Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
Když bomba v Hirošimě explodovala, byly Toshiyukimu pouhé tři roky. Hrál si tou dobou venku, když uviděl jasný záblesk. Přestože byl od epicentra vzdálen 17 kilometrů, nepamatuje si žádný zvuk, jen záblesk, který si spletl s bleskem. Vzpomíná na to, jak se později odpoledne začali do ulic hrnout lidé s rozcuchanými vlasy a rozedraným oblečením, kteří zoufale volali po vodě.
Mimakiho otec se čtyři dny nevrátil z práce v centru města. Matka ho tedy vzala s sebou a s mladším bratrem se vydali otce hledat. Dostali se jen do určité vzdálenosti, dál je nepustil obraz totální zkázy.
Otec se vrátil až čtvrtý den. V době výbuchu byl v suterénu budovy, a tak přežil. "Když se dostal nahoru, město už neexistovalo," vzpomíná pro SkyNews Mimaki. Odhaduje se, že okamžitě zemřelo přes 70 000 lidí a dvě třetiny města byly srovnány se zemí.
Tři dny po útoku na Hirošimu shodily Spojené státy druhou atomovou bombu na Nagasaki. Tyto útoky vedly k bezpodmínečné kapitulaci Japonska a ke konci druhé světové války.
Mimaki říká, že lidé trpí následky radiace dodnes, a i on má strach, že dostane rakovinu. Mnoho lidí, kteří útok přežili, se ale po zbytek života potýkalo se stigmaty. Kvůli neznalosti účinků radiace se jich lidé stranili, nemohli najít práci ani se oženit. Proto se mnozí svou identitu jako Hibakusha (přeživší atomového výbuchu) snažili skrývat.
Obrovské jizvy na lidech zanechala také psychika – posttraumatická stresová porucha nebo celoživotní psychické problémy. Mnoho Hibakusha se proto nikdy o svých zážitcích s nikým nebavilo, protože bojovali s pocity viny za to, že přežili.
Mimaki sám mluví o tom, že tehdy s ním onemocněla i stejně stará dívka. "Ona zemřela, já jsem přežil," říká s povzdechem a se smutkem v očích.
Mimakiho ale netěší sláva ani Nobelova cena. Uvědomuje si, že lidská paměť je krátká, a strachuje se o budoucnost, protože svět je podle něj opět velmi nebezpečný.
I přes úsilí lidí, jako je on, existuje ve světě stále asi 12 000 jaderných hlavic, které vlastní devět zemí. "Rusko by ji mohlo použít, Severní Korea by ji mohla použít, Čína by ji mohla použít," upozorňuje Mimaki.
Podle něj je obzvlášť nebezpečný i prezident Trump.
Mimaki se ptá: "Proč mají ti živočichové zvaní lidé tak rádi válku?" Míní tím, že navzdory varováním přeživších se situace nelepší. "Už 80 let to opakujeme, ale nikdo neposlouchá," dodává. Jeho poselství je jasné. "Musíme zajistit, aby žádný další Hibakusha už nikdy nevznikl."
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.