Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Na smuteční obřad dorazily desítky osobností z politického, mediálního i neziskového sektoru. Přítomen byl mimo jiné bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS), poslanec Martin Exner (STAN), šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Kubal, publicista Jefim Fištejn či předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková. Se smutečními projevy vystoupili Kalousek, Exner a Šimon Pánek, výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, kterou Štětina spoluzakládal.
Miroslav Kalousek zesnulého označil za výjimečnou osobnost, která zasvětila svůj život službě druhým a boji za lidská práva. Připomněl i jeho varování před ruskou agresí v době, kdy tyto hrozby většina politické scény ještě přehlížela. „Jaromír Štětina byl prorokem v době, kdy nikdo nechtěl naslouchat,“ uvedl Kalousek.
Publicista Jefim Fištejn připomněl Štětinu jako spravedlivého člověka a pokračovatele prvorepublikové žurnalistické tradice. „Byl demokratem tělem i duší, člověkem, který se snažil pochopit podstatu věcí a přiblížit ji čtenářům tak, aby jí porozuměli,“ řekl.
Šimon Pánek ocenil Štětinův vliv na mladé novináře a humanitární pracovníky. „Jakkoli to slovo neměl rád, byl Jaromír skutečným dobrodruhem. Ale ne kvůli adrenalinu – v centru jeho zájmu byli vždy lidé a jejich příběhy,“ uvedl.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Jeho profesní dráha vedla přes žurnalistiku, literaturu až k politice. Proslul jako válečný reportér, který přinášel reportáže z konfliktů v bývalém Sovětském svazu, zejména z Kavkazu a Střední Asie. Jeho reportáže a knihy přinášely českým čtenářům unikátní vhled do často opomíjených oblastí světa.
Po roce 1989 se podílel na obnovení Lidových novin, kde také krátce působil jako šéfredaktor. Později působil jako zahraniční zpravodaj v Moskvě. Za svou novinářskou práci obdržel mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla.
Politicky se Štětina angažoval především po roce 2004, kdy byl zvolen senátorem za Stranu zelených. V Senátu prosazoval mimo jiné zákaz činnosti Komunistické strany a vystupoval proti autoritářským režimům. V roce 2014 se stal europoslancem za TOP 09 a v Evropském parlamentu se věnoval tématům lidských práv, bezpečnosti a obraně demokratických hodnot.
V posledních letech působil jako lídr hnutí ESO – Evropa společně, které navazovalo na jeho celoživotní úsilí o svobodnou a demokratickou společnost. Jeho hlas byl výrazný, někdy nekompromisní, ale vždy pevně zakořeněný v morálním přesvědčení a víře ve svobodu.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.