Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
Nová várka zveřejněných e-mailů Epsteinovi z tohoto týdne sice přinesla další detaily o Trumpově dřívějším vztahu s Epsteinem, ale žádný přímý důkaz protiprávního jednání. Bílý dům k tomu uvedl, že e-maily „absolutně nic nedokazují“. V jednom z e-mailů z roku 2011 Epstein vyjádřil překvapení své spolupracovnici Ghislaine Maxwellové nad tím, že Trumpovo jméno nevyplulo na povrch během obvinění proti Epsteinovi. Dále uvedl, že Trump v jednu chvíli strávil hodiny s obětí Virginie Giuffreovou v Epsteinově domě. V roce 2019 Epstein naznačil, že si Trump byl vědom náboru dívek Maxwellovou z Trumpova resortu Mar-a-Lago na počátku 21. století. Řekl, že „samozřejmě věděl o dívkách, protože požádal Ghislaine, aby přestala“.
Někteří sice tvrdili, že e-maily naznačují Trumpovu znalost či dokonce zapojení do Epsteinových zločinů, ale důkazy nejsou zdaleka tak jednoznačné. Giuffreová, která spáchala sebevraždu v dubnu, potvrdila setkání s Trumpem, ale nikdy ho neobvinila z protiprávního jednání. Trump zase potvrdil, že věděl o náboru zaměstnanců Maxwellovou, včetně Giuffreové, v Mar-a-Lago. Klíčovou otázkou však zůstává, zda měl Trump jakékoli tušení, k jakému účelu Maxwellová nezletilou Giuffreovou rekrutuje.
Zároveň je pozoruhodná Trumpova reakce z tohoto týdne. V době, kdy vše vycházelo najevo, se on a jeho Bílý dům zdáli být zaneprázdněni kampaní na poslední chvíli, jejímž cílem bylo zmařit snahu Sněmovny reprezentantů, která by si vynutila hlasování o úplném zveřejnění Epsteinových spisů. Vzhledem k tomu, že petice měla získat rozhodující 218. podpis, Bílý dům uspořádal schůzku se členkou Republikánské strany, která petici podepsala, zatímco jiná republikánská kongresmanka uvedla, že si s prezidentem vyměňovala vzkazy po telefonu. Obě sice později pro CNN potvrdily, že je prezident osobně neloboval, aby své jméno stáhly, ale prezident veřejně vyvíjel tlak na republikány, kteří se přidali k demokratům v otázce zveřejnění.
Šlo o zvláštní krok, jelikož žádný z republikánů své podpisy nestáhl a předseda Sněmovny Mike Johnson rychle oznámil, že příští týden zařadí hlasování o nařízení ministerstvu spravedlnosti zveřejnit kompletní spisy. I kdyby opatření ve Sněmovně prošlo, příběh tím nekončí, protože by se musel projednat v Senátu vedeném republikány a Trump by jej musel podepsat. Nebude to tedy znamenat okamžité zveřejnění dokumentů. Trumpův odpor vůči něčemu, po čem jeho základna dlouho volala, a zejména vizuální dojem ze schůzky v Situation Room, jen prohlubuje obrovské podezření, které už velká část Američanů chová ohledně utajování záležitostí souvisejících s Epsteinem ze strany vlády.
A to se dostává k hlavnímu politickému nebezpečí pro Trumpa, protože jde jen o poslední matoucí epizodu v tom, jak se administrativa s Epsteinovými spisy vyrovnává. Mezi další patří: podezřele načasovaný a náhlý obrat administrativy v otázce zveřejnění spisů; Trumpovo opožděné přiznání o své znalosti náboru v Mar-a-Lago; jeho zvláštní popírání autorství oplzlého dopisu pro Epsteinovo narozeninové album; jeho další nepravdivá tvrzení o záležitostech souvisejících s Epsteinem; pochybné rozhodnutí administrativy poskytnout rozhovor s Ghislaine Maxwellovou, který měl zřejmě pomoci spíše Trumpovi (nově zveřejněné e-maily však tvrzení Maxwellové podkopaly); a přesun Maxwellové do vězeňského tábora s minimální ostrahou, na který zřejmě neměla nárok bez zvláštní výjimky, což administrativa ani po měsících nevysvětlila.
I když Trump nic neskrývá, rizikem je to, že to tak vypadá. Lidé jsou totiž náchylní věřit v existenci skutečného spiknutí v pozadí, a Trumpovo jednání riskuje, že si toto podezření přisvojí. Průzkumy veřejného mínění to potvrzují: v otázce Epsteinovy kauzy je Trumpovo působení, měřeno mírou nesouhlasu, jeho nejhorším tématem. Američané obecně nesouhlasí se způsobem, jakým on a jeho administrativa kauzu řeší, a to zhruba v poměru 3:1. Nedávný průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že 57 % Američanů nesouhlasí s Trumpovým postupem (proti 19 % souhlasících), přičemž mezi nezávislými voliči je nesouhlas 59 % proti 10 %. Dokonce ani většina republikánů nevyjádřila souhlas: jen 44 % schvalovalo Trumpovo jednání.
Američané jsou také velmi nespokojeni s transparentností administrativy. Průzkum Pew Research Center z srpna ukázal, že 63 % Američanů a dokonce 38 % republikánsky orientovaných Američanů má malou nebo žádnou důvěru v to, co Trumpova administrativa o záležitosti říká. Podobně průzkum Quinnipiac University ukázal, že 73 % voličů se domnívá, že ministerstvo spravedlnosti není transparentní ohledně svého vyšetřování (proti 16 % zastávajících opačný názor).
Ačkoli se nejedná o téma, které by bylo pro většinu Američanů prioritou číslo jedna, jsou v této věci náchylní věřit v ty nejhorší scénáře. Například 69 % Američanů se domnívá, že vláda pravděpodobně skrývá informace o Epsteinových klientech. Celých 92 % si myslí, že spisy pravděpodobně obsahují škodlivé informace o bohatých a mocných lidech. 69 % pochybuje o tvrzení Trumpovy administrativy, že neexistuje žádný „seznam klientů“ Epsteinovy sítě. Navíc jen 26 % Američanů a pouhých 55 % republikánů je ochotno vyloučit, že se Trump s Epsteinem dopustil trestné činnosti (přestože Trump nebyl nikdy obviněn). To znamená, že velký počet Američanů je připraven uvěřit tomu nejhoršímu, nebo to přinejmenším připouští. Trumpovo chování jim jen neustále dává další důvod k podezření.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.