Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Na smuteční obřad dorazily desítky osobností z politického, mediálního i neziskového sektoru. Přítomen byl mimo jiné bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS), poslanec Martin Exner (STAN), šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Kubal, publicista Jefim Fištejn či předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková. Se smutečními projevy vystoupili Kalousek, Exner a Šimon Pánek, výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, kterou Štětina spoluzakládal.
Miroslav Kalousek zesnulého označil za výjimečnou osobnost, která zasvětila svůj život službě druhým a boji za lidská práva. Připomněl i jeho varování před ruskou agresí v době, kdy tyto hrozby většina politické scény ještě přehlížela. „Jaromír Štětina byl prorokem v době, kdy nikdo nechtěl naslouchat,“ uvedl Kalousek.
Publicista Jefim Fištejn připomněl Štětinu jako spravedlivého člověka a pokračovatele prvorepublikové žurnalistické tradice. „Byl demokratem tělem i duší, člověkem, který se snažil pochopit podstatu věcí a přiblížit ji čtenářům tak, aby jí porozuměli,“ řekl.
Šimon Pánek ocenil Štětinův vliv na mladé novináře a humanitární pracovníky. „Jakkoli to slovo neměl rád, byl Jaromír skutečným dobrodruhem. Ale ne kvůli adrenalinu – v centru jeho zájmu byli vždy lidé a jejich příběhy,“ uvedl.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Jeho profesní dráha vedla přes žurnalistiku, literaturu až k politice. Proslul jako válečný reportér, který přinášel reportáže z konfliktů v bývalém Sovětském svazu, zejména z Kavkazu a Střední Asie. Jeho reportáže a knihy přinášely českým čtenářům unikátní vhled do často opomíjených oblastí světa.
Po roce 1989 se podílel na obnovení Lidových novin, kde také krátce působil jako šéfredaktor. Později působil jako zahraniční zpravodaj v Moskvě. Za svou novinářskou práci obdržel mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla.
Politicky se Štětina angažoval především po roce 2004, kdy byl zvolen senátorem za Stranu zelených. V Senátu prosazoval mimo jiné zákaz činnosti Komunistické strany a vystupoval proti autoritářským režimům. V roce 2014 se stal europoslancem za TOP 09 a v Evropském parlamentu se věnoval tématům lidských práv, bezpečnosti a obraně demokratických hodnot.
V posledních letech působil jako lídr hnutí ESO – Evropa společně, které navazovalo na jeho celoživotní úsilí o svobodnou a demokratickou společnost. Jeho hlas byl výrazný, někdy nekompromisní, ale vždy pevně zakořeněný v morálním přesvědčení a víře ve svobodu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.