Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že doufá, že propouštění rukojmích držených v Gaze oznámí „v příštích dnech“. Ve svém televizním prohlášení také uvedl, že „Hamas bude odzbrojen a Gaza bude demilitarizována – buď po dobrém, nebo po zlém, ale bude toho dosaženo“.
Netanjahuovy komentáře přišly poté, co hnutí Hamás v pátek uvedlo, že souhlasí s propuštěním rukojmích v rámci mírového plánu USA. Nezmínilo však odzbrojení a požaduje jednání o dalších otázkách. Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X potvrdily, že vydaly rozkaz „pokročit v připravenosti na realizaci první fáze Trumpova plánu pro propuštění rukojmích“.
Mírový plán o dvaceti bodech navrhuje okamžité zastavení bojů a propuštění 20 žijících izraelských rukojmích, spolu s ostatky těch, kteří jsou považováni za mrtvé, výměnou za stovky vězněných Gazanů. Americký prezident Donald Trump, osobně zapojený do vyjednávání, vyzval Hamás, aby „rychle jednal, jinak budou zrušeny všechny sázky“.
Hamás sice souhlasil s propuštěním zbývajících rukojmích a s tím, že Gazu budou řídit technokraté, ale nezmínil odzbrojení, což je klíčový požadavek Izraele. Přetrvávají také překážky, které zmařily dřívější dohody. Patří k nim požadavek Hamásu na úplné stažení izraelských vojsk a záruka, že Izrael neobnoví válku po propuštění zajatců.
V Izraeli panuje také podezření, že Netanjahu sabotoval předchozí snahy o ukončení konfliktu, aby si prodloužil svou politickou kariéru. Premiér je podporován ultranacionalistickými ministry, kteří hrozí odchodem z koalice, pokud válka skončí bez úplné porážky Hamásu. Naopak většina Izraelců podle průzkumů podporuje dohodu pro propuštění rukojmích a ukončení války.
Rodiny rukojmích vyjadřují opatrný optimismus a obavy. Vicky Cohen, jejíž syn Nimrod je mezi dvaceti zajatci, sdělila, že se probudila s pocitem očekávání, ale zároveň se „strachem, že se něco pokazí“. V Gaze se zase reakce Palestinců pohybují od naděje, že dvouletý konflikt skončí, až po hluboké podezření, že Izrael rukojmí získá a válku obnoví.
I přes diplomatické úsilí a Trumpovu výzvu k „okamžitému zastavení bombardování“ pokračovaly izraelské vojenské údery na Gazu. Podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem bylo za posledních 24 hodin zabito 66 lidí, čímž celkový počet obětí od začátku války (7. října 2023) dosáhl 67 074. Izraelská vojenská kampaň reaguje na útok Hamásu, při kterém bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 bylo zajato. Většina Gazy je zničena a více než 90 % domů je poškozeno nebo zcela zdemolováno.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.