Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Tento posun podtrhl červencový krok Pentagonu, který oficiálně přejmenoval Indopacifické velitelství (USINDOPACOM) zpět na původní Tichomořské velitelství (USPACOM). Ačkoliv oficiální místa tvrdí, že se tím zeměpisný rozsah působnosti nezměnil, analytici tento krok interpretují jako jednoznačný politický signál a odklon od konceptu, v němž měla být Indie hlavním protiváhou vůči rozmachu Číny.
Postupné ochlazování vztahů mezi Washingtonem a Novým Dilí bylo patrné již při nedávné společné deklaraci Spojených států a třinácti partnerských zemí. Prohlášení potvrdilo platnost deset let starého arbitrážního nálezu, který odmítá nároky Pekingu v Jihočínském moři. Zatímco zástupci Japonska, Austrálie či Filipín dokument podepsali, Indie se k němu nepřipojila a vydala pouze samostatné stanovisko, což odhaluje trhliny v dosavadním indicko-americkém partnerství.
Vnímání Japonska jako nejdůležitějšího spojence USA v regionu staví na pevných geostrategických i ekonomických základech. Japonské ostrovy tvoří přirozenou geografickou bariéru blokující přímý přístup Číny do Tichého oceánu, což Washingtonu umožňuje efektivnější monitorování a kontrolu čínských aktivit. Strategický význam regionu navíc podtrhuje fakt, že se Tichomoří podílí na globálním růstu HDP ze šedesáti procent a ukrývá zásadní zásoby kritických surovin i vyspělých technologií.
Spolupráci dále výrazně upevňují osobní i pracovní vazby mezi klíčovými představiteli obou zemí. Japonská premiérka Sanai Takaičiová, která prosazuje koncept svobodného a otevřeného Tichomoří, navázala silný vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Úzká kooperace funguje také na úrovni obrany mezi americkým ministrem Pete Hegsethem a jeho japonským protějškem Šindžiró Koizumim, kteří začátkem roku v Honolulu deklarovali spolehlivé spojenectví založené na doktríně míru prostřednictvím síly.
Tokio zároveň dává jasně najevo, že je připraveno nést za bezpečnost v regionu plnou finanční i vojenskou odpovědnost. Vláda premiérky Takaičiové schválila rekordní obranný rozpočet přesahující padesát osm miliard dolarů a urychlila revizi zásadních bezpečnostních dokumentů. Tento krok získal masivní podporu veřejnosti v nedávných volbách, což Japonsku dává silný mandát k aktivnější roli v oblasti odstrašení případných agresorů.
Spojené státy tak dávají zřetelně najevo, že namísto kolísavého partnerství s Indií vsázejí na léty prověřenou a stabilní alianci s Tokiem. Vzhledem ke stoupajícímu napětí s Čínou se Japonsko stává nezpochybnitelným pilířem americké přítomnosti v Asii.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.