Dnešní rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které probíhají v istanbulském paláci Çırağan, se nesou v atmosféře hluboké nedůvěry a slabé naděje na průlom. Přesto se delegace obou zemí jednání účastní – možná víc kvůli Washingtonu než v očekávání skutečného pokroku.
Hned na úvod se ukázalo, že produktivita jednání může být ohrožena zásadním problémem: Moskva dosud nepředala Kyjevu dokument s vlastními požadavky, který by podle ukrajinské strany byl základem pro smysluplný dialog.
Mezitím unikly prostřednictvím agentury Reuters návrhy ukrajinské strany, které však podle všeho Kreml nepovažuje za přijatelný základ pro jednání.
K napjaté atmosféře přispěly i nedávné události na bojišti. Ukrajina o víkendu uskutečnila rozsáhlý útok drony na ruské vojenské základny hluboko na území protivníka, v rámci operace zvané Pavučina. Tento úspěch patrně podkopal ochotu ruské delegace jednat s otevřeností. Zároveň ale Ukrajina sama čelí masivnímu náporu ruských bezpilotních útoků ve svých městech.
Otázkou tedy zůstává, proč obě delegace do Turecka vůbec dorazily. Podle diplomatických zdrojů a pozorovatelů je důvodem především snaha nepoštvat si Bílý dům. Americký prezident Donald Trump vnímá samotné konání rozhovorů jako svůj osobní diplomatický úspěch. Pro Moskvu i Kyjev tak účast znamená signál, že neignorují zájmy Washingtonu. Odhodlání k účasti může být ve skutečnosti jen snahou udržet si přízeň Spojených států.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se mezitím nachází v litevském Vilniusu, kde jedná s lídry východních a severských členů NATO. V projevu označil současnou situaci za „speciální moment“ s „reálnou příležitostí ukončit válku“.
„Rusové jsou nuceni k diplomacii,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na nedávné ukrajinské vojenské úspěchy. Ocenil především podporu Západu v oblasti zbrojní výroby a zdůraznil, že Evropa a USA dnes disponují lepšími zbraněmi než Rusko. Vyzdvihl i ukrajinské taktické inovace a konkrétně zmínil úspěšnou operaci Pavučina. „Rusko musí pocítit, co pro něj znamenají ztráty – právě to je přinutí jednat,“ dodal.
Z Istanbulu přichází další zajímavý detail. Podle reportérky Scarlett Barterové byla kolona ukrajinské delegace, která dorazila na místo jednání, nápadně větší než ta ruská. Ukrajinci přicestovali v dodávce, minibusu a dvou transportérech. Na místě byli také spatřeni muži v uniformách, což může naznačovat přítomnost vojenských poradců nebo bezpečnostních složek.
Přestože šance na konkrétní výsledek zůstávají minimální, samotný fakt, že rozhovory pokračují, může naznačovat, že ani jedna strana si nechce zcela zavřít dveře k diplomacii – minimálně ne v očích svých mezinárodních partnerů.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
