Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Prezident Donald Trump na své platformě Truth Social uvedl, že Írán o setkání sám požádal a schůzka se uskuteční. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bagháí však prohlásil, že žádné rozhovory mezi Íránem a USA v nejbližších dnech v plánu nejsou. Potvrdil sice, že íránská technická delegace tento týden Katar navštíví, její cesta ale podle něj nemá žádnou spojitost s americkými činiteli.
K tomuto diplomatickému napětí dochází v době, kdy si obě země v uplynulých dnech vyměnily údery v Perském zálivu a vzájemně se obvinily z porušení prozatímní dohody, která byla podepsána před necelými dvěma týdny a měla ukončit jejich čtyřměsíční válečný konflikt. Írán oznámil, že jeho námořní a letecké síly provedly společnou operaci za pomoci raket a dronů, jejímž cílem byly americké vojenské základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Zároveň varoval, že jakékoli další porušení dohody se dočká drtivé odvety. V reakci na možná jednání v Dauhá mezitím klesla cena ropy pod 73 dolarů za barel.
Do situace se vložil také Izrael. Ministr obrany Israel Kac varoval, že Tel Aviv by se mohl ocitnout ve válce s Íránem hned příští den, pokud by Teherán odpálil rakety na izraelské území. Uvedl, že Izrael na jakýkoli útok odpoví silou a je připraven v případě potřeby provést samostatnou vojenskou operaci. Izraelská armáda dostala pokyny, aby zůstala v nejvyšším stupni pohotovosti, přičemž cíle pro případný úder jsou již vybrány.
V samotném Íránu momentálně probíhají přípravy na pohřeb zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, v ulicích Teheránu se objevily transparenty s portréty nového nejvyššího vůdce Ajatolláha Mojtaby Chameneího. Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharíbábádí navíc zpochybnil plánovanou britsko-francouzskou obrannou misi v Hormuzském průlivu, která měla zajistit bezpečnou plavbu pro obchodní lodě. Gharíbábádí prohlásil, že odminování této klíčové námořní trasy bude provádět výhradně Írán, což je podle něj v souladu s prozatímní dohodou o příměří uzavřenou s USA, čímž si Teherán hodlá udržet kontrolu nad strategickou vodní cestou.
Válečný konflikt s Íránem má dopad i na asijské země, které tvrdě zasáhly cenové šoky na trhu s energiemi. Státy v jihovýchodní Asii se kvůli zajištění energetické bezpečnosti snaží diverzifikovat své zdroje, což sice vede k rozvoji jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, ale zároveň k masivním investicím do uhelných elektráren, které slouží jako stabilizační prvek v době krize. Podle Sandeepa Paie z Nicholasova institutu na Dukeově univerzitě tak válka nijak neotřásla pozicí uhlí jako hlavního pilíře energetické bezpečnosti v regionu, což může ohrozit plnění globálních klimatických cílů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.