Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Výzkum mezinárodního týmu paleontologů, publikovaný ve středu v prestižním časopise Nature Communications, poukazuje na klíčovou roli, kterou v dávné klimatické katastrofě sehrály tropické lesy. Vědci díky rozsáhlým datům z čínských nalezišť zjistili, že kolaps těchto lesních ekosystémů vedl k rozvratu celosvětového uhlíkového cyklu – a tím i k extrémnímu oteplení.
Velké vymírání ukončilo geologickou éru permu a patří mezi pět známých masových vyhynutí v historii Země – přičemž právě to perm-triasové bylo nejničivější. Za příčinu této katastrofy se dlouho považovala mohutná sopečná činnost v oblasti dnešních Sibiřských trapů. Erupce uvolnily obrovské množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry, což způsobilo globální oteplení, okyselení oceánů a kolaps většiny ekosystémů.
Co ale badatele dlouho mátlo, bylo to, proč teploty zůstaly vysoké i miliony let poté, co sopečná aktivita ustala. Nová hypotéza vědců z univerzity v Leedsu a Čínské univerzity geověd se opírá o detailní rekonstrukci rostlinného pokryvu na Zemi před i po katastrofě.
„Tohle je jediné známé vymírání, při kterém vymřely i lesy – všechny,“ uvedl profesor Benjamin Mills, odborník na vývoj zemského systému z Univerzity v Leedsu. Vědecký tým pracoval s unikátní fosilní databází, která byla v Číně budována desítky let napříč několika generacemi geologů.
Díky analýze zkamenělin a vrstev hornin se vědcům podařilo zmapovat klimatické podmínky i rozmístění rostlin v různých částech světa v období před, během a po masovém vymírání. Tyto rekonstrukce, jak uvedl Mills pro CNN, „nikdy předtím nikdo neprovedl v takovém rozsahu.“
Výsledky ukázaly, že kolaps vegetace – především tropických lesů – drasticky omezil schopnost Země pohlcovat uhlík. Lesy totiž fungují jako klíčový uhlíkový pufr: absorbují oxid uhličitý z atmosféry, ukládají ho v biomase i půdě a napomáhají procesům chemického zvětrávání silikátových hornin, které také snižují koncentrace CO₂.
Jakmile tyto ekosystémy zmizely, celý uhlíkový cyklus se narušil. Vysoké úrovně oxidu uhličitého zůstaly v atmosféře a globální teploty zůstaly neúprosně vysoké. Profesor Michael Benton z Bristolu, který se na studii nepodílel, uvedl, že výzkum „jasně ukazuje, jak absence lesů ovlivňuje kyslíkový a uhlíkový cyklus a brání ukládání uhlíku, což má za následek přetrvávající vysoké hladiny CO₂.“
Zásadním pojmem studie je tzv. klimatický bod zvratu – situace, kdy dojde k tak zásadnímu narušení klimatu, že už se planetární systém nedokáže sám zotavit. I kdyby se v takovém bodě přestaly vypouštět emise, oteplování by mohlo pokračovat. A právě kolaps deštných pralesů může takový bod představovat.
Mills varuje, že výzkum je pro lidstvo mementem: „Máme tu historický záznam o tom, co se stane, když se tropické lesy přehřejí. A je to velmi špatné.“ Přesto zůstává jistá naděje – dnešní pralesy by mohly být vůči vysokým teplotám odolnější než ty permské. Tuto otázku si vědci kladou jako další.
Výsledky studie tak rezonují daleko za hranice akademické sféry. Ukazují, že masivní odlesňování a klimatické změny nejsou oddělené problémy, ale součást jednoho smrtícího koloběhu. A jak výzkum naznačuje, jakmile překročíme určitý práh, návrat zpět již nebude možný.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.