Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Před dvěma týdny byla na stole naděje na dosažení 60denního příměří mezi Izraelem a Hamásem, kdy měla být propuštěna alespoň polovina rukojmích, a to výměnou za palestinské vězně, včetně těch, kteří byli odsouzeni k doživotním trestům.
Tento návrh zahrnoval i stažení izraelských sil z obytných oblastí Gazy a každodenní dodávky humanitární pomoci. Po několika slibných jednáních se však situace zhoršila, protože Hamás odmítl dohodu a místo toho požadoval nové podmínky.
Izrael a USA nakonec vycouvaly a jednání byla přerušena. Vznikla tak bezprecedentní humanitární krize, která je zčásti důsledkem izraelské blokády, která neumožnila žádnou pomoc přístup do Pásma Gazy po více než dvě měsíce.
McGurk upozorňuje, že humanitární pomoc musí pokračovat, a to za každou cenu, protože Hamás využívá utrpení civilistů jako součást své strategie. Izrael postupně obnovil dodávky pomoci a vyhlásil krátké přestávky v bojích, což je krok, který se ukázal jako nezbytný pro udržení nějaké mezinárodní legitimity v regionu.
V současnosti existuje několik možných scénářů, jak by situace mohla pokračovat. Některé izraelské politické kruhy prosazují úplné vojenské vítězství, což by zahrnovalo pokračování masivních vojenských operací s cílem eliminovat zbytek vedoucích členů Hamásu. Tento přístup však, jak ukázaly poslední týdny, nepřinesl žádnou zásadní změnu a jen prohloubil ztráty na životech.
Další možností je vyjednávání o komplexní dohodě, která by zahrnovala propuštění všech rukojmích, plné stažení Izraele z Pásma Gazy a vznik nové palestinské správy bez vlivu Hamásu. Tato možnost se však zdá být nerealistická, protože Hamás nikdy nepřistoupí na podmínky, které by vedly k rozpuštění jeho vlády.
Nejrealističtější cestou by mohlo být setrvání u již existujícího plánu 60denního příměří, které bylo téměř dohodnuto před dvěma týdny. Tento plán by zahrnoval vydání poloviny rukojmích a obnovení dodávky pomoci, přičemž by se mezi Izraelem a Hamásem otevřely nové rozhovory o konečné dohodě. To by zahrnovalo i tlak na státy, jako je Katar a Egypt, aby přiměly Hamás k dohodě.
Alternativou k těmto vyjednáním by mohla být jednostranná humanitární pauza v izraelských vojenských operacích. To by umožnilo zmírnění humanitární krize, ale zároveň by to nevedlo k žádné zásadní změně v politické situaci v Gaze. Tento krok by mohl oslabit podporu Hamásu, ale mohl by být politicky nepopulární v Izraeli a nevedl by k okamžitému propuštění rukojmích.
McGurk navrhuje, že nejlepší řešení by spočívalo v kombinaci těchto možností. Navrhuje, aby Izrael vyhlásil 30denní jednostrannou pauzu v bojích, během které by se soustředil na humanitární pomoc a obnovení tlaku na Hamás.
Současně by bylo stanovené ultimátum pro Hamás, že pokud během této doby nepropustí polovinu živých rukojmích, Izrael obnoví vojenské operace. Takový krok by mohl mít mezinárodní podporu a pomohl by vyvinout tlak na Hamás, aby se vrátil k jednání.
McGurk věří, že tato kombinace humanitární pauzy a obnovení tlaku na Hamás je momentálně nejlepší cestou, jak přivést válku k jejímu konci a zajistit bezpečnost a obnovu Pásma Gazy bez dominujícího vlivu Hamásu.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.