Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Vyšetřování, které se opírá o evropský zákon o digitálních službách známý jako DSA, poukazuje na systematické selhání. Tento zákon přitom ukládá velkým technologickým platformám jasnou povinnost důsledně identifikovat a zmírňovat rizika spojená s využíváním jejich služeb nezletilými osobami. Komise nyní zveřejnila předběžné výsledky, které naznačují, že Meta své povinnosti v tomto ohledu dlouhodobě zanedbává a nedokáže zajistit, aby děti mladší věkového limitu na platformy nevstupovaly.
Hlavní výtka směřuje k tomu, že kontrolní mechanismy jsou snadno obcházitelné. Děti mladší třinácti let mohou při registraci jednoduše uvést falešné datum narození a systém, který by tuto informaci prověřil, v podstatě neexistuje. Pokud uživatelé nahlásí podezření na účet patřící dítěti, nástroj pro nahlášení je podle komise neefektivní a nevede k dostatečnému prověření či odstranění profilu, což znamená, že nezletilí mohou služby nadále využívat.
Společnost Meta s těmito předběžnými závěry nesouhlasí a proti obviněním se ohrazuje. Její zástupci tvrdí, že Facebook i Instagram jsou určeny pro uživatele starší třinácti let a firma neustále investuje do nových technologií, které mají za cíl neoprávněné účty identifikovat a následně rušit. Podle společnosti jde o komplexní problém celého technologického průmyslu, který vyžaduje řešení na úrovni celého sektoru, a firma je připravena s komisí dále konstruktivně spolupracovat.
Celý proces nyní přechází do další fáze, kdy bude mít firma možnost nahlédnout do vyšetřovacího spisu a připravit svou obhajobu. Pokud by se předběžné závěry Evropské komise potvrdily jako konečné, hrozí technologickému gigantu ze Silicon Valley velmi citelná finanční sankce. Pokuta může dosáhnout až šesti procent celosvětového ročního obratu společnosti, což při příjmech v řádech stovek miliard dolarů představuje pro firmu značné riziko.
Tento případ se odehrává v době, kdy vládní představitelé napříč celou Evropou stupňují tlak na regulaci sociálních sítí pro nejmladší generaci. Země jako Španělsko či Francie již otevřeně debatují o přísných zákazech přístupu dětí na tyto platformy, aby je ochránily před negativními vlivy digitálního prostředí. Britská vláda se rovněž zabývá možnostmi zavedení věkových či funkčních omezení pro uživatele mladší šestnácti let, což odráží rostoucí znepokojení z vlivu velkých technologií.
Unijní představitelé varují, že nedostatečná opatření vystavují děti rizikům, jako je kyberšikana, sexuální predátoři nebo obsah, který není vhodný pro jejich věkovou skupinu. Problémem není pouze samotný přístup, ale i algoritmy, které mohou vytvářet návykové prostředí a přivádět mladé uživatele k extrémním či negativním materiálům, což má podle komise přímý dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Evropská unie se snaží tento stav řešit i na technické úrovni a vyzvala členské státy, aby do konce letošního roku zprovoznily aplikaci pro ověřování věku. Tento nástroj by měl umožnit uživatelům prokázat svou totožnost online bez nutnosti sdílet s platformami jakékoli další osobní údaje. I když panují určité pochybnosti o bezpečnosti takového řešení, komise jej vnímá jako nezbytný krok pro větší kontrolu online prostoru a ochranu nezletilých.
Širší vyšetřování společnosti Meta, které bylo zahájeno v květnu roku 2024, tímto zdaleka nekončí. Úřady se nadále zabývají tím, zda firma dělá maximum pro ochranu mladistvých uživatelů, zejména v souvislosti s návykovými mechanismy platforem. Předběžné nálezy jsou tak pouze jednou částí rozsáhlého procesu, který má za cíl vymoci dodržování pravidel v digitální éře, kde jsou hranice mezi ochranou uživatelů a svobodou platforem stále citlivějším tématem.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.