Letecká doprava se po letech turbulencí připravuje na rok 2026, který by mohl přinést vytouženou stabilitu. Cestující se však musí připravit na to, že létání bude vypadat jinak než doposud. Hlavním trendem se stává takzvaná „premiumizace“, tedy masivní rozšiřování nadstandardních služeb, které dříve byly dostupné jen na vybraných dálkových linkách. Zároveň se mění i samotná letiště a struktura trhu, na kterém probíhá vlna fúzí velkých dopravců.
Investice do prémiových produktů, které aerolinky slibovaly roky, se v roce 2026 konečně projeví v plném měřítku. Američtí dopravci jako American Airlines nebo JetBlue nasazují nové kabiny Flagship Suite a vylepšené sedačky v premium economy na desítky svých letadel, včetně dálkových strojů Boeing 777-300ER. Data Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) potvrzují, že poptávka po prémiovém cestování roste v Severní Americe a Evropě konzistentně rychleji než zájem o ekonomickou třídu.
Změnu strategie potvrzuje i nízkonákladový gigant Southwest Airlines, který v lednu začíná poprvé ve své historii prodávat sedadla s větším prostorem pro nohy. Společnost dokonce zvažuje vybudování vlastní sítě letištních salonků. Tento posun odráží aktuální stav ekonomiky, kdy podle Bank of America výdaje bohatších skupin obyvatel rostou tempem 2,6 %, zatímco u nízkopříjmových skupin je to pouhých 0,6 %.
Koncept „salonek pro všechny“ mění podobu moderních terminálů. Zapomeňte na sterilní chodby s plastovými sedačkami a unifikovanými řetězci. Nová letiště v Seattlu či na newyorském JFK, která se otevírají právě v roce 2026, sázejí na lokální gastronomii, umělecké galerie a různorodé relaxační zóny. Cílem je, aby se cestující cítili pohodlně v celém zabezpečeném prostoru letiště, nejen v uzavřených VIP klubech.
Kromě pohodlí však na cestující čeká i více byrokracie. Evropská unie plánuje ve čtvrtém čtvrtletí spustit systém ETIAS, což pro obyvatele zemí s bezvízovým stykem znamená nutnost registrace a poplatek 20 eur. Podobně Spojené státy zvažují přísnější pravidla pro program ESTA, která by mohla zahrnovat historii sociálních sítí až pět let zpětně, což analytici vnímají jako riziko pro příjezdovou turistiku před nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale.
Letecká mapa světa projde v roce 2026 zásadní proměnou díky integraci dříve samostatných aerolinek. Skupina Lufthansa plánuje plně integrovat italskou ITA Airways do svého věrnostního programu Miles & More, zatímco Air France-KLM přebírá kontrolu nad skandinávskými SAS. V Asii pak vrcholí spojení Korean Air s Asiana Airlines, což povede k sjednocení letových řádů a zániku značky Asiana v alianci Star Alliance.
Navzdory fúzím se dočkáme i zajímavých nových linek. Alaska Airlines poprvé v historii zamíří do Evropy se spoji ze Seattlu do Říma a Londýna. United Airlines pokračují v expanzi do netradičních destinací a příští léto propojí USA s chorvatským Splitem nebo španělským Santiago de Compostela. Celkově však tempo růstu odvětví mírně zpomalí – IATA očekává nárůst dopravy o 4,9 %, což je méně než letošních 5,2 %.
Důvodem pomalejšího růstu je i geopolitika. Pokračující konflikty na Ukrajině a Blízkém východě dál prodlužují lety mezi Evropou a Asií, což zvyšuje spotřebu paliva a následně i ceny letenek. Rok 2026 tak bude rokem, kdy si za cestování připlatíme, ale výměnou za to dostaneme na palubě i na letištích výrazně vyšší standard služeb.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.