Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Matematika hladomoru je jednoduchá: Palestinci nemohou opustit Gazu, válka zničila zemědělství a rybolov je zakázán. Téměř každá kalorie, kterou místní obyvatelé konzumují, musí být do oblasti přivezená zvenčí. Izrael dlouhodobě kalibruje hlad v Gaze, nejprve se zaměřoval na tlak prostřednictvím dodávek, aniž by způsobil hladomor, ale v posledních měsících se situace radikálně změnila.
V roce 2006 izraelský poradce pro vládu Ehuda Olmerta uvedl, že cílem bylo "dát Palestincům dietu, ale nenechat je umřít hlady". Izraelská agentura Cogat, která dnes stále řídí humanitární pomoc do Gazy, tehdy spočítala, že Palestinci potřebují minimálně 2 279 kalorií na osobu denně, což odpovídá přibližně 1,836 kg potravin.
Dnes, vzhledem k probíhajícímu hladomoru, vyzývají humanitární organizace k ještě nižší minimální dávce. Pro pokrytí základních potřeb 2,1 milionu lidí v Gaze je měsíčně třeba 62 000 tun suchých a konzervovaných potravin – tedy přibližně 1 kg potravin na osobu denně. Izrael přitom tento minimální požadavek neplní.
V létě 2025, kdy Gazu zachvátil hluboký hladomor, izraelská vláda opakovaně popírala existenci masového hladovění. Obviňovala Hamás, že krade a skladuje pomoc, nebo že problém spočívá v neefektivní distribuci pomoci OSN, a ukazovala fotografie pomůcek, které čekají na vyzvednutí na hranici.
Nicméně data zveřejněná samotným izraelským vládním úřadem Cogat ukazují jasně, že Izrael Gazu vědomě nechává hladovět. Mezi březnem a červnem 2025 bylo do Gazy povoleno pouze 56 000 tun potravin, což představuje méně než čtvrtinu minimálních potřeb na toto období.
Tato situace se ukázala jako nezvratná – i kdyby byly všechny zásoby OSN doručen a pomoc od Gaza Humanitarian Foundation (GHF) byla spravedlivě rozdělena, hladomor by byl nevyhnutelný, protože Palestinci neměli dostatek jídla. V tomto týdnu odborníci OSN varovali, že „nejhorší scénář“ hladomoru se již rozvíjí. Doručování potravin je na "úrovni daleko pod tím, co je potřeba", a to kvůli "drastickým omezením pomoci".
V březnu a dubnu byla Gaza zcela obležena a žádné potraviny nebyly do oblasti dodávány. V polovině května, pod tlakem mezinárodní komunity, izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s obnovením dodávek, protože hrozil „hladomor“. Avšak během května byly přivezeny pouze malé dávky potravin, které jen zpomalily pád Gazy do hladomoru, ale nezabránily mu.
Ačkoli v lednu a únoru letošního roku, kdy byl v Gaze přechodný klid, přišly výrazně větší zásilky potravin, které dočasně zabránily katastrofě, po květnu se situace opět zhoršila. Humanitární pomoc, která se nyní dostává do Gazy, je stále hluboko pod minimálním potřebným množstvím.
Izrael v reakci na mezinárodní tlak slíbil „minimální“ zvýšení pomoci. Počet kamionů přivážejících potraviny do Gazy se zvýšil, ale stále to nestačí k tomu, aby bylo možné Palestincům zajistit dostatečnou výživu, natož aby bylo možné hladomor zastavit.
Izrael i jeho spojenci, kteří do Gazy shazují potraviny pomocí leteckých výsadků, se snaží vykreslit hladomor jako logistikou způsobenou katastrofu, a ne jako krizi vyvolanou státní politikou. Letecké výsadky, které jsou používány přerušovaně během celého konfliktu, jsou nejen drahé, ale také neefektivní a někdy smrtelné. Loni například při pokusu o sběr potravin z moře zahynulo nejméně 12 lidí.
I když letecké výsadky byly vždy považovány za poslední možnost v krizových oblastech, v Gaze nejsou žádné jiné geografické nebo vojenské překážky, než ty, které si nastavila izraelská politika a její blokáda. Když Izrael a jeho spojenci využívají letecké výsadky, maskují skutečnou povahu hladomoru a odmítají převzít odpovědnost za lidskou katastrofu, kterou způsobili.
V tomto týdnu izraelské organizace pro lidská práva označily politiku izraelské vlády v Gaze za genocidu, přičemž obvinily Izrael z „využívání hladu jako zbraně“. Podle organizace B’tselem se jedná o „oficiální a veřejně deklarovanou politiku“ hromadného hladovění.
Izraelská vláda ví přesně, kolik potravin Palestinci potřebují k přežití, a jaké množství potravin se do Gazy dostává. Rozdíl mezi těmito čísly je obrovský.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
