Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Macinka po jednání sdělil, že s Ruttem neřešil, kdo by měl Česko reprezentovat na summitu NATO. Nizozemec podle ministra zahraničí ocenil pokračování muniční iniciativy. Vyslechl si nicméně, že postoje stran vládní koalice k této záležitosti se liší. Vicepremiér označil schůzku za mimořádně přátelskou.
Šéf Motoristů původně avizoval, že chce s tajemníkem řešit, proč by Česko měl na summitu zastupovat spíše premiér Andrej Babiš (ANO) namísto prezidenta. "Tato informace asi není úplně k řešení s generálním tajemníkem NATO, protože jemu je to víceméně asi jedno," řekl dnes po jednání podle webu novinky.cz.
K vnitrostátní politice se nicméně vyjádřil, když opět zmínil nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. "Nemyslím si, že je správné, aby pan prezident tímto způsobem torpédoval úspěšného politika, který prošel volbami a je součástí vládní koalice, která má většinu v Poslanecké sněmovně," prohlásil Macinka.
Šéf diplomacie zároveň nechtěl komentovat, zda premiér Babiš souhlasí s případným vedením delegace na summitu Severoatlantické aliance. "Určitě se o tom ještě budeme bavit. Ještě nějaký čas pan prezident má," konstatoval.
"Jedna věc je domluva, druhá věc je, že mandát schvaluje vláda. A třetí věc je, že to ministerstvo zařizuje technicky. To jsou tři věci, které se musí potkat. Já jsem poukázal na to, že se pan prezident pohybuje mimo rámec Ústavy, tudíž by bylo vhodné, abychom tomu nějak uzpůsobili zastupování České republiky v zahraničí," dodal ministr.
Pavel v úterý uvedl, že Macinka se komunikací s ním, jeho spolupracovníky a poradci snaží ovlivnit jeho postoj ke jmenování Turka. Prezident se rozhodl vystoupit po dvou zprávách pro poradce Petra Koláře. "Informace, které obsahují, považuji za mimořádně závažné. Proto jsem se rozhodl je celé zveřejnit," vysvětlil.
Hlava státu podotkla, že považuje ministrova slova za pokus o vydírání. "To pokládám za nepřípustné a v našich demokratických podmínkách za naprosto neakceptovatelné," konstatoval s tím, že podává podnět bezpečnostním složkám a právníkům, aby posoudili, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.
"Za sebe mohu říct, že na mě zastrašování neplatí a budu se i nadále řídit především ústavou a zájmy České republiky," vzkázal prezident Pavel občanům.
Policie v úterý informovala, že podnět od prezidentské kanceláře obdržela a hodlá vyhodnotit trestně-právní relevanci textových zpráv. Případem se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). "Jde o běžný postup v případech, kdy se podezření na protiprávní jednání týká ústavního činitele, přičemž tento postup bez ohledu na konkretní skutkový děj či jeho závažnost pramení z našich vnitřních předpisů," sdělili strážci zákona.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.