Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze, Stefan Kornelius, novinářům v Berlíně sdělil, že tato válka nemá s NATO nic společného. Zdůraznil, že se nejedná o alianční konflikt, protože NATO funguje jako obranný spolek určený k ochraně území svých členských států. Německo tak reagovalo na nedělní Trumpovo varování, že spojenci čelí špatné budoucnosti, pokud USA nepomohou otevřít tento námořní koridor.
Také německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) odmítl požadavek na vojenskou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu. Během setkání se svým lotyšským protějškem Andrisem Sprūdsem v Berlíně Pistorius uvedl, že Německo je ochotno podpořit bezpečnou plavbu diplomatickou cestou. Jakékoli vojenské zapojení však ministr výslovně vyloučil.
Pistorius se otevřeně pozastavil nad tím, co si americký prezident od spojenců slibuje. Položil otázku, jaký přínos by mělo zapojení několika evropských fregat, když situaci nedokáže vyřešit samotné americké námořnictvo. Ministr zdůraznil, že nevidí důvod žádat Spolkový sněm o mandát pro misi, která by probíhala mimo území vyhrazené pro operace NATO.
Své vyjádření německý ministr obrany uzavřel vymezením vůči samotnému konfliktu. Prohlásil, že se nejedná o válku Německa, a připomněl, že ji Berlín nezačal. Dokud budou boje pokračovat, nehodlá se Německo zapojit do vojenských operací, které mají za cíl udržet průjezdnost průlivu silovými prostředky.
Mluvčí Kornelius podotkl, že německá vláda si není vědoma žádné oficiální žádosti ze strany Spojených států, která by je k takové misi formálně vyzývala. Německá strana navíc Washingtonu připomněla okolnosti vzniku celého střetu. Spojené státy a Izrael totiž s evropskými partnery zahájení útoků na Írán předem nekonzultovaly.
Berlín připomněl také počáteční vyjádření Bílého domu z úvodu války. Tehdy Washington uváděl, že pomoc evropských zemí není nutná ani žádaná. Současný odmítavý postoj představuje pro kancléře Friedricha Merze obrat, protože na samém počátku operací byl k americko-izraelským úderům vstřícnější než mnoho jiných evropských lídrů.
Zatímco například francouzský prezident Emmanuel Macron útoky dříve označil za nezákonné, Merz tehdy v Oválné pracovně ujistil Trumpa, že v otázce potřeby svrhnout režim v Teheránu panuje shoda. S postupujícím časem a narůstajícími ekonomickými dopady na německé hospodářství však kancléř začal svůj tón měnit a veřejně vyjadřuje obavy z absence strategie pro ukončení bojů.
Německo sice podle mluvčího Kornelia v principu stále souhlasí s cílem dosáhnout politické změny v Íránu, která by usnadnila mírové řešení v regionu, ale stále častěji si klade otázky ohledně zvolené cesty. Cesta silových řešení bez plánu na konec války vyvolává v německé vládě skepsi, kterou umocňuje i tlak domácích voličů pociťujících ekonomickou nejistotu.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.