V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Ruština má v Uzbekistánu silné postavení navzdory tomu, že etničtí Rusové tvoří podle oficiálních údajů pouhá 2,1 procenta obyvatelstva – tedy méně než 800 tisíc z celkových 37,5 milionu lidí. Je běžnou součástí života zejména ve městech. Tato rozšířenost však mnohým mladým Uzbekům vadí.
„Mluvím úplně v uzbečtině,“ říká 23letý Azizullo z Andižanu, aniž by si uvědomil, že do své věty vložil ruské slovo „polnyy“ (úplně). Míchání jazyků je v Uzbekistánu běžné. Azizullo ale dodává: „Spoustu věcí je potřeba odstranit – úplně vymazat. Například všechny nápisy v ruštině. I v mém městě, kde žijí jen Uzbekové, jsou stále ruské nápisy. Třeba i na závorách.“
Před rozpadem Sovětského svazu v roce 1989 žilo v tehdejší Uzbecké SSR kolem 1,6 milionu etnických Rusů. Od té doby více než polovina odešla. Přesto ruština zůstala dominantní nejen mezi Rusy, ale i mezi částí uzbecké elity – zejména mezi tzv. yevropozirovanniy, tedy „evropanizovanými“ rodinami.
Přestože Uzbekistán je domovem více než 130 národností, ruština má stále silné postavení. Státní weby fungují nejen v uzbečtině, ale i v ruštině a někdy v angličtině. Zákony jsou publikovány v uzbečtině a ruštině, ale jen výjimečně v jiných jazycích. Většina mobilních aplikací i hlavních médií je dvojjazyčná – v uzbečtině a ruštině. Média v jazycích menšin, jako je tádžičtina, karakalpačština či kazaština, existují jen v regionálním měřítku.
Jazyk má stále silnou sociální a ekonomickou váhu. „Uzbečtina je oficiální jazyk, ale bez ruštiny je těžké získat práci ve státní správě,“ vysvětluje pětadvacetiletý Jachongir z Chorezmu, který pracuje jako státní úředník. Vnímá nadvládu ruštiny jako pozůstatek sovětské éry, kdy elity – zejména stranické vedení – byly často ruského původu. V tehdejší době byla znalost ruštiny klíčem k úspěchu, a tím i statusem.
Změna jazyka v zemi je však komplikovaná – i kvůli tomu, že ruština je hluboce zakořeněná ve vzdělávacím, mediálním a technologickém prostoru. Mladá generace tak balancuje mezi snahou o větší jazykovou emancipaci a praktickým využitím ruštiny jako nástroje mobility a prestiže. Vzniká tím napětí mezi kulturní hrdostí a historickým dědictvím.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.