Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Hooker připomíná tvrdě nabyté zkušenosti z Iráku a Afghánistánu v prvních letech 21. století, kdy americká armáda musela ve spěchu přezbrojovat lehká vozidla HMMWV na obrněné verze a nasazovat vozidla MRAP, aby zmírnila těžké ztráty. Paradoxně je však dnešní americká armáda ještě lehčí než tehdy – navzdory tomu, že se nyní potýká s mnohem těžšími hrozbami.
Z 31 aktivních bojových brigád je pouze 11 těžkých – tedy vybavených tanky a bojovými vozidly pěchoty. Dalších šest tvoří tzv. „Stryker brigády“, využívající lehce pancéřovaná kolová vozidla Stryker. Tato vozidla měla být pouze dočasným řešením do příchodu modernějších systémů, k jejichž vývoji ale nikdy nedošlo. Kvůli špatné průchodnosti terénem a slabé ochraně nejsou Strykery schopny obstát proti těžkým jednotkám, jak ukázaly opakované simulace v Národním výcvikovém centru.
Zbývajících 14 brigád tvoří lehká pěchota. Tyto jednotky operují v podstatě na „dunových buginách“ bez pancéřování a těžké výzbroje. Navíc byly tyto brigády nedávno ještě více oslabeny – přišly o vrtulníkové jednotky s bitevními stroji AH-64E, stejně jako o protitankové a těžké zbraně v rámci pěších praporů.
Dělostřelectvo v těchto lehkých jednotkách nadále používá 105mm houfnice M119, které mají oproti ruským a čínským systémům kratší dostřel, slabší účinek a nižší palebnou kadenci. Navíc jsou kvůli nutnosti ručního přemisťování zranitelné vůči útokům dronů a dělostřelecké palbě.
Porovnání se strukturou ruské a čínské armády je podle Hookera znepokojivé. Ruské i čínské brigády mají čtyři manévrové prapory, tři dělostřelecké prapory, samostatné protitankové, protivzdušné a elektronické jednotky. Americké brigády mají tři manévrové prapory a pouze jeden dělostřelecký, bez specializovaných jednotek protivzdušné obrany nebo elektronického boje.
Tato nerovnováha přetrvává i na vyšších stupních velení, přičemž obě armády – ruská i čínská – masivně investují do rozvoje bezpilotních prostředků, zatímco americká armáda se spoléhá na vágní přísliby „budoucích efektorů“, jejichž konkrétní podoba stále chybí.
Podle Hookera je třeba provést okamžité strukturální změny. Lehké brigády by měly být vybaveny obrněnými kolovými transportéry s těžkou výzbrojí, včetně navrácení protitankových a těžkých zbraní do výzbroje pěchoty.
Dělostřelectvo by mělo být modernizováno – místo tažených houfnic by armáda měla nasadit samohybná děla na podvozku, jako je francouzský Caesar nebo německý RCH-155. Stryker brigády by měly být buď transformovány na těžké brigády s tanky M1 Abrams a bojovými vozidly M2 Bradley, které jsou v současnosti uskladněny v nevadském depotu Sierra, nebo posíleny o tankový prapor po vzoru ruských motostřeleckých brigád.
Divize by měly dostat další prapor 155mm dělostřelectva pro všeobecnou podporu, stejně jako integrované jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a dronových systémů od úrovně roty po divizi. Vrtulníky UH-60 by měly být vyzbrojeny protitankovými střelami Hellfire, čímž by získaly útočný potenciál.
Hooker varuje, že současná strategie, která má přesměrovat armádu od bojů proti povstalcům směrem k vyšší „smrtelnosti“ a přípravě na boje v Indo-Pacifiku, ve skutečnosti podlamuje schopnost americké armády vést těžké konvenční konflikty. Důsledkem je armáda, která je připravena na jediný typ války – a tudíž není schopna reagovat na nepředvídané globální krize, jaké vypukly v prosinci 1941, červnu 1950 nebo září 2001.
„V reálném světě vznikají hrozby náhle a bez varování,“ píše Hooker. „Skutečná národní bezpečnost vyžaduje flexibilní armádu připravenou na intenzivní a dlouhotrvající boj. A to znamená mobilitu, ochranu a palebnou sílu napříč všemi jednotkami.“
Jeho závěr je jednoznačný: „Lehkost není smrtelná. Je čas na přehodnocení.“
Srpen je měsícem, na který Štefan Margita nemá nejlepší vzpomínky. Před třemi lety přišel o milovanou manželku Hanu Zagorovou. Od té chvíle se pečlivě stará o odkaz legendární zpěvačky. Tentokrát mohl v srpnu oznámit jejím fanouškům dobrou zprávu.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021.
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
