Evropská unie vyzývá své občany, aby si připravili zásoby potravin, vody a dalších nezbytností na 72 hodin pro případ katastrofy nebo vojenského útoku. Tato výzva je součástí první evropské strategie připravenosti, kterou Evropská komise zveřejnila s cílem zvýšit odolnost obyvatel vůči hrozbám, jako jsou povodně, požáry, pandemie či ozbrojené konflikty.
Podle evropské komisařky pro připravenost a krizové řízení Hadji Lahbib je doporučení mít zásoby na tři dny inspirováno plány v Německu a skandinávských zemích, kde již několik let existují veřejné kampaně a mobilní aplikace radící obyvatelům, jak se připravit na národní krize. Lahbib během tiskové konference uvedla, že členským státům EU doporučuje, aby své obyvatele informovaly o nutnosti mít dostatečné zásoby a vypracovat domácí nouzové plány.
V doprovodném videu na sociálních sítích Lahbib představila obsah své nouzové tašky, ve které nechyběly základní potřeby, jako jsou osobní doklady ve vodotěsném obalu, konzervy, balená voda, zápalky, švýcarský nůž, hotovost, léky, malý rádiopřijímač nebo hrací karty. Komisařka zdůraznila, že připravenost by se měla stát novou evropskou normou, a navrhla zavedení celoevropského dne připravenosti, zařazení tématu do školních osnov a vytvoření strategie pro skladování zásob, která by zahrnovala suroviny, generátory, přístřešky a případně i potraviny a vodu.
Evropská komise ve strategii upozorňuje, že je nutné být připraven na rozsáhlé a víceodvětvové krize, včetně ozbrojené agrese vůči členským státům. Dokument odkazuje na zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa z loňského roku, která poukázala na nedostatečné plánování EU v případě vojenského útoku. Niinistö, který působí jako zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, varoval, že navzdory zlepšením v reakci na krize od pandemie covidu-19 potřebuje EU změnit své myšlení a lépe se připravit na budoucí hrozby.
Strategie však vzbuzuje rozdílné reakce mezi členskými státy, které vnímají hrozby různě. Minulý týden Evropská komise přejmenovala svůj vojenský plán z původního názvu "Rearm Europe" na "Readiness 2030" poté, co lídři Itálie a Španělska vyjádřili obavy, že příliš militaristická rétorika by mohla vyvolat odpor veřejnosti. Naproti tomu severoevropské státy jsou v oblasti krizové připravenosti daleko před ostatními. Například Švédsko doporučuje mít doma zásobu vody, potravin bohatých na energii, přikrývky a alternativní zdroj tepla. Norsko radí občanům, aby si pořídili neesenciální léky včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie. V Německu jsou domácnosti nabádány k přizpůsobení sklepů či garáží pro účely improvizovaných bunkrů, a od příštího roku budou mít stavitelé povinnost vybavit nové domy bezpečnými úkryty, podobně jako je tomu již nyní v Polsku.
Roxana Mînzatu, místopředsedkyně Evropské komise, odmítla obvinění z šíření paniky a přirovnala připravenost k uzavření pojistky pro případ nehody. Podle ní tato opatření neznamenají, že by hrozba byla bezprostřední, ale umožňují minimalizovat škody a utrpení v případě krize. Sama přiznala, že si kvůli svému mobilnímu životnímu stylu dosud třídenní zásoby nepořídila.
Hadja Lahbib naopak potvrdila, že její zásoby jsou připraveny, a vtipkovala, že v nich nechybí ingredience na přípravu těstovin alla puttanesca. Zdůraznila však, že konkrétní podobu opatření si mají definovat jednotlivé členské státy podle svého geopolitického postavení. Upozornila například na to, že ve Finsku se mladí lidé učí zacházet se zbraní, což by však v Belgii nebo ve Francii nebylo bezprostředně na pořadu dne.
Strategie EU byla zveřejněna den poté, co dánské ministerstvo obrany oznámilo, že urychlí zavedení povinné vojenské služby pro ženy. Od 1. července 2025 se všechny ženy, které dosáhnou plnoletosti, budou muset účastnit každoročního losování, které určí, zda nastoupí na povinnou vojenskou službu, což je již povinností pro dánské muže.
Zatímco EU nemá přímé pravomoci nad civilními nebo vojenskými složkami členských států, od pandemie covidu-19 si vybudovala silnější roli v krizovém řízení, například prostřednictvím společných nákupů vakcín a zdravotnického vybavení. Nová strategie je dalším krokem k posílení koordinace mezi členskými státy a zajištění lepší připravenosti na budoucí hrozby.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.