Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Výzkum mezinárodního týmu paleontologů, publikovaný ve středu v prestižním časopise Nature Communications, poukazuje na klíčovou roli, kterou v dávné klimatické katastrofě sehrály tropické lesy. Vědci díky rozsáhlým datům z čínských nalezišť zjistili, že kolaps těchto lesních ekosystémů vedl k rozvratu celosvětového uhlíkového cyklu – a tím i k extrémnímu oteplení.
Velké vymírání ukončilo geologickou éru permu a patří mezi pět známých masových vyhynutí v historii Země – přičemž právě to perm-triasové bylo nejničivější. Za příčinu této katastrofy se dlouho považovala mohutná sopečná činnost v oblasti dnešních Sibiřských trapů. Erupce uvolnily obrovské množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry, což způsobilo globální oteplení, okyselení oceánů a kolaps většiny ekosystémů.
Co ale badatele dlouho mátlo, bylo to, proč teploty zůstaly vysoké i miliony let poté, co sopečná aktivita ustala. Nová hypotéza vědců z univerzity v Leedsu a Čínské univerzity geověd se opírá o detailní rekonstrukci rostlinného pokryvu na Zemi před i po katastrofě.
„Tohle je jediné známé vymírání, při kterém vymřely i lesy – všechny,“ uvedl profesor Benjamin Mills, odborník na vývoj zemského systému z Univerzity v Leedsu. Vědecký tým pracoval s unikátní fosilní databází, která byla v Číně budována desítky let napříč několika generacemi geologů.
Díky analýze zkamenělin a vrstev hornin se vědcům podařilo zmapovat klimatické podmínky i rozmístění rostlin v různých částech světa v období před, během a po masovém vymírání. Tyto rekonstrukce, jak uvedl Mills pro CNN, „nikdy předtím nikdo neprovedl v takovém rozsahu.“
Výsledky ukázaly, že kolaps vegetace – především tropických lesů – drasticky omezil schopnost Země pohlcovat uhlík. Lesy totiž fungují jako klíčový uhlíkový pufr: absorbují oxid uhličitý z atmosféry, ukládají ho v biomase i půdě a napomáhají procesům chemického zvětrávání silikátových hornin, které také snižují koncentrace CO₂.
Jakmile tyto ekosystémy zmizely, celý uhlíkový cyklus se narušil. Vysoké úrovně oxidu uhličitého zůstaly v atmosféře a globální teploty zůstaly neúprosně vysoké. Profesor Michael Benton z Bristolu, který se na studii nepodílel, uvedl, že výzkum „jasně ukazuje, jak absence lesů ovlivňuje kyslíkový a uhlíkový cyklus a brání ukládání uhlíku, což má za následek přetrvávající vysoké hladiny CO₂.“
Zásadním pojmem studie je tzv. klimatický bod zvratu – situace, kdy dojde k tak zásadnímu narušení klimatu, že už se planetární systém nedokáže sám zotavit. I kdyby se v takovém bodě přestaly vypouštět emise, oteplování by mohlo pokračovat. A právě kolaps deštných pralesů může takový bod představovat.
Mills varuje, že výzkum je pro lidstvo mementem: „Máme tu historický záznam o tom, co se stane, když se tropické lesy přehřejí. A je to velmi špatné.“ Přesto zůstává jistá naděje – dnešní pralesy by mohly být vůči vysokým teplotám odolnější než ty permské. Tuto otázku si vědci kladou jako další.
Výsledky studie tak rezonují daleko za hranice akademické sféry. Ukazují, že masivní odlesňování a klimatické změny nejsou oddělené problémy, ale součást jednoho smrtícího koloběhu. A jak výzkum naznačuje, jakmile překročíme určitý práh, návrat zpět již nebude možný.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.