Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Diplomatické napětí přiživily především snahy Spojených států o získání Grónska. Premiérka potvrdila, že obě země sice sdílejí zájem o bezpečnost Arktidy, ale Kodaň nyní musí hledat složitou cestu, jak s Washingtonem po nedávných sporech dále spolupracovat. Frederiksenová v Paříži jasně deklarovala, že suverenita Grónska není předmětem diskuse, a vyzvala spojence, aby upustili od jakýchkoliv nátlakových metod.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, který se cesty rovněž účastní, popsal atmosféru nejistoty a strachu, která kvůli vnějším tlakům na ostrově panuje. Uvedl, že se jeho vláda aktuálně soustředí na uklidňování obyvatel, kteří se obávají o svůj způsob života a budoucnost své země. Nielsen kritizoval situaci, kdy se o osudu Grónska jedná bez přímého zapojení jeho zástupců, což v tamních komunitách vyvolává hlubokou úzkost.
Na evropské úrovni se v reakci na aktuální dění ozývají hlasy volající po větší vojenské samostatnosti. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius apeloval na posílení evropského obranného pilíře v rámci NATO, aby byla unie schopna reagovat na moderní hrozby i v případě, že by americká vojenská přítomnost na kontinentu klesla. Kubilius navrhuje vznik Evropské bezpečnostní rady, která by zajistila lepší koordinaci obranných projektů a zaplnila mezery ve výzbroji, jež jednotlivé členské státy samy nezvládnou financovat.
Po skončení univerzitní konference se oba premiéři přesouvají k jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Elysejského paláce. Hlavním tématem jejich pracovního oběda bude právě strategická autonomie Evropy a koordinace postupu vůči nepředvídatelným krokům americké administrativy. Paříž v aktuální krizi v Arktidě vidí potvrzení své dlouhodobé teze, že se Evropa musí naučit jednat samostatněji.
Mette Frederiksenová svůj projev uzavřela apelem na akceschopnost. Starý svět podle ní zanikl a pro Evropany je nyní životně důležité naučit se v novém mocenském uspořádání jednat rychle a rozhodně. Jen tak si podle dánské premiérky dokáže kontinent uchovat svůj vliv a zajistit svobodu pro své obyvatele.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.