Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Prezident Trump na následné tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy jsou v jednáních o příměří „minimálně velmi, velmi blízko“ a že se domnívá, že již tuto hranici „překročily“. Veřejně poděkoval premiéru Netanjahuovi za souhlas s navrhovaným mírovým plánem, čímž potvrdil izraelskou vstřícnost k tomuto návrhu.
Klíčovým a urgentním bodem dohody je ustanovení, že pokud Hamás návrh přijme, všichni zbývající rukojmí budou propuštěni do 72 hodin. Jakmile budou rukojmí vráceni, Izrael na oplátku propustí 250 vězňů odsouzených na doživotí a 1 700 obyvatel Gazy, zadržených po událostech ze 7. října 2023, včetně všech zadržovaných žen a dětí. Za ostatky každého izraelského rukojmí Izrael propustí ostatky 15 zemřelých obyvatel Gazy.
Dohoda specifikuje, že válka okamžitě skončí v momentě veřejného přijetí návrhu oběma stranami. Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, kde se připraví na výměnu rukojmích. Po dobu této fáze budou zastaveny veškeré vojenské operace a bojové linie zůstanou zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro úplné a postupné stažení izraelských jednotek. Závazek k demilitarizaci Gazy má být zajištěn arabskými a muslimskými zeměmi, které se zavážou k odstranění vojenských kapacit Hamásu.
Členům Hamásu, kteří se prokážou závazkem k pokojné koexistenci a odevzdají zbraně, bude udělena amnestie. Ti, kteří se rozhodnou Gazu opustit, získají bezpečný průchod do přijímajících zemí. Hamás ani další frakce nebudou mít ve správě Gazy žádnou roli. Veškerá teroristická infrastruktura, včetně tunelů a zařízení na výrobu zbraní, bude zničena a neobnovena. Následovat bude demilitarizace Pásma Gazy pod dohledem nezávislých pozorovatelů.
Trump pochválil premiéra Netanjahua za vstřícnost, ale zároveň ho označil za „válečníka“, který se neochotně snaží dosáhnout míru. „Neví nic o návratu k normálnímu životu,“ řekl Trump, ale dodal, že Izrael má štěstí, že ho má. Prezident nicméně zdůraznil, že pokud Hamás dohodu odmítne, má Izrael „právo“ dokončit zničení hrozby a bude mít pro to plnou americkou podporu.
Co obsahuje plán o ukončení konfliktu?
Po přijetí dohody bude do Gazy okamžitě zaslána plná humanitární pomoc a začnou rekonstrukční práce. Distribuci budou zajišťovat OSN a mezinárodní instituce, které nejsou spojeny se žádnou ze stran konfliktu. Gaza bude dočasně spravována technokratickým, apolitickým palestinským výborem, složeným z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů, který bude zajišťovat každodenní chod veřejných služeb.
Dohled nad přechodnou správou převezme nový mezinárodní orgán s názvem „Rada Míru“. Prezident Trump oznámil, že ho sám povede, i když poznamenal, že je „velmi zaneprázdněn“. Dodal, že ho o vedení požádali lídři arabského světa, Izraele a všichni zúčastnění. V Radě Míru zasednou hlavy států a také bývalý britský premiér Tony Blair, který na plánu významně spolupracoval.
Součástí vize je Trumpův plán ekonomického rozvoje zaměřený na obnovu a oživení Gazy. Cílem je zřídit panel expertů, který vytvoří moderní a efektivní správu, schopnou přilákat investice, jež vytvoří pracovní místa a příležitosti. Pro tento účel má být zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními tarify. Plán také zdůrazňuje, že ačkoli nikdo nebude nucen Gazu opustit, ti, kteří si to budou přát, budou mít možnost svobodně odejít i se vrátit.
Spojené státy ve spolupráci s arabskými partnery vytvoří dočasné Mezinárodní stabilizační síly (ISF), které budou nasazeny v Gaze. Tyto síly zajistí dlouhodobé vnitřní zabezpečení a budou trénovat palestinské policejní složky. Izraelské obranné síly (IDF) se budou postupně stahovat a předávat kontrolu nad územím ISF na základě dohodnutých milníků a časových rámců. V případě, že Hamás dohodu odmítne, opatření, včetně pomoci, pokračují v oblastech bez teroru, které IDF předá ISF.
Trump zdůraznil, že si přeje, aby Palestinci převzali odpovědnost za svůj osud, k čemuž je plán vyzývá. Musejí zakázat terorismus a zasloužit si tak jasnější budoucnost. Zároveň varoval, že pokud Palestinská samospráva neuskuteční reformy stanovené ve vizi míru z roku 2020, bude si za problémy moct sama.
Plán zahrnuje i zavedení mezikonfesního dialogu s cílem změnit myšlení a narativy obou stran. Jakmile pokročí reforma Palestinské samosprávy, mohly by se vytvořit podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti. S tímto cílem bude zahájen dialog mezi Izraelem a Palestinci k dohodě o politickém horizontu pro pokojnou koexistenci. Trump potvrdil, že svůj komplexní plán projednal s lídry Saúdské Arábie, Kataru, SAE, Jordánska, Indonésie a s představiteli Turecka, Pákistánu a Egypta.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.