Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Během hodinového rozhovoru pro stanici TeleSUR se Maduro vyhnul přímému potvrzení informací o útoku CIA na venezuelský přístav, o kterém Trump informoval začátkem týdne. „Můžeme o tom mluvit za pár dní,“ odvětil diplomaticky Maduro, zatímco se nechal natáčet při projížďce ulicemi Caracasu. Tímto způsobem se snažil demonstrovat klid a kontrolu nad situací, přestože americký tlak na jeho režim neustále graduje a v Karibiku operuje obří americká flotila.
Venezuelský lídr důrazně odmítl americká obvinění, že stojí v čele „narkoteroristické“ organizace. Podle něj jsou tato tvrzení pouhou záminkou, stejně jako kdysi zbraně hromadného ničení v Iráku, a skutečným cílem USA je ovládnout venezuelské přírodní bohatství – zejména ropu, zlato a vzácné kovy. Maduro zdůraznil, že pokud má Washington skutečný zájem bojovat proti pašování drog nebo investovat do ropného průmyslu, Caracas je připraven k jednání „kdykoliv a kdekoliv“.
Napětí mezi oběma zeměmi se vyostřilo po vánočních svátcích, kdy Donald Trump oznámil zničení „velkého zařízení“ na pobřeží, které mělo sloužit pašerákům drog. Podle amerických médií šlo o úder bezpilotního letounu CIA zaměřený na logistický uzel gangu Tren de Aragua. Ačkoli útok zřejmě nezpůsobil oběti na životech, představuje novou fázi konfliktu, který se dosud odehrával převážně na moři, kde americké námořnictvo potopilo již 35 plavidel a zabilo přes 115 lidí.
Maduro v rozhovoru působil nečekaně uvolněně i při otázkách na jeho bezpečnost a psychický stav. Uvedl, že jeho „neprůstřelným bunkrem“ je bůh a že osud Venezuely svěřil do rukou Ježíše Krista. Tato lhostejnost je však v kontrastu s informacemi, že prezident pravidelně mění místa noclehu a mobilní telefony z obavy před cíleným útokem nebo zajetím americkými speciálními jednotkami.
Diplomatické styky mezi oběma státníky jsou momentálně na bodu mrazu. Poslední, podle Madura „zdvořilý a respektující“, rozhovor spolu vedli 21. listopadu. Od té doby se však situace dramaticky zhoršila, Washington vyhlásil nad Venezuelou bezletovou zónu a Trumpova administrativa dala Madurovi ultimátum k opuštění země, které vypršelo koncem listopadu. Budoucí vývoj tak závisí na tom, zda Trumpova administrativa vyslyší Madurovu nabídku k dialogu, nebo bude pokračovat v taktice „maximálního tlaku“.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.