Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru v lednu přiznal, že ani vlastní výroba tisíce dronů denně není pro ukrajinské potřeby dostatečná. Zpravodajské služby totiž naznačují, že Moskva se díky íránské technické asistenci brzy dostane na stejná čísla. Klíčovým problémem pro Ukrajinu je především ruská produkce útočných dronů s dlouhým doletem, které jsou používány k hromadným úderům na strategickou infrastrukturu.
Íránská role v tomto konfliktu už dávno nespočívá pouze v přímých dodávkách kamikadze dronů typu Šáhid. Teherán naučil Rusko tyto stroje samostatně vyrábět a modernizovat. V ruském Tatarstánu, v areálu zvláštní ekonomické zóny Alabuga, vyrostla obří továrna, kde se podle íránských plánů vyrábějí drony pod ruským názvem Geraň-2. Tato spolupráce umožňuje Moskvě šetřit drahé rakety a místo nich vysílat levnější roje bezpilotních letounů.
Technologický vývoj se však nezastavil u vrtulových strojů. V lednu se na ukrajinském bojišti objevily trosky nových, mnohem rychlejších modelů. Zatímco Geraň-2 (vycházející ze stroje Šáhid-136) létá rychlostí kolem 180 km/h, nová generace s proudovým pohonem, označovaná jako Geraň-3, dosahuje rychlosti přes 330 km/h. Ještě pokročilejší modely Geraň-4 a Geraň-5 pak podle dostupných informací posouvají hranici rychlosti až k 600 km/h, což výrazně ztěžuje jejich detekci a sestřelení.
Model Geraň-5 se svým tvarem s dlouhým trubkovitým trupem a přímými křídly již více podobá klasické střele s plochou dráhou letu než původním trojúhelníkovým dronům. Tento „střelodron“ využívá čínské proudové motory a západní elektroniku, kterou Rusko i přes sankce stále dokáže získávat prostřednictvím íránských zprostředkovatelských sítí. Zvažuje se dokonce možnost vypouštět tyto drony přímo z letounů Su-25, což by dramaticky zvýšilo jejich dolet a nepředvídatelnost útoku.
Využívání těchto technologií má pro ruskou armádu i psychologický rozměr. Drony jsou systematicky nasazovány proti civilním cílům, obytným domům i humanitárním centrům. Organizace spojených národů v říjnu 2025 označila tyto útoky za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Pro civilní obyvatelstvo v ukrajinských městech znamenají nálety neustálý teror, který má za cíl zlomit odhodlání země k odporu.
Spolupráce je pro obě strany mimořádně výhodná. Írán, jehož ekonomika trpí pod tlakem dlouholetých sankcí, získá z kontraktu na drony a výrobní závody odhadem 1 až 1,75 miliardy dolarů. Rusko údajně část těchto plateb realizuje v ryzím zlatě. Teherán navíc získává cenné poznatky z reálného bojového nasazení svých technologií, což mu umožňuje dále zdokonalovat vlastní arzenál.
Bez íránské podpory by Moskva čelila na bojišti mnohem složitějším dilematům. Nízkonákladové drony umožňují Rusku vést vyčerpávající kampaň, která neúměrně zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. V pátém roce války se tak íránsko-ruský dronový plynovod stává jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují intenzitu a brutalitu celého konfliktu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.