Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že doufá, že propouštění rukojmích držených v Gaze oznámí „v příštích dnech“. Ve svém televizním prohlášení také uvedl, že „Hamas bude odzbrojen a Gaza bude demilitarizována – buď po dobrém, nebo po zlém, ale bude toho dosaženo“.
Netanjahuovy komentáře přišly poté, co hnutí Hamás v pátek uvedlo, že souhlasí s propuštěním rukojmích v rámci mírového plánu USA. Nezmínilo však odzbrojení a požaduje jednání o dalších otázkách. Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X potvrdily, že vydaly rozkaz „pokročit v připravenosti na realizaci první fáze Trumpova plánu pro propuštění rukojmích“.
Mírový plán o dvaceti bodech navrhuje okamžité zastavení bojů a propuštění 20 žijících izraelských rukojmích, spolu s ostatky těch, kteří jsou považováni za mrtvé, výměnou za stovky vězněných Gazanů. Americký prezident Donald Trump, osobně zapojený do vyjednávání, vyzval Hamás, aby „rychle jednal, jinak budou zrušeny všechny sázky“.
Hamás sice souhlasil s propuštěním zbývajících rukojmích a s tím, že Gazu budou řídit technokraté, ale nezmínil odzbrojení, což je klíčový požadavek Izraele. Přetrvávají také překážky, které zmařily dřívější dohody. Patří k nim požadavek Hamásu na úplné stažení izraelských vojsk a záruka, že Izrael neobnoví válku po propuštění zajatců.
V Izraeli panuje také podezření, že Netanjahu sabotoval předchozí snahy o ukončení konfliktu, aby si prodloužil svou politickou kariéru. Premiér je podporován ultranacionalistickými ministry, kteří hrozí odchodem z koalice, pokud válka skončí bez úplné porážky Hamásu. Naopak většina Izraelců podle průzkumů podporuje dohodu pro propuštění rukojmích a ukončení války.
Rodiny rukojmích vyjadřují opatrný optimismus a obavy. Vicky Cohen, jejíž syn Nimrod je mezi dvaceti zajatci, sdělila, že se probudila s pocitem očekávání, ale zároveň se „strachem, že se něco pokazí“. V Gaze se zase reakce Palestinců pohybují od naděje, že dvouletý konflikt skončí, až po hluboké podezření, že Izrael rukojmí získá a válku obnoví.
I přes diplomatické úsilí a Trumpovu výzvu k „okamžitému zastavení bombardování“ pokračovaly izraelské vojenské údery na Gazu. Podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem bylo za posledních 24 hodin zabito 66 lidí, čímž celkový počet obětí od začátku války (7. října 2023) dosáhl 67 074. Izraelská vojenská kampaň reaguje na útok Hamásu, při kterém bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 bylo zajato. Většina Gazy je zničena a více než 90 % domů je poškozeno nebo zcela zdemolováno.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.