Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Ukrajinská armáda oznámila, že Rusko vypustilo během jediné noci 479 dronů a 20 různých raket. Obráncům se podařilo sestřelit 277 dronů a 19 střel, přesto však deset z nich dopadlo na cíle v zemi. Tento útok byl podle ukrajinské armády systematicky vedený a měl zasáhnout důležitou infrastrukturu v týlu.
K výbuchům došlo v hlavním městě Kyjevě i v oblasti Rivne, která leží blízko hranic s Běloruskem. Právě Rivne čelilo podle tamního guvernéra Oleksandra Kovala velmi silnému útoku. Jedna civilní osoba byla při bombardování zraněna. Koval uvedl, že šlo o jednu z nejhorších nocí od začátku války, neboť jeho oblast dosud nebyla terčem podobně rozsáhlého útoku.
Ruský úder vyvolal silnou reakci v Polsku, které spolu se spojenci vyslalo do vzduchu bojové letouny. Polská armáda v prohlášení ujistila, že tato opatření mají zajistit bezpečnost oblastí v blízkosti Ukrajiny. Všechny regiony Ukrajiny byly zároveň v noci v nejvyšší pohotovosti kvůli leteckým poplachům, které začaly kolem 3. hodiny ranní.
Tento typ útoku představuje podle analytiků snahu Ruska zasáhnout klíčové logistické uzly a infrastrukturu daleko od frontové linie, které Ukrajině umožňují pokračovat v obraně i přijímat západní pomoc. Západní Ukrajina přitom dlouhodobě slouží jako důležitá zásobovací trasa a útočiště pro civilisty i armádu.
Vyslání polských stíhaček ukazuje, jak vážně sousední státy celou situaci vnímají. Pokud by se ruské střely nebo drony neúmyslně dostaly do vzdušného prostoru států NATO, mohlo by to vyvolat mezinárodní incident. Polsko, které sousedí s Ukrajinou, proto zůstává ve stavu vysoké pohotovosti.
Ukrajinští představitelé i vojenští experti varují, že podobné útoky mohou v budoucnu narůstat, a zdůrazňují potřebu pokračující vojenské a technologické podpory ze Západu. I když protivzdušná obrana prokazuje svou efektivitu, tlak na civilní infrastrukturu a zázemí zůstává velmi silný.
Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Děti a teenageři po celém světě stále častěji sdílejí své každodenní kosmetické rutiny na sociálních sítích, zejména v populárních videích typu “Get Ready With Me”. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Pediatrics však varuje, že tento trend může být pro mladé uživatele nejen nevhodný, ale i škodlivý.
Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
