Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Nejčastěji zasaženým regionem byly Spojené státy s 20 procenty všech útoků. Následovala Velká Británie s 12 procenty a Ukrajina s 11 procenty. Ta je jedinou zemí mimo NATO v první desítce. Microsoft neposkytl přesné detaily o konkrétních nepřátelských aktivitách, ale upřesnil, že nejčastějším cílem byl vládní sektor, jenž tvořil čtvrtinu všech útoků. Dále následoval sektor výzkumu a akademické sféry a také thinktanky s nevládními organizacemi.
Amy Hogan-Burney, viceprezidentka pro kybernetickou bezpečnostní politiku ve Microsoftu, prohlásila, že společnost očekává pokračování aktivity v mnoha oblastech spojených s NATO. Odborníci a politici dříve varovali, že Rusko vede „hybridní válku“. Tento termín označuje řadu nekonvenčních taktik (jako jsou narušení vzdušného prostoru drony, sabotáže nebo kybernetické útoky), které se pohybují v „šedé zóně“ mezi mírem a válkou.
Bývalá šéfka britské domácí zpravodajské služby MI5, Eliza Manningham-Buller, minulý měsíc varovala, že Velká Británie už může být ve válce s Ruskem. Důvodem je intenzita kybernetických útoků a dalších nepřátelských akcí ze strany Moskvy. Řekla, že jde o „jiný druh války, ale nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou rozsáhlé.“
I další země NATO byly zasaženy incidenty spojenými s Ruskem. Například Polsko zaznamenalo minulý měsíc průnik 19 neozbrojených ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Dánsko bylo nuceno uzavřít letiště kvůli neidentifikovaným dronům. Při jiném incidentu NATO v Baltském moři zachytilo tři ruské stíhačky MiG-31, které narušily vzdušný prostor Estonska během dvanáctiminutového průletu.
Microsoft ve své výroční zprávě o digitální obraně dodal, že Rusko pro své cíle využívá velmi aktivní komunitu kyberzločinců v zemi. Ruská kyberkriminalita je obvykle spojována s ransomwarovými útoky, které ochromily firmy a veřejné instituce po celém světě. Microsoft zaznamenal, že ruský stát využívá tento kyberkriminální ekosystém k přístupu k cílům, a to buď pomocí jejich škodlivého softwaru, nebo jako prostředníky pro provádění útoků.
Jamie MacColl, senior research fellow z thinktanku Royal United Services Institute (Rusi), uvedl, že nárůst útoků není překvapivý. Poukázal na obecné zvýšení ruských tajných a někdy i otevřených akcí proti členským státům NATO za posledních dvanáct měsíců. Způsob, jakým státy používají své kybernetické operace, odráží jejich širší přístup ke státnímu řízení. Proto je logické, že tyto útoky narůstají.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.