Jak se nachystat na válku? EU vydala manuál pro občany, sežeňte si jídlo, nůž i rádio

Podle evropské komisařky pro připravenost a krizové řízení Hadji Lahbib je doporučení mít zásoby na tři dny inspirováno plány v Německu a skandinávských zemích, kde již několik let existují veřejné kampaně a mobilní aplikace radící obyvatelům, jak se připravit na národní krize. Lahbib během tiskové konference uvedla, že členským státům EU doporučuje, aby své obyvatele informovaly o nutnosti mít dostatečné zásoby a vypracovat domácí nouzové plány.

V doprovodném videu na sociálních sítích Lahbib představila obsah své nouzové tašky, ve které nechyběly základní potřeby, jako jsou osobní doklady ve vodotěsném obalu, konzervy, balená voda, zápalky, švýcarský nůž, hotovost, léky, malý rádiopřijímač nebo hrací karty. Komisařka zdůraznila, že připravenost by se měla stát novou evropskou normou, a navrhla zavedení celoevropského dne připravenosti, zařazení tématu do školních osnov a vytvoření strategie pro skladování zásob, která by zahrnovala suroviny, generátory, přístřešky a případně i potraviny a vodu.

Evropská komise ve strategii upozorňuje, že je nutné být připraven na rozsáhlé a víceodvětvové krize, včetně ozbrojené agrese vůči členským státům. Dokument odkazuje na zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa z loňského roku, která poukázala na nedostatečné plánování EU v případě vojenského útoku. Niinistö, který působí jako zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, varoval, že navzdory zlepšením v reakci na krize od pandemie covidu-19 potřebuje EU změnit své myšlení a lépe se připravit na budoucí hrozby.

Strategie však vzbuzuje rozdílné reakce mezi členskými státy, které vnímají hrozby různě. Minulý týden Evropská komise přejmenovala svůj vojenský plán z původního názvu "Rearm Europe" na "Readiness 2030" poté, co lídři Itálie a Španělska vyjádřili obavy, že příliš militaristická rétorika by mohla vyvolat odpor veřejnosti. Naproti tomu severoevropské státy jsou v oblasti krizové připravenosti daleko před ostatními. Například Švédsko doporučuje mít doma zásobu vody, potravin bohatých na energii, přikrývky a alternativní zdroj tepla. Norsko radí občanům, aby si pořídili neesenciální léky včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie. V Německu jsou domácnosti nabádány k přizpůsobení sklepů či garáží pro účely improvizovaných bunkrů, a od příštího roku budou mít stavitelé povinnost vybavit nové domy bezpečnými úkryty, podobně jako je tomu již nyní v Polsku.

Roxana Mînzatu, místopředsedkyně Evropské komise, odmítla obvinění z šíření paniky a přirovnala připravenost k uzavření pojistky pro případ nehody. Podle ní tato opatření neznamenají, že by hrozba byla bezprostřední, ale umožňují minimalizovat škody a utrpení v případě krize. Sama přiznala, že si kvůli svému mobilnímu životnímu stylu dosud třídenní zásoby nepořídila.

Hadja Lahbib naopak potvrdila, že její zásoby jsou připraveny, a vtipkovala, že v nich nechybí ingredience na přípravu těstovin alla puttanesca. Zdůraznila však, že konkrétní podobu opatření si mají definovat jednotlivé členské státy podle svého geopolitického postavení. Upozornila například na to, že ve Finsku se mladí lidé učí zacházet se zbraní, což by však v Belgii nebo ve Francii nebylo bezprostředně na pořadu dne.

Strategie EU byla zveřejněna den poté, co dánské ministerstvo obrany oznámilo, že urychlí zavedení povinné vojenské služby pro ženy. Od 1. července 2025 se všechny ženy, které dosáhnou plnoletosti, budou muset účastnit každoročního losování, které určí, zda nastoupí na povinnou vojenskou službu, což je již povinností pro dánské muže.

Zatímco EU nemá přímé pravomoci nad civilními nebo vojenskými složkami členských států, od pandemie covidu-19 si vybudovala silnější roli v krizovém řízení, například prostřednictvím společných nákupů vakcín a zdravotnického vybavení. Nová strategie je dalším krokem k posílení koordinace mezi členskými státy a zajištění lepší připravenosti na budoucí hrozby.