Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
Když bomba v Hirošimě explodovala, byly Toshiyukimu pouhé tři roky. Hrál si tou dobou venku, když uviděl jasný záblesk. Přestože byl od epicentra vzdálen 17 kilometrů, nepamatuje si žádný zvuk, jen záblesk, který si spletl s bleskem. Vzpomíná na to, jak se později odpoledne začali do ulic hrnout lidé s rozcuchanými vlasy a rozedraným oblečením, kteří zoufale volali po vodě.
Mimakiho otec se čtyři dny nevrátil z práce v centru města. Matka ho tedy vzala s sebou a s mladším bratrem se vydali otce hledat. Dostali se jen do určité vzdálenosti, dál je nepustil obraz totální zkázy.
Otec se vrátil až čtvrtý den. V době výbuchu byl v suterénu budovy, a tak přežil. "Když se dostal nahoru, město už neexistovalo," vzpomíná pro SkyNews Mimaki. Odhaduje se, že okamžitě zemřelo přes 70 000 lidí a dvě třetiny města byly srovnány se zemí.
Tři dny po útoku na Hirošimu shodily Spojené státy druhou atomovou bombu na Nagasaki. Tyto útoky vedly k bezpodmínečné kapitulaci Japonska a ke konci druhé světové války.
Mimaki říká, že lidé trpí následky radiace dodnes, a i on má strach, že dostane rakovinu. Mnoho lidí, kteří útok přežili, se ale po zbytek života potýkalo se stigmaty. Kvůli neznalosti účinků radiace se jich lidé stranili, nemohli najít práci ani se oženit. Proto se mnozí svou identitu jako Hibakusha (přeživší atomového výbuchu) snažili skrývat.
Obrovské jizvy na lidech zanechala také psychika – posttraumatická stresová porucha nebo celoživotní psychické problémy. Mnoho Hibakusha se proto nikdy o svých zážitcích s nikým nebavilo, protože bojovali s pocity viny za to, že přežili.
Mimaki sám mluví o tom, že tehdy s ním onemocněla i stejně stará dívka. "Ona zemřela, já jsem přežil," říká s povzdechem a se smutkem v očích.
Mimakiho ale netěší sláva ani Nobelova cena. Uvědomuje si, že lidská paměť je krátká, a strachuje se o budoucnost, protože svět je podle něj opět velmi nebezpečný.
I přes úsilí lidí, jako je on, existuje ve světě stále asi 12 000 jaderných hlavic, které vlastní devět zemí. "Rusko by ji mohlo použít, Severní Korea by ji mohla použít, Čína by ji mohla použít," upozorňuje Mimaki.
Podle něj je obzvlášť nebezpečný i prezident Trump.
Mimaki se ptá: "Proč mají ti živočichové zvaní lidé tak rádi válku?" Míní tím, že navzdory varováním přeživších se situace nelepší. "Už 80 let to opakujeme, ale nikdo neposlouchá," dodává. Jeho poselství je jasné. "Musíme zajistit, aby žádný další Hibakusha už nikdy nevznikl."
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.