V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Ruština má v Uzbekistánu silné postavení navzdory tomu, že etničtí Rusové tvoří podle oficiálních údajů pouhá 2,1 procenta obyvatelstva – tedy méně než 800 tisíc z celkových 37,5 milionu lidí. Je běžnou součástí života zejména ve městech. Tato rozšířenost však mnohým mladým Uzbekům vadí.
„Mluvím úplně v uzbečtině,“ říká 23letý Azizullo z Andižanu, aniž by si uvědomil, že do své věty vložil ruské slovo „polnyy“ (úplně). Míchání jazyků je v Uzbekistánu běžné. Azizullo ale dodává: „Spoustu věcí je potřeba odstranit – úplně vymazat. Například všechny nápisy v ruštině. I v mém městě, kde žijí jen Uzbekové, jsou stále ruské nápisy. Třeba i na závorách.“
Před rozpadem Sovětského svazu v roce 1989 žilo v tehdejší Uzbecké SSR kolem 1,6 milionu etnických Rusů. Od té doby více než polovina odešla. Přesto ruština zůstala dominantní nejen mezi Rusy, ale i mezi částí uzbecké elity – zejména mezi tzv. yevropozirovanniy, tedy „evropanizovanými“ rodinami.
Přestože Uzbekistán je domovem více než 130 národností, ruština má stále silné postavení. Státní weby fungují nejen v uzbečtině, ale i v ruštině a někdy v angličtině. Zákony jsou publikovány v uzbečtině a ruštině, ale jen výjimečně v jiných jazycích. Většina mobilních aplikací i hlavních médií je dvojjazyčná – v uzbečtině a ruštině. Média v jazycích menšin, jako je tádžičtina, karakalpačština či kazaština, existují jen v regionálním měřítku.
Jazyk má stále silnou sociální a ekonomickou váhu. „Uzbečtina je oficiální jazyk, ale bez ruštiny je těžké získat práci ve státní správě,“ vysvětluje pětadvacetiletý Jachongir z Chorezmu, který pracuje jako státní úředník. Vnímá nadvládu ruštiny jako pozůstatek sovětské éry, kdy elity – zejména stranické vedení – byly často ruského původu. V tehdejší době byla znalost ruštiny klíčem k úspěchu, a tím i statusem.
Změna jazyka v zemi je však komplikovaná – i kvůli tomu, že ruština je hluboce zakořeněná ve vzdělávacím, mediálním a technologickém prostoru. Mladá generace tak balancuje mezi snahou o větší jazykovou emancipaci a praktickým využitím ruštiny jako nástroje mobility a prestiže. Vzniká tím napětí mezi kulturní hrdostí a historickým dědictvím.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.