Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Nejčastěji zasaženým regionem byly Spojené státy s 20 procenty všech útoků. Následovala Velká Británie s 12 procenty a Ukrajina s 11 procenty. Ta je jedinou zemí mimo NATO v první desítce. Microsoft neposkytl přesné detaily o konkrétních nepřátelských aktivitách, ale upřesnil, že nejčastějším cílem byl vládní sektor, jenž tvořil čtvrtinu všech útoků. Dále následoval sektor výzkumu a akademické sféry a také thinktanky s nevládními organizacemi.
Amy Hogan-Burney, viceprezidentka pro kybernetickou bezpečnostní politiku ve Microsoftu, prohlásila, že společnost očekává pokračování aktivity v mnoha oblastech spojených s NATO. Odborníci a politici dříve varovali, že Rusko vede „hybridní válku“. Tento termín označuje řadu nekonvenčních taktik (jako jsou narušení vzdušného prostoru drony, sabotáže nebo kybernetické útoky), které se pohybují v „šedé zóně“ mezi mírem a válkou.
Bývalá šéfka britské domácí zpravodajské služby MI5, Eliza Manningham-Buller, minulý měsíc varovala, že Velká Británie už může být ve válce s Ruskem. Důvodem je intenzita kybernetických útoků a dalších nepřátelských akcí ze strany Moskvy. Řekla, že jde o „jiný druh války, ale nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou rozsáhlé.“
I další země NATO byly zasaženy incidenty spojenými s Ruskem. Například Polsko zaznamenalo minulý měsíc průnik 19 neozbrojených ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Dánsko bylo nuceno uzavřít letiště kvůli neidentifikovaným dronům. Při jiném incidentu NATO v Baltském moři zachytilo tři ruské stíhačky MiG-31, které narušily vzdušný prostor Estonska během dvanáctiminutového průletu.
Microsoft ve své výroční zprávě o digitální obraně dodal, že Rusko pro své cíle využívá velmi aktivní komunitu kyberzločinců v zemi. Ruská kyberkriminalita je obvykle spojována s ransomwarovými útoky, které ochromily firmy a veřejné instituce po celém světě. Microsoft zaznamenal, že ruský stát využívá tento kyberkriminální ekosystém k přístupu k cílům, a to buď pomocí jejich škodlivého softwaru, nebo jako prostředníky pro provádění útoků.
Jamie MacColl, senior research fellow z thinktanku Royal United Services Institute (Rusi), uvedl, že nárůst útoků není překvapivý. Poukázal na obecné zvýšení ruských tajných a někdy i otevřených akcí proti členským státům NATO za posledních dvanáct měsíců. Způsob, jakým státy používají své kybernetické operace, odráží jejich širší přístup ke státnímu řízení. Proto je logické, že tyto útoky narůstají.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.