Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Ministr zahraničí Antonio Tajani se v úterý pokusil situaci uklidnit a kategoricky odmítl srovnávání amerických agentů s represivními složkami totalitních režimů. „Nejedná se o tytéž lidi, kteří zasahovali v ulicích Minneapolis. Není to tak, že by k nám vpochodovala SS,“ prohlásil Tajani v narážce na nacistické polovojenské jednotky. Zdůraznil, že úkolem amerických specialistů bude spolupráce v operačních střediscích, nikoliv hlídkování v italských ulicích.
Zmatek do celé věci vnesl prezident regionu Lombardie Attilio Fontana, který původně nesprávně uvedl, že agenti budou chránit pouze americké vládní činitele, jako jsou viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Samotný úřad ICE později upřesnil, že se her zúčastní jeho vyšetřovací složka Homeland Security Investigations (HSI), která se zaměřuje na boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kyberkriminalitě a obchodování s lidmi.
Italské ministerstvo vnitřní bezpečnosti doplnilo, že agenti HSI v Itálii působí dlouhodobě a jejich role na olympiádě bude čistě technická a podpůrná. Budou pracovat ze speciální operační místnosti na americkém konzulátu v Miláně, přičemž veškeré bezpečnostní operace na italském území zůstávají plně pod kontrolou národních složek, tedy policie a karabiniérů.
Navzdory těmto vysvětlením zůstává odpor italské levice a místních samospráv značný. Starosta Milána Giuseppe Sala, kde se odehraje velká část hokejových utkání i zahajovací ceremoniál, prohlásil, že agenti ICE nejsou v jeho městě vítáni. Označil je za „milici, která zabíjí“ a kritizoval vládu premiérky Giorgie Meloniové za to, že se podle něj až příliš podřizuje požadavkům administrativy Donalda Trumpa.
Protesty proti přítomnosti amerických agentů nabírají na síle i mezi veřejností. Jen během úterý podepsalo přes 50 000 lidí petici žádající zablokování vstupu příslušníků ICE do země. Opozice, v čele s Hnutím pěti hvězd a Demokratickou stranou, obviňuje vládu z ohrožování italské suverenity a z přijímání „nebezpečného autoritářského kurzu“, který podle nich úřad ICE symbolizuje.
Celý incident se odehrává v době, kdy italské bezpečnostní složky finišují s přípravou největší operace v historii her, do které bude nasazeno přes 6 000 policistů a vojáků. Kontroverze kolem ICE tak jen zvyšuje napětí před startem olympiády, která má být oslavou sportu, ale momentálně se stala spíše předmětem vyostřeného diplomatického a politického střetu mezi Římem a Washingtonem.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.