Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
Nová várka zveřejněných e-mailů Epsteinovi z tohoto týdne sice přinesla další detaily o Trumpově dřívějším vztahu s Epsteinem, ale žádný přímý důkaz protiprávního jednání. Bílý dům k tomu uvedl, že e-maily „absolutně nic nedokazují“. V jednom z e-mailů z roku 2011 Epstein vyjádřil překvapení své spolupracovnici Ghislaine Maxwellové nad tím, že Trumpovo jméno nevyplulo na povrch během obvinění proti Epsteinovi. Dále uvedl, že Trump v jednu chvíli strávil hodiny s obětí Virginie Giuffreovou v Epsteinově domě. V roce 2019 Epstein naznačil, že si Trump byl vědom náboru dívek Maxwellovou z Trumpova resortu Mar-a-Lago na počátku 21. století. Řekl, že „samozřejmě věděl o dívkách, protože požádal Ghislaine, aby přestala“.
Někteří sice tvrdili, že e-maily naznačují Trumpovu znalost či dokonce zapojení do Epsteinových zločinů, ale důkazy nejsou zdaleka tak jednoznačné. Giuffreová, která spáchala sebevraždu v dubnu, potvrdila setkání s Trumpem, ale nikdy ho neobvinila z protiprávního jednání. Trump zase potvrdil, že věděl o náboru zaměstnanců Maxwellovou, včetně Giuffreové, v Mar-a-Lago. Klíčovou otázkou však zůstává, zda měl Trump jakékoli tušení, k jakému účelu Maxwellová nezletilou Giuffreovou rekrutuje.
Zároveň je pozoruhodná Trumpova reakce z tohoto týdne. V době, kdy vše vycházelo najevo, se on a jeho Bílý dům zdáli být zaneprázdněni kampaní na poslední chvíli, jejímž cílem bylo zmařit snahu Sněmovny reprezentantů, která by si vynutila hlasování o úplném zveřejnění Epsteinových spisů. Vzhledem k tomu, že petice měla získat rozhodující 218. podpis, Bílý dům uspořádal schůzku se členkou Republikánské strany, která petici podepsala, zatímco jiná republikánská kongresmanka uvedla, že si s prezidentem vyměňovala vzkazy po telefonu. Obě sice později pro CNN potvrdily, že je prezident osobně neloboval, aby své jméno stáhly, ale prezident veřejně vyvíjel tlak na republikány, kteří se přidali k demokratům v otázce zveřejnění.
Šlo o zvláštní krok, jelikož žádný z republikánů své podpisy nestáhl a předseda Sněmovny Mike Johnson rychle oznámil, že příští týden zařadí hlasování o nařízení ministerstvu spravedlnosti zveřejnit kompletní spisy. I kdyby opatření ve Sněmovně prošlo, příběh tím nekončí, protože by se musel projednat v Senátu vedeném republikány a Trump by jej musel podepsat. Nebude to tedy znamenat okamžité zveřejnění dokumentů. Trumpův odpor vůči něčemu, po čem jeho základna dlouho volala, a zejména vizuální dojem ze schůzky v Situation Room, jen prohlubuje obrovské podezření, které už velká část Američanů chová ohledně utajování záležitostí souvisejících s Epsteinem ze strany vlády.
A to se dostává k hlavnímu politickému nebezpečí pro Trumpa, protože jde jen o poslední matoucí epizodu v tom, jak se administrativa s Epsteinovými spisy vyrovnává. Mezi další patří: podezřele načasovaný a náhlý obrat administrativy v otázce zveřejnění spisů; Trumpovo opožděné přiznání o své znalosti náboru v Mar-a-Lago; jeho zvláštní popírání autorství oplzlého dopisu pro Epsteinovo narozeninové album; jeho další nepravdivá tvrzení o záležitostech souvisejících s Epsteinem; pochybné rozhodnutí administrativy poskytnout rozhovor s Ghislaine Maxwellovou, který měl zřejmě pomoci spíše Trumpovi (nově zveřejněné e-maily však tvrzení Maxwellové podkopaly); a přesun Maxwellové do vězeňského tábora s minimální ostrahou, na který zřejmě neměla nárok bez zvláštní výjimky, což administrativa ani po měsících nevysvětlila.
I když Trump nic neskrývá, rizikem je to, že to tak vypadá. Lidé jsou totiž náchylní věřit v existenci skutečného spiknutí v pozadí, a Trumpovo jednání riskuje, že si toto podezření přisvojí. Průzkumy veřejného mínění to potvrzují: v otázce Epsteinovy kauzy je Trumpovo působení, měřeno mírou nesouhlasu, jeho nejhorším tématem. Američané obecně nesouhlasí se způsobem, jakým on a jeho administrativa kauzu řeší, a to zhruba v poměru 3:1. Nedávný průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že 57 % Američanů nesouhlasí s Trumpovým postupem (proti 19 % souhlasících), přičemž mezi nezávislými voliči je nesouhlas 59 % proti 10 %. Dokonce ani většina republikánů nevyjádřila souhlas: jen 44 % schvalovalo Trumpovo jednání.
Američané jsou také velmi nespokojeni s transparentností administrativy. Průzkum Pew Research Center z srpna ukázal, že 63 % Američanů a dokonce 38 % republikánsky orientovaných Američanů má malou nebo žádnou důvěru v to, co Trumpova administrativa o záležitosti říká. Podobně průzkum Quinnipiac University ukázal, že 73 % voličů se domnívá, že ministerstvo spravedlnosti není transparentní ohledně svého vyšetřování (proti 16 % zastávajících opačný názor).
Ačkoli se nejedná o téma, které by bylo pro většinu Američanů prioritou číslo jedna, jsou v této věci náchylní věřit v ty nejhorší scénáře. Například 69 % Američanů se domnívá, že vláda pravděpodobně skrývá informace o Epsteinových klientech. Celých 92 % si myslí, že spisy pravděpodobně obsahují škodlivé informace o bohatých a mocných lidech. 69 % pochybuje o tvrzení Trumpovy administrativy, že neexistuje žádný „seznam klientů“ Epsteinovy sítě. Navíc jen 26 % Američanů a pouhých 55 % republikánů je ochotno vyloučit, že se Trump s Epsteinem dopustil trestné činnosti (přestože Trump nebyl nikdy obviněn). To znamená, že velký počet Američanů je připraven uvěřit tomu nejhoršímu, nebo to přinejmenším připouští. Trumpovo chování jim jen neustále dává další důvod k podezření.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.