Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze, Stefan Kornelius, novinářům v Berlíně sdělil, že tato válka nemá s NATO nic společného. Zdůraznil, že se nejedná o alianční konflikt, protože NATO funguje jako obranný spolek určený k ochraně území svých členských států. Německo tak reagovalo na nedělní Trumpovo varování, že spojenci čelí špatné budoucnosti, pokud USA nepomohou otevřít tento námořní koridor.
Také německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) odmítl požadavek na vojenskou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu. Během setkání se svým lotyšským protějškem Andrisem Sprūdsem v Berlíně Pistorius uvedl, že Německo je ochotno podpořit bezpečnou plavbu diplomatickou cestou. Jakékoli vojenské zapojení však ministr výslovně vyloučil.
Pistorius se otevřeně pozastavil nad tím, co si americký prezident od spojenců slibuje. Položil otázku, jaký přínos by mělo zapojení několika evropských fregat, když situaci nedokáže vyřešit samotné americké námořnictvo. Ministr zdůraznil, že nevidí důvod žádat Spolkový sněm o mandát pro misi, která by probíhala mimo území vyhrazené pro operace NATO.
Své vyjádření německý ministr obrany uzavřel vymezením vůči samotnému konfliktu. Prohlásil, že se nejedná o válku Německa, a připomněl, že ji Berlín nezačal. Dokud budou boje pokračovat, nehodlá se Německo zapojit do vojenských operací, které mají za cíl udržet průjezdnost průlivu silovými prostředky.
Mluvčí Kornelius podotkl, že německá vláda si není vědoma žádné oficiální žádosti ze strany Spojených států, která by je k takové misi formálně vyzývala. Německá strana navíc Washingtonu připomněla okolnosti vzniku celého střetu. Spojené státy a Izrael totiž s evropskými partnery zahájení útoků na Írán předem nekonzultovaly.
Berlín připomněl také počáteční vyjádření Bílého domu z úvodu války. Tehdy Washington uváděl, že pomoc evropských zemí není nutná ani žádaná. Současný odmítavý postoj představuje pro kancléře Friedricha Merze obrat, protože na samém počátku operací byl k americko-izraelským úderům vstřícnější než mnoho jiných evropských lídrů.
Zatímco například francouzský prezident Emmanuel Macron útoky dříve označil za nezákonné, Merz tehdy v Oválné pracovně ujistil Trumpa, že v otázce potřeby svrhnout režim v Teheránu panuje shoda. S postupujícím časem a narůstajícími ekonomickými dopady na německé hospodářství však kancléř začal svůj tón měnit a veřejně vyjadřuje obavy z absence strategie pro ukončení bojů.
Německo sice podle mluvčího Kornelia v principu stále souhlasí s cílem dosáhnout politické změny v Íránu, která by usnadnila mírové řešení v regionu, ale stále častěji si klade otázky ohledně zvolené cesty. Cesta silových řešení bez plánu na konec války vyvolává v německé vládě skepsi, kterou umocňuje i tlak domácích voličů pociťujících ekonomickou nejistotu.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.