Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Přitom délka života je jedním z nejvýmluvnějších ukazatelů skutečné prosperity společnosti. Hrubý domácí produkt, mzdy nebo spotřeba domácností zachycují především materiální stránku blahobytu. Délka života ovšem vypovídá také o kvalitě zdravotnictví, životního prostředí, výživy, pracovních podmínek a celkové schopnosti ekonomiky přetavovat vytvořené bohatství do lidského zdraví.
Z tohoto pohledu představuje porevoluční vývoj nezpochybnitelný civilizační úspěch. Česká ekonomika nejen výrazně zbohatla, ale dokázala svůj růst promítnout také do podstatně vyšší šance svých obyvatel dožít se vysokého věku.
Významnou roli sehrálo otevření ekonomiky zahraničnímu obchodu, technologiím a investicím. Modernizace průmyslu postupně omezovala některé zdravotně rizikové provozy, zpřísňovala se ochrana životního prostředí a zlepšovala kvalita ovzduší. Současně se rozšiřoval přístup k moderním léčivům, diagnostice a zdravotnickým technologiím. Především pokrok v léčbě kardiovaskulárních onemocnění a dalších závažných chorob umožnil zachraňovat životy, které by dříve byly ztraceny.
Tyto změny samozřejmě nelze připisovat výhradně přechodu od socialismu ke kapitalismu. Medicína pokročila také v dalších evropských zemích a podstatnou úlohu sehrály změny životního stylu. Tržní ekonomika však poskytla důležité předpoklady pro rychlejší přejímání inovací a financování nákladnější zdravotní péče.
Z ekonomického hlediska přitom prodlužování života představuje nejen výsledek prosperity, ale také jeden z jejích zdrojů. Zdravější člověk může déle pracovat, vytvářet hodnoty, odvádět daně a přispívat do systému sociálního zabezpečení. Omezení předčasných úmrtí navíc snižuje ztráty lidského kapitálu, do jehož vzdělání, kvalifikace a zkušeností společnost dlouhodobě investovala.
Delší život však současně vytváří nové ekonomické náklady. V roce 2025 mohl český muž, který dosáhl 65 let, očekávat dalších 17,1 roku života, žena dokonce 20,8 roku. Prodlužování období stráveného v penzi zvyšuje nároky na důchodový systém, zdravotnictví i dlouhodobou sociální péči. Zvláště v situaci, kdy se rodí historicky nejméně dětí, začíná být právě stárnutí populace jedním z největších strukturálních problémů české ekonomiky.
Rozhodující navíc není jen to, kolika let se Češi dožijí, ale kolik z nich prožijí ve zdraví. Podle Eurostatu činila v roce 2023 očekávaná délka života ve zdraví u českých mužů jen 61,5 roku. Tento ukazatel využívá odlišnou metodiku než samotná naděje dožití, přesto upozorňuje na zásadní problém: prodlužování života automaticky neznamená stejně rychlé prodlužování jeho aktivní a soběstačné části.
Výrazné jsou také sociální rozdíly. Podle údajů ČSÚ za rok 2025 dosahovala naděje dožití vysokoškolsky vzdělaných mužů 82,5 roku, zatímco u mužů pouze se základním vzděláním činila pouhých 68,7 roku. Rozdíl dosahuje téměř čtrnácti let. Prosperita tedy nepřináší všem skupinám obyvatel stejné zdravotní výsledky. Významnou úlohu hrají vzdělání, příjmy, pracovní podmínky a životní návyky.
Česko navíc stále zaostává za nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Podle OECD byla jeho celková naděje dožití v roce 2024 o 1,4 roku nižší než průměr Evropské unie. Další zlepšení tak vyžaduje nejen vyšší výdaje na zdravotnictví, ale především jejich účelnější využití, důraz na prevenci a podporu zdravého stárnutí.
Bilance listopadu 1989 se proto nemusí měřit pouze násobky mezd, velikostí ekonomiky či počtem automobilů. Jejím mimořádně významným rozměrem je skutečnost, že český muž dnes může očekávat o více než devět let delší život než na konci komunistické éry.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.