Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
Mezi hlavní témata jednání patřila energetika. Andrej Babiš vyjádřil podporu krokům Rumunska směřujícím k posílení evropské energetické bezpečnosti, zejména rozvoji plynárenské infrastruktury a projektům zaměřeným na těžbu zemního plynu v Černém moři. Obě strany se shodly, že dostupné a cenově přijatelné energie představují jeden z klíčových předpokladů pro zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Premiér s prezidentem se shodli na potřebě zajistit bezpečné a spolehlivé dodavatelské trasy.
Předseda vlády s rumunským prezidentem diskutovali také o bezpečnostní situaci v Evropě a posilování východního křídla NATO. Jednali o možnostech společných projektů, technologických partnerství a zapojení českých firem do modernizace rumunských ozbrojených sil. Věnovali se také podpoře Ukrajiny a Moldavska a shodli se na významu úzké spolupráce členských států při řešení současných bezpečnostních i ekonomických výzev.
Dalším tématem jednání byla hospodářská spolupráce. Rumunsko je největším obchodním partnerem České republiky v jihovýchodní Evropě. V zemi působí více než 1 350 společností s českou účastí a Česká republika zde patří mezi významné zahraniční investory. Oba představitelé diskutovali také o možnostech dalšího zapojení českých firem do modernizačních projektů v oblasti dopravy, energetiky, digitalizace, zdravotnictví a obrany.
Předseda vlády a rumunský prezident se dále věnovali otázkám konkurenceschopnosti Evropské unie, fungování vnitřního trhu a přípravě víceletého finančního rámce EU. Diskutovali o opatřeních směřujících k posílení evropské ekonomiky, podpoře investic, zjednodušení regulačního prostředí a zajištění dostupných energií pro domácnosti i průmysl.
Součástí jednání byla také otázka české krajanské komunity v Rumunsku, zejména v oblasti Banátu, kde dlouhodobě žije početná česká menšina. Premiér Babiš ocenil péči rumunských institucí o české krajany a jejich aktivní zapojení do veřejného života. Rumunský prezident Dan pak českého premiéra Babiše pozval na státní návštěvu Rumunska.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.