Jak dlouho budeme žít? Dosáhli jsme maxima, ukazuje nová statistika

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 14. března 2025 15:43
Sdílej:

Průměrná délka života v Evropské unii dosáhla historického maxima, uvádí nejnovější údaje Eurostatu zveřejněné v pátek. Podle statistik z roku 2023 se očekává, že obyvatelé EU se v průměru dožijí 81,4 let, což představuje nárůst o 3,8 roku od zahájení záznamů v roce 2002.

Přestože celková délka života v Unii roste, údaje ukazují výrazný rozdíl mezi západní a východní Evropou. Většina obyvatel západní části kontinentu, tedy v zemích západně od bývalé železné opony, může očekávat život delší než 80 let. Naproti tomu v některých regionech na východě EU zůstává průměrná délka života kolem 75 let.

Nejvyšší průměrná délka života byla zaznamenána ve španělském Madridu, kde dosahuje 86,1 roku. Následují severoitalský region Trento a finsko-švédské Alandy, kde lidé žijí v průměru 85,1 roku. Na opačném konci žebříčku se ocitá severozápadní oblast Bulharska s očekávanou délkou života 73,9 roku. Podobně nízké hodnoty mají i severovýchodní oblasti Maďarska či nejvzdálenější region EU, francouzské ostrovy Mayotte u Madagaskaru, s průměrem 74,9 roku.

Výrazně zaostávají i některé další oblasti v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku či Lotyšsku, kde lidé žijí téměř o deset let méně než obyvatelé jihoevropských zemí. To může být dalším argumentem ve prospěch středomořské stravy, která je s dlouhověkostí často spojována, přestože někteří odborníci tvrdí, že v původní podobě již prakticky neexistuje.

Dalším patrným rozdílem je rozdíl mezi délkou života mužů a žen. Podle statistik se ženy v EU dožívají v průměru o pět let déle než muži. Tento rozdíl je nejvýraznější v pobaltských státech – v Lotyšsku ženy žijí o deset let déle než muži, v Litvě o devět let a v Estonsku o 8,8 roku. Nejméně patrný je tento rozdíl v Nizozemsku, kde činí pouhé tři roky.

Zatímco Evropa jako celek stárne a život se prodlužuje, zůstává otázkou, zda se podaří zmírnit regionální a genderové rozdíly v délce dožití. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Rusko

Rusko na okupovaných územích Ukrajiny systematicky likviduje náboženskou svobodu

Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.

Novinky
Teherán

Mnoho rivalů, mnoho cílů. Co si kdo slibuje od války s Íránem?

Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?

Novinky
Donald Trump

Výzva Trumpa k ochraně Hormuzském průlivu odhalila, že Trump v Íránu nemá žádnou strategii

Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.

Počasí
Jarní počasí

POČASÍ do poloviny dubna: Jak a kam až porostou teploty?

První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).