Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Prezident Trump na následné tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy jsou v jednáních o příměří „minimálně velmi, velmi blízko“ a že se domnívá, že již tuto hranici „překročily“. Veřejně poděkoval premiéru Netanjahuovi za souhlas s navrhovaným mírovým plánem, čímž potvrdil izraelskou vstřícnost k tomuto návrhu.
Klíčovým a urgentním bodem dohody je ustanovení, že pokud Hamás návrh přijme, všichni zbývající rukojmí budou propuštěni do 72 hodin. Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 obyvatel Gazy, zadržených po událostech ze 7. října 2023, včetně všech zadržovaných žen a dětí. Za ostatky každého izraelského rukojmí Izrael propustí ostatky 15 zemřelých obyvatel Gazy.
Dohoda specifikuje, že válka okamžitě skončí v momentě veřejného přijetí návrhu oběma stranami. Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, kde se připraví na výměnu rukojmích. Po dobu této fáze budou zastaveny veškeré vojenské operace a bojové linie zůstanou zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro úplné a postupné stažení izraelských jednotek. Závazek k demilitarizaci Gazy má být zajištěn arabskými a muslimskými zeměmi, které se zavážou k odstranění vojenských kapacit Hamásu.
Členům Hamásu, kteří se prokážou závazkem k pokojné koexistenci a odevzdají zbraně, bude udělena amnestie. Ti, kteří se rozhodnou Gazu opustit, získají bezpečný průchod do přijímajících zemí. Hamás ani další frakce nebudou mít ve správě Gazy žádnou roli. Veškerá teroristická infrastruktura, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní, bude zničena a neobnovena. Následovat bude demilitarizace Pásma Gazy pod dohledem nezávislých pozorovatelů.
Trump pochválil premiéra Netanjahua za vstřícnost, ale zároveň ho označil za „válečníka“, který se neochotně snaží dosáhnout míru. „Neví nic o návratu k normálnímu životu,“ řekl Trump, ale dodal, že Izrael má štěstí, že ho má. Prezident nicméně zdůraznil, že pokud Hamás dohodu odmítne, má Izrael „právo“ dokončit zničení hrozby a bude mít pro to plnou americkou podporu.
Co obsahuje plán o ukončení konfliktu?
Po přijetí dohody bude do Gazy okamžitě zaslána plná humanitární pomoc a začnou rekonstrukční práce. Distribuci budou zajišťovat OSN a mezinárodní instituce, které nejsou spojeny se žádnou ze stran konfliktu. Gaza bude dočasně spravována technokratickým, apolitickým palestinským výborem, složeným z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů, který bude zajišťovat každodenní chod veřejných služeb.
Dohled nad přechodnou správou převezme nový mezinárodní orgán s názvem „Rada Míru“. Prezident Trump oznámil, že ho sám povede, i když poznamenal, že je „velmi zaneprázdněn“. Dodal, že ho o vedení požádali lídři arabského světa, Izraele a všichni zúčastnění. V Radě Míru zasednou hlavy států a také bývalý britský premiér Tony Blair, který na plánu významně spolupracoval.
Součástí vize je Trumpův plán ekonomického rozvoje zaměřený na obnovu a oživení Gazy. Cílem je zřídit panel expertů, který vytvoří moderní a efektivní správu, schopnou přilákat investice, jež vytvoří pracovní místa a příležitosti. Pro tento účel má být zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními tarify. Plán také zdůrazňuje, že ačkoli nikdo nebude nucen Gazu opustit, ti, kteří si to budou přát, budou mít možnost svobodně odejít i se vrátit.
Spojené státy ve spolupráci s arabskými partnery vytvoří dočasné Mezinárodní stabilizační síly (ISF), které budou nasazeny v Gaze. Tyto síly zajistí dlouhodobé vnitřní zabezpečení a budou trénovat palestinské policejní složky. Izraelské obranné síly (IDF) se budou postupně stahovat a předávat kontrolu nad územím ISF na základě dohodnutých milníků a časových rámců. V případě, že Hamás dohodu odmítne, opatření, včetně pomoci, pokračují v oblastech bez teroru, které IDF předá ISF.
Trump zdůraznil, že si přeje, aby Palestinci převzali odpovědnost za svůj osud, k čemuž je plán vyzývá. Musejí zakázat terorismus a zasloužit si tak jasnější budoucnost. Zároveň varoval, že pokud Palestinská samospráva neuskuteční reformy stanovené ve vizi míru z roku 2020, bude si za problémy moct sama.
Plán zahrnuje i zavedení mezikonfesního dialogu s cílem změnit myšlení a narativy obou stran. Jakmile pokročí reforma Palestinské samosprávy, mohly by se vytvořit podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti. S tímto cílem bude zahájen dialog mezi Izraelem a Palestinci k dohodě o politickém horizontu pro pokojnou koexistenci. Trump potvrdil, že svůj komplexní plán projednal s lídry Saúdské Arábie, Kataru, SAE, Jordánska, Indonésie a s představiteli Turecka, Pákistánu a Egypta.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.