Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
Nová várka zveřejněných e-mailů Epsteinovi z tohoto týdne sice přinesla další detaily o Trumpově dřívějším vztahu s Epsteinem, ale žádný přímý důkaz protiprávního jednání. Bílý dům k tomu uvedl, že e-maily „absolutně nic nedokazují“. V jednom z e-mailů z roku 2011 Epstein vyjádřil překvapení své spolupracovnici Ghislaine Maxwellové nad tím, že Trumpovo jméno nevyplulo na povrch během obvinění proti Epsteinovi. Dále uvedl, že Trump v jednu chvíli strávil hodiny s obětí Virginie Giuffreovou v Epsteinově domě. V roce 2019 Epstein naznačil, že si Trump byl vědom náboru dívek Maxwellovou z Trumpova resortu Mar-a-Lago na počátku 21. století. Řekl, že „samozřejmě věděl o dívkách, protože požádal Ghislaine, aby přestala“.
Někteří sice tvrdili, že e-maily naznačují Trumpovu znalost či dokonce zapojení do Epsteinových zločinů, ale důkazy nejsou zdaleka tak jednoznačné. Giuffreová, která spáchala sebevraždu v dubnu, potvrdila setkání s Trumpem, ale nikdy ho neobvinila z protiprávního jednání. Trump zase potvrdil, že věděl o náboru zaměstnanců Maxwellovou, včetně Giuffreové, v Mar-a-Lago. Klíčovou otázkou však zůstává, zda měl Trump jakékoli tušení, k jakému účelu Maxwellová nezletilou Giuffreovou rekrutuje.
Zároveň je pozoruhodná Trumpova reakce z tohoto týdne. V době, kdy vše vycházelo najevo, se on a jeho Bílý dům zdáli být zaneprázdněni kampaní na poslední chvíli, jejímž cílem bylo zmařit snahu Sněmovny reprezentantů, která by si vynutila hlasování o úplném zveřejnění Epsteinových spisů. Vzhledem k tomu, že petice měla získat rozhodující 218. podpis, Bílý dům uspořádal schůzku se členkou Republikánské strany, která petici podepsala, zatímco jiná republikánská kongresmanka uvedla, že si s prezidentem vyměňovala vzkazy po telefonu. Obě sice později pro CNN potvrdily, že je prezident osobně neloboval, aby své jméno stáhly, ale prezident veřejně vyvíjel tlak na republikány, kteří se přidali k demokratům v otázce zveřejnění.
Šlo o zvláštní krok, jelikož žádný z republikánů své podpisy nestáhl a předseda Sněmovny Mike Johnson rychle oznámil, že příští týden zařadí hlasování o nařízení ministerstvu spravedlnosti zveřejnit kompletní spisy. I kdyby opatření ve Sněmovně prošlo, příběh tím nekončí, protože by se musel projednat v Senátu vedeném republikány a Trump by jej musel podepsat. Nebude to tedy znamenat okamžité zveřejnění dokumentů. Trumpův odpor vůči něčemu, po čem jeho základna dlouho volala, a zejména vizuální dojem ze schůzky v Situation Room, jen prohlubuje obrovské podezření, které už velká část Američanů chová ohledně utajování záležitostí souvisejících s Epsteinem ze strany vlády.
A to se dostává k hlavnímu politickému nebezpečí pro Trumpa, protože jde jen o poslední matoucí epizodu v tom, jak se administrativa s Epsteinovými spisy vyrovnává. Mezi další patří: podezřele načasovaný a náhlý obrat administrativy v otázce zveřejnění spisů; Trumpovo opožděné přiznání o své znalosti náboru v Mar-a-Lago; jeho zvláštní popírání autorství oplzlého dopisu pro Epsteinovo narozeninové album; jeho další nepravdivá tvrzení o záležitostech souvisejících s Epsteinem; pochybné rozhodnutí administrativy poskytnout rozhovor s Ghislaine Maxwellovou, který měl zřejmě pomoci spíše Trumpovi (nově zveřejněné e-maily však tvrzení Maxwellové podkopaly); a přesun Maxwellové do vězeňského tábora s minimální ostrahou, na který zřejmě neměla nárok bez zvláštní výjimky, což administrativa ani po měsících nevysvětlila.
I když Trump nic neskrývá, rizikem je to, že to tak vypadá. Lidé jsou totiž náchylní věřit v existenci skutečného spiknutí v pozadí, a Trumpovo jednání riskuje, že si toto podezření přisvojí. Průzkumy veřejného mínění to potvrzují: v otázce Epsteinovy kauzy je Trumpovo působení, měřeno mírou nesouhlasu, jeho nejhorším tématem. Američané obecně nesouhlasí se způsobem, jakým on a jeho administrativa kauzu řeší, a to zhruba v poměru 3:1. Nedávný průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že 57 % Američanů nesouhlasí s Trumpovým postupem (proti 19 % souhlasících), přičemž mezi nezávislými voliči je nesouhlas 59 % proti 10 %. Dokonce ani většina republikánů nevyjádřila souhlas: jen 44 % schvalovalo Trumpovo jednání.
Američané jsou také velmi nespokojeni s transparentností administrativy. Průzkum Pew Research Center z srpna ukázal, že 63 % Američanů a dokonce 38 % republikánsky orientovaných Američanů má malou nebo žádnou důvěru v to, co Trumpova administrativa o záležitosti říká. Podobně průzkum Quinnipiac University ukázal, že 73 % voličů se domnívá, že ministerstvo spravedlnosti není transparentní ohledně svého vyšetřování (proti 16 % zastávajících opačný názor).
Ačkoli se nejedná o téma, které by bylo pro většinu Američanů prioritou číslo jedna, jsou v této věci náchylní věřit v ty nejhorší scénáře. Například 69 % Američanů se domnívá, že vláda pravděpodobně skrývá informace o Epsteinových klientech. Celých 92 % si myslí, že spisy pravděpodobně obsahují škodlivé informace o bohatých a mocných lidech. 69 % pochybuje o tvrzení Trumpovy administrativy, že neexistuje žádný „seznam klientů“ Epsteinovy sítě. Navíc jen 26 % Američanů a pouhých 55 % republikánů je ochotno vyloučit, že se Trump s Epsteinem dopustil trestné činnosti (přestože Trump nebyl nikdy obviněn). To znamená, že velký počet Američanů je připraven uvěřit tomu nejhoršímu, nebo to přinejmenším připouští. Trumpovo chování jim jen neustále dává další důvod k podezření.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.
Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.
Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.
Výrobci lihovin mohou slavit. Soud Evropské unie v Lucemburku dnes rozhodl, že nealkoholické nápoje nemohou být označovány jako gin. Soud tak potvrdil, že podle práva EU může být termín „gin“ používán pouze pro destiláty na bázi ethylalkoholu s příchutí jalovcových bobulí a s minimálním obsahem alkoholu 37,5 % objemu.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) hrozí světovému trhu s ropou značný přebytek, který by mohl v příštím roce dosáhnout až 4 miliony přebytečných barelů denně. Tato varovná zpráva přichází v době, kdy IEA zaznamenává pomalejší růst poptávky po ropě, než bylo obvyklé.