Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Tento rozporuplný výrok přišel v době, kdy svět čelí historicky největšímu výpadku v dodávkách ropy. Trump argumentoval tím, že Amerika má dostatek vlastních energetických zdrojů. „Vlastně žádám tyto země, aby přišly a chránily své vlastní území, protože je to jejich území,“ prohlásil prezident. Zdůraznil, že USA jsou největším producentem ropy na světě a cizí surovinu nezbytně nepotřebují.
Kritici prezidentovi okamžitě vyčetli názorovou nekonzistenci. Trump totiž nejprve zahájil válečné tažení proti Íránu, které trvá již tři týdny, a nyní požaduje, aby za něj ostatní státy převzaly riziko a pomohly mu konflikt ukončit. Na sociálních sítích se objevila řada obvinění, že prezident zbytečně hazarduje se životy amerických vojáků v boji, o jehož smyslu nyní sám pochybuje.
Vlna nevole se dotýká především rodin padlých vojáků. Do neděle bylo v konfliktu potvrzeno 13 obětí z řad amerických ozbrojených sil. Stephan Douglas, bratranec jednoho ze šesti letců, kteří minulý týden zahynuli při havárii tankeru, uvedl pro stanici ABC News, že celá situace byla zbytečná. Podle něj nebylo třeba do této války vstupovat a prezidentova slova o tom, že by USA v regionu „neměly být“, jen prohlubují bolest pozůstalých.
Trumpovy výroky jsou v přímém rozporu s jeho dřívější rétorikou. Na začátku operace „Epic Fury“ (Epický hněv) například Británii, kterou nazval „kdysi skvělým spojencem“, vzkázal, že její pomoc není potřeba. Nyní však tón obrátil a hrozí zemím NATO „velmi špatnou budoucností“, pokud se k ochraně průlivu před íránskými útoky nepřipojí.
Reakce světových lídrů na tento nátlak zůstávají chladné. Francie, Japonsko i Austrálie již daly najevo, že vyslání válečných lodí neplánují. Britský premiér Keir Starmer sice potvrdil, že s evropskými partnery připravuje plán na zprůjezdnění průlivu, ale jedním dechem dodal, že Spojené království se nenechá zatáhnout do širšího válečného konfliktu.
Ještě ostřejší byl lucemburský vicepremiér Xavier Bettel, který prohlásil, že jeho země nehodlá ustupovat americkému „vydírání“. Zdá se, že Trumpova strategie svalování odpovědnosti na spojence naráží na odpor i kvůli jeho vlastním slovům, podle kterých USA v oblasti operují spíše „ze zvyku“ nebo kvůli zájmům svých partnerů na Blízkém východě, nikoliv z vlastní potřeby.
Nejistota panuje i kolem diplomatických vztahů s Čínou. Trump v rozhovoru pro Financial Times pohrozil, že by mohl odložit plánovaný summit s prezidentem Si Tin-pchingem. Chce prý nejprve vědět, zda Peking, který je blízkým spojencem Teheránu, přispěje k ochraně námořních cest.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
