Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Netanjahu v krátkém osobním dopise Herzogovi argumentoval tím, že ukončení procesu by bylo ve veřejném zájmu, protože by to pomohlo uzavřít národní rozpory vyvolané jeho stíháním.
Současně však v následném prohlášení rozkol ještě prohloubil. Premiér v něm tvrdil, že je nejen nevinný, ale že celá obžaloba byla smyšlena nepřátelskými složkami v policejních a právních orgánech, které se ho snaží neoprávněně obvinit.
V samotné 13-stránkové žádosti o milost právníci premiéra také nepřímo naznačili, že premiér by se měl plně soustředit na řešení naléhavých státních výzev. Tvrdili, že je v zájmu veřejnosti, aby se premiér mohl naplno věnovat klíčovým záležitostem a „zlatým příležitostem“ pro Izrael. Tento argument však podkopává skutečnost, že tentýž právní tým dříve u Nejvyššího soudu tvrdil, že skloubit řízení státu s trestním procesem není problém.
Odborníci se shodují, že stěžejní problém představuje Netanjahuovo úmyslné vynechání uznání viny nebo alespoň pochybení, což je obvykle považováno za základní předpoklad prezidentské milosti. Profesorka Dana Blanderová z Izraelského demokratického institutu uvedla, že je iracionální, aby nevinná osoba žádala o milost. Bez takového přiznání je velmi nepravděpodobné, že by prezident udělil plnou milost, a pokud by to udělal, hrozilo by riziko intervence Nejvyššího soudu.
Jediným skutečným precedentem pro udělení milosti před odsouzením byla Aféra linky 300 v roce 1984. Tehdejší prezident Chaim Herzog, otec současného prezidenta, omilostnil ředitele Šin Betu a další tři úředníky před jejich obžalováním za podíl na mimosoudní popravě dvou palestinských teroristů. Nejvyšší soud tehdy milost potvrdil, ovšem pouze proto, že obvinění se k trestným činům přiznali. Prezident měl tedy „dostatek faktů pro zvážení milosti“.
Profesor Yedidia Stern, právní expert, spekuluje, že i když je úplná milost bez přiznání viny nepravděpodobná, žádost by mohla odstartovat vyjednávací proces. Domnívá se, že prezident Herzog by mohl mít sklon udělit podmíněnou milost, která by vyžadovala jistou formu přiznání pochybení a stanovení jasného termínu pro ukončení Netanjahuovy politické kariéry. Takové kompromisní řešení by mohlo být přijatelné pro obě strany a snížilo by riziko masových protestů.
Netanjahuova žádost byla odeslána na Ministerstvo spravedlnosti, kde ji bude posuzovat Oddělení pro milosti. Stanoviska k ní zaujme Státní zastupitelství, generální prokurátorka a poté i právní poradce prezidenta. Vzhledem k tomu, že prezident podle historických záznamů v 99 % případů respektuje doporučení Oddělení pro milosti, je zřejmé, že proces potrvá několik týdnů a bude pečlivě zvážen.
Pokud by prezident přesto udělil jakoukoliv formu milosti bez přiznání viny, je téměř jisté, že by se Nejvyšší soud stal dějištěm následných stížností. Soud si sice historicky uchovává zdrženlivost ve věci prezidentských pravomocí, nicméně v Aféře linky 300 si své právo na soudní přezkum potvrdil, a je proto pravděpodobné, že by v tomto mimořádném případě intervenoval.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.