Průměrná délka života v Evropské unii dosáhla historického maxima, uvádí nejnovější údaje Eurostatu zveřejněné v pátek. Podle statistik z roku 2023 se očekává, že obyvatelé EU se v průměru dožijí 81,4 let, což představuje nárůst o 3,8 roku od zahájení záznamů v roce 2002.
Přestože celková délka života v Unii roste, údaje ukazují výrazný rozdíl mezi západní a východní Evropou. Většina obyvatel západní části kontinentu, tedy v zemích západně od bývalé železné opony, může očekávat život delší než 80 let. Naproti tomu v některých regionech na východě EU zůstává průměrná délka života kolem 75 let.
Nejvyšší průměrná délka života byla zaznamenána ve španělském Madridu, kde dosahuje 86,1 roku. Následují severoitalský region Trento a finsko-švédské Alandy, kde lidé žijí v průměru 85,1 roku. Na opačném konci žebříčku se ocitá severozápadní oblast Bulharska s očekávanou délkou života 73,9 roku. Podobně nízké hodnoty mají i severovýchodní oblasti Maďarska či nejvzdálenější region EU, francouzské ostrovy Mayotte u Madagaskaru, s průměrem 74,9 roku.
Výrazně zaostávají i některé další oblasti v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku či Lotyšsku, kde lidé žijí téměř o deset let méně než obyvatelé jihoevropských zemí. To může být dalším argumentem ve prospěch středomořské stravy, která je s dlouhověkostí často spojována, přestože někteří odborníci tvrdí, že v původní podobě již prakticky neexistuje.
Dalším patrným rozdílem je rozdíl mezi délkou života mužů a žen. Podle statistik se ženy v EU dožívají v průměru o pět let déle než muži. Tento rozdíl je nejvýraznější v pobaltských státech – v Lotyšsku ženy žijí o deset let déle než muži, v Litvě o devět let a v Estonsku o 8,8 roku. Nejméně patrný je tento rozdíl v Nizozemsku, kde činí pouhé tři roky.
Zatímco Evropa jako celek stárne a život se prodlužuje, zůstává otázkou, zda se podaří zmírnit regionální a genderové rozdíly v délce dožití.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.