Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Ministr zahraničí Antonio Tajani se v úterý pokusil situaci uklidnit a kategoricky odmítl srovnávání amerických agentů s represivními složkami totalitních režimů. „Nejedná se o tytéž lidi, kteří zasahovali v ulicích Minneapolis. Není to tak, že by k nám vpochodovala SS,“ prohlásil Tajani v narážce na nacistické polovojenské jednotky. Zdůraznil, že úkolem amerických specialistů bude spolupráce v operačních střediscích, nikoliv hlídkování v italských ulicích.
Zmatek do celé věci vnesl prezident regionu Lombardie Attilio Fontana, který původně nesprávně uvedl, že agenti budou chránit pouze americké vládní činitele, jako jsou viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Samotný úřad ICE později upřesnil, že se her zúčastní jeho vyšetřovací složka Homeland Security Investigations (HSI), která se zaměřuje na boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě a obchodování s lidmi.
Italské ministerstvo vnitřní bezpečnosti doplnilo, že agenti HSI v Itálii působí dlouhodobě a jejich role na olympiádě bude čistě technická a podpůrná. Budou pracovat ze speciální operační místnosti na americkém konzulátu v Miláně, přičemž veškeré bezpečnostní operace na italském území zůstávají plně pod kontrolou národních složek, tedy policie a karabiniérů.
Navzdory těmto vysvětlením zůstává odpor italské levice a místních samospráv značný. Starosta Milána Giuseppe Sala, kde se odehraje velká část hokejových utkání i zahajovací ceremoniál, prohlásil, že agenti ICE nejsou v jeho městě vítáni. Označil je za „milici, která zabíjí“ a kritizoval vládu premiérky Giorgie Meloniové za to, že se podle něj až příliš podřizuje požadavkům administrativy Donalda Trumpa.
Protesty proti přítomnosti amerických agentů nabírají na síle i mezi veřejností. Jen během úterý podepsalo přes 50 000 lidí petici žádající zablokování vstupu příslušníků ICE do země. Opozice, v čele s Hnutím pěti hvězd a Demokratickou stranou, obviňuje vládu z ohrožování italské suverenity a z přijímání „nebezpečného autoritářského kurzu“, který podle nich úřad ICE symbolizuje.
Celý incident se odehrává v době, kdy italské bezpečnostní složky finišují s přípravou největší operace v historii her, do které bude nasazeno přes 6 000 policistů a vojáků. Kontroverze kolem ICE tak jen zvyšuje napětí před startem olympiády, která má být oslavou sportu, ale momentálně se stala spíše předmětem vyostřeného diplomatického a politického střetu mezi Římem a Washingtonem.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.