Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Hooker připomíná tvrdě nabyté zkušenosti z Iráku a Afghánistánu v prvních letech 21. století, kdy americká armáda musela ve spěchu přezbrojovat lehká vozidla HMMWV na obrněné verze a nasazovat vozidla MRAP, aby zmírnila těžké ztráty. Paradoxně je však dnešní americká armáda ještě lehčí než tehdy – navzdory tomu, že se nyní potýká s mnohem těžšími hrozbami.
Z 31 aktivních bojových brigád je pouze 11 těžkých – tedy vybavených tanky a bojovými vozidly pěchoty. Dalších šest tvoří tzv. „Stryker brigády“, využívající lehce pancéřovaná kolová vozidla Stryker. Tato vozidla měla být pouze dočasným řešením do příchodu modernějších systémů, k jejichž vývoji ale nikdy nedošlo. Kvůli špatné průchodnosti terénem a slabé ochraně nejsou Strykery schopny obstát proti těžkým jednotkám, jak ukázaly opakované simulace v Národním výcvikovém centru.
Zbývajících 14 brigád tvoří lehká pěchota. Tyto jednotky operují v podstatě na „dunových buginách“ bez pancéřování a těžké výzbroje. Navíc byly tyto brigády nedávno ještě více oslabeny – přišly o vrtulníkové jednotky s bitevními stroji AH-64E, stejně jako o protitankové a těžké zbraně v rámci pěších praporů.
Dělostřelectvo v těchto lehkých jednotkách nadále používá 105mm houfnice M119, které mají oproti ruským a čínským systémům kratší dostřel, slabší účinek a nižší palebnou kadenci. Navíc jsou kvůli nutnosti ručního přemisťování zranitelné vůči útokům dronů a dělostřelecké palbě.
Porovnání se strukturou ruské a čínské armády je podle Hookera znepokojivé. Ruské i čínské brigády mají čtyři manévrové prapory, tři dělostřelecké prapory, samostatné protitankové, protivzdušné a elektronické jednotky. Americké brigády mají tři manévrové prapory a pouze jeden dělostřelecký, bez specializovaných jednotek protivzdušné obrany nebo elektronického boje.
Tato nerovnováha přetrvává i na vyšších stupních velení, přičemž obě armády – ruská i čínská – masivně investují do rozvoje bezpilotních prostředků, zatímco americká armáda se spoléhá na vágní přísliby „budoucích efektorů“, jejichž konkrétní podoba stále chybí.
Podle Hookera je třeba provést okamžité strukturální změny. Lehké brigády by měly být vybaveny obrněnými kolovými transportéry s těžkou výzbrojí, včetně navrácení protitankových a těžkých zbraní do výzbroje pěchoty.
Dělostřelectvo by mělo být modernizováno – místo tažených houfnic by armáda měla nasadit samohybná děla na podvozku, jako je francouzský Caesar nebo německý RCH-155. Stryker brigády by měly být buď transformovány na těžké brigády s tanky M1 Abrams a bojovými vozidly M2 Bradley, které jsou v současnosti uskladněny v nevadském depotu Sierra, nebo posíleny o tankový prapor po vzoru ruských motostřeleckých brigád.
Divize by měly dostat další prapor 155mm dělostřelectva pro všeobecnou podporu, stejně jako integrované jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a dronových systémů od úrovně roty po divizi. Vrtulníky UH-60 by měly být vyzbrojeny protitankovými střelami Hellfire, čímž by získaly útočný potenciál.
Hooker varuje, že současná strategie, která má přesměrovat armádu od bojů proti povstalcům směrem k vyšší „smrtelnosti“ a přípravě na boje v Indo-Pacifiku, ve skutečnosti podlamuje schopnost americké armády vést těžké konvenční konflikty. Důsledkem je armáda, která je připravena na jediný typ války – a tudíž není schopna reagovat na nepředvídané globální krize, jaké vypukly v prosinci 1941, červnu 1950 nebo září 2001.
„V reálném světě vznikají hrozby náhle a bez varování,“ píše Hooker. „Skutečná národní bezpečnost vyžaduje flexibilní armádu připravenou na intenzivní a dlouhotrvající boj. A to znamená mobilitu, ochranu a palebnou sílu napříč všemi jednotkami.“
Jeho závěr je jednoznačný: „Lehkost není smrtelná. Je čas na přehodnocení.“
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
