Dnešní rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které probíhají v istanbulském paláci Çırağan, se nesou v atmosféře hluboké nedůvěry a slabé naděje na průlom. Přesto se delegace obou zemí jednání účastní – možná víc kvůli Washingtonu než v očekávání skutečného pokroku.
Hned na úvod se ukázalo, že produktivita jednání může být ohrožena zásadním problémem: Moskva dosud nepředala Kyjevu dokument s vlastními požadavky, který by podle ukrajinské strany byl základem pro smysluplný dialog.
Mezitím unikly prostřednictvím agentury Reuters návrhy ukrajinské strany, které však podle všeho Kreml nepovažuje za přijatelný základ pro jednání.
K napjaté atmosféře přispěly i nedávné události na bojišti. Ukrajina o víkendu uskutečnila rozsáhlý útok drony na ruské vojenské základny hluboko na území protivníka, v rámci operace zvané Pavučina. Tento úspěch patrně podkopal ochotu ruské delegace jednat s otevřeností. Zároveň ale Ukrajina sama čelí masivnímu náporu ruských bezpilotních útoků ve svých městech.
Otázkou tedy zůstává, proč obě delegace do Turecka vůbec dorazily. Podle diplomatických zdrojů a pozorovatelů je důvodem především snaha nepoštvat si Bílý dům. Americký prezident Donald Trump vnímá samotné konání rozhovorů jako svůj osobní diplomatický úspěch. Pro Moskvu i Kyjev tak účast znamená signál, že neignorují zájmy Washingtonu. Odhodlání k účasti může být ve skutečnosti jen snahou udržet si přízeň Spojených států.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se mezitím nachází v litevském Vilniusu, kde jedná s lídry východních a severských členů NATO. V projevu označil současnou situaci za „speciální moment“ s „reálnou příležitostí ukončit válku“.
„Rusové jsou nuceni k diplomacii,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na nedávné ukrajinské vojenské úspěchy. Ocenil především podporu Západu v oblasti zbrojní výroby a zdůraznil, že Evropa a USA dnes disponují lepšími zbraněmi než Rusko. Vyzdvihl i ukrajinské taktické inovace a konkrétně zmínil úspěšnou operaci Pavučina. „Rusko musí pocítit, co pro něj znamenají ztráty – právě to je přinutí jednat,“ dodal.
Z Istanbulu přichází další zajímavý detail. Podle reportérky Scarlett Barterové byla kolona ukrajinské delegace, která dorazila na místo jednání, nápadně větší než ta ruská. Ukrajinci přicestovali v dodávce, minibusu a dvou transportérech. Na místě byli také spatřeni muži v uniformách, což může naznačovat přítomnost vojenských poradců nebo bezpečnostních složek.
Přestože šance na konkrétní výsledek zůstávají minimální, samotný fakt, že rozhovory pokračují, může naznačovat, že ani jedna strana si nechce zcela zavřít dveře k diplomacii – minimálně ne v očích svých mezinárodních partnerů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
