Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Matematika hladomoru je jednoduchá: Palestinci nemohou opustit Gazu, válka zničila zemědělství a rybolov je zakázán. Téměř každá kalorie, kterou místní obyvatelé konzumují, musí být do oblasti přivezená zvenčí. Izrael dlouhodobě kalibruje hlad v Gaze, nejprve se zaměřoval na tlak prostřednictvím dodávek, aniž by způsobil hladomor, ale v posledních měsících se situace radikálně změnila.
V roce 2006 izraelský poradce pro vládu Ehuda Olmerta uvedl, že cílem bylo "dát Palestincům dietu, ale nenechat je umřít hlady". Izraelská agentura Cogat, která dnes stále řídí humanitární pomoc do Gazy, tehdy spočítala, že Palestinci potřebují minimálně 2 279 kalorií na osobu denně, což odpovídá přibližně 1,836 kg potravin.
Dnes, vzhledem k probíhajícímu hladomoru, vyzývají humanitární organizace k ještě nižší minimální dávce. Pro pokrytí základních potřeb 2,1 milionu lidí v Gaze je měsíčně třeba 62 000 tun suchých a konzervovaných potravin – tedy přibližně 1 kg potravin na osobu denně. Izrael přitom tento minimální požadavek neplní.
V létě 2025, kdy Gazu zachvátil hluboký hladomor, izraelská vláda opakovaně popírala existenci masového hladovění. Obviňovala Hamás, že krade a skladuje pomoc, nebo že problém spočívá v neefektivní distribuci pomoci OSN, a ukazovala fotografie pomůcek, které čekají na vyzvednutí na hranici.
Nicméně data zveřejněná samotným izraelským vládním úřadem Cogat ukazují jasně, že Izrael Gazu vědomě nechává hladovět. Mezi březnem a červnem 2025 bylo do Gazy povoleno pouze 56 000 tun potravin, což představuje méně než čtvrtinu minimálních potřeb na toto období.
Tato situace se ukázala jako nezvratná – i kdyby byly všechny zásoby OSN doručen a pomoc od Gaza Humanitarian Foundation (GHF) byla spravedlivě rozdělena, hladomor by byl nevyhnutelný, protože Palestinci neměli dostatek jídla. V tomto týdnu odborníci OSN varovali, že „nejhorší scénář“ hladomoru se již rozvíjí. Doručování potravin je na "úrovni daleko pod tím, co je potřeba", a to kvůli "drastickým omezením pomoci".
V březnu a dubnu byla Gaza zcela obležena a žádné potraviny nebyly do oblasti dodávány. V polovině května, pod tlakem mezinárodní komunity, izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s obnovením dodávek, protože hrozil „hladomor“. Avšak během května byly přivezeny pouze malé dávky potravin, které jen zpomalily pád Gazy do hladomoru, ale nezabránily mu.
Ačkoli v lednu a únoru letošního roku, kdy byl v Gaze přechodný klid, přišly výrazně větší zásilky potravin, které dočasně zabránily katastrofě, po květnu se situace opět zhoršila. Humanitární pomoc, která se nyní dostává do Gazy, je stále hluboko pod minimálním potřebným množstvím.
Izrael v reakci na mezinárodní tlak slíbil „minimální“ zvýšení pomoci. Počet kamionů přivážejících potraviny do Gazy se zvýšil, ale stále to nestačí k tomu, aby bylo možné Palestincům zajistit dostatečnou výživu, natož aby bylo možné hladomor zastavit.
Izrael i jeho spojenci, kteří do Gazy shazují potraviny pomocí leteckých výsadků, se snaží vykreslit hladomor jako logistikou způsobenou katastrofu, a ne jako krizi vyvolanou státní politikou. Letecké výsadky, které jsou používány přerušovaně během celého konfliktu, jsou nejen drahé, ale také neefektivní a někdy smrtelné. Loni například při pokusu o sběr potravin z moře zahynulo nejméně 12 lidí.
I když letecké výsadky byly vždy považovány za poslední možnost v krizových oblastech, v Gaze nejsou žádné jiné geografické nebo vojenské překážky, než ty, které si nastavila izraelská politika a její blokáda. Když Izrael a jeho spojenci využívají letecké výsadky, maskují skutečnou povahu hladomoru a odmítají převzít odpovědnost za lidskou katastrofu, kterou způsobili.
V tomto týdnu izraelské organizace pro lidská práva označily politiku izraelské vlády v Gaze za genocidu, přičemž obvinily Izrael z „využívání hladu jako zbraně“. Podle organizace B’tselem se jedná o „oficiální a veřejně deklarovanou politiku“ hromadného hladovění.
Izraelská vláda ví přesně, kolik potravin Palestinci potřebují k přežití, a jaké množství potravin se do Gazy dostává. Rozdíl mezi těmito čísly je obrovský.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.