Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že doufá, že propouštění rukojmích držených v Gaze oznámí „v příštích dnech“. Ve svém televizním prohlášení také uvedl, že „Hamas bude odzbrojen a Gaza bude demilitarizována – buď po dobrém, nebo po zlém, ale bude toho dosaženo“.
Netanjahuovy komentáře přišly poté, co hnutí Hamás v pátek uvedlo, že souhlasí s propuštěním rukojmích v rámci mírového plánu USA. Nezmínilo však odzbrojení a požaduje jednání o dalších otázkách. Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X potvrdily, že vydaly rozkaz „pokročit v připravenosti na realizaci první fáze Trumpova plánu pro propuštění rukojmích“.
Mírový plán o dvaceti bodech navrhuje okamžité zastavení bojů a propuštění 20 žijících izraelských rukojmích, spolu s ostatky těch, kteří jsou považováni za mrtvé, výměnou za stovky vězněných Gazanů. Americký prezident Donald Trump, osobně zapojený do vyjednávání, vyzval Hamás, aby „rychle jednal, jinak budou zrušeny všechny sázky“.
Hamás sice souhlasil s propuštěním zbývajících rukojmích a s tím, že Gazu budou řídit technokraté, ale nezmínil odzbrojení, což je klíčový požadavek Izraele. Přetrvávají také překážky, které zmařily dřívější dohody. Patří k nim požadavek Hamásu na úplné stažení izraelských vojsk a záruka, že Izrael neobnoví válku po propuštění zajatců.
V Izraeli panuje také podezření, že Netanjahu sabotoval předchozí snahy o ukončení konfliktu, aby si prodloužil svou politickou kariéru. Premiér je podporován ultranacionalistickými ministry, kteří hrozí odchodem z koalice, pokud válka skončí bez úplné porážky Hamásu. Naopak většina Izraelců podle průzkumů podporuje dohodu pro propuštění rukojmích a ukončení války.
Rodiny rukojmích vyjadřují opatrný optimismus a obavy. Vicky Cohen, jejíž syn Nimrod je mezi dvaceti zajatci, sdělila, že se probudila s pocitem očekávání, ale zároveň se „strachem, že se něco pokazí“. V Gaze se zase reakce Palestinců pohybují od naděje, že dvouletý konflikt skončí, až po hluboké podezření, že Izrael rukojmí získá a válku obnoví.
I přes diplomatické úsilí a Trumpovu výzvu k „okamžitému zastavení bombardování“ pokračovaly izraelské vojenské údery na Gazu. Podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem bylo za posledních 24 hodin zabito 66 lidí, čímž celkový počet obětí od začátku války (7. října 2023) dosáhl 67 074. Izraelská vojenská kampaň reaguje na útok Hamásu, při kterém bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 bylo zajato. Většina Gazy je zničena a více než 90 % domů je poškozeno nebo zcela zdemolováno.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.