Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze, Stefan Kornelius, novinářům v Berlíně sdělil, že tato válka nemá s NATO nic společného. Zdůraznil, že se nejedná o alianční konflikt, protože NATO funguje jako obranný spolek určený k ochraně území svých členských států. Německo tak reagovalo na nedělní Trumpovo varování, že spojenci čelí špatné budoucnosti, pokud USA nepomohou otevřít tento námořní koridor.
Také německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) odmítl požadavek na vojenskou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu. Během setkání se svým lotyšským protějškem Andrisem Sprūdsem v Berlíně Pistorius uvedl, že Německo je ochotno podpořit bezpečnou plavbu diplomatickou cestou. Jakékoli vojenské zapojení však ministr výslovně vyloučil.
Pistorius se otevřeně pozastavil nad tím, co si americký prezident od spojenců slibuje. Položil otázku, jaký přínos by mělo zapojení několika evropských fregat, když situaci nedokáže vyřešit samotné americké námořnictvo. Ministr zdůraznil, že nevidí důvod žádat Spolkový sněm o mandát pro misi, která by probíhala mimo území vyhrazené pro operace NATO.
Své vyjádření německý ministr obrany uzavřel vymezením vůči samotnému konfliktu. Prohlásil, že se nejedná o válku Německa, a připomněl, že ji Berlín nezačal. Dokud budou boje pokračovat, nehodlá se Německo zapojit do vojenských operací, které mají za cíl udržet průjezdnost průlivu silovými prostředky.
Mluvčí Kornelius podotkl, že německá vláda si není vědoma žádné oficiální žádosti ze strany Spojených států, která by je k takové misi formálně vyzývala. Německá strana navíc Washingtonu připomněla okolnosti vzniku celého střetu. Spojené státy a Izrael totiž s evropskými partnery zahájení útoků na Írán předem nekonzultovaly.
Berlín připomněl také počáteční vyjádření Bílého domu z úvodu války. Tehdy Washington uváděl, že pomoc evropských zemí není nutná ani žádaná. Současný odmítavý postoj představuje pro kancléře Friedricha Merze obrat, protože na samém počátku operací byl k americko-izraelským úderům vstřícnější než mnoho jiných evropských lídrů.
Zatímco například francouzský prezident Emmanuel Macron útoky dříve označil za nezákonné, Merz tehdy v Oválné pracovně ujistil Trumpa, že v otázce potřeby svrhnout režim v Teheránu panuje shoda. S postupujícím časem a narůstajícími ekonomickými dopady na německé hospodářství však kancléř začal svůj tón měnit a veřejně vyjadřuje obavy z absence strategie pro ukončení bojů.
Německo sice podle mluvčího Kornelia v principu stále souhlasí s cílem dosáhnout politické změny v Íránu, která by usnadnila mírové řešení v regionu, ale stále častěji si klade otázky ohledně zvolené cesty. Cesta silových řešení bez plánu na konec války vyvolává v německé vládě skepsi, kterou umocňuje i tlak domácích voličů pociťujících ekonomickou nejistotu.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.