Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Incident přichází ve chvíli, kdy je Gaza už přes 600 dní zmítaná válkou a čelí více než dvouměsíčnímu úplnému izraelskému blokování veškeré humanitární pomoci. OSN varuje před hrozbou hladomoru pro celou populaci pásma, kde žije přes 2,1 milionu lidí.
Podle izraelského ministerstva zahraničí se loď nyní „bezpečně přesouvá k izraelským břehům“ a pasažéři mají být brzy repatriováni. Ministerstvo zveřejnilo záběry, na nichž aktivisté v oranžových vestách sedí na palubě lodi, zatímco jim izraelský voják podává vodu a sendviče. Thunbergová sedí vpředu skupiny.
Koalice Freedom Flotilla uvedla, že izraelská armáda loď přepadla v mezinárodních vodách. Aktivisté hlásili, že byli obklopeni drony, které rozprašovaly bílou látku, a že bylo rušeno veškeré spojení. Na záběrech z lodi je vidět bílé znečištění na palubě – podle jedné z aktivistek jí látka dráždila oči.
Před ztrátou kontaktu organizace zveřejnila předem natočená videa, kde Thunbergová říká: „Pokud toto video sledujete, byli jsme zadrženi a uneseni izraelskými okupačními silami v mezinárodních vodách.“
Izrael loď označil za „selfie jachtu“ s „celebritami“ a tvrdí, že šlo o mediální provokaci. Ministr obrany Joav Galant uvedl, že dal pokyn izraelské armádě, aby lodi zabránila dosáhnout Gazy. Po zadržení pasažérů prohlásil, že aktivisté budou po příjezdu do přístavu Ashdod konfrontováni s videi útoků Hamasu z 7. října 2023.
Izraelské ministerstvo zahraničí označilo akci za „nezákonný pokus o prolomení blokády, který podrývá snahy o humanitární pomoc“. „Existují způsoby, jak do Gazy dostat pomoc – nevyžadují Instagramové selfie,“ uvedlo v prohlášení.
Palestinské hnutí Hamas v reakci vyzvalo k okamžitému propuštění všech zadržených a incident označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a „útok na civilní dobrovolníky s humanitárním cílem“.
Loď „Madleen“ vyplula v pátek ze Sicílie a její poloha byla veřejně sledovatelná. Flotila se již dříve připravovala na možnost zásahu ze strany Izraele. V květnu byl údajně jiný plavidlo stejné koalice, loď „Conscience“, napadeno dronem u pobřeží Malty – údajně izraelským, ačkoli to nebylo potvrzeno.
Izrael čelí stále větší mezinárodní kritice za blokování pomoci a zhoršující se humanitární krizi v Gaze. Od 2. března nevpustil žádnou pomoc do oblasti, i když koncem května začal povolovat malé objemy dodávek. Podle humanitárních organizací to však zdaleka nestačí.
Organizace jako OSN varují, že nový americký mechanismus rozdělování pomoci přes Gazu Humanitarian Foundation je nefunkční a smrtelně nebezpečný – desítky Palestinců byly v uplynulých dnech zabity při snaze se k pomoci dostat.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.