Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
Když bomba v Hirošimě explodovala, byly Toshiyukimu pouhé tři roky. Hrál si tou dobou venku, když uviděl jasný záblesk. Přestože byl od epicentra vzdálen 17 kilometrů, nepamatuje si žádný zvuk, jen záblesk, který si spletl s bleskem. Vzpomíná na to, jak se později odpoledne začali do ulic hrnout lidé s rozcuchanými vlasy a rozedraným oblečením, kteří zoufale volali po vodě.
Mimakiho otec se čtyři dny nevrátil z práce v centru města. Matka ho tedy vzala s sebou a s mladším bratrem se vydali otce hledat. Dostali se jen do určité vzdálenosti, dál je nepustil obraz totální zkázy.
Otec se vrátil až čtvrtý den. V době výbuchu byl v suterénu budovy, a tak přežil. "Když se dostal nahoru, město už neexistovalo," vzpomíná pro SkyNews Mimaki. Odhaduje se, že okamžitě zemřelo přes 70 000 lidí a dvě třetiny města byly srovnány se zemí.
Tři dny po útoku na Hirošimu shodily Spojené státy druhou atomovou bombu na Nagasaki. Tyto útoky vedly k bezpodmínečné kapitulaci Japonska a ke konci druhé světové války.
Mimaki říká, že lidé trpí následky radiace dodnes, a i on má strach, že dostane rakovinu. Mnoho lidí, kteří útok přežili, se ale po zbytek života potýkalo se stigmaty. Kvůli neznalosti účinků radiace se jich lidé stranili, nemohli najít práci ani se oženit. Proto se mnozí svou identitu jako Hibakusha (přeživší atomového výbuchu) snažili skrývat.
Obrovské jizvy na lidech zanechala také psychika – posttraumatická stresová porucha nebo celoživotní psychické problémy. Mnoho Hibakusha se proto nikdy o svých zážitcích s nikým nebavilo, protože bojovali s pocity viny za to, že přežili.
Mimaki sám mluví o tom, že tehdy s ním onemocněla i stejně stará dívka. "Ona zemřela, já jsem přežil," říká s povzdechem a se smutkem v očích.
Mimakiho ale netěší sláva ani Nobelova cena. Uvědomuje si, že lidská paměť je krátká, a strachuje se o budoucnost, protože svět je podle něj opět velmi nebezpečný.
I přes úsilí lidí, jako je on, existuje ve světě stále asi 12 000 jaderných hlavic, které vlastní devět zemí. "Rusko by ji mohlo použít, Severní Korea by ji mohla použít, Čína by ji mohla použít," upozorňuje Mimaki.
Podle něj je obzvlášť nebezpečný i prezident Trump.
Mimaki se ptá: "Proč mají ti živočichové zvaní lidé tak rádi válku?" Míní tím, že navzdory varováním přeživších se situace nelepší. "Už 80 let to opakujeme, ale nikdo neposlouchá," dodává. Jeho poselství je jasné. "Musíme zajistit, aby žádný další Hibakusha už nikdy nevznikl."
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.