Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Na smuteční obřad dorazily desítky osobností z politického, mediálního i neziskového sektoru. Přítomen byl mimo jiné bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS), poslanec Martin Exner (STAN), šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Kubal, publicista Jefim Fištejn či předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková. Se smutečními projevy vystoupili Kalousek, Exner a Šimon Pánek, výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, kterou Štětina spoluzakládal.
Miroslav Kalousek zesnulého označil za výjimečnou osobnost, která zasvětila svůj život službě druhým a boji za lidská práva. Připomněl i jeho varování před ruskou agresí v době, kdy tyto hrozby většina politické scény ještě přehlížela. „Jaromír Štětina byl prorokem v době, kdy nikdo nechtěl naslouchat,“ uvedl Kalousek.
Publicista Jefim Fištejn připomněl Štětinu jako spravedlivého člověka a pokračovatele prvorepublikové žurnalistické tradice. „Byl demokratem tělem i duší, člověkem, který se snažil pochopit podstatu věcí a přiblížit ji čtenářům tak, aby jí porozuměli,“ řekl.
Šimon Pánek ocenil Štětinův vliv na mladé novináře a humanitární pracovníky. „Jakkoli to slovo neměl rád, byl Jaromír skutečným dobrodruhem. Ale ne kvůli adrenalinu – v centru jeho zájmu byli vždy lidé a jejich příběhy,“ uvedl.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Jeho profesní dráha vedla přes žurnalistiku, literaturu až k politice. Proslul jako válečný reportér, který přinášel reportáže z konfliktů v bývalém Sovětském svazu, zejména z Kavkazu a Střední Asie. Jeho reportáže a knihy přinášely českým čtenářům unikátní vhled do často opomíjených oblastí světa.
Po roce 1989 se podílel na obnovení Lidových novin, kde také krátce působil jako šéfredaktor. Později působil jako zahraniční zpravodaj v Moskvě. Za svou novinářskou práci obdržel mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla.
Politicky se Štětina angažoval především po roce 2004, kdy byl zvolen senátorem za Stranu zelených. V Senátu prosazoval mimo jiné zákaz činnosti Komunistické strany a vystupoval proti autoritářským režimům. V roce 2014 se stal europoslancem za TOP 09 a v Evropském parlamentu se věnoval tématům lidských práv, bezpečnosti a obraně demokratických hodnot.
V posledních letech působil jako lídr hnutí ESO – Evropa společně, které navazovalo na jeho celoživotní úsilí o svobodnou a demokratickou společnost. Jeho hlas byl výrazný, někdy nekompromisní, ale vždy pevně zakořeněný v morálním přesvědčení a víře ve svobodu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.