Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Rozhodnutí nizozemských regulátorů přichází po velmi intenzivním období testování, které trvalo více než 18 měsíců. Úřad RDW během této doby podrobně analyzoval bezpečnostní protokoly a chování systému v reálném provozu. Podle oficiálního prohlášení úřadu může správné používání tohoto asistenta významně přispět k bezpečnosti na silnicích.
Je však důležité zdůraznit, že termín „Supervised“ (pod dohledem) je v názvu klíčový. Vozidlo s tímto softwarem není plně autonomní. Řidič zůstává za všech okolností odpovědný za řízení a musí být připraven okamžitě převzít kontrolu nad vozem. I když systém dovoluje sundat ruce z volantu, pozornost řidiče musí být neustále upřena na cestu.
Nizozemský regulátor také upozornil, že evropská verze FSD není totožná s tou, která je dostupná ve Spojených státech. Evropská unie má totiž mnohem přísnější bezpečnostní požadavky na schvalování vozidel. Tesla tak musela software pro tamní trh upravit, aby vyhovoval lokálním standardům a legislativě.
Technologie sama o sobě monitoruje pozornost řidiče. Pokud systém vyhodnotí, že se člověk za volantem nesoustředí, začne vysílat varovné signály. Podle úřadu RDW tak není možné, aby si řidič během jízdy například četl noviny nebo se věnoval jiné činnosti, která by mu znemožnila okamžitý zásah.
Tento krok je zásadní pro růstovou strategii Elona Muska. Hodnota Tesly se z velké části odvíjí od očekávání, že se software založený na umělé inteligenci a budoucí robotaxi stanou hlavním zdrojem příjmů firmy. V Evropě navíc Tesla v poslední době čelila zpomalení prodejů, což analytici přisuzují stárnoucí modelové řadě i kontroverzní politické rétorice jejího šéfa.
Analytici ze společnosti Morningstar očekávají, že povolení FSD v Nizozemsku vyvolá vlnu zájmu o vozy Tesla v celé Evropě. Spotřebitelé jsou na novou technologii zvědaví, což by mohlo v nadcházejících měsících výrazně podpořit prodeje modelů 3 a Y. Jen v samotném Nizozemsku je v provozu kolem 100 000 těchto vozů, které jsou se systémem kompatibilní.
Nizozemsko nyní hodlá podat žádost k Evropské komisi, aby byla tato technologie schválena pro celou Evropskou unii. O aplikaci budou následně hlasovat všechny členské státy. Pokud získá většinu hlasů v příslušném výboru, stane se systém platným pro celou EU. Tesla doufá, že k celoevropskému schválení dojde již během letošního léta.
Pokud by se nepodařilo získat většinu v rámci celé Unie, mohou se jednotlivé státy stále rozhodnout povolit systém samostatně na své vlastní půdě. Zatímco konkurenční automobilky jako Mercedes, Ford nebo BMW nabízejí podobné „hands-free“ systémy většinou jen na dálnicích a v omezených rychlostech, Tesla je první, kdo získal povolení pro širší škálu situací.
Právní experti však upozorňují na potenciální komplikace v případě nehod. Pokud dojde ke kolizi při zapnutém FSD, pojišťovny mohou postupovat proti řidiči s argumentem, že se choval lehkomyslně. Problémem může být i přístup k datům z vozidla. Pokud výrobce neposkytne záznamy o chování softwaru dobrovolně, majitelé vozů se jich budou muset domáhat soudní cestou.
Tesla na schválení reagovala s nadšením a oznámila, že zavádění technologie v Nizozemsku začne v nejbližší době. Elon Musk na své sociální síti X pochválil nizozemský úřad RDW za mimořádně důkladný a přísný přezkum, kterým jejich software prošel.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.