Může se zdát jako drobnost: postavit se ze židle bez opory rukou. Ale podle odbornice na výživu a pohybovou aktivitu Catherine Nortonové z Univerzity v Limericku může být právě tento jednoduchý pohyb zásadním indikátorem zdraví, především u starších lidí. Takzvaný sit-to-stand test totiž dokáže odhalit začínající křehkost organismu, která vážně ohrožuje kvalitu i délku života.
Křehkost je stav, který zvyšuje riziko pádů, hospitalizací, pomalého zotavení po nemocech a předčasného úmrtí. Nejde jen o slabost či hubenost – souvisí se ztrátou svalové hmoty, síly a energie. Často se jedná o klíčový důvod, proč starší lidé ztrácejí schopnost samostatně fungovat.
Nortonová varuje, že úbytek svalové síly nezačíná až ve stáří. „Svaly ztrácíme už od 30 let a po šedesátce se tento proces zrychluje. Ale není to nevyhnutelné – křehkosti lze předejít, a dokonce ji i zvrátit, pokud včas zasáhneme změnou jídelníčku a pohybu,“ upozorňuje odbornice.
Překvapivě může být v pozdějším věku výhodou mít mírnou nadváhu – ovšem pouze pokud je podpořena dostatečnou svalovou hmotou, ne pouze tukem. Rozhodující je poměr mezi svaly a tukem, tzv. tělesné složení. Svaly jsou zásadní pro rovnováhu, pohyblivost i rychlé zotavení po nemocech. Naproti tomu vnitřní (viscerální) tuk zvyšuje riziko nemocí.
Lidské svaly jsou tvořené bílkovinami a s věkem se jejich využití v těle snižuje. Starší lidé by proto měli jíst více bílkovin než mladší – ideálně 1 až 1,2 gramu na kilogram tělesné hmotnosti denně. Člověk vážící 70 kilogramů by tak měl přijmout 70 až 85 gramů bílkovin denně, rovnoměrně rozdělených do tří jídel.
Mezi kvalitní zdroje bílkovin patří vejce, mléko, sýr a jogurty, kuřecí a krůtí maso, hovězí a tučné ryby, luštěniny, tofu, sójové produkty, ořechy, semínka a celozrnné obiloviny. Nesmí se zapomínat ani na dostatečný celkový příjem energie. Pokud tělo nemá dostatek kalorií – třeba během nemoci – začne rozkládat vlastní svaly, i když bílkovin přijímáte dost.
Vedle stravy je ale klíčový také pravidelný pohyb. Nortonová připomíná, že svaly si tělo udrží pouze tehdy, když je používáme. „Použij, nebo ztratíš – to platí u svalů dvojnásob,“ říká.
Doporučuje se zařazovat silový trénink dvakrát až třikrát týdně. Není nutné chodit do posilovny – cvičení s vlastní vahou doma naprosto stačí. Vhodné jsou opakované vstávání ze židle, pohybové aktivity jako stoupání po schodech, práce na zahradě nebo nošení tašek, dřepy, výpady, kliky, cvičení s odporovými gumami nebo lehkými činkami. Aktivity jako chůze, plavání nebo jízda na kole jsou důležité pro srdce a klouby, ale nestačí samy o sobě k udržení svalové hmoty. Svaly musí být pravidelně a cíleně zatěžovány – i jen málo je lepší než nic.
Mezi varovné signály, že je čas zasáhnout, patří potíže se vstáváním z nízké židle nebo z toalety
volnější oblečení kolem stehen či paží, pocit slabosti při nošení nákupů nebo jiných předmětů, vyhýbání se schodům nebo činnostem, které dříve nečinily potíže. Zachycení těchto příznaků včas může zabránit ztrátě samostatnosti.
Pro zdravé stárnutí Nortonová doporučuje pět jednoduchých zásad:
Stárnutí nelze zastavit, ale lze stárnout dobře. A to znamená postavit si svalové zdraví na první místo – ne kvůli vzhledu, ale kvůli svobodě, důstojnosti a kvalitnímu životu. Až si příště sednete, zamyslete se: jak snadno se zvednete zpět? Možná jste si právě provedli nejdůležitější zdravotní test dne.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.