Evropská unie vyzývá své občany, aby si připravili zásoby potravin, vody a dalších nezbytností na 72 hodin pro případ katastrofy nebo vojenského útoku. Tato výzva je součástí první evropské strategie připravenosti, kterou Evropská komise zveřejnila s cílem zvýšit odolnost obyvatel vůči hrozbám, jako jsou povodně, požáry, pandemie či ozbrojené konflikty.
Podle evropské komisařky pro připravenost a krizové řízení Hadji Lahbib je doporučení mít zásoby na tři dny inspirováno plány v Německu a skandinávských zemích, kde již několik let existují veřejné kampaně a mobilní aplikace radící obyvatelům, jak se připravit na národní krize. Lahbib během tiskové konference uvedla, že členským státům EU doporučuje, aby své obyvatele informovaly o nutnosti mít dostatečné zásoby a vypracovat domácí nouzové plány.
V doprovodném videu na sociálních sítích Lahbib představila obsah své nouzové tašky, ve které nechyběly základní potřeby, jako jsou osobní doklady ve vodotěsném obalu, konzervy, balená voda, zápalky, švýcarský nůž, hotovost, léky, malý rádiopřijímač nebo hrací karty. Komisařka zdůraznila, že připravenost by se měla stát novou evropskou normou, a navrhla zavedení celoevropského dne připravenosti, zařazení tématu do školních osnov a vytvoření strategie pro skladování zásob, která by zahrnovala suroviny, generátory, přístřešky a případně i potraviny a vodu.
Evropská komise ve strategii upozorňuje, že je nutné být připraven na rozsáhlé a víceodvětvové krize, včetně ozbrojené agrese vůči členským státům. Dokument odkazuje na zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöa z loňského roku, která poukázala na nedostatečné plánování EU v případě vojenského útoku. Niinistö, který působí jako zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, varoval, že navzdory zlepšením v reakci na krize od pandemie covidu-19 potřebuje EU změnit své myšlení a lépe se připravit na budoucí hrozby.
Strategie však vzbuzuje rozdílné reakce mezi členskými státy, které vnímají hrozby různě. Minulý týden Evropská komise přejmenovala svůj vojenský plán z původního názvu "Rearm Europe" na "Readiness 2030" poté, co lídři Itálie a Španělska vyjádřili obavy, že příliš militaristická rétorika by mohla vyvolat odpor veřejnosti. Naproti tomu severoevropské státy jsou v oblasti krizové připravenosti daleko před ostatními. Například Švédsko doporučuje mít doma zásobu vody, potravin bohatých na energii, přikrývky a alternativní zdroj tepla. Norsko radí občanům, aby si pořídili neesenciální léky včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie. V Německu jsou domácnosti nabádány k přizpůsobení sklepů či garáží pro účely improvizovaných bunkrů, a od příštího roku budou mít stavitelé povinnost vybavit nové domy bezpečnými úkryty, podobně jako je tomu již nyní v Polsku.
Roxana Mînzatu, místopředsedkyně Evropské komise, odmítla obvinění z šíření paniky a přirovnala připravenost k uzavření pojistky pro případ nehody. Podle ní tato opatření neznamenají, že by hrozba byla bezprostřední, ale umožňují minimalizovat škody a utrpení v případě krize. Sama přiznala, že si kvůli svému mobilnímu životnímu stylu dosud třídenní zásoby nepořídila.
Hadja Lahbib naopak potvrdila, že její zásoby jsou připraveny, a vtipkovala, že v nich nechybí ingredience na přípravu těstovin alla puttanesca. Zdůraznila však, že konkrétní podobu opatření si mají definovat jednotlivé členské státy podle svého geopolitického postavení. Upozornila například na to, že ve Finsku se mladí lidé učí zacházet se zbraní, což by však v Belgii nebo ve Francii nebylo bezprostředně na pořadu dne.
Strategie EU byla zveřejněna den poté, co dánské ministerstvo obrany oznámilo, že urychlí zavedení povinné vojenské služby pro ženy. Od 1. července 2025 se všechny ženy, které dosáhnou plnoletosti, budou muset účastnit každoročního losování, které určí, zda nastoupí na povinnou vojenskou službu, což je již povinností pro dánské muže.
Zatímco EU nemá přímé pravomoci nad civilními nebo vojenskými složkami členských států, od pandemie covidu-19 si vybudovala silnější roli v krizovém řízení, například prostřednictvím společných nákupů vakcín a zdravotnického vybavení. Nová strategie je dalším krokem k posílení koordinace mezi členskými státy a zajištění lepší připravenosti na budoucí hrozby.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.