Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Netanjahu v krátkém osobním dopise Herzogovi argumentoval tím, že ukončení procesu by bylo ve veřejném zájmu, protože by to pomohlo uzavřít národní rozpory vyvolané jeho stíháním.
Současně však v následném prohlášení rozkol ještě prohloubil. Premiér v něm tvrdil, že je nejen nevinný, ale že celá obžaloba byla smyšlena nepřátelskými složkami v policejních a právních orgánech, které se ho snaží neoprávněně obvinit.
V samotné 13-stránkové žádosti o milost právníci premiéra také nepřímo naznačili, že premiér by se měl plně soustředit na řešení naléhavých státních výzev. Tvrdili, že je v zájmu veřejnosti, aby se premiér mohl naplno věnovat klíčovým záležitostem a „zlatým příležitostem“ pro Izrael. Tento argument však podkopává skutečnost, že tentýž právní tým dříve u Nejvyššího soudu tvrdil, že skloubit řízení státu s trestním procesem není problém.
Odborníci se shodují, že stěžejní problém představuje Netanjahuovo úmyslné vynechání uznání viny nebo alespoň pochybení, což je obvykle považováno za základní předpoklad prezidentské milosti. Profesorka Dana Blanderová z Izraelského demokratického institutu uvedla, že je iracionální, aby nevinná osoba žádala o milost. Bez takového přiznání je velmi nepravděpodobné, že by prezident udělil plnou milost, a pokud by to udělal, hrozilo by riziko intervence Nejvyššího soudu.
Jediným skutečným precedentem pro udělení milosti před odsouzením byla Aféra linky 300 v roce 1984. Tehdejší prezident Chaim Herzog, otec současného prezidenta, omilostnil ředitele Šin Betu a další tři úředníky před jejich obžalováním za podíl na mimosoudní popravě dvou palestinských teroristů. Nejvyšší soud tehdy milost potvrdil, ovšem pouze proto, že obvinění se k trestným činům přiznali. Prezident měl tedy „dostatek faktů pro zvážení milosti“.
Profesor Yedidia Stern, právní expert, spekuluje, že i když je úplná milost bez přiznání viny nepravděpodobná, žádost by mohla odstartovat vyjednávací proces. Domnívá se, že prezident Herzog by mohl mít sklon udělit podmíněnou milost, která by vyžadovala jistou formu přiznání pochybení a stanovení jasného termínu pro ukončení Netanjahuovy politické kariéry. Takové kompromisní řešení by mohlo být přijatelné pro obě strany a snížilo by riziko masových protestů.
Netanjahuova žádost byla odeslána na Ministerstvo spravedlnosti, kde ji bude posuzovat Oddělení pro milosti. Stanoviska k ní zaujme Státní zastupitelství, generální prokurátorka a poté i právní poradce prezidenta. Vzhledem k tomu, že prezident podle historických záznamů v 99 % případů respektuje doporučení Oddělení pro milosti, je zřejmé, že proces potrvá několik týdnů a bude pečlivě zvážen.
Pokud by prezident přesto udělil jakoukoliv formu milosti bez přiznání viny, je téměř jisté, že by se Nejvyšší soud stal dějištěm následných stížností. Soud si sice historicky uchovává zdrženlivost ve věci prezidentských pravomocí, nicméně v Aféře linky 300 si své právo na soudní přezkum potvrdil, a je proto pravděpodobné, že by v tomto mimořádném případě intervenoval.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.