Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Macinka po jednání sdělil, že s Ruttem neřešil, kdo by měl Česko reprezentovat na summitu NATO. Nizozemec podle ministra zahraničí ocenil pokračování muniční iniciativy. Vyslechl si nicméně, že postoje stran vládní koalice k této záležitosti se liší. Vicepremiér označil schůzku za mimořádně přátelskou.
Šéf Motoristů původně avizoval, že chce s tajemníkem řešit, proč by Česko měl na summitu zastupovat spíše premiér Andrej Babiš (ANO) namísto prezidenta. "Tato informace asi není úplně k řešení s generálním tajemníkem NATO, protože jemu je to víceméně asi jedno," řekl dnes po jednání podle webu novinky.cz.
K vnitrostátní politice se nicméně vyjádřil, když opět zmínil nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. "Nemyslím si, že je správné, aby pan prezident tímto způsobem torpédoval úspěšného politika, který prošel volbami a je součástí vládní koalice, která má většinu v Poslanecké sněmovně," prohlásil Macinka.
Šéf diplomacie zároveň nechtěl komentovat, zda premiér Babiš souhlasí s případným vedením delegace na summitu Severoatlantické aliance. "Určitě se o tom ještě budeme bavit. Ještě nějaký čas pan prezident má," konstatoval.
"Jedna věc je domluva, druhá věc je, že mandát schvaluje vláda. A třetí věc je, že to ministerstvo zařizuje technicky. To jsou tři věci, které se musí potkat. Já jsem poukázal na to, že se pan prezident pohybuje mimo rámec Ústavy, tudíž by bylo vhodné, abychom tomu nějak uzpůsobili zastupování České republiky v zahraničí," dodal ministr.
Pavel v úterý uvedl, že Macinka se komunikací s ním, jeho spolupracovníky a poradci snaží ovlivnit jeho postoj ke jmenování Turka. Prezident se rozhodl vystoupit po dvou zprávách pro poradce Petra Koláře. "Informace, které obsahují, považuji za mimořádně závažné. Proto jsem se rozhodl je celé zveřejnit," vysvětlil.
Hlava státu podotkla, že považuje ministrova slova za pokus o vydírání. "To pokládám za nepřípustné a v našich demokratických podmínkách za naprosto neakceptovatelné," konstatoval s tím, že podává podnět bezpečnostním složkám a právníkům, aby posoudili, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.
"Za sebe mohu říct, že na mě zastrašování neplatí a budu se i nadále řídit především ústavou a zájmy České republiky," vzkázal prezident Pavel občanům.
Policie v úterý informovala, že podnět od prezidentské kanceláře obdržela a hodlá vyhodnotit trestně-právní relevanci textových zpráv. Případem se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). "Jde o běžný postup v případech, kdy se podezření na protiprávní jednání týká ústavního činitele, přičemž tento postup bez ohledu na konkretní skutkový děj či jeho závažnost pramení z našich vnitřních předpisů," sdělili strážci zákona.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
