Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Netanjahu v krátkém osobním dopise Herzogovi argumentoval tím, že ukončení procesu by bylo ve veřejném zájmu, protože by to pomohlo uzavřít národní rozpory vyvolané jeho stíháním.
Současně však v následném prohlášení rozkol ještě prohloubil. Premiér v něm tvrdil, že je nejen nevinný, ale že celá obžaloba byla smyšlena nepřátelskými složkami v policejních a právních orgánech, které se ho snaží neoprávněně obvinit.
V samotné 13-stránkové žádosti o milost právníci premiéra také nepřímo naznačili, že premiér by se měl plně soustředit na řešení naléhavých státních výzev. Tvrdili, že je v zájmu veřejnosti, aby se premiér mohl naplno věnovat klíčovým záležitostem a „zlatým příležitostem“ pro Izrael. Tento argument však podkopává skutečnost, že tentýž právní tým dříve u Nejvyššího soudu tvrdil, že skloubit řízení státu s trestním procesem není problém.
Odborníci se shodují, že stěžejní problém představuje Netanjahuovo úmyslné vynechání uznání viny nebo alespoň pochybení, což je obvykle považováno za základní předpoklad prezidentské milosti. Profesorka Dana Blanderová z Izraelského demokratického institutu uvedla, že je iracionální, aby nevinná osoba žádala o milost. Bez takového přiznání je velmi nepravděpodobné, že by prezident udělil plnou milost, a pokud by to udělal, hrozilo by riziko intervence Nejvyššího soudu.
Jediným skutečným precedentem pro udělení milosti před odsouzením byla Aféra linky 300 v roce 1984. Tehdejší prezident Chaim Herzog, otec současného prezidenta, omilostnil ředitele Šin Betu a další tři úředníky před jejich obžalováním za podíl na mimosoudní popravě dvou palestinských teroristů. Nejvyšší soud tehdy milost potvrdil, ovšem pouze proto, že obvinění se k trestným činům přiznali. Prezident měl tedy „dostatek faktů pro zvážení milosti“.
Profesor Yedidia Stern, právní expert, spekuluje, že i když je úplná milost bez přiznání viny nepravděpodobná, žádost by mohla odstartovat vyjednávací proces. Domnívá se, že prezident Herzog by mohl mít sklon udělit podmíněnou milost, která by vyžadovala jistou formu přiznání pochybení a stanovení jasného termínu pro ukončení Netanjahuovy politické kariéry. Takové kompromisní řešení by mohlo být přijatelné pro obě strany a snížilo by riziko masových protestů.
Netanjahuova žádost byla odeslána na Ministerstvo spravedlnosti, kde ji bude posuzovat Oddělení pro milosti. Stanoviska k ní zaujme Státní zastupitelství, generální prokurátorka a poté i právní poradce prezidenta. Vzhledem k tomu, že prezident podle historických záznamů v 99 % případů respektuje doporučení Oddělení pro milosti, je zřejmé, že proces potrvá několik týdnů a bude pečlivě zvážen.
Pokud by prezident přesto udělil jakoukoliv formu milosti bez přiznání viny, je téměř jisté, že by se Nejvyšší soud stal dějištěm následných stížností. Soud si sice historicky uchovává zdrženlivost ve věci prezidentských pravomocí, nicméně v Aféře linky 300 si své právo na soudní přezkum potvrdil, a je proto pravděpodobné, že by v tomto mimořádném případě intervenoval.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.