Ve středu se v katarské metropoli Dauhá uskutečnila nepřímá technická jednání na nižší úrovni mezi představiteli Spojených států a Íránu, která zprostředkovali katarští a pákistánští diplomaté. Úterní schůzka amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera s katarským premiérem sloužila k přípravě těchto středečních rozhovorů. Zástupci obou zemí se však přímo nesetkali.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bagháí potvrdil, že íránský vyjednávací tým nemá v nadcházejících dnech žádné plány na přímé setkání s americkou delegací. Rozhovory mezi Íránem a Katarem se soustředily na plnění dříve uzavřeného memoranda o porozumění a na otázku zmrazených íránských finančních aktiv. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed Ansárí v této souvislosti upřesnil, že uvolnění šesti miliard dolarů z blokovaných íránských prostředků dosud nebylo dokončeno a do Teheránu budou tyto finance převedeny v závislosti na dalším pokroku ve vyjednávání.
Katarští zprostředkovatelé při jednáních s americkou stranou zhodnotili dosavadní vývoj rozhovorů a diplomatické úsilí o posílení bezpečnosti a stability v regionu. Pozornost byla věnována také příměří v Libanonu, u něhož obě strany zdůraznily nutnost stabilizace k zachování libanonské suverenity a jednoty, a to i navzdory nedávným incidentům, kdy izraelská armáda v jižním Libanonu zasáhla operativce Hizballáhu. Jedním z hlavních sporných bodů celého vyjednávání zůstává zajištění bezpečné plavby lodí přes strategický Hormuzský průliv. V této souvislosti Omán nedávno předložil Spojeným státům a dalším spojencům nový návrh řešící budoucí status tohoto klíčového námořního koridoru.
Uzavření Hormuzského průlivu se podle analýzy poradenské společnosti The Asia Group ukázalo jako strategická a ekonomická výhoda pro Čínu. Výpadek dodávek ropy a dalších komodit z Blízkého východu sice tvrdě zasáhl řadu asijských ekonomik závislých na dovozu paliv, Peking však dokázal využít diverzifikace svých energetických zdrojů a nouzových rezerv.
Čína tak tlumí dopady globálního ropného šoku, navyšuje export svých technologií pro čistou energii a konflikt v Íránu prezentuje jako příležitost, kdy by čínské vedení mohlo nahradit roli Spojených států při řešení globálních krizí. Přestože dlouhodobý nedostatek energií a zpomalení světové ekonomiky mohou mít negativní vliv na poptávku po čínském exportu, podle analytiků má Čína dostatečně pevnou pozici, aby makroekonomickou nestabilitu zvládla.
Íránské úřady zároveň plánují na období od 4. do 9. července uspořádat po celém Íránu a Iráku smuteční obřady za nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, k jehož úmrtí došlo již před několika měsíci. Tento časový odstup vyvolává řadu otázek ohledně postavení jeho syna a nástupce a stává se terčem kritiky ze strany odpůrců režimu, podle nichž se státní aparát tímto způsobem snaží uměle navýšit účast veřejnosti na pohřebních ceremoniích.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.