Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Kim, kterého je opakovaně vidět, jak si pochutnává na kalorických pochoutkách a vyhýbá se fyzické aktivitě, má být sužován řadou zdravotních problémů, včetně vysokého krevního tlaku, cukrovky a dny – což odpovídá jeho životnímu stylu bohatému na tučné jídlo, alkohol a cigarety.
Na snímcích z července 2025 je patrné, že opět přibral, a to navzdory předchozímu výraznému úbytku hmotnosti zaznamenanému v roce 2021. Kim údajně váží přes 130 kilogramů při výšce kolem 170 cm. Podle analytiků se jeho zdravotní stav odráží i na jeho veřejných vystoupeních – často sedí, vyhýbá se delší chůzi a raději se přepravuje autem, i na velmi krátké vzdálenosti.
„Zdravotní stav Kima se zhoršuje a režim nedělá nic polovičatě, když jde o jeho léčbu,“ uvedl Michael Madden, zakladatel projektu NK Leadership Watch. Podle něj se režim snaží do země dostat nejmodernější léky a zařízení ze zahraničí, nejčastěji z centrální Evropy. Zajišťuje to tzv. Osobní sekretariát, který má síť elitních agentů rozesetých na ambasádách po světě.
Kim podle zdrojů již pověřil své nejbližší důvěrníky, aby sehnali léky na hubnutí typu Ozempic. Má jít o hromadný nákup, přičemž před jejich vlastním použitím by měl být preparát vyzkoušen na běžných občanech, kteří mají podobnou postavu i anamnézu jako sám vůdce. Tato praxe má v režimu precedens – Kimův otec Kim Čong-il údajně nechal své asistenty užívat opiáty, aby se případná závislost týkala všech stejně.
Kimův zdravotní stav má navíc přímý vliv i na vnitřní fungování režimu. Zatímco on se stále více stahuje z veřejnosti, do popředí se dostává jeho dcera Ču-ae, která se v posledních měsících začala častěji objevovat na oficiálních akcích a nosit zralejší oblečení. Podle některých pozorovatelů roste její role i v diplomatických kruzích a spekuluje se, že by mohla být jednou z kandidátek na nástupnictví.
Analytici upozorňují, že změny v Kimově chování a absencích některých vysokých představitelů naznačují začátek politického přechodu. „V Severní Koreji to není známka kolapsu, ale řízené transformace,“ míní jeden ze zasvěcených zdrojů.
Kim zatím neoznačil žádného oficiálního nástupce, ale vedle Ču-ae připadají v úvahu i další členové rodiny, včetně sestry Kim Jo-čong nebo bratra Kim Čong-čchola. I tak se množí spekulace, že právě mladá Ču-ae, jež doprovází otce i na odpalech raket a je státními médii označována za „milovanou“ a „drahocennou“ dceru, by mohla sehrát klíčovou roli na 10. sjezdu vládní strany v roce 2031.
Kimův zájem o západní medicínu je zřejmý, ale zároveň znepokojivý – především kvůli plánovanému testování na civilistech. Zatímco režim nemilosrdně potlačuje jakýkoli odpor, v tichosti importuje špičkové léky a technologie pro potřeby úzkého vedení země.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.