Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze, Stefan Kornelius, novinářům v Berlíně sdělil, že tato válka nemá s NATO nic společného. Zdůraznil, že se nejedná o alianční konflikt, protože NATO funguje jako obranný spolek určený k ochraně území svých členských států. Německo tak reagovalo na nedělní Trumpovo varování, že spojenci čelí špatné budoucnosti, pokud USA nepomohou otevřít tento námořní koridor.
Také německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) odmítl požadavek na vojenskou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu. Během setkání se svým lotyšským protějškem Andrisem Sprūdsem v Berlíně Pistorius uvedl, že Německo je ochotno podpořit bezpečnou plavbu diplomatickou cestou. Jakékoli vojenské zapojení však ministr výslovně vyloučil.
Pistorius se otevřeně pozastavil nad tím, co si americký prezident od spojenců slibuje. Položil otázku, jaký přínos by mělo zapojení několika evropských fregat, když situaci nedokáže vyřešit samotné americké námořnictvo. Ministr zdůraznil, že nevidí důvod žádat Spolkový sněm o mandát pro misi, která by probíhala mimo území vyhrazené pro operace NATO.
Své vyjádření německý ministr obrany uzavřel vymezením vůči samotnému konfliktu. Prohlásil, že se nejedná o válku Německa, a připomněl, že ji Berlín nezačal. Dokud budou boje pokračovat, nehodlá se Německo zapojit do vojenských operací, které mají za cíl udržet průjezdnost průlivu silovými prostředky.
Mluvčí Kornelius podotkl, že německá vláda si není vědoma žádné oficiální žádosti ze strany Spojených států, která by je k takové misi formálně vyzývala. Německá strana navíc Washingtonu připomněla okolnosti vzniku celého střetu. Spojené státy a Izrael totiž s evropskými partnery zahájení útoků na Írán předem nekonzultovaly.
Berlín připomněl také počáteční vyjádření Bílého domu z úvodu války. Tehdy Washington uváděl, že pomoc evropských zemí není nutná ani žádaná. Současný odmítavý postoj představuje pro kancléře Friedricha Merze obrat, protože na samém počátku operací byl k americko-izraelským úderům vstřícnější než mnoho jiných evropských lídrů.
Zatímco například francouzský prezident Emmanuel Macron útoky dříve označil za nezákonné, Merz tehdy v Oválné pracovně ujistil Trumpa, že v otázce potřeby svrhnout režim v Teheránu panuje shoda. S postupujícím časem a narůstajícími ekonomickými dopady na německé hospodářství však kancléř začal svůj tón měnit a veřejně vyjadřuje obavy z absence strategie pro ukončení bojů.
Německo sice podle mluvčího Kornelia v principu stále souhlasí s cílem dosáhnout politické změny v Íránu, která by usnadnila mírové řešení v regionu, ale stále častěji si klade otázky ohledně zvolené cesty. Cesta silových řešení bez plánu na konec války vyvolává v německé vládě skepsi, kterou umocňuje i tlak domácích voličů pociťujících ekonomickou nejistotu.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.