Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Výzkum mezinárodního týmu paleontologů, publikovaný ve středu v prestižním časopise Nature Communications, poukazuje na klíčovou roli, kterou v dávné klimatické katastrofě sehrály tropické lesy. Vědci díky rozsáhlým datům z čínských nalezišť zjistili, že kolaps těchto lesních ekosystémů vedl k rozvratu celosvětového uhlíkového cyklu – a tím i k extrémnímu oteplení.
Velké vymírání ukončilo geologickou éru permu a patří mezi pět známých masových vyhynutí v historii Země – přičemž právě to perm-triasové bylo nejničivější. Za příčinu této katastrofy se dlouho považovala mohutná sopečná činnost v oblasti dnešních Sibiřských trapů. Erupce uvolnily obrovské množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry, což způsobilo globální oteplení, okyselení oceánů a kolaps většiny ekosystémů.
Co ale badatele dlouho mátlo, bylo to, proč teploty zůstaly vysoké i miliony let poté, co sopečná aktivita ustala. Nová hypotéza vědců z univerzity v Leedsu a Čínské univerzity geověd se opírá o detailní rekonstrukci rostlinného pokryvu na Zemi před i po katastrofě.
„Tohle je jediné známé vymírání, při kterém vymřely i lesy – všechny,“ uvedl profesor Benjamin Mills, odborník na vývoj zemského systému z Univerzity v Leedsu. Vědecký tým pracoval s unikátní fosilní databází, která byla v Číně budována desítky let napříč několika generacemi geologů.
Díky analýze zkamenělin a vrstev hornin se vědcům podařilo zmapovat klimatické podmínky i rozmístění rostlin v různých částech světa v období před, během a po masovém vymírání. Tyto rekonstrukce, jak uvedl Mills pro CNN, „nikdy předtím nikdo neprovedl v takovém rozsahu.“
Výsledky ukázaly, že kolaps vegetace – především tropických lesů – drasticky omezil schopnost Země pohlcovat uhlík. Lesy totiž fungují jako klíčový uhlíkový pufr: absorbují oxid uhličitý z atmosféry, ukládají ho v biomase i půdě a napomáhají procesům chemického zvětrávání silikátových hornin, které také snižují koncentrace CO₂.
Jakmile tyto ekosystémy zmizely, celý uhlíkový cyklus se narušil. Vysoké úrovně oxidu uhličitého zůstaly v atmosféře a globální teploty zůstaly neúprosně vysoké. Profesor Michael Benton z Bristolu, který se na studii nepodílel, uvedl, že výzkum „jasně ukazuje, jak absence lesů ovlivňuje kyslíkový a uhlíkový cyklus a brání ukládání uhlíku, což má za následek přetrvávající vysoké hladiny CO₂.“
Zásadním pojmem studie je tzv. klimatický bod zvratu – situace, kdy dojde k tak zásadnímu narušení klimatu, že už se planetární systém nedokáže sám zotavit. I kdyby se v takovém bodě přestaly vypouštět emise, oteplování by mohlo pokračovat. A právě kolaps deštných pralesů může takový bod představovat.
Mills varuje, že výzkum je pro lidstvo mementem: „Máme tu historický záznam o tom, co se stane, když se tropické lesy přehřejí. A je to velmi špatné.“ Přesto zůstává jistá naděje – dnešní pralesy by mohly být vůči vysokým teplotám odolnější než ty permské. Tuto otázku si vědci kladou jako další.
Výsledky studie tak rezonují daleko za hranice akademické sféry. Ukazují, že masivní odlesňování a klimatické změny nejsou oddělené problémy, ale součást jednoho smrtícího koloběhu. A jak výzkum naznačuje, jakmile překročíme určitý práh, návrat zpět již nebude možný.
Jediná dcera Dary Rolins má před sebou poslední měsíce před dovršením plnoletosti. Osmnácté narozeniny oslaví příští rok na jaře. Není proto divu, že už plánuje svou budoucnost po střední škole. V tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že uteče z rodinného hnízda.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.