Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Trumpova frustrace se zvýšila především po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, po kterém se jednání zpomalila, píše CNN s odvoláním na své zdroje.
Pouhých 72 hodin po summitu na Aljašce se Trump sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Během tohoto jednání zavolal svému protějšku Putinovi, aby se pokusil zprostředkovat mír. Od té doby se však jednání prakticky zastavila.
Mezitím Putin nejeví žádné známky toho, že by se chystal ukončit bombardování Ukrajiny. V uplynulém týdnu došlo k jednomu z nejtragičtějších útoků od začátku války, při němž zemřelo nejméně 25 lidí, včetně čtyř dětí. Ačkoli Trump obvykle nešetří odsouzením, tentokrát zůstal neobvykle potichu, zatímco evropští lídři vyjádřili své rozhořčení a předvolali si ruské diplomaty.
Trump v minulosti Putinovi hrozil „vážnými následky“, pokud válku neukončí, a uvedl, že do dvou týdnů bude vědět, zda to Rusko s jednáním myslí vážně. Posléze však připustil, že v případě, že se obě strany nedohodnou, je ochoten od jednání zcela odstoupit. „Je to na nich. K tangu jsou potřeba dva,“ řekl a dodal, že v takovém případě zváží, zda na Rusko uvalí masivní sankce, cla, anebo se neudělá nic a konflikt bude považovat za jejich boj.
Zatímco administrativa zvažuje své možnosti, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v New Yorku setkal s ukrajinskými představiteli před mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN. Schůzka se uskutečnila jen den poté, co administrativa schválila prodej raket Ukrajině v hodnotě 825 milionů dolarů.
Tisková mluvčí Bílého domu Anna Kellyová uvedla, že Trump posunul mírová jednání za dva týdny více než Joe Biden za tři a půl roku. Uvedla také, že Trumpův tým pokračuje v jednáních s Ruskem a Ukrajinou ve snaze zprostředkovat bilaterální schůzku. Ačkoli Zelenskyj s osobním setkáním s Putinem souhlasí, Kreml zatím tuto myšlenku odmítá, což brzdí jakékoli širší mírové rozhovory.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.