Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že doufá, že propouštění rukojmích držených v Gaze oznámí „v příštích dnech“. Ve svém televizním prohlášení také uvedl, že „Hamas bude odzbrojen a Gaza bude demilitarizována – buď po dobrém, nebo po zlém, ale bude toho dosaženo“.
Netanjahuovy komentáře přišly poté, co hnutí Hamás v pátek uvedlo, že souhlasí s propuštěním rukojmích v rámci mírového plánu USA. Nezmínilo však odzbrojení a požaduje jednání o dalších otázkách. Izraelské obranné síly (IDF) na sociální síti X potvrdily, že vydaly rozkaz „pokročit v připravenosti na realizaci první fáze Trumpova plánu pro propuštění rukojmích“.
Mírový plán o dvaceti bodech navrhuje okamžité zastavení bojů a propuštění 20 žijících izraelských rukojmích, spolu s ostatky těch, kteří jsou považováni za mrtvé, výměnou za stovky vězněných Gazanů. Americký prezident Donald Trump, osobně zapojený do vyjednávání, vyzval Hamás, aby „rychle jednal, jinak budou zrušeny všechny sázky“.
Hamás sice souhlasil s propuštěním zbývajících rukojmích a s tím, že Gazu budou řídit technokraté, ale nezmínil odzbrojení, což je klíčový požadavek Izraele. Přetrvávají také překážky, které zmařily dřívější dohody. Patří k nim požadavek Hamásu na úplné stažení izraelských vojsk a záruka, že Izrael neobnoví válku po propuštění zajatců.
V Izraeli panuje také podezření, že Netanjahu sabotoval předchozí snahy o ukončení konfliktu, aby si prodloužil svou politickou kariéru. Premiér je podporován ultranacionalistickými ministry, kteří hrozí odchodem z koalice, pokud válka skončí bez úplné porážky Hamásu. Naopak většina Izraelců podle průzkumů podporuje dohodu pro propuštění rukojmích a ukončení války.
Rodiny rukojmích vyjadřují opatrný optimismus a obavy. Vicky Cohen, jejíž syn Nimrod je mezi dvaceti zajatci, sdělila, že se probudila s pocitem očekávání, ale zároveň se „strachem, že se něco pokazí“. V Gaze se zase reakce Palestinců pohybují od naděje, že dvouletý konflikt skončí, až po hluboké podezření, že Izrael rukojmí získá a válku obnoví.
I přes diplomatické úsilí a Trumpovu výzvu k „okamžitému zastavení bombardování“ pokračovaly izraelské vojenské údery na Gazu. Podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem bylo za posledních 24 hodin zabito 66 lidí, čímž celkový počet obětí od začátku války (7. října 2023) dosáhl 67 074. Izraelská vojenská kampaň reaguje na útok Hamásu, při kterém bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 bylo zajato. Většina Gazy je zničena a více než 90 % domů je poškozeno nebo zcela zdemolováno.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.