Dnešní rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které probíhají v istanbulském paláci Çırağan, se nesou v atmosféře hluboké nedůvěry a slabé naděje na průlom. Přesto se delegace obou zemí jednání účastní – možná víc kvůli Washingtonu než v očekávání skutečného pokroku.
Hned na úvod se ukázalo, že produktivita jednání může být ohrožena zásadním problémem: Moskva dosud nepředala Kyjevu dokument s vlastními požadavky, který by podle ukrajinské strany byl základem pro smysluplný dialog.
Mezitím unikly prostřednictvím agentury Reuters návrhy ukrajinské strany, které však podle všeho Kreml nepovažuje za přijatelný základ pro jednání.
K napjaté atmosféře přispěly i nedávné události na bojišti. Ukrajina o víkendu uskutečnila rozsáhlý útok drony na ruské vojenské základny hluboko na území protivníka, v rámci operace zvané Pavučina. Tento úspěch patrně podkopal ochotu ruské delegace jednat s otevřeností. Zároveň ale Ukrajina sama čelí masivnímu náporu ruských bezpilotních útoků ve svých městech.
Otázkou tedy zůstává, proč obě delegace do Turecka vůbec dorazily. Podle diplomatických zdrojů a pozorovatelů je důvodem především snaha nepoštvat si Bílý dům. Americký prezident Donald Trump vnímá samotné konání rozhovorů jako svůj osobní diplomatický úspěch. Pro Moskvu i Kyjev tak účast znamená signál, že neignorují zájmy Washingtonu. Odhodlání k účasti může být ve skutečnosti jen snahou udržet si přízeň Spojených států.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se mezitím nachází v litevském Vilniusu, kde jedná s lídry východních a severských členů NATO. V projevu označil současnou situaci za „speciální moment“ s „reálnou příležitostí ukončit válku“.
„Rusové jsou nuceni k diplomacii,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na nedávné ukrajinské vojenské úspěchy. Ocenil především podporu Západu v oblasti zbrojní výroby a zdůraznil, že Evropa a USA dnes disponují lepšími zbraněmi než Rusko. Vyzdvihl i ukrajinské taktické inovace a konkrétně zmínil úspěšnou operaci Pavučina. „Rusko musí pocítit, co pro něj znamenají ztráty – právě to je přinutí jednat,“ dodal.
Z Istanbulu přichází další zajímavý detail. Podle reportérky Scarlett Barterové byla kolona ukrajinské delegace, která dorazila na místo jednání, nápadně větší než ta ruská. Ukrajinci přicestovali v dodávce, minibusu a dvou transportérech. Na místě byli také spatřeni muži v uniformách, což může naznačovat přítomnost vojenských poradců nebo bezpečnostních složek.
Přestože šance na konkrétní výsledek zůstávají minimální, samotný fakt, že rozhovory pokračují, může naznačovat, že ani jedna strana si nechce zcela zavřít dveře k diplomacii – minimálně ne v očích svých mezinárodních partnerů.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
