Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
Když bomba v Hirošimě explodovala, byly Toshiyukimu pouhé tři roky. Hrál si tou dobou venku, když uviděl jasný záblesk. Přestože byl od epicentra vzdálen 17 kilometrů, nepamatuje si žádný zvuk, jen záblesk, který si spletl s bleskem. Vzpomíná na to, jak se později odpoledne začali do ulic hrnout lidé s rozcuchanými vlasy a rozedraným oblečením, kteří zoufale volali po vodě.
Mimakiho otec se čtyři dny nevrátil z práce v centru města. Matka ho tedy vzala s sebou a s mladším bratrem se vydali otce hledat. Dostali se jen do určité vzdálenosti, dál je nepustil obraz totální zkázy.
Otec se vrátil až čtvrtý den. V době výbuchu byl v suterénu budovy, a tak přežil. "Když se dostal nahoru, město už neexistovalo," vzpomíná pro SkyNews Mimaki. Odhaduje se, že okamžitě zemřelo přes 70 000 lidí a dvě třetiny města byly srovnány se zemí.
Tři dny po útoku na Hirošimu shodily Spojené státy druhou atomovou bombu na Nagasaki. Tyto útoky vedly k bezpodmínečné kapitulaci Japonska a ke konci druhé světové války.
Mimaki říká, že lidé trpí následky radiace dodnes, a i on má strach, že dostane rakovinu. Mnoho lidí, kteří útok přežili, se ale po zbytek života potýkalo se stigmaty. Kvůli neznalosti účinků radiace se jich lidé stranili, nemohli najít práci ani se oženit. Proto se mnozí svou identitu jako Hibakusha (přeživší atomového výbuchu) snažili skrývat.
Obrovské jizvy na lidech zanechala také psychika – posttraumatická stresová porucha nebo celoživotní psychické problémy. Mnoho Hibakusha se proto nikdy o svých zážitcích s nikým nebavilo, protože bojovali s pocity viny za to, že přežili.
Mimaki sám mluví o tom, že tehdy s ním onemocněla i stejně stará dívka. "Ona zemřela, já jsem přežil," říká s povzdechem a se smutkem v očích.
Mimakiho ale netěší sláva ani Nobelova cena. Uvědomuje si, že lidská paměť je krátká, a strachuje se o budoucnost, protože svět je podle něj opět velmi nebezpečný.
I přes úsilí lidí, jako je on, existuje ve světě stále asi 12 000 jaderných hlavic, které vlastní devět zemí. "Rusko by ji mohlo použít, Severní Korea by ji mohla použít, Čína by ji mohla použít," upozorňuje Mimaki.
Podle něj je obzvlášť nebezpečný i prezident Trump.
Mimaki se ptá: "Proč mají ti živočichové zvaní lidé tak rádi válku?" Míní tím, že navzdory varováním přeživších se situace nelepší. "Už 80 let to opakujeme, ale nikdo neposlouchá," dodává. Jeho poselství je jasné. "Musíme zajistit, aby žádný další Hibakusha už nikdy nevznikl."
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.