Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru v lednu přiznal, že ani vlastní výroba tisíce dronů denně není pro ukrajinské potřeby dostatečná. Zpravodajské služby totiž naznačují, že Moskva se díky íránské technické asistenci brzy dostane na stejná čísla. Klíčovým problémem pro Ukrajinu je především ruská produkce útočných dronů s dlouhým doletem, které jsou používány k hromadným úderům na strategickou infrastrukturu.
Íránská role v tomto konfliktu už dávno nespočívá pouze v přímých dodávkách kamikadze dronů typu Šáhid. Teherán naučil Rusko tyto stroje samostatně vyrábět a modernizovat. V ruském Tatarstánu, v areálu zvláštní ekonomické zóny Alabuga, vyrostla obří továrna, kde se podle íránských plánů vyrábějí drony pod ruským názvem Geraň-2. Tato spolupráce umožňuje Moskvě šetřit drahé rakety a místo nich vysílat levnější roje bezpilotních letounů.
Technologický vývoj se však nezastavil u vrtulových strojů. V lednu se na ukrajinském bojišti objevily trosky nových, mnohem rychlejších modelů. Zatímco Geraň-2 (vycházející ze stroje Šáhid-136) létá rychlostí kolem 180 km/h, nová generace s proudovým pohonem, označovaná jako Geraň-3, dosahuje rychlosti přes 330 km/h. Ještě pokročilejší modely Geraň-4 a Geraň-5 pak podle dostupných informací posouvají hranici rychlosti až k 600 km/h, což výrazně ztěžuje jejich detekci a sestřelení.
Model Geraň-5 se svým tvarem s dlouhým trubkovitým trupem a přímými křídly již více podobá klasické střele s plochou dráhou letu než původním trojúhelníkovým dronům. Tento „střelodron“ využívá čínské proudové motory a západní elektroniku, kterou Rusko i přes sankce stále dokáže získávat prostřednictvím íránských zprostředkovatelských sítí. Zvažuje se dokonce možnost vypouštět tyto drony přímo z letounů Su-25, což by dramaticky zvýšilo jejich dolet a nepředvídatelnost útoku.
Využívání těchto technologií má pro ruskou armádu i psychologický rozměr. Drony jsou systematicky nasazovány proti civilním cílům, obytným domům i humanitárním centrům. Organizace spojených národů v říjnu 2025 označila tyto útoky za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Pro civilní obyvatelstvo v ukrajinských městech znamenají nálety neustálý teror, který má za cíl zlomit odhodlání země k odporu.
Spolupráce je pro obě strany mimořádně výhodná. Írán, jehož ekonomika trpí pod tlakem dlouholetých sankcí, získá z kontraktu na drony a výrobní závody odhadem 1 až 1,75 miliardy dolarů. Rusko údajně část těchto plateb realizuje v ryzím zlatě. Teherán navíc získává cenné poznatky z reálného bojového nasazení svých technologií, což mu umožňuje dále zdokonalovat vlastní arzenál.
Bez íránské podpory by Moskva čelila na bojišti mnohem složitějším dilematům. Nízkonákladové drony umožňují Rusku vést vyčerpávající kampaň, která neúměrně zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. V pátém roce války se tak íránsko-ruský dronový plynovod stává jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují intenzitu a brutalitu celého konfliktu.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?