Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Střety jsou přímým důsledkem boje o kontrolu nad Hormuzským průlivem, kterým prochází přibližně pětina světové ropy a plynu. Írán si v něm vybudoval silnou pozici hned na začátku války a Trumpova administrativa se ji snaží zlomit, protože v opačném případě bude nucena vyjednávat za íránských podmínek.
K podobným střetům došlo od vyhlášení prvního příměří v dubnu již několikrát. Írán se útoky na vybraná plavidla snaží zabránit USA ve vytvoření bezpečného lodního koridoru u ománského pobřeží. Americká armáda na to obvykle reaguje bombardováním íránských pobřežních pozic, po čemž obě strany na čas ustoupí.
Poslední fáze bojů však přinesla zásadní změnu, když USA kromě vojenských cílů zasáhly také dva civilní mosty spojující hlavní město Teherán s druhým největším městem Mašhadem. Podle politologa Scotta Lucase z Clintonova institutu při University College Dublin šlo spíše o symbolický krok, protože v Mašhadu právě probíhal pohřeb zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přesto tento útok naznačuje možný posun k úderům na civilní infrastrukturu.
Konflikt zároveň mění politické uspořádání v Perském zálivu. Zatímco v dřívějším loňském konfliktu se Írán útokům na sousední státy vyhýbal, nyní dává jasně najevo, že je připraven způsobit v regionu chaos. To vedlo k rozkolu mezi šesti zeměmi Zálivu. Spojené arabské emiráty se přibližují k Izraeli a USA.
Saúdská Arábie sice dříve vyčítala Washingtonu nedostatečnou ochranu a přála si, aby Trump režim v Teheránu svrhl pomocí pozemních sil, po selhání tohoto plánu však začala hrát na obě strany. Podporuje vyjednávání pod vedením Pákistánu, ale zároveň nadále vybízí USA k akcím, které by Írán oslabily. Roli zprostředkovatele se snaží získat také Katar a Pákistán, zatímco Omán balancuje mezi spoluprací s Íránem a plněním amerických požadavků.
Americké a izraelské údery sice během války zlikvidovaly řadu íránských vůdců, zničily tamní námořnictvo a poškodily odpalovací zařízení i výrobny dronů, ochromit zemi vojensky se jim však nedaří. Síla Íránu spočívá v mobilních systémech, jako jsou drony, rakety a rychlé čluny Revolučních gard. Podle odhadů amerických tajných služeb z letošního května měl Írán stále k dispozici přibližně 70 procent svých předválečných zásob raket i odpalovacích zařízení. Tyto kapacity Teheránu bohatě stačí k udržení vlivu v průlivu i k případné odvetě.
Zatímco před válkou byl Írán ochoten přistoupit na omezení obohacování uranu a obnovení inspekcí, nyní je tato otázka druhořadá a prioritou je režim v průlivu. Pokud se USA nepodaří vodní cestu uvolnit silou, bude muset jakákoli budoucí dohoda obsahovat ústupky vůči Íránu. Mezi ně by mohlo patřit zrušení některých amerických sankcí, rozmrazení íránských aktiv či vznik fondu na obnovu země ve výši až 300 miliard dolarů.
To vše v situaci, kdy Írán sice čelí vážným škodám na infrastruktuře přesahujícím 270 miliard dolarů, ale politicky je jeho režim díky úspěšnému odporu silnější než před válkou. Pro Trumpovu administrativu naopak konflikt před blížícími se volbami představuje značnou politickou zátěž, která doma naráží na odpor kvůli ekonomickým dopadům na americké obyvatele.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.