Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Ukrajinská armáda oznámila, že Rusko vypustilo během jediné noci 479 dronů a 20 různých raket. Obráncům se podařilo sestřelit 277 dronů a 19 střel, přesto však deset z nich dopadlo na cíle v zemi. Tento útok byl podle ukrajinské armády systematicky vedený a měl zasáhnout důležitou infrastrukturu v týlu.
K výbuchům došlo v hlavním městě Kyjevě i v oblasti Rivne, která leží blízko hranic s Běloruskem. Právě Rivne čelilo podle tamního guvernéra Oleksandra Kovala velmi silnému útoku. Jedna civilní osoba byla při bombardování zraněna. Koval uvedl, že šlo o jednu z nejhorších nocí od začátku války, neboť jeho oblast dosud nebyla terčem podobně rozsáhlého útoku.
Ruský úder vyvolal silnou reakci v Polsku, které spolu se spojenci vyslalo do vzduchu bojové letouny. Polská armáda v prohlášení ujistila, že tato opatření mají zajistit bezpečnost oblastí v blízkosti Ukrajiny. Všechny regiony Ukrajiny byly zároveň v noci v nejvyšší pohotovosti kvůli leteckým poplachům, které začaly kolem 3. hodiny ranní.
Tento typ útoku představuje podle analytiků snahu Ruska zasáhnout klíčové logistické uzly a infrastrukturu daleko od frontové linie, které Ukrajině umožňují pokračovat v obraně i přijímat západní pomoc. Západní Ukrajina přitom dlouhodobě slouží jako důležitá zásobovací trasa a útočiště pro civilisty i armádu.
Vyslání polských stíhaček ukazuje, jak vážně sousední státy celou situaci vnímají. Pokud by se ruské střely nebo drony neúmyslně dostaly do vzdušného prostoru států NATO, mohlo by to vyvolat mezinárodní incident. Polsko, které sousedí s Ukrajinou, proto zůstává ve stavu vysoké pohotovosti.
Ukrajinští představitelé i vojenští experti varují, že podobné útoky mohou v budoucnu narůstat, a zdůrazňují potřebu pokračující vojenské a technologické podpory ze Západu. I když protivzdušná obrana prokazuje svou efektivitu, tlak na civilní infrastrukturu a zázemí zůstává velmi silný.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
