Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V sobotu kvůli celé kauze zasedala Regionální rada ODS na jihu Moravy. Během jednání Blažek informoval své spolustraníky o tom, že dočasně opouští řady občanských demokratů. Jak uvedl stranický mluvčí Jakub Skyva, předsednictví jihomoravské ODS přechodně převzal Jiří Crha, starosta Blanska a zároveň náměstek hejtmana.
Blažkův odchod je přímým důsledkem aféry kolem daru v bitcoinech, který přijalo ministerstvo spravedlnosti. Kryptoměnu měl věnovat podnikatel Tomáš Jiřikovský, který byl v minulosti odsouzen za závažnou trestnou činnost, včetně drogové kriminality. Hodnota daru se pohybuje kolem jedné miliardy korun a existuje podezření, že peníze mohly pocházet z nelegálních zdrojů.
Sám Blažek tvrdí, že o původu bitcoinů nevěděl a že se na přijetí daru nijak nepodílel. Navzdory tomu se rozhodl učinit sérii kroků, které mají podle něj zabránit poškozování jména ODS a zabránit dalšímu politickému tlaku na vládu. Jeho rozhodnutí tak má mít symbolickou i praktickou rovinu.
Celý případ vyvolal silnou reakci mezi politiky i veřejností. Opozice žádá důkladné prošetření celé transakce a obviňuje vládu z neschopnosti předcházet podobným kauzám. ODS se snaží udržet stabilitu a před volbami zabránit dalšímu poškozování své pověsti.
Kryptoměnové dary jsou v českém právním prostředí stále velmi diskutovaným tématem a chybí jim jasná pravidla. Právě to je důvod, proč tento případ vzbudil tak silné obavy – nejen kvůli své finanční hodnotě, ale i kvůli možné spojitosti s trestnou činností.
Zatím není jasné, jaký dopad bude mít kauza na další Blažkovo působení v politice. Jeho rozhodnutí odstoupit z kandidátky a pozastavit členství může být vnímáno jako pokus ochránit svou stranu, zároveň to ale může signalizovat konec jeho vlivu v politice, minimálně na nějakou dobu.
Nad celou věcí nyní visí řada otazníků. Vyšetřovatelé budou muset zjistit, zda byl dar přijat legálně, a zda skutečně nepocházel z kriminálních zdrojů. Očekává se i politická reakce – například svolání parlamentních výborů nebo veřejné slyšení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.