Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Nejčastěji zasaženým regionem byly Spojené státy s 20 procenty všech útoků. Následovala Velká Británie s 12 procenty a Ukrajina s 11 procenty. Ta je jedinou zemí mimo NATO v první desítce. Microsoft neposkytl přesné detaily o konkrétních nepřátelských aktivitách, ale upřesnil, že nejčastějším cílem byl vládní sektor, jenž tvořil čtvrtinu všech útoků. Dále následoval sektor výzkumu a akademické sféry a také thinktanky s nevládními organizacemi.
Amy Hogan-Burney, viceprezidentka pro kybernetickou bezpečnostní politiku ve Microsoftu, prohlásila, že společnost očekává pokračování aktivity v mnoha oblastech spojených s NATO. Odborníci a politici dříve varovali, že Rusko vede „hybridní válku“. Tento termín označuje řadu nekonvenčních taktik (jako jsou narušení vzdušného prostoru drony, sabotáže nebo kybernetické útoky), které se pohybují v „šedé zóně“ mezi mírem a válkou.
Bývalá šéfka britské domácí zpravodajské služby MI5, Eliza Manningham-Buller, minulý měsíc varovala, že Velká Británie už může být ve válce s Ruskem. Důvodem je intenzita kybernetických útoků a dalších nepřátelských akcí ze strany Moskvy. Řekla, že jde o „jiný druh války, ale nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou rozsáhlé.“
I další země NATO byly zasaženy incidenty spojenými s Ruskem. Například Polsko zaznamenalo minulý měsíc průnik 19 neozbrojených ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Dánsko bylo nuceno uzavřít letiště kvůli neidentifikovaným dronům. Při jiném incidentu NATO v Baltském moři zachytilo tři ruské stíhačky MiG-31, které narušily vzdušný prostor Estonska během dvanáctiminutového průletu.
Microsoft ve své výroční zprávě o digitální obraně dodal, že Rusko pro své cíle využívá velmi aktivní komunitu kyberzločinců v zemi. Ruská kyberkriminalita je obvykle spojována s ransomwarovými útoky, které ochromily firmy a veřejné instituce po celém světě. Microsoft zaznamenal, že ruský stát využívá tento kyberkriminální ekosystém k přístupu k cílům, a to buď pomocí jejich škodlivého softwaru, nebo jako prostředníky pro provádění útoků.
Jamie MacColl, senior research fellow z thinktanku Royal United Services Institute (Rusi), uvedl, že nárůst útoků není překvapivý. Poukázal na obecné zvýšení ruských tajných a někdy i otevřených akcí proti členským státům NATO za posledních dvanáct měsíců. Způsob, jakým státy používají své kybernetické operace, odráží jejich širší přístup ke státnímu řízení. Proto je logické, že tyto útoky narůstají.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.