Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Výzkum mezinárodního týmu paleontologů, publikovaný ve středu v prestižním časopise Nature Communications, poukazuje na klíčovou roli, kterou v dávné klimatické katastrofě sehrály tropické lesy. Vědci díky rozsáhlým datům z čínských nalezišť zjistili, že kolaps těchto lesních ekosystémů vedl k rozvratu celosvětového uhlíkového cyklu – a tím i k extrémnímu oteplení.
Velké vymírání ukončilo geologickou éru permu a patří mezi pět známých masových vyhynutí v historii Země – přičemž právě to perm-triasové bylo nejničivější. Za příčinu této katastrofy se dlouho považovala mohutná sopečná činnost v oblasti dnešních Sibiřských trapů. Erupce uvolnily obrovské množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry, což způsobilo globální oteplení, okyselení oceánů a kolaps většiny ekosystémů.
Co ale badatele dlouho mátlo, bylo to, proč teploty zůstaly vysoké i miliony let poté, co sopečná aktivita ustala. Nová hypotéza vědců z univerzity v Leedsu a Čínské univerzity geověd se opírá o detailní rekonstrukci rostlinného pokryvu na Zemi před i po katastrofě.
„Tohle je jediné známé vymírání, při kterém vymřely i lesy – všechny,“ uvedl profesor Benjamin Mills, odborník na vývoj zemského systému z Univerzity v Leedsu. Vědecký tým pracoval s unikátní fosilní databází, která byla v Číně budována desítky let napříč několika generacemi geologů.
Díky analýze zkamenělin a vrstev hornin se vědcům podařilo zmapovat klimatické podmínky i rozmístění rostlin v různých částech světa v období před, během a po masovém vymírání. Tyto rekonstrukce, jak uvedl Mills pro CNN, „nikdy předtím nikdo neprovedl v takovém rozsahu.“
Výsledky ukázaly, že kolaps vegetace – především tropických lesů – drasticky omezil schopnost Země pohlcovat uhlík. Lesy totiž fungují jako klíčový uhlíkový pufr: absorbují oxid uhličitý z atmosféry, ukládají ho v biomase i půdě a napomáhají procesům chemického zvětrávání silikátových hornin, které také snižují koncentrace CO₂.
Jakmile tyto ekosystémy zmizely, celý uhlíkový cyklus se narušil. Vysoké úrovně oxidu uhličitého zůstaly v atmosféře a globální teploty zůstaly neúprosně vysoké. Profesor Michael Benton z Bristolu, který se na studii nepodílel, uvedl, že výzkum „jasně ukazuje, jak absence lesů ovlivňuje kyslíkový a uhlíkový cyklus a brání ukládání uhlíku, což má za následek přetrvávající vysoké hladiny CO₂.“
Zásadním pojmem studie je tzv. klimatický bod zvratu – situace, kdy dojde k tak zásadnímu narušení klimatu, že už se planetární systém nedokáže sám zotavit. I kdyby se v takovém bodě přestaly vypouštět emise, oteplování by mohlo pokračovat. A právě kolaps deštných pralesů může takový bod představovat.
Mills varuje, že výzkum je pro lidstvo mementem: „Máme tu historický záznam o tom, co se stane, když se tropické lesy přehřejí. A je to velmi špatné.“ Přesto zůstává jistá naděje – dnešní pralesy by mohly být vůči vysokým teplotám odolnější než ty permské. Tuto otázku si vědci kladou jako další.
Výsledky studie tak rezonují daleko za hranice akademické sféry. Ukazují, že masivní odlesňování a klimatické změny nejsou oddělené problémy, ale součást jednoho smrtícího koloběhu. A jak výzkum naznačuje, jakmile překročíme určitý práh, návrat zpět již nebude možný.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.