Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Nejčastěji zasaženým regionem byly Spojené státy s 20 procenty všech útoků. Následovala Velká Británie s 12 procenty a Ukrajina s 11 procenty. Ta je jedinou zemí mimo NATO v první desítce. Microsoft neposkytl přesné detaily o konkrétních nepřátelských aktivitách, ale upřesnil, že nejčastějším cílem byl vládní sektor, jenž tvořil čtvrtinu všech útoků. Dále následoval sektor výzkumu a akademické sféry a také thinktanky s nevládními organizacemi.
Amy Hogan-Burney, viceprezidentka pro kybernetickou bezpečnostní politiku ve Microsoftu, prohlásila, že společnost očekává pokračování aktivity v mnoha oblastech spojených s NATO. Odborníci a politici dříve varovali, že Rusko vede „hybridní válku“. Tento termín označuje řadu nekonvenčních taktik (jako jsou narušení vzdušného prostoru drony, sabotáže nebo kybernetické útoky), které se pohybují v „šedé zóně“ mezi mírem a válkou.
Bývalá šéfka britské domácí zpravodajské služby MI5, Eliza Manningham-Buller, minulý měsíc varovala, že Velká Británie už může být ve válce s Ruskem. Důvodem je intenzita kybernetických útoků a dalších nepřátelských akcí ze strany Moskvy. Řekla, že jde o „jiný druh války, ale nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou rozsáhlé.“
I další země NATO byly zasaženy incidenty spojenými s Ruskem. Například Polsko zaznamenalo minulý měsíc průnik 19 neozbrojených ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Dánsko bylo nuceno uzavřít letiště kvůli neidentifikovaným dronům. Při jiném incidentu NATO v Baltském moři zachytilo tři ruské stíhačky MiG-31, které narušily vzdušný prostor Estonska během dvanáctiminutového průletu.
Microsoft ve své výroční zprávě o digitální obraně dodal, že Rusko pro své cíle využívá velmi aktivní komunitu kyberzločinců v zemi. Ruská kyberkriminalita je obvykle spojována s ransomwarovými útoky, které ochromily firmy a veřejné instituce po celém světě. Microsoft zaznamenal, že ruský stát využívá tento kyberkriminální ekosystém k přístupu k cílům, a to buď pomocí jejich škodlivého softwaru, nebo jako prostředníky pro provádění útoků.
Jamie MacColl, senior research fellow z thinktanku Royal United Services Institute (Rusi), uvedl, že nárůst útoků není překvapivý. Poukázal na obecné zvýšení ruských tajných a někdy i otevřených akcí proti členským státům NATO za posledních dvanáct měsíců. Způsob, jakým státy používají své kybernetické operace, odráží jejich širší přístup ke státnímu řízení. Proto je logické, že tyto útoky narůstají.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?