Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Varování a příkazy k přesunu obyvatelstva nyní pokrývají nejen celou oblast jižně od řeky Zahrání, ale také většinu jižních předměstí Bejrútu a části regionu Bikáa. Tato opatření zasáhla již více než stovku měst a vesnic a vyhnala z domovů přes milion lidí. Humanitární situace v zemi se tak s každým dalším dnem bojů dramaticky zhoršuje.
Libanonská oficiální tisková agentura informovala o dalších obětech středečních náletů. V jiholibanonském městě Ansáríja zahynulo při útoku pět osob, zatímco záchranáři v oblasti Kadmus vyprostili z trosek další čtyři těla. Izraelské bezpilotní letouny navíc zasáhly dvě vozidla na pobřežní dálnici spojující Tyros s Bejrútem, což si vyžádalo životy dvou lidí. Tyto údery u měst Saadiyat a Jiyeh představují nejbližší útoky u libanonského hlavního města za poslední týden.
K nejkrvavějšímu incidentu v samotném Bejrútu došlo 8. dubna, kdy si série izraelských útoků vyžádala přes 350 mrtvých. Izraelská armáda se k nejnovějším zprávám o obětech bezprostředně nevyjádřila, útoky však probíhají souběžně s odvetnými akcemi hnutí Hizballáh. To ve středu ráno odpálilo salvy raket na severní Izrael, konkrétně na oblasti Metula, Kfar Giladi a Kirjat Šmona.
Eskalace násilí přichází v paradoxním momentu, kdy ve Washingtonu proběhla historicky první přímá jednání mezi velvyslanci Libanonu a Izraele v USA po několika desetiletích. Přestože se obě strany dohodly na pokračování rozhovorů, Hizballáh tato diplomatická jednání ostře odmítá a prohlásil, že se jimi nebude cítit vázán. Na bojišti tak diplomatické snahy zatím žádné viditelné uklidnění nepřinesly.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona přejmenuje na Ministerstvo hospodářství. A to proto, že nový název lépe vyjadřuje skutečnou působnost a roli resortu při tvorbě a koordinaci hospodářské politiky státu. Je také víc srozumitelný v zahraničí.
Jsme sice teprve v polovině dubna, ale už teď vás může zajímat, jak bude během blížících se květnových svátků. Díky dlouhodobému výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) již máme tušení.
Po Donaldu Trumpovi se do papeže Lva XIV. pustil další krajan a výrazný představitel americké politické scény. Americký viceprezident J. D. Vance se nepřekvapivě postavil na Trumpovu stranu. Papeže požádal, aby nemluvil Bílému domu do politiky.
Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením.
Snaha o nalezení diplomatického řešení konfliktu na Blízkém východě pokračuje. Americký viceprezident J. D. Vance prozradil, jak probíhají diplomatická jednání s Íránem. Teherán nicméně obvinil z ekonomického terorismu v souvislosti s tím, co se odehrává v Hormuzském průlivu.
Jméno Jiřiny Bohdalové se v poslední době skloňovalo v souvislosti s blížícími se půlkulatinami. Tohle téma ale nyní ustupuje do pozadí. Legendární herečka totiž podle dostupných informací přišla o milovanou sestru.
Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.