Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Zdroje uvádějí, že Musk běžně cestoval s krabičkou obsahující přibližně 20 pilulek denně, mimo jiné také s léky označenými jako Adderall, který je v USA předepisován při ADHD, ale zároveň zneužíván jako stimulant.
Dlouhodobé užívání ketaminu mělo podle zdrojů takový vliv, že Musk trpěl problémy s močovým měchýřem – což prý sám sdílel s okolím. Veřejně přiznával jen mírnou konzumaci „zhruba jednou za dva týdny“, ale podle zjištění NYT měl ve skutečnosti brát ketamin téměř denně.
Jeho údajná drogová závislost eskalovala v době, kdy věnoval Trumpově prezidentské kampani rekordních 275 milionů dolarů a převzal vedení nového „ministerstva pro efektivitu vlády“, přezdívaného Doge. Tento post opustil teprve nedávno, po měsících kritiky za urážlivé chování, včetně nacistického pozdravu na veřejné akci a otevřených útoků na členy Trumpovy administrativy.
Zatímco ketamin může být za určitých okolností legálně předepisován, jeho rekreační užívání a kombinace s jinými látkami porušují federální zákony a pravidla zaměstnávání. Extáze (MDMA) je dokonce látkou kategorie I, bez schváleného léčebného použití, což ji činí pro federální zaměstnance zcela zakázanou.
Musk byl sice oficiálně veden jako „zvláštní vládní zaměstnanec“, což mu poskytovalo právní výjimky oproti běžným federálním pracovníkům, přesto měl přístup k důvěrným informacím a účastnil se jednání se zahraničními představiteli i rozhodování o rozpočtových výdajích.
Uvnitř společnosti SpaceX, která má přísné interní předpisy kvůli spolupráci s vládou, podle zdrojů fungovala testovací praxe problematicky – Musk měl být na testy předem upozorňován, čímž se účinnost kontroly zásadně oslabovala.
Známý americký filozof a podcaster Sam Harris, který s Muskem dříve spolupracoval, se od něj veřejně distancoval. Ve svém lednovém newsletteru napsal: „S jeho morálním kompasem – ne-li s vnímáním reality – je něco vážně špatně.“
Na otázku ohledně zprávy The New York Times Elon Musk odmítl odpovědět. Když byl dotázán na čerstvý monokl pod okem, uvedl, že ho údajně „udeřil do obličeje jeho pětiletý syn“, když se spolu „bláznili“.
Bílý dům odmítl zprávu komentovat. Není zatím jasné, jaký vliv bude mít tato kauza na Muskovo další působení ve veřejném životě, jeho firmy ani vládní kontrakty. Pokud by se však prokázalo, že byl při výkonu funkce pod vlivem drog, mohlo by to mít zásadní právní a politické důsledky.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
