Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Před dvěma týdny byla na stole naděje na dosažení 60denního příměří mezi Izraelem a Hamásem, kdy měla být propuštěna alespoň polovina rukojmích, a to výměnou za palestinské vězně, včetně těch, kteří byli odsouzeni k doživotním trestům.
Tento návrh zahrnoval i stažení izraelských sil z obytných oblastí Gazy a každodenní dodávky humanitární pomoci. Po několika slibných jednáních se však situace zhoršila, protože Hamás odmítl dohodu a místo toho požadoval nové podmínky.
Izrael a USA nakonec vycouvaly a jednání byla přerušena. Vznikla tak bezprecedentní humanitární krize, která je zčásti důsledkem izraelské blokády, která neumožnila žádnou pomoc přístup do Pásma Gazy po více než dvě měsíce.
McGurk upozorňuje, že humanitární pomoc musí pokračovat, a to za každou cenu, protože Hamás využívá utrpení civilistů jako součást své strategie. Izrael postupně obnovil dodávky pomoci a vyhlásil krátké přestávky v bojích, což je krok, který se ukázal jako nezbytný pro udržení nějaké mezinárodní legitimity v regionu.
V současnosti existuje několik možných scénářů, jak by situace mohla pokračovat. Některé izraelské politické kruhy prosazují úplné vojenské vítězství, což by zahrnovalo pokračování masivních vojenských operací s cílem eliminovat zbytek vedoucích členů Hamásu. Tento přístup však, jak ukázaly poslední týdny, nepřinesl žádnou zásadní změnu a jen prohloubil ztráty na životech.
Další možností je vyjednávání o komplexní dohodě, která by zahrnovala propuštění všech rukojmích, plné stažení Izraele z Pásma Gazy a vznik nové palestinské správy bez vlivu Hamásu. Tato možnost se však zdá být nerealistická, protože Hamás nikdy nepřistoupí na podmínky, které by vedly k rozpuštění jeho vlády.
Nejrealističtější cestou by mohlo být setrvání u již existujícího plánu 60denního příměří, které bylo téměř dohodnuto před dvěma týdny. Tento plán by zahrnoval vydání poloviny rukojmích a obnovení dodávky pomoci, přičemž by se mezi Izraelem a Hamásem otevřely nové rozhovory o konečné dohodě. To by zahrnovalo i tlak na státy, jako je Katar a Egypt, aby přiměly Hamás k dohodě.
Alternativou k těmto vyjednáním by mohla být jednostranná humanitární pauza v izraelských vojenských operacích. To by umožnilo zmírnění humanitární krize, ale zároveň by to nevedlo k žádné zásadní změně v politické situaci v Gaze. Tento krok by mohl oslabit podporu Hamásu, ale mohl by být politicky nepopulární v Izraeli a nevedl by k okamžitému propuštění rukojmích.
McGurk navrhuje, že nejlepší řešení by spočívalo v kombinaci těchto možností. Navrhuje, aby Izrael vyhlásil 30denní jednostrannou pauzu v bojích, během které by se soustředil na humanitární pomoc a obnovení tlaku na Hamás.
Současně by bylo stanovené ultimátum pro Hamás, že pokud během této doby nepropustí polovinu živých rukojmích, Izrael obnoví vojenské operace. Takový krok by mohl mít mezinárodní podporu a pomohl by vyvinout tlak na Hamás, aby se vrátil k jednání.
McGurk věří, že tato kombinace humanitární pauzy a obnovení tlaku na Hamás je momentálně nejlepší cestou, jak přivést válku k jejímu konci a zajistit bezpečnost a obnovu Pásma Gazy bez dominujícího vlivu Hamásu.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.