Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
Nová várka zveřejněných e-mailů Epsteinovi z tohoto týdne sice přinesla další detaily o Trumpově dřívějším vztahu s Epsteinem, ale žádný přímý důkaz protiprávního jednání. Bílý dům k tomu uvedl, že e-maily „absolutně nic nedokazují“. V jednom z e-mailů z roku 2011 Epstein vyjádřil překvapení své spolupracovnici Ghislaine Maxwellové nad tím, že Trumpovo jméno nevyplulo na povrch během obvinění proti Epsteinovi. Dále uvedl, že Trump v jednu chvíli strávil hodiny s obětí Virginie Giuffreovou v Epsteinově domě. V roce 2019 Epstein naznačil, že si Trump byl vědom náboru dívek Maxwellovou z Trumpova resortu Mar-a-Lago na počátku 21. století. Řekl, že „samozřejmě věděl o dívkách, protože požádal Ghislaine, aby přestala“.
Někteří sice tvrdili, že e-maily naznačují Trumpovu znalost či dokonce zapojení do Epsteinových zločinů, ale důkazy nejsou zdaleka tak jednoznačné. Giuffreová, která spáchala sebevraždu v dubnu, potvrdila setkání s Trumpem, ale nikdy ho neobvinila z protiprávního jednání. Trump zase potvrdil, že věděl o náboru zaměstnanců Maxwellovou, včetně Giuffreové, v Mar-a-Lago. Klíčovou otázkou však zůstává, zda měl Trump jakékoli tušení, k jakému účelu Maxwellová nezletilou Giuffreovou rekrutuje.
Zároveň je pozoruhodná Trumpova reakce z tohoto týdne. V době, kdy vše vycházelo najevo, se on a jeho Bílý dům zdáli být zaneprázdněni kampaní na poslední chvíli, jejímž cílem bylo zmařit snahu Sněmovny reprezentantů, která by si vynutila hlasování o úplném zveřejnění Epsteinových spisů. Vzhledem k tomu, že petice měla získat rozhodující 218. podpis, Bílý dům uspořádal schůzku se členkou Republikánské strany, která petici podepsala, zatímco jiná republikánská kongresmanka uvedla, že si s prezidentem vyměňovala vzkazy po telefonu. Obě sice později pro CNN potvrdily, že je prezident osobně neloboval, aby své jméno stáhly, ale prezident veřejně vyvíjel tlak na republikány, kteří se přidali k demokratům v otázce zveřejnění.
Šlo o zvláštní krok, jelikož žádný z republikánů své podpisy nestáhl a předseda Sněmovny Mike Johnson rychle oznámil, že příští týden zařadí hlasování o nařízení ministerstvu spravedlnosti zveřejnit kompletní spisy. I kdyby opatření ve Sněmovně prošlo, příběh tím nekončí, protože by se musel projednat v Senátu vedeném republikány a Trump by jej musel podepsat. Nebude to tedy znamenat okamžité zveřejnění dokumentů. Trumpův odpor vůči něčemu, po čem jeho základna dlouho volala, a zejména vizuální dojem ze schůzky v Situation Room, jen prohlubuje obrovské podezření, které už velká část Američanů chová ohledně utajování záležitostí souvisejících s Epsteinem ze strany vlády.
A to se dostává k hlavnímu politickému nebezpečí pro Trumpa, protože jde jen o poslední matoucí epizodu v tom, jak se administrativa s Epsteinovými spisy vyrovnává. Mezi další patří: podezřele načasovaný a náhlý obrat administrativy v otázce zveřejnění spisů; Trumpovo opožděné přiznání o své znalosti náboru v Mar-a-Lago; jeho zvláštní popírání autorství oplzlého dopisu pro Epsteinovo narozeninové album; jeho další nepravdivá tvrzení o záležitostech souvisejících s Epsteinem; pochybné rozhodnutí administrativy poskytnout rozhovor s Ghislaine Maxwellovou, který měl zřejmě pomoci spíše Trumpovi (nově zveřejněné e-maily však tvrzení Maxwellové podkopaly); a přesun Maxwellové do vězeňského tábora s minimální ostrahou, na který zřejmě neměla nárok bez zvláštní výjimky, což administrativa ani po měsících nevysvětlila.
I když Trump nic neskrývá, rizikem je to, že to tak vypadá. Lidé jsou totiž náchylní věřit v existenci skutečného spiknutí v pozadí, a Trumpovo jednání riskuje, že si toto podezření přisvojí. Průzkumy veřejného mínění to potvrzují: v otázce Epsteinovy kauzy je Trumpovo působení, měřeno mírou nesouhlasu, jeho nejhorším tématem. Američané obecně nesouhlasí se způsobem, jakým on a jeho administrativa kauzu řeší, a to zhruba v poměru 3:1. Nedávný průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že 57 % Američanů nesouhlasí s Trumpovým postupem (proti 19 % souhlasících), přičemž mezi nezávislými voliči je nesouhlas 59 % proti 10 %. Dokonce ani většina republikánů nevyjádřila souhlas: jen 44 % schvalovalo Trumpovo jednání.
Američané jsou také velmi nespokojeni s transparentností administrativy. Průzkum Pew Research Center z srpna ukázal, že 63 % Američanů a dokonce 38 % republikánsky orientovaných Američanů má malou nebo žádnou důvěru v to, co Trumpova administrativa o záležitosti říká. Podobně průzkum Quinnipiac University ukázal, že 73 % voličů se domnívá, že ministerstvo spravedlnosti není transparentní ohledně svého vyšetřování (proti 16 % zastávajících opačný názor).
Ačkoli se nejedná o téma, které by bylo pro většinu Američanů prioritou číslo jedna, jsou v této věci náchylní věřit v ty nejhorší scénáře. Například 69 % Američanů se domnívá, že vláda pravděpodobně skrývá informace o Epsteinových klientech. Celých 92 % si myslí, že spisy pravděpodobně obsahují škodlivé informace o bohatých a mocných lidech. 69 % pochybuje o tvrzení Trumpovy administrativy, že neexistuje žádný „seznam klientů“ Epsteinovy sítě. Navíc jen 26 % Američanů a pouhých 55 % republikánů je ochotno vyloučit, že se Trump s Epsteinem dopustil trestné činnosti (přestože Trump nebyl nikdy obviněn). To znamená, že velký počet Američanů je připraven uvěřit tomu nejhoršímu, nebo to přinejmenším připouští. Trumpovo chování jim jen neustále dává další důvod k podezření.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.