Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Tento rozporuplný výrok přišel v době, kdy svět čelí historicky největšímu výpadku v dodávkách ropy. Trump argumentoval tím, že Amerika má dostatek vlastních energetických zdrojů. „Vlastně žádám tyto země, aby přišly a chránily své vlastní území, protože je to jejich území,“ prohlásil prezident. Zdůraznil, že USA jsou největším producentem ropy na světě a cizí surovinu nezbytně nepotřebují.
Kritici prezidentovi okamžitě vyčetli názorovou nekonzistenci. Trump totiž nejprve zahájil válečné tažení proti Íránu, které trvá již tři týdny, a nyní požaduje, aby za něj ostatní státy převzaly riziko a pomohly mu konflikt ukončit. Na sociálních sítích se objevila řada obvinění, že prezident zbytečně hazarduje se životy amerických vojáků v boji, o jehož smyslu nyní sám pochybuje.
Vlna nevole se dotýká především rodin padlých vojáků. Do neděle bylo v konfliktu potvrzeno 13 obětí z řad amerických ozbrojených sil. Stephan Douglas, bratranec jednoho ze šesti letců, kteří minulý týden zahynuli při havárii tankeru, uvedl pro stanici ABC News, že celá situace byla zbytečná. Podle něj nebylo třeba do této války vstupovat a prezidentova slova o tom, že by USA v regionu „neměly být“, jen prohlubují bolest pozůstalých.
Trumpovy výroky jsou v přímém rozporu s jeho dřívější rétorikou. Na začátku operace „Epic Fury“ (Epický hněv) například Británii, kterou nazval „kdysi skvělým spojencem“, vzkázal, že její pomoc není potřeba. Nyní však tón obrátil a hrozí zemím NATO „velmi špatnou budoucností“, pokud se k ochraně průlivu před íránskými útoky nepřipojí.
Reakce světových lídrů na tento nátlak zůstávají chladné. Francie, Japonsko i Austrálie již daly najevo, že vyslání válečných lodí neplánují. Britský premiér Keir Starmer sice potvrdil, že s evropskými partnery připravuje plán na zprůjezdnění průlivu, ale jedním dechem dodal, že Spojené království se nenechá zatáhnout do širšího válečného konfliktu.
Ještě ostřejší byl lucemburský vicepremiér Xavier Bettel, který prohlásil, že jeho země nehodlá ustupovat americkému „vydírání“. Zdá se, že Trumpova strategie svalování odpovědnosti na spojence naráží na odpor i kvůli jeho vlastním slovům, podle kterých USA v oblasti operují spíše „ze zvyku“ nebo kvůli zájmům svých partnerů na Blízkém východě, nikoliv z vlastní potřeby.
Nejistota panuje i kolem diplomatických vztahů s Čínou. Trump v rozhovoru pro Financial Times pohrozil, že by mohl odložit plánovaný summit s prezidentem Si Tin-pchingem. Chce prý nejprve vědět, zda Peking, který je blízkým spojencem Teheránu, přispěje k ochraně námořních cest.
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.