Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Incident přichází ve chvíli, kdy je Gaza už přes 600 dní zmítaná válkou a čelí více než dvouměsíčnímu úplnému izraelskému blokování veškeré humanitární pomoci. OSN varuje před hrozbou hladomoru pro celou populaci pásma, kde žije přes 2,1 milionu lidí.
Podle izraelského ministerstva zahraničí se loď nyní „bezpečně přesouvá k izraelským břehům“ a pasažéři mají být brzy repatriováni. Ministerstvo zveřejnilo záběry, na nichž aktivisté v oranžových vestách sedí na palubě lodi, zatímco jim izraelský voják podává vodu a sendviče. Thunbergová sedí vpředu skupiny.
Koalice Freedom Flotilla uvedla, že izraelská armáda loď přepadla v mezinárodních vodách. Aktivisté hlásili, že byli obklopeni drony, které rozprašovaly bílou látku, a že bylo rušeno veškeré spojení. Na záběrech z lodi je vidět bílé znečištění na palubě – podle jedné z aktivistek jí látka dráždila oči.
Před ztrátou kontaktu organizace zveřejnila předem natočená videa, kde Thunbergová říká: „Pokud toto video sledujete, byli jsme zadrženi a uneseni izraelskými okupačními silami v mezinárodních vodách.“
Izrael loď označil za „selfie jachtu“ s „celebritami“ a tvrdí, že šlo o mediální provokaci. Ministr obrany Joav Galant uvedl, že dal pokyn izraelské armádě, aby lodi zabránila dosáhnout Gazy. Po zadržení pasažérů prohlásil, že aktivisté budou po příjezdu do přístavu Ashdod konfrontováni s videi útoků Hamasu z 7. října 2023.
Izraelské ministerstvo zahraničí označilo akci za „nezákonný pokus o prolomení blokády, který podrývá snahy o humanitární pomoc“. „Existují způsoby, jak do Gazy dostat pomoc – nevyžadují Instagramové selfie,“ uvedlo v prohlášení.
Palestinské hnutí Hamas v reakci vyzvalo k okamžitému propuštění všech zadržených a incident označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a „útok na civilní dobrovolníky s humanitárním cílem“.
Loď „Madleen“ vyplula v pátek ze Sicílie a její poloha byla veřejně sledovatelná. Flotila se již dříve připravovala na možnost zásahu ze strany Izraele. V květnu byl údajně jiný plavidlo stejné koalice, loď „Conscience“, napadeno dronem u pobřeží Malty – údajně izraelským, ačkoli to nebylo potvrzeno.
Izrael čelí stále větší mezinárodní kritice za blokování pomoci a zhoršující se humanitární krizi v Gaze. Od 2. března nevpustil žádnou pomoc do oblasti, i když koncem května začal povolovat malé objemy dodávek. Podle humanitárních organizací to však zdaleka nestačí.
Organizace jako OSN varují, že nový americký mechanismus rozdělování pomoci přes Gazu Humanitarian Foundation je nefunkční a smrtelně nebezpečný – desítky Palestinců byly v uplynulých dnech zabity při snaze se k pomoci dostat.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.