Matematika hladu: Jak Izrael způsobil hladomor v Gaze?

Pásmo Gazy
Pásmo Gazy, foto: Depositphotos
Klára Marková VČERA 09:22
Sdílej:

Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.

Matematika hladomoru je jednoduchá: Palestinci nemohou opustit Gazu, válka zničila zemědělství a rybolov je zakázán. Téměř každá kalorie, kterou místní obyvatelé konzumují, musí být do oblasti přivezená zvenčí. Izrael dlouhodobě kalibruje hlad v Gaze, nejprve se zaměřoval na tlak prostřednictvím dodávek, aniž by způsobil hladomor, ale v posledních měsících se situace radikálně změnila.

V roce 2006 izraelský poradce pro vládu Ehuda Olmerta uvedl, že cílem bylo "dát Palestincům dietu, ale nenechat je umřít hlady". Izraelská agentura Cogat, která dnes stále řídí humanitární pomoc do Gazy, tehdy spočítala, že Palestinci potřebují minimálně 2 279 kalorií na osobu denně, což odpovídá přibližně 1,836 kg potravin.

Dnes, vzhledem k probíhajícímu hladomoru, vyzývají humanitární organizace k ještě nižší minimální dávce. Pro pokrytí základních potřeb 2,1 milionu lidí v Gaze je měsíčně třeba 62 000 tun suchých a konzervovaných potravin – tedy přibližně 1 kg potravin na osobu denně. Izrael přitom tento minimální požadavek neplní.

V létě 2025, kdy Gazu zachvátil hluboký hladomor, izraelská vláda opakovaně popírala existenci masového hladovění. Obviňovala Hamás, že krade a skladuje pomoc, nebo že problém spočívá v neefektivní distribuci pomoci OSN, a ukazovala fotografie pomůcek, které čekají na vyzvednutí na hranici.

Nicméně data zveřejněná samotným izraelským vládním úřadem Cogat ukazují jasně, že Izrael Gazu vědomě nechává hladovět. Mezi březnem a červnem 2025 bylo do Gazy povoleno pouze 56 000 tun potravin, což představuje méně než čtvrtinu minimálních potřeb na toto období.

Tato situace se ukázala jako nezvratná – i kdyby byly všechny zásoby OSN doručen a pomoc od Gaza Humanitarian Foundation (GHF) byla spravedlivě rozdělena, hladomor by byl nevyhnutelný, protože Palestinci neměli dostatek jídla. V tomto týdnu odborníci OSN varovali, že „nejhorší scénář“ hladomoru se již rozvíjí. Doručování potravin je na "úrovni daleko pod tím, co je potřeba", a to kvůli "drastickým omezením pomoci".

V březnu a dubnu byla Gaza zcela obležena a žádné potraviny nebyly do oblasti dodávány. V polovině května, pod tlakem mezinárodní komunity, izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s obnovením dodávek, protože hrozil „hladomor“. Avšak během května byly přivezeny pouze malé dávky potravin, které jen zpomalily pád Gazy do hladomoru, ale nezabránily mu.

Ačkoli v lednu a únoru letošního roku, kdy byl v Gaze přechodný klid, přišly výrazně větší zásilky potravin, které dočasně zabránily katastrofě, po květnu se situace opět zhoršila. Humanitární pomoc, která se nyní dostává do Gazy, je stále hluboko pod minimálním potřebným množstvím.

Izrael v reakci na mezinárodní tlak slíbil „minimální“ zvýšení pomoci. Počet kamionů přivážejících potraviny do Gazy se zvýšil, ale stále to nestačí k tomu, aby bylo možné Palestincům zajistit dostatečnou výživu, natož aby bylo možné hladomor zastavit.

Izrael i jeho spojenci, kteří do Gazy shazují potraviny pomocí leteckých výsadků, se snaží vykreslit hladomor jako logistikou způsobenou katastrofu, a ne jako krizi vyvolanou státní politikou. Letecké výsadky, které jsou používány přerušovaně během celého konfliktu, jsou nejen drahé, ale také neefektivní a někdy smrtelné. Loni například při pokusu o sběr potravin z moře zahynulo nejméně 12 lidí.

I když letecké výsadky byly vždy považovány za poslední možnost v krizových oblastech, v Gaze nejsou žádné jiné geografické nebo vojenské překážky, než ty, které si nastavila izraelská politika a její blokáda. Když Izrael a jeho spojenci využívají letecké výsadky, maskují skutečnou povahu hladomoru a odmítají převzít odpovědnost za lidskou katastrofu, kterou způsobili.

V tomto týdnu izraelské organizace pro lidská práva označily politiku izraelské vlády v Gaze za genocidu, přičemž obvinily Izrael z „využívání hladu jako zbraně“. Podle organizace B’tselem se jedná o „oficiální a veřejně deklarovanou politiku“ hromadného hladovění.

Izraelská vláda ví přesně, kolik potravin Palestinci potřebují k přežití, a jaké množství potravin se do Gazy dostává. Rozdíl mezi těmito čísly je obrovský. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Import a export

Kolik peněz USA vydělávají na clech? Američané si po novém oznámení sáhnou ještě hlouběji do kapsy

Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.

Počasí
Ilustrační foto

Cesta od plamenů k povodním. Jak změny počasí přetváří Evropu a spalují lesy na popel?

Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.

Novinky
Marco Rubio

USA tajně jednaly s Ruskem o ukončení války, přiznal Rubio

Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.

Novinky
Import a export

Je nespokojenost s dohodou s Trumpem oprávněná? Podle experta EU ničeho lepšího dosáhnout nemohla

Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.