Izraelský ministr financí Bezalel Smotrič, který patří ke krajní pravici, prohlásil, že plány na výstavbu více než tří tisíc domů v kontroverzním projektu na Západním břehu Jordánu „pohřbí myšlenku palestinského státu“. Tento projekt, nazvaný E1, leží mezi Jeruzalémem a osadou Ma'ale Adumim a byl na desítky let zmrazen kvůli silnému mezinárodnímu odporu.
Výstavba by prakticky odřízla Západní břeh od okupovaného východního Jeruzaléma. Smotrič uvedl, že by to zmařilo myšlenku palestinského státu, protože „není co uznat a nikdo, kdo by to uznal“.
Osady jsou podle mezinárodního práva nelegální, ačkoliv Izrael toto tvrzení zpochybňuje. Jedná se o jedno z nejkontroverznějších témat mezi Izraelem a Palestinci. Podle izraelské proti-osadnické skupiny Peace Now žije asi 700 000 osadníků v přibližně 160 osadách na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Tato území jsou součástí budoucího nezávislého palestinského státu.
Smotrič v prohlášení uvedl: „Po desítkách let mezinárodního tlaku a zmrazení porušujeme konvence a spojujeme Ma'ale Adumim s Jeruzalémem. Toto je sionismus v té nejlepší podobě – budování, osidlování a posilování naší suverenity v zemi Izrael.“
Tyto kroky přicházejí po nedávných prohlášeních rostoucího počtu zemí, které hodlají v nadcházejících měsících uznat palestinský stát. Izrael tento záměr odsoudil. Smotrič na tiskové konferenci prohlásil, že půda byla Židům dána od Boha. Na otázku, jaké poselství vysílá Británii a Francii, které plánují letos uznat Stát Palestina, odpověděl: „Nestane se to. Nebude žádný stát, který by se dal uznat.“
Skupina Peace Now uvedla, že „Netanjahuova vláda využívá každé minuty k prohloubení anexe Západního břehu a k zamezení možnosti dvoustátního řešení“. Organizace dále prohlásila, že „každému je dnes jasné, že jediným řešením konfliktu a jediným způsobem, jak porazit Hamás, je zřízení palestinského státu vedle Izraele“. Podle skupiny Peace Now „izraelská vláda nás odsuzuje k pokračujícímu krveprolití, místo aby pracovala na jeho ukončení“.
Palestinské ministerstvo zahraničí označilo nový plán osad za „rozšíření zločinů genocidy, vysídlování a anexe“. Izrael tato obvinění dlouhodobě odmítá, ale přední izraelské lidskoprávní organizace tvrdí, že chování země ve válce v Gaze představuje genocidu.
Smotrič byl spolu s ministrem národní bezpečnosti Itamarem Ben-Gvirem sankcionován Spojeným královstvím za „opakované podněcování násilí proti palestinským komunitám“ na Západním břehu Jordánu.
Výstavba 3 401 bytových jednotek v oblasti E1 byla zmrazena na dvacet let. Rozvoj této oblasti je dlouhodobě považován za překážku pro vznik palestinského státu. Její strategická poloha odděluje oblasti jižně od Jeruzaléma od oblastí na severu, čímž brání vytvoření souvislé palestinské městské oblasti spojující Ramalláh, východní Jeruzalém a Betlém.
Od útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 se tlak Izraele na Palestince na Západním břehu výrazně zvýšil. Podle Izraele se jedná o oprávněná bezpečnostní opatření. Převážná část mezinárodního společenství považuje osady za nelegální podle mezinárodního práva, což potvrdilo i poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z loňského roku.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
