Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Netanjahu v krátkém osobním dopise Herzogovi argumentoval tím, že ukončení procesu by bylo ve veřejném zájmu, protože by to pomohlo uzavřít národní rozpory vyvolané jeho stíháním.
Současně však v následném prohlášení rozkol ještě prohloubil. Premiér v něm tvrdil, že je nejen nevinný, ale že celá obžaloba byla smyšlena nepřátelskými složkami v policejních a právních orgánech, které se ho snaží neoprávněně obvinit.
V samotné 13-stránkové žádosti o milost právníci premiéra také nepřímo naznačili, že premiér by se měl plně soustředit na řešení naléhavých státních výzev. Tvrdili, že je v zájmu veřejnosti, aby se premiér mohl naplno věnovat klíčovým záležitostem a „zlatým příležitostem“ pro Izrael. Tento argument však podkopává skutečnost, že tentýž právní tým dříve u Nejvyššího soudu tvrdil, že skloubit řízení státu s trestním procesem není problém.
Odborníci se shodují, že stěžejní problém představuje Netanjahuovo úmyslné vynechání uznání viny nebo alespoň pochybení, což je obvykle považováno za základní předpoklad prezidentské milosti. Profesorka Dana Blanderová z Izraelského demokratického institutu uvedla, že je iracionální, aby nevinná osoba žádala o milost. Bez takového přiznání je velmi nepravděpodobné, že by prezident udělil plnou milost, a pokud by to udělal, hrozilo by riziko intervence Nejvyššího soudu.
Jediným skutečným precedentem pro udělení milosti před odsouzením byla Aféra linky 300 v roce 1984. Tehdejší prezident Chaim Herzog, otec současného prezidenta, omilostnil ředitele Šin Betu a další tři úředníky před jejich obžalováním za podíl na mimosoudní popravě dvou palestinských teroristů. Nejvyšší soud tehdy milost potvrdil, ovšem pouze proto, že obvinění se k trestným činům přiznali. Prezident měl tedy „dostatek faktů pro zvážení milosti“.
Profesor Yedidia Stern, právní expert, spekuluje, že i když je úplná milost bez přiznání viny nepravděpodobná, žádost by mohla odstartovat vyjednávací proces. Domnívá se, že prezident Herzog by mohl mít sklon udělit podmíněnou milost, která by vyžadovala jistou formu přiznání pochybení a stanovení jasného termínu pro ukončení Netanjahuovy politické kariéry. Takové kompromisní řešení by mohlo být přijatelné pro obě strany a snížilo by riziko masových protestů.
Netanjahuova žádost byla odeslána na Ministerstvo spravedlnosti, kde ji bude posuzovat Oddělení pro milosti. Stanoviska k ní zaujme Státní zastupitelství, generální prokurátorka a poté i právní poradce prezidenta. Vzhledem k tomu, že prezident podle historických záznamů v 99 % případů respektuje doporučení Oddělení pro milosti, je zřejmé, že proces potrvá několik týdnů a bude pečlivě zvážen.
Pokud by prezident přesto udělil jakoukoliv formu milosti bez přiznání viny, je téměř jisté, že by se Nejvyšší soud stal dějištěm následných stížností. Soud si sice historicky uchovává zdrženlivost ve věci prezidentských pravomocí, nicméně v Aféře linky 300 si své právo na soudní přezkum potvrdil, a je proto pravděpodobné, že by v tomto mimořádném případě intervenoval.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.