Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Vyšetřování, které se opírá o evropský zákon o digitálních službách známý jako DSA, poukazuje na systematické selhání. Tento zákon přitom ukládá velkým technologickým platformám jasnou povinnost důsledně identifikovat a zmírňovat rizika spojená s využíváním jejich služeb nezletilými osobami. Komise nyní zveřejnila předběžné výsledky, které naznačují, že Meta své povinnosti v tomto ohledu dlouhodobě zanedbává a nedokáže zajistit, aby děti mladší věkového limitu na platformy nevstupovaly.
Hlavní výtka směřuje k tomu, že kontrolní mechanismy jsou snadno obcházitelné. Děti mladší třinácti let mohou při registraci jednoduše uvést falešné datum narození a systém, který by tuto informaci prověřil, v podstatě neexistuje. Pokud uživatelé nahlásí podezření na účet patřící dítěti, nástroj pro nahlášení je podle komise neefektivní a nevede k dostatečnému prověření či odstranění profilu, což znamená, že nezletilí mohou služby nadále využívat.
Společnost Meta s těmito předběžnými závěry nesouhlasí a proti obviněním se ohrazuje. Její zástupci tvrdí, že Facebook i Instagram jsou určeny pro uživatele starší třinácti let a firma neustále investuje do nových technologií, které mají za cíl neoprávněné účty identifikovat a následně rušit. Podle společnosti jde o komplexní problém celého technologického průmyslu, který vyžaduje řešení na úrovni celého sektoru, a firma je připravena s komisí dále konstruktivně spolupracovat.
Celý proces nyní přechází do další fáze, kdy bude mít firma možnost nahlédnout do vyšetřovacího spisu a připravit svou obhajobu. Pokud by se předběžné závěry Evropské komise potvrdily jako konečné, hrozí technologickému gigantu ze Silicon Valley velmi citelná finanční sankce. Pokuta může dosáhnout až šesti procent celosvětového ročního obratu společnosti, což při příjmech v řádech stovek miliard dolarů představuje pro firmu značné riziko.
Tento případ se odehrává v době, kdy vládní představitelé napříč celou Evropou stupňují tlak na regulaci sociálních sítí pro nejmladší generaci. Země jako Španělsko či Francie již otevřeně debatují o přísných zákazech přístupu dětí na tyto platformy, aby je ochránily před negativními vlivy digitálního prostředí. Britská vláda se rovněž zabývá možnostmi zavedení věkových či funkčních omezení pro uživatele mladší šestnácti let, což odráží rostoucí znepokojení z vlivu velkých technologií.
Unijní představitelé varují, že nedostatečná opatření vystavují děti rizikům, jako je kyberšikana, sexuální predátoři nebo obsah, který není vhodný pro jejich věkovou skupinu. Problémem není pouze samotný přístup, ale i algoritmy, které mohou vytvářet návykové prostředí a přivádět mladé uživatele k extrémním či negativním materiálům, což má podle komise přímý dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Evropská unie se snaží tento stav řešit i na technické úrovni a vyzvala členské státy, aby do konce letošního roku zprovoznily aplikaci pro ověřování věku. Tento nástroj by měl umožnit uživatelům prokázat svou totožnost online bez nutnosti sdílet s platformami jakékoli další osobní údaje. I když panují určité pochybnosti o bezpečnosti takového řešení, komise jej vnímá jako nezbytný krok pro větší kontrolu online prostoru a ochranu nezletilých.
Širší vyšetřování společnosti Meta, které bylo zahájeno v květnu roku 2024, tímto zdaleka nekončí. Úřady se nadále zabývají tím, zda firma dělá maximum pro ochranu mladistvých uživatelů, zejména v souvislosti s návykovými mechanismy platforem. Předběžné nálezy jsou tak pouze jednou částí rozsáhlého procesu, který má za cíl vymoci dodržování pravidel v digitální éře, kde jsou hranice mezi ochranou uživatelů a svobodou platforem stále citlivějším tématem.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.