Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Tento rozporuplný výrok přišel v době, kdy svět čelí historicky největšímu výpadku v dodávkách ropy. Trump argumentoval tím, že Amerika má dostatek vlastních energetických zdrojů. „Vlastně žádám tyto země, aby přišly a chránily své vlastní území, protože je to jejich území,“ prohlásil prezident. Zdůraznil, že USA jsou největším producentem ropy na světě a cizí surovinu nezbytně nepotřebují.
Kritici prezidentovi okamžitě vyčetli názorovou nekonzistenci. Trump totiž nejprve zahájil válečné tažení proti Íránu, které trvá již tři týdny, a nyní požaduje, aby za něj ostatní státy převzaly riziko a pomohly mu konflikt ukončit. Na sociálních sítích se objevila řada obvinění, že prezident zbytečně hazarduje se životy amerických vojáků v boji, o jehož smyslu nyní sám pochybuje.
Vlna nevole se dotýká především rodin padlých vojáků. Do neděle bylo v konfliktu potvrzeno 13 obětí z řad amerických ozbrojených sil. Stephan Douglas, bratranec jednoho ze šesti letců, kteří minulý týden zahynuli při havárii tankeru, uvedl pro stanici ABC News, že celá situace byla zbytečná. Podle něj nebylo třeba do této války vstupovat a prezidentova slova o tom, že by USA v regionu „neměly být“, jen prohlubují bolest pozůstalých.
Trumpovy výroky jsou v přímém rozporu s jeho dřívější rétorikou. Na začátku operace „Epic Fury“ (Epický hněv) například Británii, kterou nazval „kdysi skvělým spojencem“, vzkázal, že její pomoc není potřeba. Nyní však tón obrátil a hrozí zemím NATO „velmi špatnou budoucností“, pokud se k ochraně průlivu před íránskými útoky nepřipojí.
Reakce světových lídrů na tento nátlak zůstávají chladné. Francie, Japonsko i Austrálie již daly najevo, že vyslání válečných lodí neplánují. Britský premiér Keir Starmer sice potvrdil, že s evropskými partnery připravuje plán na zprůjezdnění průlivu, ale jedním dechem dodal, že Spojené království se nenechá zatáhnout do širšího válečného konfliktu.
Ještě ostřejší byl lucemburský vicepremiér Xavier Bettel, který prohlásil, že jeho země nehodlá ustupovat americkému „vydírání“. Zdá se, že Trumpova strategie svalování odpovědnosti na spojence naráží na odpor i kvůli jeho vlastním slovům, podle kterých USA v oblasti operují spíše „ze zvyku“ nebo kvůli zájmům svých partnerů na Blízkém východě, nikoliv z vlastní potřeby.
Nejistota panuje i kolem diplomatických vztahů s Čínou. Trump v rozhovoru pro Financial Times pohrozil, že by mohl odložit plánovaný summit s prezidentem Si Tin-pchingem. Chce prý nejprve vědět, zda Peking, který je blízkým spojencem Teheránu, přispěje k ochraně námořních cest.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.