Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Kim, kterého je opakovaně vidět, jak si pochutnává na kalorických pochoutkách a vyhýbá se fyzické aktivitě, má být sužován řadou zdravotních problémů, včetně vysokého krevního tlaku, cukrovky a dny – což odpovídá jeho životnímu stylu bohatému na tučné jídlo, alkohol a cigarety.
Na snímcích z července 2025 je patrné, že opět přibral, a to navzdory předchozímu výraznému úbytku hmotnosti zaznamenanému v roce 2021. Kim údajně váží přes 130 kilogramů při výšce kolem 170 cm. Podle analytiků se jeho zdravotní stav odráží i na jeho veřejných vystoupeních – často sedí, vyhýbá se delší chůzi a raději se přepravuje autem, i na velmi krátké vzdálenosti.
„Zdravotní stav Kima se zhoršuje a režim nedělá nic polovičatě, když jde o jeho léčbu,“ uvedl Michael Madden, zakladatel projektu NK Leadership Watch. Podle něj se režim snaží do země dostat nejmodernější léky a zařízení ze zahraničí, nejčastěji z centrální Evropy. Zajišťuje to tzv. Osobní sekretariát, který má síť elitních agentů rozesetých na ambasádách po světě.
Kim podle zdrojů již pověřil své nejbližší důvěrníky, aby sehnali léky na hubnutí typu Ozempic. Má jít o hromadný nákup, přičemž před jejich vlastním použitím by měl být preparát vyzkoušen na běžných občanech, kteří mají podobnou postavu i anamnézu jako sám vůdce. Tato praxe má v režimu precedens – Kimův otec Kim Čong-il údajně nechal své asistenty užívat opiáty, aby se případná závislost týkala všech stejně.
Kimův zdravotní stav má navíc přímý vliv i na vnitřní fungování režimu. Zatímco on se stále více stahuje z veřejnosti, do popředí se dostává jeho dcera Ču-ae, která se v posledních měsících začala častěji objevovat na oficiálních akcích a nosit zralejší oblečení. Podle některých pozorovatelů roste její role i v diplomatických kruzích a spekuluje se, že by mohla být jednou z kandidátek na nástupnictví.
Analytici upozorňují, že změny v Kimově chování a absencích některých vysokých představitelů naznačují začátek politického přechodu. „V Severní Koreji to není známka kolapsu, ale řízené transformace,“ míní jeden ze zasvěcených zdrojů.
Kim zatím neoznačil žádného oficiálního nástupce, ale vedle Ču-ae připadají v úvahu i další členové rodiny, včetně sestry Kim Jo-čong nebo bratra Kim Čong-čchola. I tak se množí spekulace, že právě mladá Ču-ae, jež doprovází otce i na odpalech raket a je státními médii označována za „milovanou“ a „drahocennou“ dceru, by mohla sehrát klíčovou roli na 10. sjezdu vládní strany v roce 2031.
Kimův zájem o západní medicínu je zřejmý, ale zároveň znepokojivý – především kvůli plánovanému testování na civilistech. Zatímco režim nemilosrdně potlačuje jakýkoli odpor, v tichosti importuje špičkové léky a technologie pro potřeby úzkého vedení země.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.