Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Hooker připomíná tvrdě nabyté zkušenosti z Iráku a Afghánistánu v prvních letech 21. století, kdy americká armáda musela ve spěchu přezbrojovat lehká vozidla HMMWV na obrněné verze a nasazovat vozidla MRAP, aby zmírnila těžké ztráty. Paradoxně je však dnešní americká armáda ještě lehčí než tehdy – navzdory tomu, že se nyní potýká s mnohem těžšími hrozbami.
Z 31 aktivních bojových brigád je pouze 11 těžkých – tedy vybavených tanky a bojovými vozidly pěchoty. Dalších šest tvoří tzv. „Stryker brigády“, využívající lehce pancéřovaná kolová vozidla Stryker. Tato vozidla měla být pouze dočasným řešením do příchodu modernějších systémů, k jejichž vývoji ale nikdy nedošlo. Kvůli špatné průchodnosti terénem a slabé ochraně nejsou Strykery schopny obstát proti těžkým jednotkám, jak ukázaly opakované simulace v Národním výcvikovém centru.
Zbývajících 14 brigád tvoří lehká pěchota. Tyto jednotky operují v podstatě na „dunových buginách“ bez pancéřování a těžké výzbroje. Navíc byly tyto brigády nedávno ještě více oslabeny – přišly o vrtulníkové jednotky s bitevními stroji AH-64E, stejně jako o protitankové a těžké zbraně v rámci pěších praporů.
Dělostřelectvo v těchto lehkých jednotkách nadále používá 105mm houfnice M119, které mají oproti ruským a čínským systémům kratší dostřel, slabší účinek a nižší palebnou kadenci. Navíc jsou kvůli nutnosti ručního přemisťování zranitelné vůči útokům dronů a dělostřelecké palbě.
Porovnání se strukturou ruské a čínské armády je podle Hookera znepokojivé. Ruské i čínské brigády mají čtyři manévrové prapory, tři dělostřelecké prapory, samostatné protitankové, protivzdušné a elektronické jednotky. Americké brigády mají tři manévrové prapory a pouze jeden dělostřelecký, bez specializovaných jednotek protivzdušné obrany nebo elektronického boje.
Tato nerovnováha přetrvává i na vyšších stupních velení, přičemž obě armády – ruská i čínská – masivně investují do rozvoje bezpilotních prostředků, zatímco americká armáda se spoléhá na vágní přísliby „budoucích efektorů“, jejichž konkrétní podoba stále chybí.
Podle Hookera je třeba provést okamžité strukturální změny. Lehké brigády by měly být vybaveny obrněnými kolovými transportéry s těžkou výzbrojí, včetně navrácení protitankových a těžkých zbraní do výzbroje pěchoty.
Dělostřelectvo by mělo být modernizováno – místo tažených houfnic by armáda měla nasadit samohybná děla na podvozku, jako je francouzský Caesar nebo německý RCH-155. Stryker brigády by měly být buď transformovány na těžké brigády s tanky M1 Abrams a bojovými vozidly M2 Bradley, které jsou v současnosti uskladněny v nevadském depotu Sierra, nebo posíleny o tankový prapor po vzoru ruských motostřeleckých brigád.
Divize by měly dostat další prapor 155mm dělostřelectva pro všeobecnou podporu, stejně jako integrované jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a dronových systémů od úrovně roty po divizi. Vrtulníky UH-60 by měly být vyzbrojeny protitankovými střelami Hellfire, čímž by získaly útočný potenciál.
Hooker varuje, že současná strategie, která má přesměrovat armádu od bojů proti povstalcům směrem k vyšší „smrtelnosti“ a přípravě na boje v Indo-Pacifiku, ve skutečnosti podlamuje schopnost americké armády vést těžké konvenční konflikty. Důsledkem je armáda, která je připravena na jediný typ války – a tudíž není schopna reagovat na nepředvídané globální krize, jaké vypukly v prosinci 1941, červnu 1950 nebo září 2001.
„V reálném světě vznikají hrozby náhle a bez varování,“ píše Hooker. „Skutečná národní bezpečnost vyžaduje flexibilní armádu připravenou na intenzivní a dlouhotrvající boj. A to znamená mobilitu, ochranu a palebnou sílu napříč všemi jednotkami.“
Jeho závěr je jednoznačný: „Lehkost není smrtelná. Je čas na přehodnocení.“
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
