Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
Když bomba v Hirošimě explodovala, byly Toshiyukimu pouhé tři roky. Hrál si tou dobou venku, když uviděl jasný záblesk. Přestože byl od epicentra vzdálen 17 kilometrů, nepamatuje si žádný zvuk, jen záblesk, který si spletl s bleskem. Vzpomíná na to, jak se později odpoledne začali do ulic hrnout lidé s rozcuchanými vlasy a rozedraným oblečením, kteří zoufale volali po vodě.
Mimakiho otec se čtyři dny nevrátil z práce v centru města. Matka ho tedy vzala s sebou a s mladším bratrem se vydali otce hledat. Dostali se jen do určité vzdálenosti, dál je nepustil obraz totální zkázy.
Otec se vrátil až čtvrtý den. V době výbuchu byl v suterénu budovy, a tak přežil. "Když se dostal nahoru, město už neexistovalo," vzpomíná pro SkyNews Mimaki. Odhaduje se, že okamžitě zemřelo přes 70 000 lidí a dvě třetiny města byly srovnány se zemí.
Tři dny po útoku na Hirošimu shodily Spojené státy druhou atomovou bombu na Nagasaki. Tyto útoky vedly k bezpodmínečné kapitulaci Japonska a ke konci druhé světové války.
Mimaki říká, že lidé trpí následky radiace dodnes, a i on má strach, že dostane rakovinu. Mnoho lidí, kteří útok přežili, se ale po zbytek života potýkalo se stigmaty. Kvůli neznalosti účinků radiace se jich lidé stranili, nemohli najít práci ani se oženit. Proto se mnozí svou identitu jako Hibakusha (přeživší atomového výbuchu) snažili skrývat.
Obrovské jizvy na lidech zanechala také psychika – posttraumatická stresová porucha nebo celoživotní psychické problémy. Mnoho Hibakusha se proto nikdy o svých zážitcích s nikým nebavilo, protože bojovali s pocity viny za to, že přežili.
Mimaki sám mluví o tom, že tehdy s ním onemocněla i stejně stará dívka. "Ona zemřela, já jsem přežil," říká s povzdechem a se smutkem v očích.
Mimakiho ale netěší sláva ani Nobelova cena. Uvědomuje si, že lidská paměť je krátká, a strachuje se o budoucnost, protože svět je podle něj opět velmi nebezpečný.
I přes úsilí lidí, jako je on, existuje ve světě stále asi 12 000 jaderných hlavic, které vlastní devět zemí. "Rusko by ji mohlo použít, Severní Korea by ji mohla použít, Čína by ji mohla použít," upozorňuje Mimaki.
Podle něj je obzvlášť nebezpečný i prezident Trump.
Mimaki se ptá: "Proč mají ti živočichové zvaní lidé tak rádi válku?" Míní tím, že navzdory varováním přeživších se situace nelepší. "Už 80 let to opakujeme, ale nikdo neposlouchá," dodává. Jeho poselství je jasné. "Musíme zajistit, aby žádný další Hibakusha už nikdy nevznikl."
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.