Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Před dvěma týdny byla na stole naděje na dosažení 60denního příměří mezi Izraelem a Hamásem, kdy měla být propuštěna alespoň polovina rukojmích, a to výměnou za palestinské vězně, včetně těch, kteří byli odsouzeni k doživotním trestům.
Tento návrh zahrnoval i stažení izraelských sil z obytných oblastí Gazy a každodenní dodávky humanitární pomoci. Po několika slibných jednáních se však situace zhoršila, protože Hamás odmítl dohodu a místo toho požadoval nové podmínky.
Izrael a USA nakonec vycouvaly a jednání byla přerušena. Vznikla tak bezprecedentní humanitární krize, která je zčásti důsledkem izraelské blokády, která neumožnila žádnou pomoc přístup do Pásma Gazy po více než dvě měsíce.
McGurk upozorňuje, že humanitární pomoc musí pokračovat, a to za každou cenu, protože Hamás využívá utrpení civilistů jako součást své strategie. Izrael postupně obnovil dodávky pomoci a vyhlásil krátké přestávky v bojích, což je krok, který se ukázal jako nezbytný pro udržení nějaké mezinárodní legitimity v regionu.
V současnosti existuje několik možných scénářů, jak by situace mohla pokračovat. Některé izraelské politické kruhy prosazují úplné vojenské vítězství, což by zahrnovalo pokračování masivních vojenských operací s cílem eliminovat zbytek vedoucích členů Hamásu. Tento přístup však, jak ukázaly poslední týdny, nepřinesl žádnou zásadní změnu a jen prohloubil ztráty na životech.
Další možností je vyjednávání o komplexní dohodě, která by zahrnovala propuštění všech rukojmích, plné stažení Izraele z Pásma Gazy a vznik nové palestinské správy bez vlivu Hamásu. Tato možnost se však zdá být nerealistická, protože Hamás nikdy nepřistoupí na podmínky, které by vedly k rozpuštění jeho vlády.
Nejrealističtější cestou by mohlo být setrvání u již existujícího plánu 60denního příměří, které bylo téměř dohodnuto před dvěma týdny. Tento plán by zahrnoval vydání poloviny rukojmích a obnovení dodávky pomoci, přičemž by se mezi Izraelem a Hamásem otevřely nové rozhovory o konečné dohodě. To by zahrnovalo i tlak na státy, jako je Katar a Egypt, aby přiměly Hamás k dohodě.
Alternativou k těmto vyjednáním by mohla být jednostranná humanitární pauza v izraelských vojenských operacích. To by umožnilo zmírnění humanitární krize, ale zároveň by to nevedlo k žádné zásadní změně v politické situaci v Gaze. Tento krok by mohl oslabit podporu Hamásu, ale mohl by být politicky nepopulární v Izraeli a nevedl by k okamžitému propuštění rukojmích.
McGurk navrhuje, že nejlepší řešení by spočívalo v kombinaci těchto možností. Navrhuje, aby Izrael vyhlásil 30denní jednostrannou pauzu v bojích, během které by se soustředil na humanitární pomoc a obnovení tlaku na Hamás.
Současně by bylo stanovené ultimátum pro Hamás, že pokud během této doby nepropustí polovinu živých rukojmích, Izrael obnoví vojenské operace. Takový krok by mohl mít mezinárodní podporu a pomohl by vyvinout tlak na Hamás, aby se vrátil k jednání.
McGurk věří, že tato kombinace humanitární pauzy a obnovení tlaku na Hamás je momentálně nejlepší cestou, jak přivést válku k jejímu konci a zajistit bezpečnost a obnovu Pásma Gazy bez dominujícího vlivu Hamásu.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.