Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Matematika hladomoru je jednoduchá: Palestinci nemohou opustit Gazu, válka zničila zemědělství a rybolov je zakázán. Téměř každá kalorie, kterou místní obyvatelé konzumují, musí být do oblasti přivezená zvenčí. Izrael dlouhodobě kalibruje hlad v Gaze, nejprve se zaměřoval na tlak prostřednictvím dodávek, aniž by způsobil hladomor, ale v posledních měsících se situace radikálně změnila.
V roce 2006 izraelský poradce pro vládu Ehuda Olmerta uvedl, že cílem bylo "dát Palestincům dietu, ale nenechat je umřít hlady". Izraelská agentura Cogat, která dnes stále řídí humanitární pomoc do Gazy, tehdy spočítala, že Palestinci potřebují minimálně 2 279 kalorií na osobu denně, což odpovídá přibližně 1,836 kg potravin.
Dnes, vzhledem k probíhajícímu hladomoru, vyzývají humanitární organizace k ještě nižší minimální dávce. Pro pokrytí základních potřeb 2,1 milionu lidí v Gaze je měsíčně třeba 62 000 tun suchých a konzervovaných potravin – tedy přibližně 1 kg potravin na osobu denně. Izrael přitom tento minimální požadavek neplní.
V létě 2025, kdy Gazu zachvátil hluboký hladomor, izraelská vláda opakovaně popírala existenci masového hladovění. Obviňovala Hamás, že krade a skladuje pomoc, nebo že problém spočívá v neefektivní distribuci pomoci OSN, a ukazovala fotografie pomůcek, které čekají na vyzvednutí na hranici.
Nicméně data zveřejněná samotným izraelským vládním úřadem Cogat ukazují jasně, že Izrael Gazu vědomě nechává hladovět. Mezi březnem a červnem 2025 bylo do Gazy povoleno pouze 56 000 tun potravin, což představuje méně než čtvrtinu minimálních potřeb na toto období.
Tato situace se ukázala jako nezvratná – i kdyby byly všechny zásoby OSN doručen a pomoc od Gaza Humanitarian Foundation (GHF) byla spravedlivě rozdělena, hladomor by byl nevyhnutelný, protože Palestinci neměli dostatek jídla. V tomto týdnu odborníci OSN varovali, že „nejhorší scénář“ hladomoru se již rozvíjí. Doručování potravin je na "úrovni daleko pod tím, co je potřeba", a to kvůli "drastickým omezením pomoci".
V březnu a dubnu byla Gaza zcela obležena a žádné potraviny nebyly do oblasti dodávány. V polovině května, pod tlakem mezinárodní komunity, izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s obnovením dodávek, protože hrozil „hladomor“. Avšak během května byly přivezeny pouze malé dávky potravin, které jen zpomalily pád Gazy do hladomoru, ale nezabránily mu.
Ačkoli v lednu a únoru letošního roku, kdy byl v Gaze přechodný klid, přišly výrazně větší zásilky potravin, které dočasně zabránily katastrofě, po květnu se situace opět zhoršila. Humanitární pomoc, která se nyní dostává do Gazy, je stále hluboko pod minimálním potřebným množstvím.
Izrael v reakci na mezinárodní tlak slíbil „minimální“ zvýšení pomoci. Počet kamionů přivážejících potraviny do Gazy se zvýšil, ale stále to nestačí k tomu, aby bylo možné Palestincům zajistit dostatečnou výživu, natož aby bylo možné hladomor zastavit.
Izrael i jeho spojenci, kteří do Gazy shazují potraviny pomocí leteckých výsadků, se snaží vykreslit hladomor jako logistikou způsobenou katastrofu, a ne jako krizi vyvolanou státní politikou. Letecké výsadky, které jsou používány přerušovaně během celého konfliktu, jsou nejen drahé, ale také neefektivní a někdy smrtelné. Loni například při pokusu o sběr potravin z moře zahynulo nejméně 12 lidí.
I když letecké výsadky byly vždy považovány za poslední možnost v krizových oblastech, v Gaze nejsou žádné jiné geografické nebo vojenské překážky, než ty, které si nastavila izraelská politika a její blokáda. Když Izrael a jeho spojenci využívají letecké výsadky, maskují skutečnou povahu hladomoru a odmítají převzít odpovědnost za lidskou katastrofu, kterou způsobili.
V tomto týdnu izraelské organizace pro lidská práva označily politiku izraelské vlády v Gaze za genocidu, přičemž obvinily Izrael z „využívání hladu jako zbraně“. Podle organizace B’tselem se jedná o „oficiální a veřejně deklarovanou politiku“ hromadného hladovění.
Izraelská vláda ví přesně, kolik potravin Palestinci potřebují k přežití, a jaké množství potravin se do Gazy dostává. Rozdíl mezi těmito čísly je obrovský.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.