Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Na smuteční obřad dorazily desítky osobností z politického, mediálního i neziskového sektoru. Přítomen byl mimo jiné bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS), poslanec Martin Exner (STAN), šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Kubal, publicista Jefim Fištejn či předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková. Se smutečními projevy vystoupili Kalousek, Exner a Šimon Pánek, výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, kterou Štětina spoluzakládal.
Miroslav Kalousek zesnulého označil za výjimečnou osobnost, která zasvětila svůj život službě druhým a boji za lidská práva. Připomněl i jeho varování před ruskou agresí v době, kdy tyto hrozby většina politické scény ještě přehlížela. „Jaromír Štětina byl prorokem v době, kdy nikdo nechtěl naslouchat,“ uvedl Kalousek.
Publicista Jefim Fištejn připomněl Štětinu jako spravedlivého člověka a pokračovatele prvorepublikové žurnalistické tradice. „Byl demokratem tělem i duší, člověkem, který se snažil pochopit podstatu věcí a přiblížit ji čtenářům tak, aby jí porozuměli,“ řekl.
Šimon Pánek ocenil Štětinův vliv na mladé novináře a humanitární pracovníky. „Jakkoli to slovo neměl rád, byl Jaromír skutečným dobrodruhem. Ale ne kvůli adrenalinu – v centru jeho zájmu byli vždy lidé a jejich příběhy,“ uvedl.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Jeho profesní dráha vedla přes žurnalistiku, literaturu až k politice. Proslul jako válečný reportér, který přinášel reportáže z konfliktů v bývalém Sovětském svazu, zejména z Kavkazu a Střední Asie. Jeho reportáže a knihy přinášely českým čtenářům unikátní vhled do často opomíjených oblastí světa.
Po roce 1989 se podílel na obnovení Lidových novin, kde také krátce působil jako šéfredaktor. Později působil jako zahraniční zpravodaj v Moskvě. Za svou novinářskou práci obdržel mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla.
Politicky se Štětina angažoval především po roce 2004, kdy byl zvolen senátorem za Stranu zelených. V Senátu prosazoval mimo jiné zákaz činnosti Komunistické strany a vystupoval proti autoritářským režimům. V roce 2014 se stal europoslancem za TOP 09 a v Evropském parlamentu se věnoval tématům lidských práv, bezpečnosti a obraně demokratických hodnot.
V posledních letech působil jako lídr hnutí ESO – Evropa společně, které navazovalo na jeho celoživotní úsilí o svobodnou a demokratickou společnost. Jeho hlas byl výrazný, někdy nekompromisní, ale vždy pevně zakořeněný v morálním přesvědčení a víře ve svobodu.
Jakub Štáfek je momentálně zcela zaneprázdněn propagací nového filmu Vyšehrad Dvje, ale i během nabitého programu si jistě najde čas na rodinu. Zvlášť když nedávno přiznal, že jeho druhorozené dceři byla diagnostikována závažná nemoc. Proč se rozhodl jít s pravdou ven?
Dominika Gottová bude až do smrti vnímána jako jedna ze čtyř dcer nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Jako jediná z nich nežije v rodné zemi, ale ve Finsku. Nyní vysvětlila, proč ji neláká život v České republice.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že má svůj vlastní časový plán pro ukončení války na Ukrajině, přičemž se nechal slyšet, že by byl schopen přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zastavil útoky. Uvedl to při setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Bílém domě.S
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.