Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Írán dává jasně najevo, že kontrola nad tímto námořním koridorem je pro něj nepřekročitelnou červenou linií, kterou nezlomí vojenský, hospodářský ani diplomatický tlak. Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf nedávno na sociálních sítích s odkazem na text dohody prohlásil, že druhá strana má buď dodržet slovo, nebo zaplatit následky.
Teherán opírá své kroky o velmi vágní formulace v memorandu o porozumění, které bylo narychlo sepsáno v červnu. Obě strany si totiž pátý bod čtrnáctibodového plánu vykládají zcela odlišně. Text uvádí, že Írán vynaloží maximální úsilí a zajistí opatření pro bezpečnou plavbu obchodních lodí. Zatímco Írán v tomto bodě vidí zelenou pro svou nadvládu nad průlivem, Spojené státy jej interpretují jako povinnost Teheránu ponechat trasu otevřenou pro volný tok ropy, plynu a dalších komodit, včetně surovin pro výrobu hnojiv.
V samotném Íránu, kde vládne nové vedení vzešlé z předchozích bojů a americko-izraelských atentátů, navíc sílí vnitřní rozpory o dalším postupu. Robert Malley z organizace International Crisis Group upozorňuje, že část íránských představitelů chce využít diplomatické zisky z bojiště, zatímco jiní se domnívají, že příměří přišlo příliš brzy, než Írán stihl způsobit USA dostatečné škody.
Nedávné útoky na tři plavidla, včetně katarského tankeru na zkapalněný zemní plyn poblíž ománského pobřeží, jsou diplomatickými zdroji připisovány radikální jednotce v rámci Íránských revolučních gard. Pro Írán je nyní nepodmíněnou prioritou, aby lodě striktně dodržovaly jím určené trasy. Íránský parlament navíc bez větší pozornosti představil nový zákon o strategických opatřeních pro bezpečnost a udržitelný rozvoj Hormuzského průlivu a Perského zálivu. Šéf parlamentního výboru pro národní bezpečnost Ebrahim Azizi v této souvislosti potvrdil, že Írán se kontroly nad vodní cestou nikdy nevzdá a vnímá ji jako prostředek k čelení nepříteli.
Nulová důvěra Teheránu vůči slibům USA, posílená neustálými hrozbami během vyjednávání, upevnila jeho postoj. Kontrolu nad průlivem nevnímá pouze jako kartu pro vyjednávání, ale jako nový nástroj odstrašení a ekonomické záchranné lano pro případ, že sankce nebudou zrušeny a íránská aktiva ve světě zůstanou zmrazená. Snaha Teheránu přepsat regionální pravidla však vyvolává napětí se sousedy včetně Kataru a tradičního spojence Ománu.
Země jako Spojené arabské emiráty jasně deklarovaly, že íránská snaha o kontrolu a případné zavádění poplatků za služby je nepřijatelná. Podle informovaných zdrojů Omán protestoval proti tomu, že text dohody zmiňuje budoucí dialog s maskatským sultanátem o správě námořních služeb. Omán se tak ocitá v sevření mezi požadavky Washingtonu a Teheránu, přičemž si chce udržet status diskrétního diplomata. Bývalý britský diplomat Simon Gass vidí možný kompromis v uspořádání, kde by se sice nevybíralo mýtné za průjezd, ale zavedly by se určité přepravní poplatky, které by Íránu umožnily demonstrovat jeho autoritu.
Za tímto sporem stojí také zásadní nepochopení protivníka, kdy se obě strany domnívají, že z války vyšly v silnější pozici a donutí soupeře ustoupit. Írán sice dokázal využít krátkého období, kdy USA dočasně pozastavily ropné sankce, země se však potýká s hlubokou hospodářskou krizí, inflací kolem osmdesáti procent, ztrátou pracovních míst kvůli internetovému blackoutu a následky tvrdě potlačených protivládních protestů.
Prezident Trump čelí vlastním politickým a ekonomickým tlakům, které mohou jeho tým vrátit k jednání. Současná krize kolem průlivu navíc zcela odsunula debatu o jádru celého problému, kterým je podoba íránského jaderného programu. Šedesátidenní lhůta vyčleněná memorandem pro intenzivní rozhovory se ukázala jako nerealistická, přesto analytici dávají obnovení příměří v určité podobě šanci, jelikož ani jedna strana nedokáže plně prosadit svou vůli.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.