Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V sobotu kvůli celé kauze zasedala Regionální rada ODS na jihu Moravy. Během jednání Blažek informoval své spolustraníky o tom, že dočasně opouští řady občanských demokratů. Jak uvedl stranický mluvčí Jakub Skyva, předsednictví jihomoravské ODS přechodně převzal Jiří Crha, starosta Blanska a zároveň náměstek hejtmana.
Blažkův odchod je přímým důsledkem aféry kolem daru v bitcoinech, který přijalo ministerstvo spravedlnosti. Kryptoměnu měl věnovat podnikatel Tomáš Jiřikovský, který byl v minulosti odsouzen za závažnou trestnou činnost, včetně drogové kriminality. Hodnota daru se pohybuje kolem jedné miliardy korun a existuje podezření, že peníze mohly pocházet z nelegálních zdrojů.
Sám Blažek tvrdí, že o původu bitcoinů nevěděl a že se na přijetí daru nijak nepodílel. Navzdory tomu se rozhodl učinit sérii kroků, které mají podle něj zabránit poškozování jména ODS a zabránit dalšímu politickému tlaku na vládu. Jeho rozhodnutí tak má mít symbolickou i praktickou rovinu.
Celý případ vyvolal silnou reakci mezi politiky i veřejností. Opozice žádá důkladné prošetření celé transakce a obviňuje vládu z neschopnosti předcházet podobným kauzám. ODS se snaží udržet stabilitu a před volbami zabránit dalšímu poškozování své pověsti.
Kryptoměnové dary jsou v českém právním prostředí stále velmi diskutovaným tématem a chybí jim jasná pravidla. Právě to je důvod, proč tento případ vzbudil tak silné obavy – nejen kvůli své finanční hodnotě, ale i kvůli možné spojitosti s trestnou činností.
Zatím není jasné, jaký dopad bude mít kauza na další Blažkovo působení v politice. Jeho rozhodnutí odstoupit z kandidátky a pozastavit členství může být vnímáno jako pokus ochránit svou stranu, zároveň to ale může signalizovat konec jeho vlivu v politice, minimálně na nějakou dobu.
Nad celou věcí nyní visí řada otazníků. Vyšetřovatelé budou muset zjistit, zda byl dar přijat legálně, a zda skutečně nepocházel z kriminálních zdrojů. Očekává se i politická reakce – například svolání parlamentních výborů nebo veřejné slyšení.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.