Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Během hodinového rozhovoru pro stanici TeleSUR se Maduro vyhnul přímému potvrzení informací o útoku CIA na venezuelský přístav, o kterém Trump informoval začátkem týdne. „Můžeme o tom mluvit za pár dní,“ odvětil diplomaticky Maduro, zatímco se nechal natáčet při projížďce ulicemi Caracasu. Tímto způsobem se snažil demonstrovat klid a kontrolu nad situací, přestože americký tlak na jeho režim neustále graduje a v Karibiku operuje obří americká flotila.
Venezuelský lídr důrazně odmítl americká obvinění, že stojí v čele „narkoteroristické“ organizace. Podle něj jsou tato tvrzení pouhou záminkou, stejně jako kdysi zbraně hromadného ničení v Iráku, a skutečným cílem USA je ovládnout venezuelské přírodní bohatství – zejména ropu, zlato a vzácné kovy. Maduro zdůraznil, že pokud má Washington skutečný zájem bojovat proti pašování drog nebo investovat do ropného průmyslu, Caracas je připraven k jednání „kdykoliv a kdekoliv“.
Napětí mezi oběma zeměmi se vyostřilo po vánočních svátcích, kdy Donald Trump oznámil zničení „velkého zařízení“ na pobřeží, které mělo sloužit pašerákům drog. Podle amerických médií šlo o úder bezpilotního letounu CIA zaměřený na logistický uzel gangu Tren de Aragua. Ačkoli útok zřejmě nezpůsobil oběti na životech, představuje novou fázi konfliktu, který se dosud odehrával převážně na moři, kde americké námořnictvo potopilo již 35 plavidel a zabilo přes 115 lidí.
Maduro v rozhovoru působil nečekaně uvolněně i při otázkách na jeho bezpečnost a psychický stav. Uvedl, že jeho „neprůstřelným bunkrem“ je bůh a že osud Venezuely svěřil do rukou Ježíše Krista. Tato lhostejnost je však v kontrastu s informacemi, že prezident pravidelně mění místa noclehu a mobilní telefony z obavy před cíleným útokem nebo zajetím americkými speciálními jednotkami.
Diplomatické styky mezi oběma státníky jsou momentálně na bodu mrazu. Poslední, podle Madura „zdvořilý a respektující“, rozhovor spolu vedli 21. listopadu. Od té doby se však situace dramaticky zhoršila, Washington vyhlásil nad Venezuelou bezletovou zónu a Trumpova administrativa dala Madurovi ultimátum k opuštění země, které vypršelo koncem listopadu. Budoucí vývoj tak závisí na tom, zda Trumpova administrativa vyslyší Madurovu nabídku k dialogu, nebo bude pokračovat v taktice „maximálního tlaku“.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.