Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Na smuteční obřad dorazily desítky osobností z politického, mediálního i neziskového sektoru. Přítomen byl mimo jiné bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS), poslanec Martin Exner (STAN), šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Kubal, publicista Jefim Fištejn či předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková. Se smutečními projevy vystoupili Kalousek, Exner a Šimon Pánek, výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, kterou Štětina spoluzakládal.
Miroslav Kalousek zesnulého označil za výjimečnou osobnost, která zasvětila svůj život službě druhým a boji za lidská práva. Připomněl i jeho varování před ruskou agresí v době, kdy tyto hrozby většina politické scény ještě přehlížela. „Jaromír Štětina byl prorokem v době, kdy nikdo nechtěl naslouchat,“ uvedl Kalousek.
Publicista Jefim Fištejn připomněl Štětinu jako spravedlivého člověka a pokračovatele prvorepublikové žurnalistické tradice. „Byl demokratem tělem i duší, člověkem, který se snažil pochopit podstatu věcí a přiblížit ji čtenářům tak, aby jí porozuměli,“ řekl.
Šimon Pánek ocenil Štětinův vliv na mladé novináře a humanitární pracovníky. „Jakkoli to slovo neměl rád, byl Jaromír skutečným dobrodruhem. Ale ne kvůli adrenalinu – v centru jeho zájmu byli vždy lidé a jejich příběhy,“ uvedl.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Jeho profesní dráha vedla přes žurnalistiku, literaturu až k politice. Proslul jako válečný reportér, který přinášel reportáže z konfliktů v bývalém Sovětském svazu, zejména z Kavkazu a Střední Asie. Jeho reportáže a knihy přinášely českým čtenářům unikátní vhled do často opomíjených oblastí světa.
Po roce 1989 se podílel na obnovení Lidových novin, kde také krátce působil jako šéfredaktor. Později působil jako zahraniční zpravodaj v Moskvě. Za svou novinářskou práci obdržel mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla.
Politicky se Štětina angažoval především po roce 2004, kdy byl zvolen senátorem za Stranu zelených. V Senátu prosazoval mimo jiné zákaz činnosti Komunistické strany a vystupoval proti autoritářským režimům. V roce 2014 se stal europoslancem za TOP 09 a v Evropském parlamentu se věnoval tématům lidských práv, bezpečnosti a obraně demokratických hodnot.
V posledních letech působil jako lídr hnutí ESO – Evropa společně, které navazovalo na jeho celoživotní úsilí o svobodnou a demokratickou společnost. Jeho hlas byl výrazný, někdy nekompromisní, ale vždy pevně zakořeněný v morálním přesvědčení a víře ve svobodu.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.