Letecká doprava se po letech turbulencí připravuje na rok 2026, který by mohl přinést vytouženou stabilitu. Cestující se však musí připravit na to, že létání bude vypadat jinak než doposud. Hlavním trendem se stává takzvaná „premiumizace“, tedy masivní rozšiřování nadstandardních služeb, které dříve byly dostupné jen na vybraných dálkových linkách. Zároveň se mění i samotná letiště a struktura trhu, na kterém probíhá vlna fúzí velkých dopravců.
Investice do prémiových produktů, které aerolinky slibovaly roky, se v roce 2026 konečně projeví v plném měřítku. Američtí dopravci jako American Airlines nebo JetBlue nasazují nové kabiny Flagship Suite a vylepšené sedačky v premium economy na desítky svých letadel, včetně dálkových strojů Boeing 777-300ER. Data Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) potvrzují, že poptávka po prémiovém cestování roste v Severní Americe a Evropě konzistentně rychleji než zájem o ekonomickou třídu.
Změnu strategie potvrzuje i nízkonákladový gigant Southwest Airlines, který v lednu začíná poprvé ve své historii prodávat sedadla s větším prostorem pro nohy. Společnost dokonce zvažuje vybudování vlastní sítě letištních salonků. Tento posun odráží aktuální stav ekonomiky, kdy podle Bank of America výdaje bohatších skupin obyvatel rostou tempem 2,6 %, zatímco u nízkopříjmových skupin je to pouhých 0,6 %.
Koncept „salonek pro všechny“ mění podobu moderních terminálů. Zapomeňte na sterilní chodby s plastovými sedačkami a unifikovanými řetězci. Nová letiště v Seattlu či na newyorském JFK, která se otevírají právě v roce 2026, sázejí na lokální gastronomii, umělecké galerie a různorodé relaxační zóny. Cílem je, aby se cestující cítili pohodlně v celém zabezpečeném prostoru letiště, nejen v uzavřených VIP klubech.
Kromě pohodlí však na cestující čeká i více byrokracie. Evropská unie plánuje ve čtvrtém čtvrtletí spustit systém ETIAS, což pro obyvatele zemí s bezvízovým stykem znamená nutnost registrace a poplatek 20 eur. Podobně Spojené státy zvažují přísnější pravidla pro program ESTA, která by mohla zahrnovat historii sociálních sítí až pět let zpětně, což analytici vnímají jako riziko pro příjezdovou turistiku před nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale.
Letecká mapa světa projde v roce 2026 zásadní proměnou díky integraci dříve samostatných aerolinek. Skupina Lufthansa plánuje plně integrovat italskou ITA Airways do svého věrnostního programu Miles & More, zatímco Air France-KLM přebírá kontrolu nad skandinávskými SAS. V Asii pak vrcholí spojení Korean Air s Asiana Airlines, což povede k sjednocení letových řádů a zániku značky Asiana v alianci Star Alliance.
Navzdory fúzím se dočkáme i zajímavých nových linek. Alaska Airlines poprvé v historii zamíří do Evropy se spoji ze Seattlu do Říma a Londýna. United Airlines pokračují v expanzi do netradičních destinací a příští léto propojí USA s chorvatským Splitem nebo španělským Santiago de Compostela. Celkově však tempo růstu odvětví mírně zpomalí – IATA očekává nárůst dopravy o 4,9 %, což je méně než letošních 5,2 %.
Důvodem pomalejšího růstu je i geopolitika. Pokračující konflikty na Ukrajině a Blízkém východě dál prodlužují lety mezi Evropou a Asií, což zvyšuje spotřebu paliva a následně i ceny letenek. Rok 2026 tak bude rokem, kdy si za cestování připlatíme, ale výměnou za to dostaneme na palubě i na letištích výrazně vyšší standard služeb.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.