Kreml čelí nečekané vzpouře: Vymažte vše, co je v ruštině, žádají lidé v Uzbekistánu

Uzbekistán
Uzbekistán, foto: Depositphotos
Klára Marková 17. července 2025 18:28
Sdílej:

V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.

Ruština má v Uzbekistánu silné postavení navzdory tomu, že etničtí Rusové tvoří podle oficiálních údajů pouhá 2,1 procenta obyvatelstva – tedy méně než 800 tisíc z celkových 37,5 milionu lidí. Je běžnou součástí života zejména ve městech. Tato rozšířenost však mnohým mladým Uzbekům vadí.

„Mluvím úplně v uzbečtině,“ říká 23letý Azizullo z Andižanu, aniž by si uvědomil, že do své věty vložil ruské slovo „polnyy“ (úplně). Míchání jazyků je v Uzbekistánu běžné. Azizullo ale dodává: „Spoustu věcí je potřeba odstranit – úplně vymazat. Například všechny nápisy v ruštině. I v mém městě, kde žijí jen Uzbekové, jsou stále ruské nápisy. Třeba i na závorách.“

Před rozpadem Sovětského svazu v roce 1989 žilo v tehdejší Uzbecké SSR kolem 1,6 milionu etnických Rusů. Od té doby více než polovina odešla. Přesto ruština zůstala dominantní nejen mezi Rusy, ale i mezi částí uzbecké elity – zejména mezi tzv. yevropozirovanniy, tedy „evropanizovanými“ rodinami.

Přestože Uzbekistán je domovem více než 130 národností, ruština má stále silné postavení. Státní weby fungují nejen v uzbečtině, ale i v ruštině a někdy v angličtině. Zákony jsou publikovány v uzbečtině a ruštině, ale jen výjimečně v jiných jazycích. Většina mobilních aplikací i hlavních médií je dvojjazyčná – v uzbečtině a ruštině. Média v jazycích menšin, jako je tádžičtina, karakalpačština či kazaština, existují jen v regionálním měřítku.

Jazyk má stále silnou sociální a ekonomickou váhu. „Uzbečtina je oficiální jazyk, ale bez ruštiny je těžké získat práci ve státní správě,“ vysvětluje pětadvacetiletý Jachongir z Chorezmu, který pracuje jako státní úředník. Vnímá nadvládu ruštiny jako pozůstatek sovětské éry, kdy elity – zejména stranické vedení – byly často ruského původu. V tehdejší době byla znalost ruštiny klíčem k úspěchu, a tím i statusem.

Změna jazyka v zemi je však komplikovaná – i kvůli tomu, že ruština je hluboce zakořeněná ve vzdělávacím, mediálním a technologickém prostoru. Mladá generace tak balancuje mezi snahou o větší jazykovou emancipaci a praktickým využitím ruštiny jako nástroje mobility a prestiže. Vzniká tím napětí mezi kulturní hrdostí a historickým dědictvím. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Antarktida

Ukrajina svádí bitvu o národní identitu i v mrazivé pustině Antarktidy

Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.

Novinky
Donald Trump

Další tvrdá rána. Trumpovo zavedení plošných desetiprocentních cel narazilo u soudu

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.

Novinky
MV Hondius

Úřady po celém světě pátrají po cestujících, kteří opustili loď MV Hondius

Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.

Novinky
Donald Trump

Ústupky Trumpa neberu konce. Už nechce změnu režimu ani kapitulaci, jen za každou cenu skončit válku

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.