Po dobu této fáze budou zastaveny veškeré vojenské operace a bojové linie zůstanou zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro úplné a postupné stažení izraelských jednotek. Závazek k demilitarizaci Gazy má být zajištěn arabskými a muslimskými zeměmi, které se zavážou k odstranění vojenských kapacit Hamásu.
Členům Hamásu, kteří se prokážou závazkem k pokojné koexistenci a odevzdají zbraně, bude udělena amnestie. Ti, kteří se rozhodnou Gazu opustit, získají bezpečný průchod do přijímajících zemí. Hamás ani další frakce nebudou mít ve správě Gazy žádnou roli. Veškerá teroristická infrastruktura, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní, bude zničena a neobnovena. Následovat bude demilitarizace Pásma Gazy pod dohledem nezávislých pozorovatelů.
Trump pochválil premiéra Netanjahua za vstřícnost, ale zároveň ho označil za „válečníka“, který se neochotně snaží dosáhnout míru. „Neví nic o návratu k normálnímu životu,“ řekl Trump, ale dodal, že Izrael má štěstí, že ho má. Prezident nicméně zdůraznil, že pokud Hamás dohodu odmítne, má Izrael „právo“ dokončit zničení hrozby a bude mít pro to plnou americkou podporu.
Co obsahuje plán o ukončení konfliktu?
Po přijetí dohody bude do Gazy okamžitě zaslána plná humanitární pomoc a začnou rekonstrukční práce. Distribuci budou zajišťovat OSN a mezinárodní instituce, které nejsou spojeny se žádnou ze stran konfliktu. Gaza bude dočasně spravována technokratickým, apolitickým palestinským výborem, složeným z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů, který bude zajišťovat každodenní chod veřejných služeb.
Dohled nad přechodnou správou převezme nový mezinárodní orgán s názvem „Rada Míru“. Prezident Trump oznámil, že ho sám povede, i když poznamenal, že je „velmi zaneprázdněn“. Dodal, že ho o vedení požádali lídři arabského světa, Izraele a všichni zúčastnění. V Radě Míru zasednou hlavy států a také bývalý britský premiér Tony Blair, který na plánu významně spolupracoval.
Součástí vize je Trumpův plán ekonomického rozvoje zaměřený na obnovu a oživení Gazy. Cílem je zřídit panel expertů, který vytvoří moderní a efektivní správu, schopnou přilákat investice, jež vytvoří pracovní místa a příležitosti. Pro tento účel má být zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními tarify. Plán také zdůrazňuje, že ačkoli nikdo nebude nucen Gazu opustit, ti, kteří si to budou přát, budou mít možnost svobodně odejít i se vrátit.
Spojené státy ve spolupráci s arabskými partnery vytvoří dočasné Mezinárodní stabilizační síly (ISF), které budou nasazeny v Gaze. Tyto síly zajistí dlouhodobé vnitřní zabezpečení a budou trénovat palestinské policejní složky. Izraelské obranné síly (IDF) se budou postupně stahovat a předávat kontrolu nad územím ISF na základě dohodnutých milníků a časových rámců. V případě, že Hamás dohodu odmítne, opatření, včetně pomoci, pokračují v oblastech bez teroru, které IDF předá ISF.
Trump zdůraznil, že si přeje, aby Palestinci převzali odpovědnost za svůj osud, k čemuž je plán vyzývá. Musejí zakázat terorismus a zasloužit si tak jasnější budoucnost. Zároveň varoval, že pokud Palestinská samospráva neuskuteční reformy stanovené ve vizi míru z roku 2020, bude si za problémy moct sama.
Plán zahrnuje i zavedení mezikonfesního dialogu s cílem změnit myšlení a narativy obou stran. Jakmile pokročí reforma Palestinské samosprávy, mohly by se vytvořit podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti. S tímto cílem bude zahájen dialog mezi Izraelem a Palestinci k dohodě o politickém horizontu pro pokojnou koexistenci. Trump potvrdil, že svůj komplexní plán projednal s lídry Saúdské Arábie, Kataru, SAE, Jordánska, Indonésie a s představiteli Turecka, Pákistánu a Egypta.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.