Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že doufá, že propouštění rukojmích držených v Gaze oznámí „v příštích dnech“. Ve svém televizním prohlášení také uvedl, že „Hamas bude odzbrojen a Gaza bude demilitarizována – buď po dobrém, nebo po zlém, ale bude toho dosaženo“.
Netanjahuovy komentáře přišly poté, co hnutí Hamás v pátek uvedlo, že souhlasí s propuštěním rukojmích v rámci mírového plánu USA. Nezmínilo však odzbrojení a požaduje jednání o dalších otázkách. Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X potvrdily, že vydaly rozkaz „pokročit v připravenosti na realizaci první fáze Trumpova plánu pro propuštění rukojmích“.
Mírový plán o dvaceti bodech navrhuje okamžité zastavení bojů a propuštění 20 žijících izraelských rukojmích, spolu s ostatky těch, kteří jsou považováni za mrtvé, výměnou za stovky vězněných Gazanů. Americký prezident Donald Trump, osobně zapojený do vyjednávání, vyzval Hamás, aby „rychle jednal, jinak budou zrušeny všechny sázky“.
Hamás sice souhlasil s propuštěním zbývajících rukojmích a s tím, že Gazu budou řídit technokraté, ale nezmínil odzbrojení, což je klíčový požadavek Izraele. Přetrvávají také překážky, které zmařily dřívější dohody. Patří k nim požadavek Hamásu na úplné stažení izraelských vojsk a záruka, že Izrael neobnoví válku po propuštění zajatců.
V Izraeli panuje také podezření, že Netanjahu sabotoval předchozí snahy o ukončení konfliktu, aby si prodloužil svou politickou kariéru. Premiér je podporován ultranacionalistickými ministry, kteří hrozí odchodem z koalice, pokud válka skončí bez úplné porážky Hamásu. Naopak většina Izraelců podle průzkumů podporuje dohodu pro propuštění rukojmích a ukončení války.
Rodiny rukojmích vyjadřují opatrný optimismus a obavy. Vicky Cohen, jejíž syn Nimrod je mezi dvaceti zajatci, sdělila, že se probudila s pocitem očekávání, ale zároveň se „strachem, že se něco pokazí“. V Gaze se zase reakce Palestinců pohybují od naděje, že dvouletý konflikt skončí, až po hluboké podezření, že Izrael rukojmí získá a válku obnoví.
I přes diplomatické úsilí a Trumpovu výzvu k „okamžitému zastavení bombardování“ pokračovaly izraelské vojenské údery na Gazu. Podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem bylo za posledních 24 hodin zabito 66 lidí, čímž celkový počet obětí od začátku války (7. října 2023) dosáhl 67 074. Izraelská vojenská kampaň reaguje na útok Hamásu, při kterém bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 bylo zajato. Většina Gazy je zničena a více než 90 % domů je poškozeno nebo zcela zdemolováno.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.