Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Před dvěma týdny byla na stole naděje na dosažení 60denního příměří mezi Izraelem a Hamásem, kdy měla být propuštěna alespoň polovina rukojmích, a to výměnou za palestinské vězně, včetně těch, kteří byli odsouzeni k doživotním trestům.
Tento návrh zahrnoval i stažení izraelských sil z obytných oblastí Gazy a každodenní dodávky humanitární pomoci. Po několika slibných jednáních se však situace zhoršila, protože Hamás odmítl dohodu a místo toho požadoval nové podmínky.
Izrael a USA nakonec vycouvaly a jednání byla přerušena. Vznikla tak bezprecedentní humanitární krize, která je zčásti důsledkem izraelské blokády, která neumožnila žádnou pomoc přístup do Pásma Gazy po více než dvě měsíce.
McGurk upozorňuje, že humanitární pomoc musí pokračovat, a to za každou cenu, protože Hamás využívá utrpení civilistů jako součást své strategie. Izrael postupně obnovil dodávky pomoci a vyhlásil krátké přestávky v bojích, což je krok, který se ukázal jako nezbytný pro udržení nějaké mezinárodní legitimity v regionu.
V současnosti existuje několik možných scénářů, jak by situace mohla pokračovat. Některé izraelské politické kruhy prosazují úplné vojenské vítězství, což by zahrnovalo pokračování masivních vojenských operací s cílem eliminovat zbytek vedoucích členů Hamásu. Tento přístup však, jak ukázaly poslední týdny, nepřinesl žádnou zásadní změnu a jen prohloubil ztráty na životech.
Další možností je vyjednávání o komplexní dohodě, která by zahrnovala propuštění všech rukojmích, plné stažení Izraele z Pásma Gazy a vznik nové palestinské správy bez vlivu Hamásu. Tato možnost se však zdá být nerealistická, protože Hamás nikdy nepřistoupí na podmínky, které by vedly k rozpuštění jeho vlády.
Nejrealističtější cestou by mohlo být setrvání u již existujícího plánu 60denního příměří, které bylo téměř dohodnuto před dvěma týdny. Tento plán by zahrnoval vydání poloviny rukojmích a obnovení dodávky pomoci, přičemž by se mezi Izraelem a Hamásem otevřely nové rozhovory o konečné dohodě. To by zahrnovalo i tlak na státy, jako je Katar a Egypt, aby přiměly Hamás k dohodě.
Alternativou k těmto vyjednáním by mohla být jednostranná humanitární pauza v izraelských vojenských operacích. To by umožnilo zmírnění humanitární krize, ale zároveň by to nevedlo k žádné zásadní změně v politické situaci v Gaze. Tento krok by mohl oslabit podporu Hamásu, ale mohl by být politicky nepopulární v Izraeli a nevedl by k okamžitému propuštění rukojmích.
McGurk navrhuje, že nejlepší řešení by spočívalo v kombinaci těchto možností. Navrhuje, aby Izrael vyhlásil 30denní jednostrannou pauzu v bojích, během které by se soustředil na humanitární pomoc a obnovení tlaku na Hamás.
Současně by bylo stanovené ultimátum pro Hamás, že pokud během této doby nepropustí polovinu živých rukojmích, Izrael obnoví vojenské operace. Takový krok by mohl mít mezinárodní podporu a pomohl by vyvinout tlak na Hamás, aby se vrátil k jednání.
McGurk věří, že tato kombinace humanitární pauzy a obnovení tlaku na Hamás je momentálně nejlepší cestou, jak přivést válku k jejímu konci a zajistit bezpečnost a obnovu Pásma Gazy bez dominujícího vlivu Hamásu.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.