Velká část Španělska a Portugalska zažila v pondělí rozsáhlý výpadek elektřiny, který ochromil dopravu, narušil provoz letišť a přerušil vlakové spoje. Přestože se objevily spekulace o možných příčinách kolapsu, evropské úřady a národní správci sítí odmítli teorie, že by šlo o kybernetický útok. Podle portugalské společnosti REN způsobil masivní výpadek proudu vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí způsobený extrémními teplotními výkyvy.
Výpadek zasáhl Iberský poloostrov kolem 12:30 místního času v Madridu a o hodinu dříve v Lisabonu. Zatímco některé části Francie byly ovlivněny jen krátce, ve Španělsku a Portugalsku byl dopad mnohem vážnější, píše The Guardian.
Elektrická síť zkolabovala v mnoha velkých městech včetně Madridu, Barcelony, Sevilly a Valencie. Veřejná doprava byla na řadě míst úplně ochromena – metro v Madridu bylo mimo provoz, vlaky společnosti Renfe se zastavily a na silnicích vládla chaos kvůli nefunkčním semaforům.
Letiště v Madridu a Lisabonu hlásila zpoždění a rušení letů, cestující zůstávali uvězněni v terminálech bez elektřiny i vody. V Lisabonu popisovala svědkyně Ellie Kenny situaci jako chaotickou – v tmavých halách nefungovaly ani automaty na vodu a obchody přijímaly pouze hotovost.
K masivnímu výpadku se ihned vyrojily spekulace o možných příčinách. Některá média například uváděla, že za problémy stojí požár na jihozápadě Francie. Tuto verzi ale francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE rychle popřel. Rovněž portugalské Národní centrum kybernetické bezpečnosti oznámilo, že nemá žádné indicie o kybernetickém útoku.
V průběhu pondělí vystoupil v Sofii na tiskové konferenci předseda Evropské rady António Costa, který potvrdil, že je v kontaktu s premiéry Španělska a Portugalska i s vedením jejich národních elektrických sítí. „Prozatím nebyla příčina výpadku identifikována, ale nejsou žádné náznaky toho, že by šlo o kybernetický útok," uvedl Costa. Zároveň zdůraznil, že obnovování dodávek postupuje, i když v některých oblastech jen pozvolna.
Premiér Portugalska Luís Montenegro také vyzval veřejnost k trpělivosti. Podle něj by se v následujících hodinách mělo podařit dodávky plně obnovit. Zároveň naznačil, že kolaps souvisí spíše s problémy vzniklými ve Španělsku než s událostmi na portugalském území.
Španělský správce sítě Red Eléctrica oznámil, že plné obnovení dodávek může trvat šest až deset hodin. Technici spolupracují s evropskými energetickými operátory, aby bylo možné co nejrychleji obnovit provoz a minimalizovat dopady na obyvatelstvo.
Úřady v Madridu vyzvaly občany, aby omezili pohyb a volali záchranné složky pouze v naléhavých případech. Policie v Portugalsku upozornila na riziko výpadků veřejného osvětlení a semaforů a vyzvala řidiče k maximální opatrnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
