Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Kim, kterého je opakovaně vidět, jak si pochutnává na kalorických pochoutkách a vyhýbá se fyzické aktivitě, má být sužován řadou zdravotních problémů, včetně vysokého krevního tlaku, cukrovky a dny – což odpovídá jeho životnímu stylu bohatému na tučné jídlo, alkohol a cigarety.
Na snímcích z července 2025 je patrné, že opět přibral, a to navzdory předchozímu výraznému úbytku hmotnosti zaznamenanému v roce 2021. Kim údajně váží přes 130 kilogramů při výšce kolem 170 cm. Podle analytiků se jeho zdravotní stav odráží i na jeho veřejných vystoupeních – často sedí, vyhýbá se delší chůzi a raději se přepravuje autem, i na velmi krátké vzdálenosti.
„Zdravotní stav Kima se zhoršuje a režim nedělá nic polovičatě, když jde o jeho léčbu,“ uvedl Michael Madden, zakladatel projektu NK Leadership Watch. Podle něj se režim snaží do země dostat nejmodernější léky a zařízení ze zahraničí, nejčastěji z centrální Evropy. Zajišťuje to tzv. Osobní sekretariát, který má síť elitních agentů rozesetých na ambasádách po světě.
Kim podle zdrojů již pověřil své nejbližší důvěrníky, aby sehnali léky na hubnutí typu Ozempic. Má jít o hromadný nákup, přičemž před jejich vlastním použitím by měl být preparát vyzkoušen na běžných občanech, kteří mají podobnou postavu i anamnézu jako sám vůdce. Tato praxe má v režimu precedens – Kimův otec Kim Čong-il údajně nechal své asistenty užívat opiáty, aby se případná závislost týkala všech stejně.
Kimův zdravotní stav má navíc přímý vliv i na vnitřní fungování režimu. Zatímco on se stále více stahuje z veřejnosti, do popředí se dostává jeho dcera Ču-ae, která se v posledních měsících začala častěji objevovat na oficiálních akcích a nosit zralejší oblečení. Podle některých pozorovatelů roste její role i v diplomatických kruzích a spekuluje se, že by mohla být jednou z kandidátek na nástupnictví.
Analytici upozorňují, že změny v Kimově chování a absencích některých vysokých představitelů naznačují začátek politického přechodu. „V Severní Koreji to není známka kolapsu, ale řízené transformace,“ míní jeden ze zasvěcených zdrojů.
Kim zatím neoznačil žádného oficiálního nástupce, ale vedle Ču-ae připadají v úvahu i další členové rodiny, včetně sestry Kim Jo-čong nebo bratra Kim Čong-čchola. I tak se množí spekulace, že právě mladá Ču-ae, jež doprovází otce i na odpalech raket a je státními médii označována za „milovanou“ a „drahocennou“ dceru, by mohla sehrát klíčovou roli na 10. sjezdu vládní strany v roce 2031.
Kimův zájem o západní medicínu je zřejmý, ale zároveň znepokojivý – především kvůli plánovanému testování na civilistech. Zatímco režim nemilosrdně potlačuje jakýkoli odpor, v tichosti importuje špičkové léky a technologie pro potřeby úzkého vedení země.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.