Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Hooker připomíná tvrdě nabyté zkušenosti z Iráku a Afghánistánu v prvních letech 21. století, kdy americká armáda musela ve spěchu přezbrojovat lehká vozidla HMMWV na obrněné verze a nasazovat vozidla MRAP, aby zmírnila těžké ztráty. Paradoxně je však dnešní americká armáda ještě lehčí než tehdy – navzdory tomu, že se nyní potýká s mnohem těžšími hrozbami.
Z 31 aktivních bojových brigád je pouze 11 těžkých – tedy vybavených tanky a bojovými vozidly pěchoty. Dalších šest tvoří tzv. „Stryker brigády“, využívající lehce pancéřovaná kolová vozidla Stryker. Tato vozidla měla být pouze dočasným řešením do příchodu modernějších systémů, k jejichž vývoji ale nikdy nedošlo. Kvůli špatné průchodnosti terénem a slabé ochraně nejsou Strykery schopny obstát proti těžkým jednotkám, jak ukázaly opakované simulace v Národním výcvikovém centru.
Zbývajících 14 brigád tvoří lehká pěchota. Tyto jednotky operují v podstatě na „dunových buginách“ bez pancéřování a těžké výzbroje. Navíc byly tyto brigády nedávno ještě více oslabeny – přišly o vrtulníkové jednotky s bitevními stroji AH-64E, stejně jako o protitankové a těžké zbraně v rámci pěších praporů.
Dělostřelectvo v těchto lehkých jednotkách nadále používá 105mm houfnice M119, které mají oproti ruským a čínským systémům kratší dostřel, slabší účinek a nižší palebnou kadenci. Navíc jsou kvůli nutnosti ručního přemisťování zranitelné vůči útokům dronů a dělostřelecké palbě.
Porovnání se strukturou ruské a čínské armády je podle Hookera znepokojivé. Ruské i čínské brigády mají čtyři manévrové prapory, tři dělostřelecké prapory, samostatné protitankové, protivzdušné a elektronické jednotky. Americké brigády mají tři manévrové prapory a pouze jeden dělostřelecký, bez specializovaných jednotek protivzdušné obrany nebo elektronického boje.
Tato nerovnováha přetrvává i na vyšších stupních velení, přičemž obě armády – ruská i čínská – masivně investují do rozvoje bezpilotních prostředků, zatímco americká armáda se spoléhá na vágní přísliby „budoucích efektorů“, jejichž konkrétní podoba stále chybí.
Podle Hookera je třeba provést okamžité strukturální změny. Lehké brigády by měly být vybaveny obrněnými kolovými transportéry s těžkou výzbrojí, včetně navrácení protitankových a těžkých zbraní do výzbroje pěchoty.
Dělostřelectvo by mělo být modernizováno – místo tažených houfnic by armáda měla nasadit samohybná děla na podvozku, jako je francouzský Caesar nebo německý RCH-155. Stryker brigády by měly být buď transformovány na těžké brigády s tanky M1 Abrams a bojovými vozidly M2 Bradley, které jsou v současnosti uskladněny v nevadském depotu Sierra, nebo posíleny o tankový prapor po vzoru ruských motostřeleckých brigád.
Divize by měly dostat další prapor 155mm dělostřelectva pro všeobecnou podporu, stejně jako integrované jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a dronových systémů od úrovně roty po divizi. Vrtulníky UH-60 by měly být vyzbrojeny protitankovými střelami Hellfire, čímž by získaly útočný potenciál.
Hooker varuje, že současná strategie, která má přesměrovat armádu od bojů proti povstalcům směrem k vyšší „smrtelnosti“ a přípravě na boje v Indo-Pacifiku, ve skutečnosti podlamuje schopnost americké armády vést těžké konvenční konflikty. Důsledkem je armáda, která je připravena na jediný typ války – a tudíž není schopna reagovat na nepředvídané globální krize, jaké vypukly v prosinci 1941, červnu 1950 nebo září 2001.
„V reálném světě vznikají hrozby náhle a bez varování,“ píše Hooker. „Skutečná národní bezpečnost vyžaduje flexibilní armádu připravenou na intenzivní a dlouhotrvající boj. A to znamená mobilitu, ochranu a palebnou sílu napříč všemi jednotkami.“
Jeho závěr je jednoznačný: „Lehkost není smrtelná. Je čas na přehodnocení.“
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
