Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Prohlášení šéfky unijní diplomacie přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů proti Íránu. Cílem těchto operací má být donucení Teheránu k ukončení jeho jaderného programu. List New York Times s odkazem na své zdroje navíc uvedl, že Trump svým poradcům nastínil i možnost širší vojenské kampaně, která by mohla směřovat ke svržení současného íránského režimu.
Spojené státy již v regionu posilují své vojenské kapacity, ačkoliv diplomatická cesta zůstává formálně otevřená. Prezidentův vyjednavač Steve Witkoff v sobotu pro televizi Fox News prohlásil, že Trumpa udivuje, proč Írán pod současným tlakem dosud nekapituloval. Teherán na americké kroky reagoval hrozbou, že v případě napadení zaútočí na americké vojenské základny v oblasti.
Kallasová přiznala, že Evropská unie sdílí obavy Washingtonu ohledně íránských jaderných ambicí a programu balistických raket. Zároveň podotkla, že Írán se v současnosti nachází v jedné ze svých nejslabších historických pozic. Právě tento moment by podle ní měly světové mocnosti využít k intenzivnímu hledání diplomatického řešení, nikoliv k přímému vojenskému střetu.
Role evropských mocností v probíhající krizi je víceméně v pozici pozorovatelů, neboť v regionu nedisponují takovou vojenskou silou jako USA. Přesto se Kallasová domnívá, že hlas Evropy volající po zdrženlivosti je v této chvíli zásadní. Snaha vyhnout se eskalaci je prioritou zejména proto, že region je již nyní destabilizován řadou jiných konfliktů.
Kromě íránské krize řeší ministři zahraničí v Bruselu také další palčivá témata. Na programu je energetický spor mezi Ukrajinou a jejími sousedy, Maďarskem a Slovenskem, či aktuální situace na ukrajinských bojištích. Kallasová však dala jasně najevo, že potenciální válka s Íránem představuje hrozbu, kterou si globální společenství v současné geopolitické situaci nemůže dovolit.
Diplomatické úsilí EU se nyní soustředí na podporu mezinárodních vyjednávání, která by mohla odvrátit nejhorší scénáře. Kallasová věří, že čas, který zbývá do případného vypršení amerických ultimát, musí být bezezbytku využit k dialogu. Jakákoliv jiná cesta by podle ní jen prohloubila nestabilitu v již tak výbušném regionu Blízkého východu.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.
NASA v sobotu potvrdila další odklad první mise s lidskou posádkou k Měsíci za posledních padesát let. Důvodem je technický problém s raketou. Do vesmíru tak zamíří nejdříve v dubnu, informoval web DW.
Britští poslanci z výboru pro podnikání a obchod budou v úterý diskutovat o zahájení šetření, které by prověřilo působení bývalého prince Andrewa v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Syn zesnulé královny Alžběty II. jím byl deset let. Poslanci reagují na čtvrteční zadržení Andrewa policisty.
Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.
Agenti v noci na neděli zastřelili mladého muže, který vstoupil do areálu soukromé rezidence amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě. Šéf Bílého domu na místě nebyl, nacházel se ve Washingtonu. Na vyšetřování případu se podílí i FBI.