Evropská unie vyzývá své občany, aby si připravili zásoby potravin, vody a dalších nezbytností na 72 hodin pro případ katastrofy nebo vojenského útoku. Tato výzva je součástí první evropské strategie připravenosti, kterou Evropská komise zveřejnila s cílem zvýšit odolnost obyvatel vůči hrozbám, jako jsou povodně, požáry, pandemie či ozbrojené konflikty.
Podle evropské komisařky pro připravenost a krizové řízení Hadji Lahbib je doporučení mít zásoby na tři dny inspirováno plány v Německu a skandinávských zemích, kde již několik let existují veřejné kampaně a mobilní aplikace radící obyvatelům, jak se připravit na národní krize. Lahbib během tiskové konference uvedla, že členským státům EU doporučuje, aby své obyvatele informovaly o nutnosti mít dostatečné zásoby a vypracovat domácí nouzové plány.
V doprovodném videu na sociálních sítích Lahbib představila obsah své nouzové tašky, ve které nechyběly základní potřeby, jako jsou osobní doklady ve vodotěsném obalu, konzervy, balená voda, zápalky, švýcarský nůž, hotovost, léky, malý rádiopřijímač nebo hrací karty. Komisařka zdůraznila, že připravenost by se měla stát novou evropskou normou, a navrhla zavedení celoevropského dne připravenosti, zařazení tématu do školních osnov a vytvoření strategie pro skladování zásob, která by zahrnovala suroviny, generátory, přístřešky a případně i potraviny a vodu.
Evropská komise ve strategii upozorňuje, že je nutné být připraven na rozsáhlé a víceodvětvové krize, včetně ozbrojené agrese vůči členským státům. Dokument odkazuje na zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa z loňského roku, která poukázala na nedostatečné plánování EU v případě vojenského útoku. Niinistö, který působí jako zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, varoval, že navzdory zlepšením v reakci na krize od pandemie covidu-19 potřebuje EU změnit své myšlení a lépe se připravit na budoucí hrozby.
Strategie však vzbuzuje rozdílné reakce mezi členskými státy, které vnímají hrozby různě. Minulý týden Evropská komise přejmenovala svůj vojenský plán z původního názvu "Rearm Europe" na "Readiness 2030" poté, co lídři Itálie a Španělska vyjádřili obavy, že příliš militaristická rétorika by mohla vyvolat odpor veřejnosti. Naproti tomu severoevropské státy jsou v oblasti krizové připravenosti daleko před ostatními. Například Švédsko doporučuje mít doma zásobu vody, potravin bohatých na energii, přikrývky a alternativní zdroj tepla. Norsko radí občanům, aby si pořídili neesenciální léky včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie. V Německu jsou domácnosti nabádány k přizpůsobení sklepů či garáží pro účely improvizovaných bunkrů, a od příštího roku budou mít stavitelé povinnost vybavit nové domy bezpečnými úkryty, podobně jako je tomu již nyní v Polsku.
Roxana Mînzatu, místopředsedkyně Evropské komise, odmítla obvinění z šíření paniky a přirovnala připravenost k uzavření pojistky pro případ nehody. Podle ní tato opatření neznamenají, že by hrozba byla bezprostřední, ale umožňují minimalizovat škody a utrpení v případě krize. Sama přiznala, že si kvůli svému mobilnímu životnímu stylu dosud třídenní zásoby nepořídila.
Hadja Lahbib naopak potvrdila, že její zásoby jsou připraveny, a vtipkovala, že v nich nechybí ingredience na přípravu těstovin alla puttanesca. Zdůraznila však, že konkrétní podobu opatření si mají definovat jednotlivé členské státy podle svého geopolitického postavení. Upozornila například na to, že ve Finsku se mladí lidé učí zacházet se zbraní, což by však v Belgii nebo ve Francii nebylo bezprostředně na pořadu dne.
Strategie EU byla zveřejněna den poté, co dánské ministerstvo obrany oznámilo, že urychlí zavedení povinné vojenské služby pro ženy. Od 1. července 2025 se všechny ženy, které dosáhnou plnoletosti, budou muset účastnit každoročního losování, které určí, zda nastoupí na povinnou vojenskou službu, což je již povinností pro dánské muže.
Zatímco EU nemá přímé pravomoci nad civilními nebo vojenskými složkami členských států, od pandemie covidu-19 si vybudovala silnější roli v krizovém řízení, například prostřednictvím společných nákupů vakcín a zdravotnického vybavení. Nová strategie je dalším krokem k posílení koordinace mezi členskými státy a zajištění lepší připravenosti na budoucí hrozby.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.