Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Hooker připomíná tvrdě nabyté zkušenosti z Iráku a Afghánistánu v prvních letech 21. století, kdy americká armáda musela ve spěchu přezbrojovat lehká vozidla HMMWV na obrněné verze a nasazovat vozidla MRAP, aby zmírnila těžké ztráty. Paradoxně je však dnešní americká armáda ještě lehčí než tehdy – navzdory tomu, že se nyní potýká s mnohem těžšími hrozbami.
Z 31 aktivních bojových brigád je pouze 11 těžkých – tedy vybavených tanky a bojovými vozidly pěchoty. Dalších šest tvoří tzv. „Stryker brigády“, využívající lehce pancéřovaná kolová vozidla Stryker. Tato vozidla měla být pouze dočasným řešením do příchodu modernějších systémů, k jejichž vývoji ale nikdy nedošlo. Kvůli špatné průchodnosti terénem a slabé ochraně nejsou Strykery schopny obstát proti těžkým jednotkám, jak ukázaly opakované simulace v Národním výcvikovém centru.
Zbývajících 14 brigád tvoří lehká pěchota. Tyto jednotky operují v podstatě na „dunových buginách“ bez pancéřování a těžké výzbroje. Navíc byly tyto brigády nedávno ještě více oslabeny – přišly o vrtulníkové jednotky s bitevními stroji AH-64E, stejně jako o protitankové a těžké zbraně v rámci pěších praporů.
Dělostřelectvo v těchto lehkých jednotkách nadále používá 105mm houfnice M119, které mají oproti ruským a čínským systémům kratší dostřel, slabší účinek a nižší palebnou kadenci. Navíc jsou kvůli nutnosti ručního přemisťování zranitelné vůči útokům dronů a dělostřelecké palbě.
Porovnání se strukturou ruské a čínské armády je podle Hookera znepokojivé. Ruské i čínské brigády mají čtyři manévrové prapory, tři dělostřelecké prapory, samostatné protitankové, protivzdušné a elektronické jednotky. Americké brigády mají tři manévrové prapory a pouze jeden dělostřelecký, bez specializovaných jednotek protivzdušné obrany nebo elektronického boje.
Tato nerovnováha přetrvává i na vyšších stupních velení, přičemž obě armády – ruská i čínská – masivně investují do rozvoje bezpilotních prostředků, zatímco americká armáda se spoléhá na vágní přísliby „budoucích efektorů“, jejichž konkrétní podoba stále chybí.
Podle Hookera je třeba provést okamžité strukturální změny. Lehké brigády by měly být vybaveny obrněnými kolovými transportéry s těžkou výzbrojí, včetně navrácení protitankových a těžkých zbraní do výzbroje pěchoty.
Dělostřelectvo by mělo být modernizováno – místo tažených houfnic by armáda měla nasadit samohybná děla na podvozku, jako je francouzský Caesar nebo německý RCH-155. Stryker brigády by měly být buď transformovány na těžké brigády s tanky M1 Abrams a bojovými vozidly M2 Bradley, které jsou v současnosti uskladněny v nevadském depotu Sierra, nebo posíleny o tankový prapor po vzoru ruských motostřeleckých brigád.
Divize by měly dostat další prapor 155mm dělostřelectva pro všeobecnou podporu, stejně jako integrované jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a dronových systémů od úrovně roty po divizi. Vrtulníky UH-60 by měly být vyzbrojeny protitankovými střelami Hellfire, čímž by získaly útočný potenciál.
Hooker varuje, že současná strategie, která má přesměrovat armádu od bojů proti povstalcům směrem k vyšší „smrtelnosti“ a přípravě na boje v Indo-Pacifiku, ve skutečnosti podlamuje schopnost americké armády vést těžké konvenční konflikty. Důsledkem je armáda, která je připravena na jediný typ války – a tudíž není schopna reagovat na nepředvídané globální krize, jaké vypukly v prosinci 1941, červnu 1950 nebo září 2001.
„V reálném světě vznikají hrozby náhle a bez varování,“ píše Hooker. „Skutečná národní bezpečnost vyžaduje flexibilní armádu připravenou na intenzivní a dlouhotrvající boj. A to znamená mobilitu, ochranu a palebnou sílu napříč všemi jednotkami.“
Jeho závěr je jednoznačný: „Lehkost není smrtelná. Je čas na přehodnocení.“
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
