Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Střety jsou přímým důsledkem boje o kontrolu nad Hormuzským průlivem, kterým prochází přibližně pětina světové ropy a plynu. Írán si v něm vybudoval silnou pozici hned na začátku války a Trumpova administrativa se ji snaží zlomit, protože v opačném případě bude nucena vyjednávat za íránských podmínek.
K podobným střetům došlo od vyhlášení prvního příměří v dubnu již několikrát. Írán se útoky na vybraná plavidla snaží zabránit USA ve vytvoření bezpečného lodního koridoru u ománského pobřeží. Americká armáda na to obvykle reaguje bombardováním íránských pobřežních pozic, po čemž obě strany na čas ustoupí.
Poslední fáze bojů však přinesla zásadní změnu, když USA kromě vojenských cílů zasáhly také dva civilní mosty spojující hlavní město Teherán s druhým největším městem Mašhadem. Podle politologa Scotta Lucase z Clintonova institutu při University College Dublin šlo spíše o symbolický krok, protože v Mašhadu právě probíhal pohřeb zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přesto tento útok naznačuje možný posun k úderům na civilní infrastrukturu.
Konflikt zároveň mění politické uspořádání v Perském zálivu. Zatímco v dřívějším loňském konfliktu se Írán útokům na sousední státy vyhýbal, nyní dává jasně najevo, že je připraven způsobit v regionu chaos. To vedlo k rozkolu mezi šesti zeměmi Zálivu. Spojené arabské emiráty se přibližují k Izraeli a USA.
Saúdská Arábie sice dříve vyčítala Washingtonu nedostatečnou ochranu a přála si, aby Trump režim v Teheránu svrhl pomocí pozemních sil, po selhání tohoto plánu však začala hrát na obě strany. Podporuje vyjednávání pod vedením Pákistánu, ale zároveň nadále vybízí USA k akcím, které by Írán oslabily. Roli zprostředkovatele se snaží získat také Katar a Pákistán, zatímco Omán balancuje mezi spoluprací s Íránem a plněním amerických požadavků.
Americké a izraelské údery sice během války zlikvidovaly řadu íránských vůdců, zničily tamní námořnictvo a poškodily odpalovací zařízení i výrobny dronů, ochromit zemi vojensky se jim však nedaří. Síla Íránu spočívá v mobilních systémech, jako jsou drony, rakety a rychlé čluny Revolučních gard. Podle odhadů amerických tajných služeb z letošního května měl Írán stále k dispozici přibližně 70 procent svých předválečných zásob raket i odpalovacích zařízení. Tyto kapacity Teheránu bohatě stačí k udržení vlivu v průlivu i k případné odvetě.
Zatímco před válkou byl Írán ochoten přistoupit na omezení obohacování uranu a obnovení inspekcí, nyní je tato otázka druhořadá a prioritou je režim v průlivu. Pokud se USA nepodaří vodní cestu uvolnit silou, bude muset jakákoli budoucí dohoda obsahovat ústupky vůči Íránu. Mezi ně by mohlo patřit zrušení některých amerických sankcí, rozmrazení íránských aktiv či vznik fondu na obnovu země ve výši až 300 miliard dolarů.
To vše v situaci, kdy Írán sice čelí vážným škodám na infrastruktuře přesahujícím 270 miliard dolarů, ale politicky je jeho režim díky úspěšnému odporu silnější než před válkou. Pro Trumpovu administrativu naopak konflikt před blížícími se volbami představuje značnou politickou zátěž, která doma naráží na odpor kvůli ekonomickým dopadům na americké obyvatele.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.