Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
Tranzitní koridor přes Kaspické moře slouží oběma zemím jako klíčový průchod pro přepravu strategií komodit. Prochází tudy zásilky ruského obilí, oceli a energetických surovin, které směřují na Blízký východ či do Asie. Ruský přístav Astrachaň a íránské námořní uzly tak tvoří spolehlivou spojnici mimo přímý dosah západních námořních sil.
Vedle běžného obchodu však tato trasa představuje především kritický kanál pro vojenskou spolupráci mezi Moskvou a Teheránem. Po vodní hladině proudí z Íránu do Ruska zejména útočné drony Šáhid a komponenty pro jejich licencovanou výrobu. V minulosti byly touto cestou přepravovány také balistické rakety krátkého doletu určené pro bojiště na Ukrajině.
Novou dimenzi konfliktu otevřely nedávné ukrajinské akce v této oblasti. Ukrajinské bezpilotní prostředky dlouhého dosahu úspěšně zasáhly dvě plavidla převážející vojenský materiál a cílily i na ruskou raketovou loď. Íránská strana následně potvrdila zásah své nákladní lodi, při němž zemřel jeden námořník.
Incident vyvolal mezi Kyjevem a Teheránem ostrou diplomatickou roztržku. Íránské ministerstvo zahraničí označilo útok za nebezpečné dobrodružství a předvolalo si ukrajinského diplomata. Teherán zároveň otevřeně varoval, že podobné vojenské akce vůči jeho plavidlům nezůstanou bez odpovídající odvetné reakce.
Z ukrajinského pohledu mají údery na kaspickou infrastrukturu jasný vojenský účel. Kyjev se tím snaží narušit stabilní zásobovací řetězce, které udržují bojeschopnost ruských jednotek. Útoky zároveň demonstrují výrazný posun v technických schopnostech ukrajinských dronů operovat stovky kilometrů od vlastního území.
Kromě čistě vojenského rozměru mají však tyto akce i nepřehlédnutelný politický akcent. Načasování námořních úderů totiž bezprostředně předchází plánovanému jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kyjev tak dává Bílému domu jasný signál o provázanosti obou válečných konfliktů.
Ukrajinská diplomacie tímto krokem zdůrazňuje, že boj proti ruské agresi a čelení íránské hrozbě na Blízkém východě představují dvě strany téže mince. Poukazuje na to, že Kyjev i Washington čelí společným protivníkům, jejichž vojenská a ekonomická koordinace představuje globální bezpečnostní riziko.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.