Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Diplomatické napětí přiživily především snahy Spojených států o získání Grónska. Premiérka potvrdila, že obě země sice sdílejí zájem o bezpečnost Arktidy, ale Kodaň nyní musí hledat složitou cestu, jak s Washingtonem po nedávných sporech dále spolupracovat. Frederiksenová v Paříži jasně deklarovala, že suverenita Grónska není předmětem diskuse, a vyzvala spojence, aby upustili od jakýchkoliv nátlakových metod.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, který se cesty rovněž účastní, popsal atmosféru nejistoty a strachu, která kvůli vnějším tlakům na ostrově panuje. Uvedl, že se jeho vláda aktuálně soustředí na uklidňování obyvatel, kteří se obávají o svůj způsob života a budoucnost své země. Nielsen kritizoval situaci, kdy se o osudu Grónska jedná bez přímého zapojení jeho zástupců, což v tamních komunitách vyvolává hlubokou úzkost.
Na evropské úrovni se v reakci na aktuální dění ozývají hlasy volající po větší vojenské samostatnosti. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius apeloval na posílení evropského obranného pilíře v rámci NATO, aby byla unie schopna reagovat na moderní hrozby i v případě, že by americká vojenská přítomnost na kontinentu klesla. Kubilius navrhuje vznik Evropské bezpečnostní rady, která by zajistila lepší koordinaci obranných projektů a zaplnila mezery ve výzbroji, jež jednotlivé členské státy samy nezvládnou financovat.
Po skončení univerzitní konference se oba premiéři přesouvají k jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Elysejského paláce. Hlavním tématem jejich pracovního oběda bude právě strategická autonomie Evropy a koordinace postupu vůči nepředvídatelným krokům americké administrativy. Paříž v aktuální krizi v Arktidě vidí potvrzení své dlouhodobé teze, že se Evropa musí naučit jednat samostatněji.
Mette Frederiksenová svůj projev uzavřela apelem na akceschopnost. Starý svět podle ní zanikl a pro Evropany je nyní životně důležité naučit se v novém mocenském uspořádání jednat rychle a rozhodně. Jen tak si podle dánské premiérky dokáže kontinent uchovat svůj vliv a zajistit svobodu pro své obyvatele.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.