Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Prohlášení šéfky unijní diplomacie přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů proti Íránu. Cílem těchto operací má být donucení Teheránu k ukončení jeho jaderného programu. List New York Times s odkazem na své zdroje navíc uvedl, že Trump svým poradcům nastínil i možnost širší vojenské kampaně, která by mohla směřovat ke svržení současného íránského režimu.
Spojené státy již v regionu posilují své vojenské kapacity, ačkoliv diplomatická cesta zůstává formálně otevřená. Prezidentův vyjednavač Steve Witkoff v sobotu pro televizi Fox News prohlásil, že Trumpa udivuje, proč Írán pod současným tlakem dosud nekapituloval. Teherán na americké kroky reagoval hrozbou, že v případě napadení zaútočí na americké vojenské základny v oblasti.
Kallasová přiznala, že Evropská unie sdílí obavy Washingtonu ohledně íránských jaderných ambicí a programu balistických raket. Zároveň podotkla, že Írán se v současnosti nachází v jedné ze svých nejslabších historických pozic. Právě tento moment by podle ní měly světové mocnosti využít k intenzivnímu hledání diplomatického řešení, nikoliv k přímému vojenskému střetu.
Role evropských mocností v probíhající krizi je víceméně v pozici pozorovatelů, neboť v regionu nedisponují takovou vojenskou silou jako USA. Přesto se Kallasová domnívá, že hlas Evropy volající po zdrženlivosti je v této chvíli zásadní. Snaha vyhnout se eskalaci je prioritou zejména proto, že region je již nyní destabilizován řadou jiných konfliktů.
Kromě íránské krize řeší ministři zahraničí v Bruselu také další palčivá témata. Na programu je energetický spor mezi Ukrajinou a jejími sousedy, Maďarskem a Slovenskem, či aktuální situace na ukrajinských bojištích. Kallasová však dala jasně najevo, že potenciální válka s Íránem představuje hrozbu, kterou si globální společenství v současné geopolitické situaci nemůže dovolit.
Diplomatické úsilí EU se nyní soustředí na podporu mezinárodních vyjednávání, která by mohla odvrátit nejhorší scénáře. Kallasová věří, že čas, který zbývá do případného vypršení amerických ultimát, musí být bezezbytku využit k dialogu. Jakákoliv jiná cesta by podle ní jen prohloubila nestabilitu v již tak výbušném regionu Blízkého východu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.