Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Před dvěma týdny byla na stole naděje na dosažení 60denního příměří mezi Izraelem a Hamásem, kdy měla být propuštěna alespoň polovina rukojmích, a to výměnou za palestinské vězně, včetně těch, kteří byli odsouzeni k doživotním trestům.
Tento návrh zahrnoval i stažení izraelských sil z obytných oblastí Gazy a každodenní dodávky humanitární pomoci. Po několika slibných jednáních se však situace zhoršila, protože Hamás odmítl dohodu a místo toho požadoval nové podmínky.
Izrael a USA nakonec vycouvaly a jednání byla přerušena. Vznikla tak bezprecedentní humanitární krize, která je zčásti důsledkem izraelské blokády, která neumožnila žádnou pomoc přístup do Pásma Gazy po více než dvě měsíce.
McGurk upozorňuje, že humanitární pomoc musí pokračovat, a to za každou cenu, protože Hamás využívá utrpení civilistů jako součást své strategie. Izrael postupně obnovil dodávky pomoci a vyhlásil krátké přestávky v bojích, což je krok, který se ukázal jako nezbytný pro udržení nějaké mezinárodní legitimity v regionu.
V současnosti existuje několik možných scénářů, jak by situace mohla pokračovat. Některé izraelské politické kruhy prosazují úplné vojenské vítězství, což by zahrnovalo pokračování masivních vojenských operací s cílem eliminovat zbytek vedoucích členů Hamásu. Tento přístup však, jak ukázaly poslední týdny, nepřinesl žádnou zásadní změnu a jen prohloubil ztráty na životech.
Další možností je vyjednávání o komplexní dohodě, která by zahrnovala propuštění všech rukojmích, plné stažení Izraele z Pásma Gazy a vznik nové palestinské správy bez vlivu Hamásu. Tato možnost se však zdá být nerealistická, protože Hamás nikdy nepřistoupí na podmínky, které by vedly k rozpuštění jeho vlády.
Nejrealističtější cestou by mohlo být setrvání u již existujícího plánu 60denního příměří, které bylo téměř dohodnuto před dvěma týdny. Tento plán by zahrnoval vydání poloviny rukojmích a obnovení dodávky pomoci, přičemž by se mezi Izraelem a Hamásem otevřely nové rozhovory o konečné dohodě. To by zahrnovalo i tlak na státy, jako je Katar a Egypt, aby přiměly Hamás k dohodě.
Alternativou k těmto vyjednáním by mohla být jednostranná humanitární pauza v izraelských vojenských operacích. To by umožnilo zmírnění humanitární krize, ale zároveň by to nevedlo k žádné zásadní změně v politické situaci v Gaze. Tento krok by mohl oslabit podporu Hamásu, ale mohl by být politicky nepopulární v Izraeli a nevedl by k okamžitému propuštění rukojmích.
McGurk navrhuje, že nejlepší řešení by spočívalo v kombinaci těchto možností. Navrhuje, aby Izrael vyhlásil 30denní jednostrannou pauzu v bojích, během které by se soustředil na humanitární pomoc a obnovení tlaku na Hamás.
Současně by bylo stanovené ultimátum pro Hamás, že pokud během této doby nepropustí polovinu živých rukojmích, Izrael obnoví vojenské operace. Takový krok by mohl mít mezinárodní podporu a pomohl by vyvinout tlak na Hamás, aby se vrátil k jednání.
McGurk věří, že tato kombinace humanitární pauzy a obnovení tlaku na Hamás je momentálně nejlepší cestou, jak přivést válku k jejímu konci a zajistit bezpečnost a obnovu Pásma Gazy bez dominujícího vlivu Hamásu.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.