Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Ukrajinská armáda oznámila, že Rusko vypustilo během jediné noci 479 dronů a 20 různých raket. Obráncům se podařilo sestřelit 277 dronů a 19 střel, přesto však deset z nich dopadlo na cíle v zemi. Tento útok byl podle ukrajinské armády systematicky vedený a měl zasáhnout důležitou infrastrukturu v týlu.
K výbuchům došlo v hlavním městě Kyjevě i v oblasti Rivne, která leží blízko hranic s Běloruskem. Právě Rivne čelilo podle tamního guvernéra Oleksandra Kovala velmi silnému útoku. Jedna civilní osoba byla při bombardování zraněna. Koval uvedl, že šlo o jednu z nejhorších nocí od začátku války, neboť jeho oblast dosud nebyla terčem podobně rozsáhlého útoku.
Ruský úder vyvolal silnou reakci v Polsku, které spolu se spojenci vyslalo do vzduchu bojové letouny. Polská armáda v prohlášení ujistila, že tato opatření mají zajistit bezpečnost oblastí v blízkosti Ukrajiny. Všechny regiony Ukrajiny byly zároveň v noci v nejvyšší pohotovosti kvůli leteckým poplachům, které začaly kolem 3. hodiny ranní.
Tento typ útoku představuje podle analytiků snahu Ruska zasáhnout klíčové logistické uzly a infrastrukturu daleko od frontové linie, které Ukrajině umožňují pokračovat v obraně i přijímat západní pomoc. Západní Ukrajina přitom dlouhodobě slouží jako důležitá zásobovací trasa a útočiště pro civilisty i armádu.
Vyslání polských stíhaček ukazuje, jak vážně sousední státy celou situaci vnímají. Pokud by se ruské střely nebo drony neúmyslně dostaly do vzdušného prostoru států NATO, mohlo by to vyvolat mezinárodní incident. Polsko, které sousedí s Ukrajinou, proto zůstává ve stavu vysoké pohotovosti.
Ukrajinští představitelé i vojenští experti varují, že podobné útoky mohou v budoucnu narůstat, a zdůrazňují potřebu pokračující vojenské a technologické podpory ze Západu. I když protivzdušná obrana prokazuje svou efektivitu, tlak na civilní infrastrukturu a zázemí zůstává velmi silný.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
