Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Zdroje uvádějí, že Musk běžně cestoval s krabičkou obsahující přibližně 20 pilulek denně, mimo jiné také s léky označenými jako Adderall, který je v USA předepisován při ADHD, ale zároveň zneužíván jako stimulant.
Dlouhodobé užívání ketaminu mělo podle zdrojů takový vliv, že Musk trpěl problémy s močovým měchýřem – což prý sám sdílel s okolím. Veřejně přiznával jen mírnou konzumaci „zhruba jednou za dva týdny“, ale podle zjištění NYT měl ve skutečnosti brát ketamin téměř denně.
Jeho údajná drogová závislost eskalovala v době, kdy věnoval Trumpově prezidentské kampani rekordních 275 milionů dolarů a převzal vedení nového „ministerstva pro efektivitu vlády“, přezdívaného Doge. Tento post opustil teprve nedávno, po měsících kritiky za urážlivé chování, včetně nacistického pozdravu na veřejné akci a otevřených útoků na členy Trumpovy administrativy.
Zatímco ketamin může být za určitých okolností legálně předepisován, jeho rekreační užívání a kombinace s jinými látkami porušují federální zákony a pravidla zaměstnávání. Extáze (MDMA) je dokonce látkou kategorie I, bez schváleného léčebného použití, což ji činí pro federální zaměstnance zcela zakázanou.
Musk byl sice oficiálně veden jako „zvláštní vládní zaměstnanec“, což mu poskytovalo právní výjimky oproti běžným federálním pracovníkům, přesto měl přístup k důvěrným informacím a účastnil se jednání se zahraničními představiteli i rozhodování o rozpočtových výdajích.
Uvnitř společnosti SpaceX, která má přísné interní předpisy kvůli spolupráci s vládou, podle zdrojů fungovala testovací praxe problematicky – Musk měl být na testy předem upozorňován, čímž se účinnost kontroly zásadně oslabovala.
Známý americký filozof a podcaster Sam Harris, který s Muskem dříve spolupracoval, se od něj veřejně distancoval. Ve svém lednovém newsletteru napsal: „S jeho morálním kompasem – ne-li s vnímáním reality – je něco vážně špatně.“
Na otázku ohledně zprávy The New York Times Elon Musk odmítl odpovědět. Když byl dotázán na čerstvý monokl pod okem, uvedl, že ho údajně „udeřil do obličeje jeho pětiletý syn“, když se spolu „bláznili“.
Bílý dům odmítl zprávu komentovat. Není zatím jasné, jaký vliv bude mít tato kauza na Muskovo další působení ve veřejném životě, jeho firmy ani vládní kontrakty. Pokud by se však prokázalo, že byl při výkonu funkce pod vlivem drog, mohlo by to mít zásadní právní a politické důsledky.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
