Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Incident přichází ve chvíli, kdy je Gaza už přes 600 dní zmítaná válkou a čelí více než dvouměsíčnímu úplnému izraelskému blokování veškeré humanitární pomoci. OSN varuje před hrozbou hladomoru pro celou populaci pásma, kde žije přes 2,1 milionu lidí.
Podle izraelského ministerstva zahraničí se loď nyní „bezpečně přesouvá k izraelským břehům“ a pasažéři mají být brzy repatriováni. Ministerstvo zveřejnilo záběry, na nichž aktivisté v oranžových vestách sedí na palubě lodi, zatímco jim izraelský voják podává vodu a sendviče. Thunbergová sedí vpředu skupiny.
Koalice Freedom Flotilla uvedla, že izraelská armáda loď přepadla v mezinárodních vodách. Aktivisté hlásili, že byli obklopeni drony, které rozprašovaly bílou látku, a že bylo rušeno veškeré spojení. Na záběrech z lodi je vidět bílé znečištění na palubě – podle jedné z aktivistek jí látka dráždila oči.
Před ztrátou kontaktu organizace zveřejnila předem natočená videa, kde Thunbergová říká: „Pokud toto video sledujete, byli jsme zadrženi a uneseni izraelskými okupačními silami v mezinárodních vodách.“
Izrael loď označil za „selfie jachtu“ s „celebritami“ a tvrdí, že šlo o mediální provokaci. Ministr obrany Joav Galant uvedl, že dal pokyn izraelské armádě, aby lodi zabránila dosáhnout Gazy. Po zadržení pasažérů prohlásil, že aktivisté budou po příjezdu do přístavu Ashdod konfrontováni s videi útoků Hamasu z 7. října 2023.
Izraelské ministerstvo zahraničí označilo akci za „nezákonný pokus o prolomení blokády, který podrývá snahy o humanitární pomoc“. „Existují způsoby, jak do Gazy dostat pomoc – nevyžadují Instagramové selfie,“ uvedlo v prohlášení.
Palestinské hnutí Hamas v reakci vyzvalo k okamžitému propuštění všech zadržených a incident označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a „útok na civilní dobrovolníky s humanitárním cílem“.
Loď „Madleen“ vyplula v pátek ze Sicílie a její poloha byla veřejně sledovatelná. Flotila se již dříve připravovala na možnost zásahu ze strany Izraele. V květnu byl údajně jiný plavidlo stejné koalice, loď „Conscience“, napadeno dronem u pobřeží Malty – údajně izraelským, ačkoli to nebylo potvrzeno.
Izrael čelí stále větší mezinárodní kritice za blokování pomoci a zhoršující se humanitární krizi v Gaze. Od 2. března nevpustil žádnou pomoc do oblasti, i když koncem května začal povolovat malé objemy dodávek. Podle humanitárních organizací to však zdaleka nestačí.
Organizace jako OSN varují, že nový americký mechanismus rozdělování pomoci přes Gazu Humanitarian Foundation je nefunkční a smrtelně nebezpečný – desítky Palestinců byly v uplynulých dnech zabity při snaze se k pomoci dostat.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.