Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Prezident Donald Trump na své platformě Truth Social uvedl, že Írán o setkání sám požádal a schůzka se uskuteční. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bagháí však prohlásil, že žádné rozhovory mezi Íránem a USA v nejbližších dnech v plánu nejsou. Potvrdil sice, že íránská technická delegace tento týden Katar navštíví, její cesta ale podle něj nemá žádnou spojitost s americkými činiteli.
K tomuto diplomatickému napětí dochází v době, kdy si obě země v uplynulých dnech vyměnily údery v Perském zálivu a vzájemně se obvinily z porušení prozatímní dohody, která byla podepsána před necelými dvěma týdny a měla ukončit jejich čtyřměsíční válečný konflikt. Írán oznámil, že jeho námořní a letecké síly provedly společnou operaci za pomoci raket a dronů, jejímž cílem byly americké vojenské základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Zároveň varoval, že jakékoli další porušení dohody se dočká drtivé odvety. V reakci na možná jednání v Dauhá mezitím klesla cena ropy pod 73 dolarů za barel.
Do situace se vložil také Izrael. Ministr obrany Israel Kac varoval, že Tel Aviv by se mohl ocitnout ve válce s Íránem hned příští den, pokud by Teherán odpálil rakety na izraelské území. Uvedl, že Izrael na jakýkoli útok odpoví silou a je připraven v případě potřeby provést samostatnou vojenskou operaci. Izraelská armáda dostala pokyny, aby zůstala v nejvyšším stupni pohotovosti, přičemž cíle pro případný úder jsou již vybrány.
V samotném Íránu momentálně probíhají přípravy na pohřeb zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, v ulicích Teheránu se objevily transparenty s portréty nového nejvyššího vůdce Ajatolláha Mojtaby Chameneího. Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharíbábádí navíc zpochybnil plánovanou britsko-francouzskou obrannou misi v Hormuzském průlivu, která měla zajistit bezpečnou plavbu pro obchodní lodě. Gharíbábádí prohlásil, že odminování této klíčové námořní trasy bude provádět výhradně Írán, což je podle něj v souladu s prozatímní dohodou o příměří uzavřenou s USA, čímž si Teherán hodlá udržet kontrolu nad strategickou vodní cestou.
Válečný konflikt s Íránem má dopad i na asijské země, které tvrdě zasáhly cenové šoky na trhu s energiemi. Státy v jihovýchodní Asii se kvůli zajištění energetické bezpečnosti snaží diverzifikovat své zdroje, což sice vede k rozvoji jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, ale zároveň k masivním investicím do uhelných elektráren, které slouží jako stabilizační prvek v době krize. Podle Sandeepa Paie z Nicholasova institutu na Dukeově univerzitě tak válka nijak neotřásla pozicí uhlí jako hlavního pilíře energetické bezpečnosti v regionu, což může ohrozit plnění globálních klimatických cílů.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.