V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Ruština má v Uzbekistánu silné postavení navzdory tomu, že etničtí Rusové tvoří podle oficiálních údajů pouhá 2,1 procenta obyvatelstva – tedy méně než 800 tisíc z celkových 37,5 milionu lidí. Je běžnou součástí života zejména ve městech. Tato rozšířenost však mnohým mladým Uzbekům vadí.
„Mluvím úplně v uzbečtině,“ říká 23letý Azizullo z Andižanu, aniž by si uvědomil, že do své věty vložil ruské slovo „polnyy“ (úplně). Míchání jazyků je v Uzbekistánu běžné. Azizullo ale dodává: „Spoustu věcí je potřeba odstranit – úplně vymazat. Například všechny nápisy v ruštině. I v mém městě, kde žijí jen Uzbekové, jsou stále ruské nápisy. Třeba i na závorách.“
Před rozpadem Sovětského svazu v roce 1989 žilo v tehdejší Uzbecké SSR kolem 1,6 milionu etnických Rusů. Od té doby více než polovina odešla. Přesto ruština zůstala dominantní nejen mezi Rusy, ale i mezi částí uzbecké elity – zejména mezi tzv. yevropozirovanniy, tedy „evropanizovanými“ rodinami.
Přestože Uzbekistán je domovem více než 130 národností, ruština má stále silné postavení. Státní weby fungují nejen v uzbečtině, ale i v ruštině a někdy v angličtině. Zákony jsou publikovány v uzbečtině a ruštině, ale jen výjimečně v jiných jazycích. Většina mobilních aplikací i hlavních médií je dvojjazyčná – v uzbečtině a ruštině. Média v jazycích menšin, jako je tádžičtina, karakalpačština či kazaština, existují jen v regionálním měřítku.
Jazyk má stále silnou sociální a ekonomickou váhu. „Uzbečtina je oficiální jazyk, ale bez ruštiny je těžké získat práci ve státní správě,“ vysvětluje pětadvacetiletý Jachongir z Chorezmu, který pracuje jako státní úředník. Vnímá nadvládu ruštiny jako pozůstatek sovětské éry, kdy elity – zejména stranické vedení – byly často ruského původu. V tehdejší době byla znalost ruštiny klíčem k úspěchu, a tím i statusem.
Změna jazyka v zemi je však komplikovaná – i kvůli tomu, že ruština je hluboce zakořeněná ve vzdělávacím, mediálním a technologickém prostoru. Mladá generace tak balancuje mezi snahou o větší jazykovou emancipaci a praktickým využitím ruštiny jako nástroje mobility a prestiže. Vzniká tím napětí mezi kulturní hrdostí a historickým dědictvím.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.