Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Trumpova frustrace se zvýšila především po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, po kterém se jednání zpomalila, píše CNN s odvoláním na své zdroje.
Pouhých 72 hodin po summitu na Aljašce se Trump sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Během tohoto jednání zavolal svému protějšku Putinovi, aby se pokusil zprostředkovat mír. Od té doby se však jednání prakticky zastavila.
Mezitím Putin nejeví žádné známky toho, že by se chystal ukončit bombardování Ukrajiny. V uplynulém týdnu došlo k jednomu z nejtragičtějších útoků od začátku války, při němž zemřelo nejméně 25 lidí, včetně čtyř dětí. Ačkoli Trump obvykle nešetří odsouzením, tentokrát zůstal neobvykle potichu, zatímco evropští lídři vyjádřili své rozhořčení a předvolali si ruské diplomaty.
Trump v minulosti Putinovi hrozil „vážnými následky“, pokud válku neukončí, a uvedl, že do dvou týdnů bude vědět, zda to Rusko s jednáním myslí vážně. Posléze však připustil, že v případě, že se obě strany nedohodnou, je ochoten od jednání zcela odstoupit. „Je to na nich. K tangu jsou potřeba dva,“ řekl a dodal, že v takovém případě zváží, zda na Rusko uvalí masivní sankce, cla, anebo se neudělá nic a konflikt bude považovat za jejich boj.
Zatímco administrativa zvažuje své možnosti, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v New Yorku setkal s ukrajinskými představiteli před mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN. Schůzka se uskutečnila jen den poté, co administrativa schválila prodej raket Ukrajině v hodnotě 825 milionů dolarů.
Tisková mluvčí Bílého domu Anna Kellyová uvedla, že Trump posunul mírová jednání za dva týdny více než Joe Biden za tři a půl roku. Uvedla také, že Trumpův tým pokračuje v jednáních s Ruskem a Ukrajinou ve snaze zprostředkovat bilaterální schůzku. Ačkoli Zelenskyj s osobním setkáním s Putinem souhlasí, Kreml zatím tuto myšlenku odmítá, což brzdí jakékoli širší mírové rozhovory.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.