Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Kim, kterého je opakovaně vidět, jak si pochutnává na kalorických pochoutkách a vyhýbá se fyzické aktivitě, má být sužován řadou zdravotních problémů, včetně vysokého krevního tlaku, cukrovky a dny – což odpovídá jeho životnímu stylu bohatému na tučné jídlo, alkohol a cigarety.
Na snímcích z července 2025 je patrné, že opět přibral, a to navzdory předchozímu výraznému úbytku hmotnosti zaznamenanému v roce 2021. Kim údajně váží přes 130 kilogramů při výšce kolem 170 cm. Podle analytiků se jeho zdravotní stav odráží i na jeho veřejných vystoupeních – často sedí, vyhýbá se delší chůzi a raději se přepravuje autem, i na velmi krátké vzdálenosti.
„Zdravotní stav Kima se zhoršuje a režim nedělá nic polovičatě, když jde o jeho léčbu,“ uvedl Michael Madden, zakladatel projektu NK Leadership Watch. Podle něj se režim snaží do země dostat nejmodernější léky a zařízení ze zahraničí, nejčastěji z centrální Evropy. Zajišťuje to tzv. Osobní sekretariát, který má síť elitních agentů rozesetých na ambasádách po světě.
Kim podle zdrojů již pověřil své nejbližší důvěrníky, aby sehnali léky na hubnutí typu Ozempic. Má jít o hromadný nákup, přičemž před jejich vlastním použitím by měl být preparát vyzkoušen na běžných občanech, kteří mají podobnou postavu i anamnézu jako sám vůdce. Tato praxe má v režimu precedens – Kimův otec Kim Čong-il údajně nechal své asistenty užívat opiáty, aby se případná závislost týkala všech stejně.
Kimův zdravotní stav má navíc přímý vliv i na vnitřní fungování režimu. Zatímco on se stále více stahuje z veřejnosti, do popředí se dostává jeho dcera Ču-ae, která se v posledních měsících začala častěji objevovat na oficiálních akcích a nosit zralejší oblečení. Podle některých pozorovatelů roste její role i v diplomatických kruzích a spekuluje se, že by mohla být jednou z kandidátek na nástupnictví.
Analytici upozorňují, že změny v Kimově chování a absencích některých vysokých představitelů naznačují začátek politického přechodu. „V Severní Koreji to není známka kolapsu, ale řízené transformace,“ míní jeden ze zasvěcených zdrojů.
Kim zatím neoznačil žádného oficiálního nástupce, ale vedle Ču-ae připadají v úvahu i další členové rodiny, včetně sestry Kim Jo-čong nebo bratra Kim Čong-čchola. I tak se množí spekulace, že právě mladá Ču-ae, jež doprovází otce i na odpalech raket a je státními médii označována za „milovanou“ a „drahocennou“ dceru, by mohla sehrát klíčovou roli na 10. sjezdu vládní strany v roce 2031.
Kimův zájem o západní medicínu je zřejmý, ale zároveň znepokojivý – především kvůli plánovanému testování na civilistech. Zatímco režim nemilosrdně potlačuje jakýkoli odpor, v tichosti importuje špičkové léky a technologie pro potřeby úzkého vedení země.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.