Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Matematika hladomoru je jednoduchá: Palestinci nemohou opustit Gazu, válka zničila zemědělství a rybolov je zakázán. Téměř každá kalorie, kterou místní obyvatelé konzumují, musí být do oblasti přivezená zvenčí. Izrael dlouhodobě kalibruje hlad v Gaze, nejprve se zaměřoval na tlak prostřednictvím dodávek, aniž by způsobil hladomor, ale v posledních měsících se situace radikálně změnila.
V roce 2006 izraelský poradce pro vládu Ehuda Olmerta uvedl, že cílem bylo "dát Palestincům dietu, ale nenechat je umřít hlady". Izraelská agentura Cogat, která dnes stále řídí humanitární pomoc do Gazy, tehdy spočítala, že Palestinci potřebují minimálně 2 279 kalorií na osobu denně, což odpovídá přibližně 1,836 kg potravin.
Dnes, vzhledem k probíhajícímu hladomoru, vyzývají humanitární organizace k ještě nižší minimální dávce. Pro pokrytí základních potřeb 2,1 milionu lidí v Gaze je měsíčně třeba 62 000 tun suchých a konzervovaných potravin – tedy přibližně 1 kg potravin na osobu denně. Izrael přitom tento minimální požadavek neplní.
V létě 2025, kdy Gazu zachvátil hluboký hladomor, izraelská vláda opakovaně popírala existenci masového hladovění. Obviňovala Hamás, že krade a skladuje pomoc, nebo že problém spočívá v neefektivní distribuci pomoci OSN, a ukazovala fotografie pomůcek, které čekají na vyzvednutí na hranici.
Nicméně data zveřejněná samotným izraelským vládním úřadem Cogat ukazují jasně, že Izrael Gazu vědomě nechává hladovět. Mezi březnem a červnem 2025 bylo do Gazy povoleno pouze 56 000 tun potravin, což představuje méně než čtvrtinu minimálních potřeb na toto období.
Tato situace se ukázala jako nezvratná – i kdyby byly všechny zásoby OSN doručen a pomoc od Gaza Humanitarian Foundation (GHF) byla spravedlivě rozdělena, hladomor by byl nevyhnutelný, protože Palestinci neměli dostatek jídla. V tomto týdnu odborníci OSN varovali, že „nejhorší scénář“ hladomoru se již rozvíjí. Doručování potravin je na "úrovni daleko pod tím, co je potřeba", a to kvůli "drastickým omezením pomoci".
V březnu a dubnu byla Gaza zcela obležena a žádné potraviny nebyly do oblasti dodávány. V polovině května, pod tlakem mezinárodní komunity, izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s obnovením dodávek, protože hrozil „hladomor“. Avšak během května byly přivezeny pouze malé dávky potravin, které jen zpomalily pád Gazy do hladomoru, ale nezabránily mu.
Ačkoli v lednu a únoru letošního roku, kdy byl v Gaze přechodný klid, přišly výrazně větší zásilky potravin, které dočasně zabránily katastrofě, po květnu se situace opět zhoršila. Humanitární pomoc, která se nyní dostává do Gazy, je stále hluboko pod minimálním potřebným množstvím.
Izrael v reakci na mezinárodní tlak slíbil „minimální“ zvýšení pomoci. Počet kamionů přivážejících potraviny do Gazy se zvýšil, ale stále to nestačí k tomu, aby bylo možné Palestincům zajistit dostatečnou výživu, natož aby bylo možné hladomor zastavit.
Izrael i jeho spojenci, kteří do Gazy shazují potraviny pomocí leteckých výsadků, se snaží vykreslit hladomor jako logistikou způsobenou katastrofu, a ne jako krizi vyvolanou státní politikou. Letecké výsadky, které jsou používány přerušovaně během celého konfliktu, jsou nejen drahé, ale také neefektivní a někdy smrtelné. Loni například při pokusu o sběr potravin z moře zahynulo nejméně 12 lidí.
I když letecké výsadky byly vždy považovány za poslední možnost v krizových oblastech, v Gaze nejsou žádné jiné geografické nebo vojenské překážky, než ty, které si nastavila izraelská politika a její blokáda. Když Izrael a jeho spojenci využívají letecké výsadky, maskují skutečnou povahu hladomoru a odmítají převzít odpovědnost za lidskou katastrofu, kterou způsobili.
V tomto týdnu izraelské organizace pro lidská práva označily politiku izraelské vlády v Gaze za genocidu, přičemž obvinily Izrael z „využívání hladu jako zbraně“. Podle organizace B’tselem se jedná o „oficiální a veřejně deklarovanou politiku“ hromadného hladovění.
Izraelská vláda ví přesně, kolik potravin Palestinci potřebují k přežití, a jaké množství potravin se do Gazy dostává. Rozdíl mezi těmito čísly je obrovský.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.