Evropská unie vyzývá své občany, aby si připravili zásoby potravin, vody a dalších nezbytností na 72 hodin pro případ katastrofy nebo vojenského útoku. Tato výzva je součástí první evropské strategie připravenosti, kterou Evropská komise zveřejnila s cílem zvýšit odolnost obyvatel vůči hrozbám, jako jsou povodně, požáry, pandemie či ozbrojené konflikty.
Podle evropské komisařky pro připravenost a krizové řízení Hadji Lahbib je doporučení mít zásoby na tři dny inspirováno plány v Německu a skandinávských zemích, kde již několik let existují veřejné kampaně a mobilní aplikace radící obyvatelům, jak se připravit na národní krize. Lahbib během tiskové konference uvedla, že členským státům EU doporučuje, aby své obyvatele informovaly o nutnosti mít dostatečné zásoby a vypracovat domácí nouzové plány.
V doprovodném videu na sociálních sítích Lahbib představila obsah své nouzové tašky, ve které nechyběly základní potřeby, jako jsou osobní doklady ve vodotěsném obalu, konzervy, balená voda, zápalky, švýcarský nůž, hotovost, léky, malý rádiopřijímač nebo hrací karty. Komisařka zdůraznila, že připravenost by se měla stát novou evropskou normou, a navrhla zavedení celoevropského dne připravenosti, zařazení tématu do školních osnov a vytvoření strategie pro skladování zásob, která by zahrnovala suroviny, generátory, přístřešky a případně i potraviny a vodu.
Evropská komise ve strategii upozorňuje, že je nutné být připraven na rozsáhlé a víceodvětvové krize, včetně ozbrojené agrese vůči členským státům. Dokument odkazuje na zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa z loňského roku, která poukázala na nedostatečné plánování EU v případě vojenského útoku. Niinistö, který působí jako zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, varoval, že navzdory zlepšením v reakci na krize od pandemie covidu-19 potřebuje EU změnit své myšlení a lépe se připravit na budoucí hrozby.
Strategie však vzbuzuje rozdílné reakce mezi členskými státy, které vnímají hrozby různě. Minulý týden Evropská komise přejmenovala svůj vojenský plán z původního názvu "Rearm Europe" na "Readiness 2030" poté, co lídři Itálie a Španělska vyjádřili obavy, že příliš militaristická rétorika by mohla vyvolat odpor veřejnosti. Naproti tomu severoevropské státy jsou v oblasti krizové připravenosti daleko před ostatními. Například Švédsko doporučuje mít doma zásobu vody, potravin bohatých na energii, přikrývky a alternativní zdroj tepla. Norsko radí občanům, aby si pořídili neesenciální léky včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie. V Německu jsou domácnosti nabádány k přizpůsobení sklepů či garáží pro účely improvizovaných bunkrů, a od příštího roku budou mít stavitelé povinnost vybavit nové domy bezpečnými úkryty, podobně jako je tomu již nyní v Polsku.
Roxana Mînzatu, místopředsedkyně Evropské komise, odmítla obvinění z šíření paniky a přirovnala připravenost k uzavření pojistky pro případ nehody. Podle ní tato opatření neznamenají, že by hrozba byla bezprostřední, ale umožňují minimalizovat škody a utrpení v případě krize. Sama přiznala, že si kvůli svému mobilnímu životnímu stylu dosud třídenní zásoby nepořídila.
Hadja Lahbib naopak potvrdila, že její zásoby jsou připraveny, a vtipkovala, že v nich nechybí ingredience na přípravu těstovin alla puttanesca. Zdůraznila však, že konkrétní podobu opatření si mají definovat jednotlivé členské státy podle svého geopolitického postavení. Upozornila například na to, že ve Finsku se mladí lidé učí zacházet se zbraní, což by však v Belgii nebo ve Francii nebylo bezprostředně na pořadu dne.
Strategie EU byla zveřejněna den poté, co dánské ministerstvo obrany oznámilo, že urychlí zavedení povinné vojenské služby pro ženy. Od 1. července 2025 se všechny ženy, které dosáhnou plnoletosti, budou muset účastnit každoročního losování, které určí, zda nastoupí na povinnou vojenskou službu, což je již povinností pro dánské muže.
Zatímco EU nemá přímé pravomoci nad civilními nebo vojenskými složkami členských států, od pandemie covidu-19 si vybudovala silnější roli v krizovém řízení, například prostřednictvím společných nákupů vakcín a zdravotnického vybavení. Nová strategie je dalším krokem k posílení koordinace mezi členskými státy a zajištění lepší připravenosti na budoucí hrozby.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.