Současný šéf Bílého domu Donald Trump zase jednou šokoval mnoho lidí svou neomaleností. Odsouzeníhodným způsobem komentoval úmrtí někdejšího šéfa FBI Roberta Muellera, který v minulosti vyšetřoval ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016, kdy se Trump stal hlavou federace.
Trump na zprávu o Muellerově úmrtí reagoval na sociální síti Truth Social. "Robert Mueller právě umřel. Dobře, jsem rád, že je mrtvý. Už nemůže dále škodit nevinným lidem," uvedl úřadující americký prezident.
Muellerovi bylo 81 let, příčina jeho úmrtí zatím nebyla odhalena. "S velkým smutkem sdílíme zprávu, že Bob odešel. Rodina žádá o respektování soukromí," napsala rodina zesnulého ve zveřejněném prohlášení.
Mueller byl uznávaným právníkem a státním úředníkem, do širšího povědomí veřejnosti se zapsal především jako ředitel FBI. Do úřadu nastoupil v září 2001, jen týden před teroristickými útoky 11. září, což zásadně definovalo jeho desetileté působení v čele federální služby. Pod jeho vedením se FBI transformovala z vyšetřovací agentury zaměřené na potírání běžné kriminality na moderní zpravodajskou a protiteroristickou organizaci.
V roce 2017 se Mueller vrátil do centra pozornosti, když byl jmenován zvláštním vyšetřovatelem pro dohled nad vyšetřováním ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016. Jeho úkolem bylo prověřit vazby mezi kampaní Donalda Trumpa a ruskými aktéry, stejně jako případné maření spravedlnosti ze strany prezidenta.
Výsledná zpráva byla zveřejněna v roce 2019 a přinesla komplexní pohled na ruské operace, ale v politické rovině vyvolala rozporuplné reakce. Ačkoliv vyšetřování vedlo k desítkám obvinění a několika odsouzením klíčových poradců z Trumpova okolí, zpráva nekonstatovala přímé spiknutí mezi kampaní a Ruskem. Zároveň však výslovně neočistila prezidenta v otázce maření spravedlnosti. Mueller po odevzdání zprávy a krátkém slyšení v Kongresu odešel z veřejného života.
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.