Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Zdroje uvádějí, že Musk běžně cestoval s krabičkou obsahující přibližně 20 pilulek denně, mimo jiné také s léky označenými jako Adderall, který je v USA předepisován při ADHD, ale zároveň zneužíván jako stimulant.
Dlouhodobé užívání ketaminu mělo podle zdrojů takový vliv, že Musk trpěl problémy s močovým měchýřem – což prý sám sdílel s okolím. Veřejně přiznával jen mírnou konzumaci „zhruba jednou za dva týdny“, ale podle zjištění NYT měl ve skutečnosti brát ketamin téměř denně.
Jeho údajná drogová závislost eskalovala v době, kdy věnoval Trumpově prezidentské kampani rekordních 275 milionů dolarů a převzal vedení nového „ministerstva pro efektivitu vlády“, přezdívaného Doge. Tento post opustil teprve nedávno, po měsících kritiky za urážlivé chování, včetně nacistického pozdravu na veřejné akci a otevřených útoků na členy Trumpovy administrativy.
Zatímco ketamin může být za určitých okolností legálně předepisován, jeho rekreační užívání a kombinace s jinými látkami porušují federální zákony a pravidla zaměstnávání. Extáze (MDMA) je dokonce látkou kategorie I, bez schváleného léčebného použití, což ji činí pro federální zaměstnance zcela zakázanou.
Musk byl sice oficiálně veden jako „zvláštní vládní zaměstnanec“, což mu poskytovalo právní výjimky oproti běžným federálním pracovníkům, přesto měl přístup k důvěrným informacím a účastnil se jednání se zahraničními představiteli i rozhodování o rozpočtových výdajích.
Uvnitř společnosti SpaceX, která má přísné interní předpisy kvůli spolupráci s vládou, podle zdrojů fungovala testovací praxe problematicky – Musk měl být na testy předem upozorňován, čímž se účinnost kontroly zásadně oslabovala.
Známý americký filozof a podcaster Sam Harris, který s Muskem dříve spolupracoval, se od něj veřejně distancoval. Ve svém lednovém newsletteru napsal: „S jeho morálním kompasem – ne-li s vnímáním reality – je něco vážně špatně.“
Na otázku ohledně zprávy The New York Times Elon Musk odmítl odpovědět. Když byl dotázán na čerstvý monokl pod okem, uvedl, že ho údajně „udeřil do obličeje jeho pětiletý syn“, když se spolu „bláznili“.
Bílý dům odmítl zprávu komentovat. Není zatím jasné, jaký vliv bude mít tato kauza na Muskovo další působení ve veřejném životě, jeho firmy ani vládní kontrakty. Pokud by se však prokázalo, že byl při výkonu funkce pod vlivem drog, mohlo by to mít zásadní právní a politické důsledky.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
