Průměrná délka života v Evropské unii dosáhla historického maxima, uvádí nejnovější údaje Eurostatu zveřejněné v pátek. Podle statistik z roku 2023 se očekává, že obyvatelé EU se v průměru dožijí 81,4 let, což představuje nárůst o 3,8 roku od zahájení záznamů v roce 2002.
Přestože celková délka života v Unii roste, údaje ukazují výrazný rozdíl mezi západní a východní Evropou. Většina obyvatel západní části kontinentu, tedy v zemích západně od bývalé železné opony, může očekávat život delší než 80 let. Naproti tomu v některých regionech na východě EU zůstává průměrná délka života kolem 75 let.
Nejvyšší průměrná délka života byla zaznamenána ve španělském Madridu, kde dosahuje 86,1 roku. Následují severoitalský region Trento a finsko-švédské Alandy, kde lidé žijí v průměru 85,1 roku. Na opačném konci žebříčku se ocitá severozápadní oblast Bulharska s očekávanou délkou života 73,9 roku. Podobně nízké hodnoty mají i severovýchodní oblasti Maďarska či nejvzdálenější region EU, francouzské ostrovy Mayotte u Madagaskaru, s průměrem 74,9 roku.
Výrazně zaostávají i některé další oblasti v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku či Lotyšsku, kde lidé žijí téměř o deset let méně než obyvatelé jihoevropských zemí. To může být dalším argumentem ve prospěch středomořské stravy, která je s dlouhověkostí často spojována, přestože někteří odborníci tvrdí, že v původní podobě již prakticky neexistuje.
Dalším patrným rozdílem je rozdíl mezi délkou života mužů a žen. Podle statistik se ženy v EU dožívají v průměru o pět let déle než muži. Tento rozdíl je nejvýraznější v pobaltských státech – v Lotyšsku ženy žijí o deset let déle než muži, v Litvě o devět let a v Estonsku o 8,8 roku. Nejméně patrný je tento rozdíl v Nizozemsku, kde činí pouhé tři roky.
Zatímco Evropa jako celek stárne a život se prodlužuje, zůstává otázkou, zda se podaří zmírnit regionální a genderové rozdíly v délce dožití.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?