Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Střety jsou přímým důsledkem boje o kontrolu nad Hormuzským průlivem, kterým prochází přibližně pětina světové ropy a plynu. Írán si v něm vybudoval silnou pozici hned na začátku války a Trumpova administrativa se ji snaží zlomit, protože v opačném případě bude nucena vyjednávat za íránských podmínek.
K podobným střetům došlo od vyhlášení prvního příměří v dubnu již několikrát. Írán se útoky na vybraná plavidla snaží zabránit USA ve vytvoření bezpečného lodního koridoru u ománského pobřeží. Americká armáda na to obvykle reaguje bombardováním íránských pobřežních pozic, po čemž obě strany na čas ustoupí.
Poslední fáze bojů však přinesla zásadní změnu, když USA kromě vojenských cílů zasáhly také dva civilní mosty spojující hlavní město Teherán s druhým největším městem Mašhadem. Podle politologa Scotta Lucase z Clintonova institutu při University College Dublin šlo spíše o symbolický krok, protože v Mašhadu právě probíhal pohřeb zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přesto tento útok naznačuje možný posun k úderům na civilní infrastrukturu.
Konflikt zároveň mění politické uspořádání v Perském zálivu. Zatímco v dřívějším loňském konfliktu se Írán útokům na sousední státy vyhýbal, nyní dává jasně najevo, že je připraven způsobit v regionu chaos. To vedlo k rozkolu mezi šesti zeměmi Zálivu. Spojené arabské emiráty se přibližují k Izraeli a USA.
Saúdská Arábie sice dříve vyčítala Washingtonu nedostatečnou ochranu a přála si, aby Trump režim v Teheránu svrhl pomocí pozemních sil, po selhání tohoto plánu však začala hrát na obě strany. Podporuje vyjednávání pod vedením Pákistánu, ale zároveň nadále vybízí USA k akcím, které by Írán oslabily. Roli zprostředkovatele se snaží získat také Katar a Pákistán, zatímco Omán balancuje mezi spoluprací s Íránem a plněním amerických požadavků.
Americké a izraelské údery sice během války zlikvidovaly řadu íránských vůdců, zničily tamní námořnictvo a poškodily odpalovací zařízení i výrobny dronů, ochromit zemi vojensky se jim však nedaří. Síla Íránu spočívá v mobilních systémech, jako jsou drony, rakety a rychlé čluny Revolučních gard. Podle odhadů amerických tajných služeb z letošního května měl Írán stále k dispozici přibližně 70 procent svých předválečných zásob raket i odpalovacích zařízení. Tyto kapacity Teheránu bohatě stačí k udržení vlivu v průlivu i k případné odvetě.
Zatímco před válkou byl Írán ochoten přistoupit na omezení obohacování uranu a obnovení inspekcí, nyní je tato otázka druhořadá a prioritou je režim v průlivu. Pokud se USA nepodaří vodní cestu uvolnit silou, bude muset jakákoli budoucí dohoda obsahovat ústupky vůči Íránu. Mezi ně by mohlo patřit zrušení některých amerických sankcí, rozmrazení íránských aktiv či vznik fondu na obnovu země ve výši až 300 miliard dolarů.
To vše v situaci, kdy Írán sice čelí vážným škodám na infrastruktuře přesahujícím 270 miliard dolarů, ale politicky je jeho režim díky úspěšnému odporu silnější než před válkou. Pro Trumpovu administrativu naopak konflikt před blížícími se volbami představuje značnou politickou zátěž, která doma naráží na odpor kvůli ekonomickým dopadům na americké obyvatele.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.