Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Během hodinového rozhovoru pro stanici TeleSUR se Maduro vyhnul přímému potvrzení informací o útoku CIA na venezuelský přístav, o kterém Trump informoval začátkem týdne. „Můžeme o tom mluvit za pár dní,“ odvětil diplomaticky Maduro, zatímco se nechal natáčet při projížďce ulicemi Caracasu. Tímto způsobem se snažil demonstrovat klid a kontrolu nad situací, přestože americký tlak na jeho režim neustále graduje a v Karibiku operuje obří americká flotila.
Venezuelský lídr důrazně odmítl americká obvinění, že stojí v čele „narkoteroristické“ organizace. Podle něj jsou tato tvrzení pouhou záminkou, stejně jako kdysi zbraně hromadného ničení v Iráku, a skutečným cílem USA je ovládnout venezuelské přírodní bohatství – zejména ropu, zlato a vzácné kovy. Maduro zdůraznil, že pokud má Washington skutečný zájem bojovat proti pašování drog nebo investovat do ropného průmyslu, Caracas je připraven k jednání „kdykoliv a kdekoliv“.
Napětí mezi oběma zeměmi se vyostřilo po vánočních svátcích, kdy Donald Trump oznámil zničení „velkého zařízení“ na pobřeží, které mělo sloužit pašerákům drog. Podle amerických médií šlo o úder bezpilotního letounu CIA zaměřený na logistický uzel gangu Tren de Aragua. Ačkoli útok zřejmě nezpůsobil oběti na životech, představuje novou fázi konfliktu, který se dosud odehrával převážně na moři, kde americké námořnictvo potopilo již 35 plavidel a zabilo přes 115 lidí.
Maduro v rozhovoru působil nečekaně uvolněně i při otázkách na jeho bezpečnost a psychický stav. Uvedl, že jeho „neprůstřelným bunkrem“ je bůh a že osud Venezuely svěřil do rukou Ježíše Krista. Tato lhostejnost je však v kontrastu s informacemi, že prezident pravidelně mění místa noclehu a mobilní telefony z obavy před cíleným útokem nebo zajetím americkými speciálními jednotkami.
Diplomatické styky mezi oběma státníky jsou momentálně na bodu mrazu. Poslední, podle Madura „zdvořilý a respektující“, rozhovor spolu vedli 21. listopadu. Od té doby se však situace dramaticky zhoršila, Washington vyhlásil nad Venezuelou bezletovou zónu a Trumpova administrativa dala Madurovi ultimátum k opuštění země, které vypršelo koncem listopadu. Budoucí vývoj tak závisí na tom, zda Trumpova administrativa vyslyší Madurovu nabídku k dialogu, nebo bude pokračovat v taktice „maximálního tlaku“.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.