Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru v lednu přiznal, že ani vlastní výroba tisíce dronů denně není pro ukrajinské potřeby dostatečná. Zpravodajské služby totiž naznačují, že Moskva se díky íránské technické asistenci brzy dostane na stejná čísla. Klíčovým problémem pro Ukrajinu je především ruská produkce útočných dronů s dlouhým doletem, které jsou používány k hromadným úderům na strategickou infrastrukturu.
Íránská role v tomto konfliktu už dávno nespočívá pouze v přímých dodávkách kamikadze dronů typu Šáhid. Teherán naučil Rusko tyto stroje samostatně vyrábět a modernizovat. V ruském Tatarstánu, v areálu zvláštní ekonomické zóny Alabuga, vyrostla obří továrna, kde se podle íránských plánů vyrábějí drony pod ruským názvem Geraň-2. Tato spolupráce umožňuje Moskvě šetřit drahé rakety a místo nich vysílat levnější roje bezpilotních letounů.
Technologický vývoj se však nezastavil u vrtulových strojů. V lednu se na ukrajinském bojišti objevily trosky nových, mnohem rychlejších modelů. Zatímco Geraň-2 (vycházející ze stroje Šáhid-136) létá rychlostí kolem 180 km/h, nová generace s proudovým pohonem, označovaná jako Geraň-3, dosahuje rychlosti přes 330 km/h. Ještě pokročilejší modely Geraň-4 a Geraň-5 pak podle dostupných informací posouvají hranici rychlosti až k 600 km/h, což výrazně ztěžuje jejich detekci a sestřelení.
Model Geraň-5 se svým tvarem s dlouhým trubkovitým trupem a přímými křídly již více podobá klasické střele s plochou dráhou letu než původním trojúhelníkovým dronům. Tento „střelodron“ využívá čínské proudové motory a západní elektroniku, kterou Rusko i přes sankce stále dokáže získávat prostřednictvím íránských zprostředkovatelských sítí. Zvažuje se dokonce možnost vypouštět tyto drony přímo z letounů Su-25, což by dramaticky zvýšilo jejich dolet a nepředvídatelnost útoku.
Využívání těchto technologií má pro ruskou armádu i psychologický rozměr. Drony jsou systematicky nasazovány proti civilním cílům, obytným domům i humanitárním centrům. Organizace spojených národů v říjnu 2025 označila tyto útoky za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Pro civilní obyvatelstvo v ukrajinských městech znamenají nálety neustálý teror, který má za cíl zlomit odhodlání země k odporu.
Spolupráce je pro obě strany mimořádně výhodná. Írán, jehož ekonomika trpí pod tlakem dlouholetých sankcí, získá z kontraktu na drony a výrobní závody odhadem 1 až 1,75 miliardy dolarů. Rusko údajně část těchto plateb realizuje v ryzím zlatě. Teherán navíc získává cenné poznatky z reálného bojového nasazení svých technologií, což mu umožňuje dále zdokonalovat vlastní arzenál.
Bez íránské podpory by Moskva čelila na bojišti mnohem složitějším dilematům. Nízkonákladové drony umožňují Rusku vést vyčerpávající kampaň, která neúměrně zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. V pátém roce války se tak íránsko-ruský dronový plynovod stává jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují intenzitu a brutalitu celého konfliktu.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.