Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Zatímco Trumpovi vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff pracují na dvacetibodovém mírovém plánu, tajné služby poukazují na to, že Putinovy ambice sahají mnohem dál než k ovládnutí Donbasu.
Polští a baltští představitelé jsou podle amerických zákonodárců absolutně přesvědčeni, že pokud Ukrajina padne, budou dalšími cíli právě oni. Tato hodnocení zpravodajců se nemění již od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 a jsou konzistentní i s názory britských a evropských bezpečnostních agentur.
Bílý dům pod vedením Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Kyjev, aby se v rámci dohody vzdal části svých území, což prezident Volodymyr Zelenskyj i většina ukrajinské veřejnosti rezolutně odmítají.
Trumpův tým přesto hovoří o obrovském pokroku a tvrdí, že mírová smlouva je blíž než kdy dříve. Součástí aktuálních návrhů jsou i nové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly zabránit budoucí ruské agresi a jejichž součástí by mohly být i americké letecké hlídky.
Zatímco se v Miami připravují víkendová jednání s ruskými zástupci, americký ministr zahraničí Marco Rubio přiznává, že není jasné, zda Putin skutečně chce dohodu, nebo jen čeká na příležitost k ovládnutí celého státu.
Rusko v současnosti kontroluje přibližně 20 % ukrajinského území a trvá na tom, aby byl počet ukrajinských vojáků výrazně omezen. Zelenskyj se k navrhovaným zárukám staví opatrně a ptá se, jak budou v praxi fungovat, pokud Putin odmítá přítomnost jakýchkoliv cizích jednotek v regionu.
Zpravodajské komunity varují, že ruský vůdce využívá diplomatická jednání pouze jako zástěrku pro upevnění svých pozic a přípravu na další postup. Pokud by totiž mír znamenal pouze oddechový čas pro přezbrojení ruské armády, byla by ohrožena celá evropská bezpečnostní architektura.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.