Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Zdroje uvádějí, že Musk běžně cestoval s krabičkou obsahující přibližně 20 pilulek denně, mimo jiné také s léky označenými jako Adderall, který je v USA předepisován při ADHD, ale zároveň zneužíván jako stimulant.
Dlouhodobé užívání ketaminu mělo podle zdrojů takový vliv, že Musk trpěl problémy s močovým měchýřem – což prý sám sdílel s okolím. Veřejně přiznával jen mírnou konzumaci „zhruba jednou za dva týdny“, ale podle zjištění NYT měl ve skutečnosti brát ketamin téměř denně.
Jeho údajná drogová závislost eskalovala v době, kdy věnoval Trumpově prezidentské kampani rekordních 275 milionů dolarů a převzal vedení nového „ministerstva pro efektivitu vlády“, přezdívaného Doge. Tento post opustil teprve nedávno, po měsících kritiky za urážlivé chování, včetně nacistického pozdravu na veřejné akci a otevřených útoků na členy Trumpovy administrativy.
Zatímco ketamin může být za určitých okolností legálně předepisován, jeho rekreační užívání a kombinace s jinými látkami porušují federální zákony a pravidla zaměstnávání. Extáze (MDMA) je dokonce látkou kategorie I, bez schváleného léčebného použití, což ji činí pro federální zaměstnance zcela zakázanou.
Musk byl sice oficiálně veden jako „zvláštní vládní zaměstnanec“, což mu poskytovalo právní výjimky oproti běžným federálním pracovníkům, přesto měl přístup k důvěrným informacím a účastnil se jednání se zahraničními představiteli i rozhodování o rozpočtových výdajích.
Uvnitř společnosti SpaceX, která má přísné interní předpisy kvůli spolupráci s vládou, podle zdrojů fungovala testovací praxe problematicky – Musk měl být na testy předem upozorňován, čímž se účinnost kontroly zásadně oslabovala.
Známý americký filozof a podcaster Sam Harris, který s Muskem dříve spolupracoval, se od něj veřejně distancoval. Ve svém lednovém newsletteru napsal: „S jeho morálním kompasem – ne-li s vnímáním reality – je něco vážně špatně.“
Na otázku ohledně zprávy The New York Times Elon Musk odmítl odpovědět. Když byl dotázán na čerstvý monokl pod okem, uvedl, že ho údajně „udeřil do obličeje jeho pětiletý syn“, když se spolu „bláznili“.
Bílý dům odmítl zprávu komentovat. Není zatím jasné, jaký vliv bude mít tato kauza na Muskovo další působení ve veřejném životě, jeho firmy ani vládní kontrakty. Pokud by se však prokázalo, že byl při výkonu funkce pod vlivem drog, mohlo by to mít zásadní právní a politické důsledky.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
