Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Nejčastěji zasaženým regionem byly Spojené státy s 20 procenty všech útoků. Následovala Velká Británie s 12 procenty a Ukrajina s 11 procenty. Ta je jedinou zemí mimo NATO v první desítce. Microsoft neposkytl přesné detaily o konkrétních nepřátelských aktivitách, ale upřesnil, že nejčastějším cílem byl vládní sektor, jenž tvořil čtvrtinu všech útoků. Dále následoval sektor výzkumu a akademické sféry a také thinktanky s nevládními organizacemi.
Amy Hogan-Burney, viceprezidentka pro kybernetickou bezpečnostní politiku ve Microsoftu, prohlásila, že společnost očekává pokračování aktivity v mnoha oblastech spojených s NATO. Odborníci a politici dříve varovali, že Rusko vede „hybridní válku“. Tento termín označuje řadu nekonvenčních taktik (jako jsou narušení vzdušného prostoru drony, sabotáže nebo kybernetické útoky), které se pohybují v „šedé zóně“ mezi mírem a válkou.
Bývalá šéfka britské domácí zpravodajské služby MI5, Eliza Manningham-Buller, minulý měsíc varovala, že Velká Británie už může být ve válce s Ruskem. Důvodem je intenzita kybernetických útoků a dalších nepřátelských akcí ze strany Moskvy. Řekla, že jde o „jiný druh války, ale nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou rozsáhlé.“
I další země NATO byly zasaženy incidenty spojenými s Ruskem. Například Polsko zaznamenalo minulý měsíc průnik 19 neozbrojených ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Dánsko bylo nuceno uzavřít letiště kvůli neidentifikovaným dronům. Při jiném incidentu NATO v Baltském moři zachytilo tři ruské stíhačky MiG-31, které narušily vzdušný prostor Estonska během dvanáctiminutového průletu.
Microsoft ve své výroční zprávě o digitální obraně dodal, že Rusko pro své cíle využívá velmi aktivní komunitu kyberzločinců v zemi. Ruská kyberkriminalita je obvykle spojována s ransomwarovými útoky, které ochromily firmy a veřejné instituce po celém světě. Microsoft zaznamenal, že ruský stát využívá tento kyberkriminální ekosystém k přístupu k cílům, a to buď pomocí jejich škodlivého softwaru, nebo jako prostředníky pro provádění útoků.
Jamie MacColl, senior research fellow z thinktanku Royal United Services Institute (Rusi), uvedl, že nárůst útoků není překvapivý. Poukázal na obecné zvýšení ruských tajných a někdy i otevřených akcí proti členským státům NATO za posledních dvanáct měsíců. Způsob, jakým státy používají své kybernetické operace, odráží jejich širší přístup ke státnímu řízení. Proto je logické, že tyto útoky narůstají.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.