Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Trumpova frustrace se zvýšila především po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, po kterém se jednání zpomalila, píše CNN s odvoláním na své zdroje.
Pouhých 72 hodin po summitu na Aljašce se Trump sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Během tohoto jednání zavolal svému protějšku Putinovi, aby se pokusil zprostředkovat mír. Od té doby se však jednání prakticky zastavila.
Mezitím Putin nejeví žádné známky toho, že by se chystal ukončit bombardování Ukrajiny. V uplynulém týdnu došlo k jednomu z nejtragičtějších útoků od začátku války, při němž zemřelo nejméně 25 lidí, včetně čtyř dětí. Ačkoli Trump obvykle nešetří odsouzením, tentokrát zůstal neobvykle potichu, zatímco evropští lídři vyjádřili své rozhořčení a předvolali si ruské diplomaty.
Trump v minulosti Putinovi hrozil „vážnými následky“, pokud válku neukončí, a uvedl, že do dvou týdnů bude vědět, zda to Rusko s jednáním myslí vážně. Posléze však připustil, že v případě, že se obě strany nedohodnou, je ochoten od jednání zcela odstoupit. „Je to na nich. K tangu jsou potřeba dva,“ řekl a dodal, že v takovém případě zváží, zda na Rusko uvalí masivní sankce, cla, anebo se neudělá nic a konflikt bude považovat za jejich boj.
Zatímco administrativa zvažuje své možnosti, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v New Yorku setkal s ukrajinskými představiteli před mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN. Schůzka se uskutečnila jen den poté, co administrativa schválila prodej raket Ukrajině v hodnotě 825 milionů dolarů.
Tisková mluvčí Bílého domu Anna Kellyová uvedla, že Trump posunul mírová jednání za dva týdny více než Joe Biden za tři a půl roku. Uvedla také, že Trumpův tým pokračuje v jednáních s Ruskem a Ukrajinou ve snaze zprostředkovat bilaterální schůzku. Ačkoli Zelenskyj s osobním setkáním s Putinem souhlasí, Kreml zatím tuto myšlenku odmítá, což brzdí jakékoli širší mírové rozhovory.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.