Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Ministr zahraničí Antonio Tajani se v úterý pokusil situaci uklidnit a kategoricky odmítl srovnávání amerických agentů s represivními složkami totalitních režimů. „Nejedná se o tytéž lidi, kteří zasahovali v ulicích Minneapolis. Není to tak, že by k nám vpochodovala SS,“ prohlásil Tajani v narážce na nacistické polovojenské jednotky. Zdůraznil, že úkolem amerických specialistů bude spolupráce v operačních střediscích, nikoliv hlídkování v italských ulicích.
Zmatek do celé věci vnesl prezident regionu Lombardie Attilio Fontana, který původně nesprávně uvedl, že agenti budou chránit pouze americké vládní činitele, jako jsou viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Samotný úřad ICE později upřesnil, že se her zúčastní jeho vyšetřovací složka Homeland Security Investigations (HSI), která se zaměřuje na boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě a obchodování s lidmi.
Italské ministerstvo vnitřní bezpečnosti doplnilo, že agenti HSI v Itálii působí dlouhodobě a jejich role na olympiádě bude čistě technická a podpůrná. Budou pracovat ze speciální operační místnosti na americkém konzulátu v Miláně, přičemž veškeré bezpečnostní operace na italském území zůstávají plně pod kontrolou národních složek, tedy policie a karabiniérů.
Navzdory těmto vysvětlením zůstává odpor italské levice a místních samospráv značný. Starosta Milána Giuseppe Sala, kde se odehraje velká část hokejových utkání i zahajovací ceremoniál, prohlásil, že agenti ICE nejsou v jeho městě vítáni. Označil je za „milici, která zabíjí“ a kritizoval vládu premiérky Giorgie Meloniové za to, že se podle něj až příliš podřizuje požadavkům administrativy Donalda Trumpa.
Protesty proti přítomnosti amerických agentů nabírají na síle i mezi veřejností. Jen během úterý podepsalo přes 50 000 lidí petici žádající zablokování vstupu příslušníků ICE do země. Opozice, v čele s Hnutím pěti hvězd a Demokratickou stranou, obviňuje vládu z ohrožování italské suverenity a z přijímání „nebezpečného autoritářského kurzu“, který podle nich úřad ICE symbolizuje.
Celý incident se odehrává v době, kdy italské bezpečnostní složky finišují s přípravou největší operace v historii her, do které bude nasazeno přes 6 000 policistů a vojáků. Kontroverze kolem ICE tak jen zvyšuje napětí před startem olympiády, která má být oslavou sportu, ale momentálně se stala spíše předmětem vyostřeného diplomatického a politického střetu mezi Římem a Washingtonem.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.