Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru v lednu přiznal, že ani vlastní výroba tisíce dronů denně není pro ukrajinské potřeby dostatečná. Zpravodajské služby totiž naznačují, že Moskva se díky íránské technické asistenci brzy dostane na stejná čísla. Klíčovým problémem pro Ukrajinu je především ruská produkce útočných dronů s dlouhým doletem, které jsou používány k hromadným úderům na strategickou infrastrukturu.
Íránská role v tomto konfliktu už dávno nespočívá pouze v přímých dodávkách kamikadze dronů typu Šáhid. Teherán naučil Rusko tyto stroje samostatně vyrábět a modernizovat. V ruském Tatarstánu, v areálu zvláštní ekonomické zóny Alabuga, vyrostla obří továrna, kde se podle íránských plánů vyrábějí drony pod ruským názvem Geraň-2. Tato spolupráce umožňuje Moskvě šetřit drahé rakety a místo nich vysílat levnější roje bezpilotních letounů.
Technologický vývoj se však nezastavil u vrtulových strojů. V lednu se na ukrajinském bojišti objevily trosky nových, mnohem rychlejších modelů. Zatímco Geraň-2 (vycházející ze stroje Šáhid-136) létá rychlostí kolem 180 km/h, nová generace s proudovým pohonem, označovaná jako Geraň-3, dosahuje rychlosti přes 330 km/h. Ještě pokročilejší modely Geraň-4 a Geraň-5 pak podle dostupných informací posouvají hranici rychlosti až k 600 km/h, což výrazně ztěžuje jejich detekci a sestřelení.
Model Geraň-5 se svým tvarem s dlouhým trubkovitým trupem a přímými křídly již více podobá klasické střele s plochou dráhou letu než původním trojúhelníkovým dronům. Tento „střelodron“ využívá čínské proudové motory a západní elektroniku, kterou Rusko i přes sankce stále dokáže získávat prostřednictvím íránských zprostředkovatelských sítí. Zvažuje se dokonce možnost vypouštět tyto drony přímo z letounů Su-25, což by dramaticky zvýšilo jejich dolet a nepředvídatelnost útoku.
Využívání těchto technologií má pro ruskou armádu i psychologický rozměr. Drony jsou systematicky nasazovány proti civilním cílům, obytným domům i humanitárním centrům. Organizace spojených národů v říjnu 2025 označila tyto útoky za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Pro civilní obyvatelstvo v ukrajinských městech znamenají nálety neustálý teror, který má za cíl zlomit odhodlání země k odporu.
Spolupráce je pro obě strany mimořádně výhodná. Írán, jehož ekonomika trpí pod tlakem dlouholetých sankcí, získá z kontraktu na drony a výrobní závody odhadem 1 až 1,75 miliardy dolarů. Rusko údajně část těchto plateb realizuje v ryzím zlatě. Teherán navíc získává cenné poznatky z reálného bojového nasazení svých technologií, což mu umožňuje dále zdokonalovat vlastní arzenál.
Bez íránské podpory by Moskva čelila na bojišti mnohem složitějším dilematům. Nízkonákladové drony umožňují Rusku vést vyčerpávající kampaň, která neúměrně zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. V pátém roce války se tak íránsko-ruský dronový plynovod stává jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují intenzitu a brutalitu celého konfliktu.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.